CURIA - Documents

Home > Search form > List of results > Documents

Start printing

Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. prosince 2021 AZ proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. října 2021 ve věci T-196/19, AZ v. Komise

(Věc C-792/21 P)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: AZ (zástupci: T. Hartmann, D. Fouquet, M. Kachel, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise, Spolková republika Německo

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

a) zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 6. října 2021, T-196/19 a prohlásil za neplatné rozhodnutí Evropské komise SA.34045 (2013/C) (ex 2012/NN) ze dne 28. května 2018 oznámené pod č. C(2018) 3166 za roky 2012 a 2013;

b) podpůrně k bodu a), napadený rozsudek zrušil a sporné rozhodnutí prohlásil za neplatné ve vztahu k navrhovatelce;

2. podpůrně k bodu 1.,

a) zrušil napadený rozsudek a prohlásil za neplatné sporné rozhodnutí v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků, spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7500 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 15 % zveřejněných síťových poplatků a spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 8000 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 10 % zveřejněných síťových poplatků, a ve zbytku vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 1 a) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí také ve zbytku prohlášeno za neplatné;

b) podpůrně k bodu a), zrušil napadený rozsudek a sporné rozhodnutí prohlásil za neplatné ve vztahu k navrhovatelce v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků, a ve zbytku vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 1 b) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí v celém rozsahu [nebo „také ve zbytku“] prohlášeno za neplatné ve vztahu k navrhovatelce;

3. podpůrně k bodu 2.,

a) zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 1 a) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí prohlášeno za neplatné;

b) podpůrně k bodu a), zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 1 b) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí prohlášeno za neplatné ve vztahu k navrhovatelce;

4. podpůrně k bodu 3.,

5. podpůrně k bodu 4.,

a) zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 2 a) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí prohlášeno za neplatné v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků, spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7500 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 15 % zveřejněných síťových poplatků a spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 8000 hodinami ročního užívání sítě vrátili částku ve výši více než 10 % zveřejněných síťových poplatků;

b) podpůrně k bodu a), zrušil napadený rozsudek a vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí o bodu 2 b) návrhu předloženého v prvním stupni, aby bylo sporné rozhodnutí prohlášeno za neplatné ve vztahu k navrhovatelce v rozsahu, v němž nařizuje, aby spotřebitelé v pásmu základního zatížení s minimálně 7000 hodinami ročního užívání sítě vrátili zpět částku ve výši více než 20 % zveřejněných síťových poplatků;

6. uložil Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů na právní zastoupení a cestovních výloh.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka čtyři důvody.

První a druhý důvod kasačního opravného prostředku: porušení práva být vyslechnut a porušení povinnosti uvést odůvodnění

V rámci svých prvních dvou důvodů kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil procesní požadavky unijního práva, a sice její právo být vyslechnuta, jakož i svou povinnost odůvodnit svůj rozsudek. V důsledku těchto porušení dospěl Tribunál k nesprávnému závěru o existenci protiprávní státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

První část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil argumenty navrhovatelky ohledně chybného referenčního rámce jako základu pro zkoumání selektivní výhody (body 8, 117 a 127 napadeného rozsudku).

Druhá část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál nezohlednil argumenty navrhovatelky ohledně určení výše příplatku stanoveného v § 19 odst. 2 německého Stromnetzentgeltverordnung (spolkové nařízení o síťových poplatcích, dále jen „StromNEV“) (body 12, 68, 100 a 101 napadeného rozsudku).

Třetí část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál při zkoumání státní povahy prostředků nezohlednil argumenty navrhovatelky ohledně nenahrazení veškerých ztrát příjmů a nákladů plynoucích z přiznání osvobození od síťových poplatků (body 95 a 96 napadeného rozsudku).

Čtvrtá část těchto dvou důvodů kasačního opravného prostředku vychází z toho, že Tribunál v rámci zkoumání státní povahy prostředků nezohlednil argumenty navrhovatelky ohledně neplatnosti rozhodnutí Bundesnetzagentur z roku 2011 (bod 76 napadeného rozsudku).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: porušení čl. 107 odst. 1 SFEU

V rámci svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka navíc tvrdí, že Tribunál porušil hmotněprávní ustanovení unijního práva, když měl za to, že příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

Zaprvé navrhovatelka v tomto ohledu poukazuje na to, že Tribunál v rámci své analýzy použil chybná právní kritéria v oblasti státních podpor pro poplatky ve smyslu právních předpisů o státních podporách a státní kontrole (body 77, 83, 86 a 101 napadeného rozsudku).

Zadruhé má navrhovatelka za to, že Tribunál na základě zkresleného popisu vnitrostátního práva nesprávně kvalifikoval příplatek stanovený v § 19 odst. 2 StromNEV ve smyslu právních předpisů o státních podporách, ačkoli neexistovala povinnost provozovatelů k výběru poplatků, ani platební povinnost uživatelů sítí nebo konečných spotřebitelů elektřiny a provozovatelům sítí byly nahrazeny veškeré ztráty příjmů a veškeré náklady (body 68 a 75 až 115 napadeného rozsudku).

Zatřetí navrhovatelka tvrdí, že Tribunál na základě zkresleného popisu vnitrostátního práva nesprávně konstatoval existenci státní kontroly nad příplatkem podle § 19 odst. 2 StromNEV, jelikož vycházel z hypotézy existence povinnosti výběru a plného krytí nákladů a měl za to, že výši příplatku stanovila Bundesnetzagentur (body 100 až 112 napadeného rozsudku).

Začtvrté navrhovatelka uvádí, že Tribunál na základě zkresleného popisu vnitrostátního práva určil neúplný a chybný referenční rámec (body 8 a 128 až 131 napadeného rozsudku).

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku: porušení zásady rovného zacházení

V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že došlo k porušení zásady zákazu diskriminace spočívajícího údajně v tom, že Tribunál nezohlednil protiprávní rozdílné zacházení plynoucí z vrácení podpory uloženého sporným rozhodnutím ve vztahu k přechodnému pravidlu uvedenému v § 32 odst. 7 StromNEV z roku 2013 a v důsledku toho odmítl, že došlo k porušení obecné unijněprávní zásady rovného zacházení (bod 141 napadeného rozsudku).

____________