Kasační opravný prostředek podaný dne 5. května 2021 Universität Koblenz-Landau proti rozsudku Tribunálu (desátého rozšířeného senátu) vydanému dne 24. února 2021 ve věci T-108/18, Universität Koblenz-Landau v. Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu
(Věc C-288/21 P)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Universität Koblenz-Landau (zástupci: C. von der Lühe, R. Di Prato, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 24. února 2021 ve věci T-108/18 a určil, že vůči navrhovatelce neexistují nároky na vrácení uplatňované v rozhodnutí odpůrkyně ze dne 21. prosince 2017 (č.spisu OF/2016/0720), jakož i ze dne 7. února 2018 (č. spisu OF/2016/0720);
podpůrně zrušil uvedený rozsudek Tribunálu Evropské unie a věc mu vrátil;
uložil odpůrkyni náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka tři důvody kasačního opravného prostředku.
První důvod kasačního opravného prostředku: výtka procesní povahy z důvodu, že nebyla znovuotevřena ústní část řízení
Navrhovatelka tvrdí, že nové skutkové okolnosti, které uvádí a o nichž se dozvěděla až po ukončení ústní části řízení a které nemohla do té doby v řízení uvést, zbavuje napadené rozhodnutí v podstatných bodech věcného základu, jelikož toto rozhodnutí spočívá na skutkovém stavu, který nebyl potvrzen zjištěními orgánu činného v trestním řízení.
Dále byl návrh navrhovatelky na znovuotevření ústní části řízení z důvodu do té doby neznámých skutečností, které měly právní význam pro vyřešení sporu v tom, že jsou způsobilé ovlivnit výsledek sporu ve prospěch účastníka řízení, byl zamítnut z důvodu nesprávného posouzení.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku: nedodržení rozsahu práva být vyslechnut
Tribunál nezohlednil skutečnost, že odpůrkyně přijala rozhodnutí v neprospěch navrhovatelky ohledně řádného využívání finančních prostředků na základě okolnosti, že pro navrhovatelku bylo bez jejího zavinění k okamžiku vydání napadeného rozhodnutí odpůrkyní objektivně nemožné předložit dokumenty prokazující řádné využití finančních prostředků.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku: nedodržení zásady ochrany legitimního očekávání a porušení rozsahu zásady proporcionality
Tribunál správně nezohlednil, resp. nesprávně právně posoudil legitimní očekávání, jehož se mohla dovolávat navrhovatelka z důvodu písemného potvrzení odpůrkyně ohledně řádného provádění finančně podporovaných projektů, které jsou předmětem sporu.
Tribunál nekonstatoval žádnou věcnou odchylku skutkového stavu, která se později projevila ve srovnání se skutkovým stavem, na kterém se zakládalo prohlášení odpůrkyně potvrzující řádné využití finančních prostředků, a která jediná byla vhodná ke zpochybnění původního pozitivního posouzení postupů využití finančních prostředků a jejich vhodnosti.
Nakonec tvrdí, že se zásadou proporcionality není slučitelné, že indicie poukazující na možný odchylný skutkový stav nebyly zcela objasněny vyčerpávajícím posouzením veškerých odpůrkyni a Tribunálu dostupných zdrojů informací před tím, než bylo odpůrkyní přijato nejpřísnější ze všech možných opatření (v projednávané věci vrácení veškerých schválených a poskytnutých podpor).
____________