Žaloba podaná dne 8. června 2012 - Fuhr v. Komise

(Věc T-248/12)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Carl Fuhr GmbH & Co. KG (Heiligenhaus, Německo) (zástupci: C. Bahr, S. Dethof a A. Malec, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské komise C(2012) 2069 final ze dne 28. března 2012 ve věci COMP/39452 - Kování oken a balkónových dveří v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyně;

podpůrně přiměřeně snížil pokutu uloženou žalobkyni napadeným rozhodnutím;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů:

Zaprvé žalobkyně uplatňuje porušení článku 101 SFEU v důsledku přijetí domněnky, že se žalobkyně účastnila komplexního jednotného protiprávního jednání. V důsledku paušálního nazírání na konkrétní jednání účastnících se podniků a jejich paušálního hodnocení, jakož i nepřípustného jednotného nazírání na všechny účastnící se podniky porušila žalovaná svou povinnost právního posouzení individuálního podílu účastnících se podniků na protiprávním jednání. Žalovaná žalobkyni přičetla cizí podíl na protiprávním jednání, aniž pro to existoval právní základ, a tím porušila zásadu nulla poena sine lege vyplývající z čl. 49 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen "Listina").

Zadruhé žalobkyně uplatňuje nesprávné přijetí domněnky, že se žalobkyně účastnila protiprávního jednání s rozsahem v EHP. Žalobkyně se neúčastnila žádné z mnohých schůzek, ani žádného z mnohých setkání mimo Německo. Krom toho si nebyla protiprávního jednání s rozsahem v EHP vědoma, ani neměla s ohledem na celkové okolnosti povinnost si být této skutečnosti vědoma.

Zatřetí žalobkyně uvádí, že žalovaná porušila povinnost náležitého odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU tím, že paušálně a jednotně nazírala na individuální podíly dotčených podniků na protiprávním jednání.

Začtvrté žalobkyně uplatňuje nesprávný výpočet pokuty v důsledku zohlednění obratu nesouvisejícího s protiprávním jednáním, a tudíž porušení čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, jakož i Pokynů pro výpočet pokut z roku 2006. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně neúčastnila protiprávního jednání s rozsahem v EHP, byla žalovaná oprávněna zohlednit pouze obrat dosažený žalobkyní v Německu. Krom toho nebyla oprávněna zohlednit obrat nesouvisející s protiprávním jednáním dosažený v rámci velkoobchodu se zákazníky, kteří nakoupené výrobky prodávali v souladu s určením těchto výrobků výlučně mimo EHP.

Zapáté žalobkyně uvádí, že výpočet pokut, které jí byly uloženy, byl stižen zásadními vadami spočívajícími v nesprávném posouzení, a že tudíž došlo k porušení čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003, jakož i zásady přiměřenosti trestů podle čl. 49 odst. 3 Listiny ve spojení s čl. 48 odst. 1 Listiny. Pokuta, která byla žalobkyni uložena, je nepřiměřeně vysoká a neproporcionální. Žalovaná při výpočtu pokuty zejména neodůvodnila individuální podíl žalobkyně na protiprávním jednání z hlediska délky trvání, rozsahu a intenzity, ani nezohlednila polehčující okolnosti, které svědčí ve prospěch žalobkyně.

Zašesté žalobkyně uplatňuje porušení zásady rovného zacházení v důsledku svévolného a nepřezkoumatelného minimálního snížení pokuty uložené žalobkyni. Provedené snížení pokuty uložené žalobkyni nijak neodpovídá rozsahu snížení pokut uložených všem ostatním účastnícím se podnikům, vážně žalobkyni znevýhodňuje a není nijak věcně odůvodněné.

Zasedmé žalobkyně uplatňuje porušení zásady rovného zacházení při výpočtu základní částky pokuty. Žalovaná přitom bez jakéhokoli zohlednění závažnosti individuálního podílu na protiprávním jednání stanovila u všech podniků tentýž procentní podíl základní částky pokuty, a tím žalobkyni vážně znevýhodnila.

Zaosmé žalobkyně uplatňuje porušení článku 41 Listiny v důsledku nepřiměřené délky řízení a jejího nezohlednění při výpočtu pokuty.

____________