ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (pléna)
24. června 2008
Věc F-15/05
Carlos Andres a další
v.
Evropská centrální banka (ECB)
„Veřejná služba – Zaměstnanci ECB – Odměna – Konzultace výboru zaměstnanců ECB – Metoda výpočtu roční úpravy odměn – Splnění povinností vyplývajících z rozsudku soudu Společenství – Zpětná účinnost“
Předmět: Žaloba podaná na základě článku 36.2 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, připojeného ke Smlouvě o ES, kterou se C. Andres a 8 dalších žalobců domáhají zejména, aby byly zrušeny jednak jejich výplatní pásky z měsíce července 2004 v rozsahu, v němž obsahují zvýšení platu na základě použití údajně protiprávní metody roční úpravy odměn a v němž k tomuto zvýšení nedošlo se zpětnou účinností za roky 2001, 2002 a 2003, a jednak, aby jim byla přiznána náhrada škody.
.Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Zastupování – Výbor zaměstnanců – Konzultace
(Rozhodnutí Evropské centrální banky č. 3/2004 čl. 4 odst. 4; pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, čl. 45 a 46)
2. Úředníci – Zaměstnanci Evropské centrální banky – Zastupování – Výbor zaměstnanců – Konzultace
(Pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, čl. 45 a 46)
3. Úředníci – Žaloba – Zrušující rozsudek – Účinky – Povinnost přijmout opatření k výkonu rozsudku
(Článek 233 ES)
1. Z článku 46 pracovního řádu pro zaměstnance Evropské centrální banky vyplývá, že výbor zaměstnanců musí být konzultován před jakoukoli změnou, pokud jde o stávající pracovní řád, pravidla pro zaměstnance nebo jakékoli jiné otázky s nimi spojené, včetně otázek spojených s odměňováním. Zejména na základě tohoto článku memorandum o porozumění týkající se vztahů mezi vedením ECB a výborem zaměstnanců konkretizuje právo výboru zaměstnanců být konzultován a konkrétně stanoví postup, který je třeba provést a který začíná povinností ECB poskytnout úplné informace. Vzhledem k tomu, že právo na informace a konzultaci pracovníků představuje obecnou zásadu pracovního práva, je třeba vykládat relevantní ustanovení memoranda o porozumění s ohledem na tuto zásadu.
Rozsah informační povinnosti Banky vůči výboru zaměstnanců musí být posouzen v závislosti na povaze informací. Pokud jde o informace od třetích osob pro potřeby roční úpravy platů zaměstnanců ECB, které se týkají procentuálního zvýšení platů a počtu osob zaměstnaných vnitrostátními centrálními bankami, orgány Společenství a určitými mezinárodními organizacemi, může se ECB řídit pravidlem autora, uvedeným s čl. 4 odst. 4 rozhodnutí č. 3/2004 o přístupu veřejnosti k dokumentům ECB, a odmítnout sdělit uvedené informace komukoliv z výboru zaměstnanců. ECB splní svoji informační povinnost, jestliže umožní přístup k uvedeným údajům řádně zmocněným zástupcům výboru zaměstnanců, a to na základě jeho návrhu.
(viz body 58 až 60, 64, 65, 67 a 68)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 6. března 2001, Dunnett a další v. ECB, T‑192/99, Recueil, s. II‑813, bod 105
2. V rámci postupu konzultace s výborem zaměstnanců pro potřeby roční úpravy platů zaměstnanců ECB není protiprávní skutečnost, že byla pro účely konzultací organizována setkání ad hoc s řádně zmocněnými zástupci uvedeného výboru, a nikoli s výborem zaměstnanců v plénu, jestliže byl výbor zaměstnanců informován o výsledcích uvedených setkání a jestliže vztahy mezi výborem a ECB byly založeny na vysokém stupni vzájemné důvěry a na otevřené komunikaci, což mohlo odůvodňovat relativně neformální povahu některých schůzek.
(viz body 77 až 81)
3. Přináší-li splnění povinností vyplývajících ze zrušujícího rozsudku zvláštní obtíže, dotčený orgán je oprávněn přijmout jakékoli rozhodnutí, které spravedlivě vyrovná znevýhodnění vyplývající pro dotčené osoby ze zrušeného rozhodnutí. V tomto kontextu může správa s dotčenými osobami navázat dialog za účelem dosažení dohody, která jim poskytne spravedlivou náhradu za protiprávnost, jejíž byly obětí.
Pokud jde o splnění povinností vyplývajících z rozsudku, kterým byl postup úpravy platů zaměstnanců Evropské centrální banky v daném roce prohlášen za protiprávní z důvodu neprovedení řádných a náležitých konzultací s výborem zaměstnanců, je spravedlivým a rozumným řešením přijetí kompromisu sestávajícího jednak z rozšíření konzultace na následující roky, která byla rovněž nedostatečná, a jednak z rozšíření zvýšení platů vzešlého z uvedené konzultace na všechny zaměstnance a nejen na žalobce, i kdyby zpětné účinnosti daných zvýšení bránily konkrétní obtíže.
(viz body 121 a 132 až 136)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 26. června 1996, De Nil a Impens v. Rada, T‑91/95, Recueil FP, s. I‑A‑327 a II‑959, bod 34; 10. července 1997, Apostolidis a další v. Komise, T‑81/96, Recueil FP, s. I‑A‑207 a II‑607, bod 42; 10. května 2000, Simon v. Komise, T‑177/97, Recueil FP, s. I‑A‑75 a II‑319, bod 23