Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 12. dubna 2021 – IA
(Věc C-231/21)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Verwaltungsgerichtshof
Účastníci původního řízení
Navrhovatel v řízení o opravném prostředku „Revision“: IA
Dotčený orgán: Bundesamt für Fremdenwesen und Asyl
Předběžné otázky
Považuje se za uvěznění ve smyslu čl. 29 odst. 2 druhé věty nařízení (EU) č. 604/20131 , rovněž hospitalizace dotyčné osoby v psychiatrickém oddělení nemocničního zařízení proti nebo bez její vůle (v tomto případě z důvodu vlastního ohrožování a ohrožování cizích osob plynoucího z psychického onemocnění)?
V případě kladné odpovědi na první otázku:
a) Může být lhůta stanovená v čl. 29 odst. 2 první větě výše uvedeného nařízení v případě uvěznění dožadujícím členským státem v každém případě prodloužena na jeden rok?
b) Pokud tomu tak není, o jakou dobu je prodloužení přípustné, například pouze o dobu,
aa) během níž uvěznění skutečně trvalo nebo
bb) během níž uvěznění bude pravděpodobně celkově trvat s ohledem na okamžik informování příslušného členského státu podle čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1560/20032 ,
nanejvýš však v případě potřeby o přiměřenou dobu pro novou organizaci přemístění?
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. 2013, L 180, s. 31).
2 Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003 (Úř. věst. 2003, L 222, s.) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014 (Úř. věst. 2014, L 39, s. 1).