Žaloba podaná dne 27. ledna 2010 - CECA v. Komise

(Věc T-24/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: CECA SA (La Garenne Colombes, Francie) (zástupci: J. Joshua, barrister, E. Aliende Rodríguez, advokát)

Žalovaná: Evropská Komise

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit čl. 1 odst. 1 a 2 rozhodnutí Komise K(2009) 8682 ze dne 11. listopadu 2009 v rozsahu, v jakém se týká žalobkyně, a v každém případě zrušit čl. 1 odst. 1 v rozsahu, v jakém shledává, že se žalobkyně podílela na protiprávním jednání v oblasti cínových stabilizátorů v období od 16. března 1994 do 31. března 1996;

zrušit pokuty uložené žalobkyni v článku 2;

v případě, že Tribunál nezruší pokuty v plném rozsahu, pak je značně snížit v rozsahu, v jakém uzná za vhodné;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě této žaloby je požadováno zrušení rozhodnutí Komise ze dne 11. listopadu 2009 ve věci COMP/38.589 - Termostabilizátory, kterým bylo shledáno, že se žalobkyně podílela na dvou oddělených protiprávních jednáních v rozporu s článkem 81 ES (nyní článek 101 SFEU), jednom v oblasti cínových stabilizátorů a jednou v oblasti ESBO, a ukládá se pokuta za každý výrobek.

Žalobkyně na podporu své žaloby předkládá následující žalobní důvody:

Zaprvé tvrdí, že pokud se článek 25 nařízení (ES) č. 1/2003¹ správně uplatní, žaloba podaná ve věci Akzo² nepozastavila lhůty a pravomoc Komise ukládat pokuty byla ve vztahu k oběma protiprávním jednáním po desetileté promlčecí lhůtě promlčena podle pravidla "dvojnásobku promlčecí lhůty". Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení tím, že shledala, že po dobu řízení před Soudem ve věci AKZO došlo k pozastavení lhůt, a nesprávně došla k závěru, že desetiletá lhůta uvedená v čl. 25 odst. 5 výše uvedeného nařízení mohla být v projednávané věci prodloužena.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala, že měla oprávněný zájem na tom, aby deklaratorně konstatovala, že došlo k protiprávním jednáním, ve vztahu ke kterým nemá pravomoc ukládat pokuty. Žalobkyně totiž tvrdí, že článek 7 nařízení (ES) č. 1/2003 Komisi umožňuje, aby deklaratorně konstatovala, že došlo k protiprávnímu jednání, pokud neukládá pokutu, a to za podmínky, že je prokázáno, že na tom Komise má legitimní zájem.

Zatřetí, a nezávisle na prvních dvou žalobních důvodech, žalobkyně požaduje, aby Tribunál zrušil deklaratorní konstatování uvedené v čl. 1 odst. 1 napadeného rozhodnutí, podle kterého se podílela na protiprávním jednání v oblasti cínových stabilizátorů v období od 16. března 1994 do 31. března 1996, a tvrdí, že Komise neprokázala žádný legitimní zájem na takových konstatováních.

Začtvrté, pokud Tribunál nezruší pokuty v plném rozsahu, žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala, že protiprávní jednání trvala po 23. únoru 1999, a že tudíž pokuta uložená za druhé kartelové období by měla být snížena, aby odrážela kratší dobu trvání těchto protiprávních jednání.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003 l 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

² - Rozsudek Soudu ze dne 17. září 2007 ve spojených věcech T-125/03 a T-253/03, Akzo Nobel Chemicals a Akcros Chemicals v. Komise, Sb. rozh. s. II-3523.