Sdělení v Úř. věst.

 

Žaloba podaná dne 28. září 2005 - AITEC - Associazione Italiana Tecnico Economica del Cemento a další v. Komise

(Věc T-371/05)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: AITEC - Associazione Italiana Tecnico Economica del Cemento (Řím, Itálie), BUZZI UNICEM S.P.A. (Casale Monferrato, Itálie), ITALCEMENTI GROUP (Bergamo, Itálie) (zástupci: Massimo Merla a Claudio Tesauro, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

Žalobkyně navrhují, aby Soud:

na základě toho, že Komise není schopna prokázat, že mandát udělený komisaři Dimasovi jej opravňuje podepisovat přijatá opatření týkající se politiky hospodářské soutěže a zejména státních podpor, určil, že rozhodnutí je neplatné a neúčinné;

zrušil: i) tu část rozhodnutí, která konstatuje, že neexistují námitky vůči národnímu alokačnímu plánu (dále jen "NAP") (článek 2 rozhodnutí), a tedy schvaluje přidělení povolenek mezi průmyslová odvětví určená v tomto plánu, čímž umožňuje diskriminaci spojenou s uvedeným přidělením, které zvýhodňuje podniky v některých odvětvích v neprospěch jiných podniků; ii) tu část rozhodnutí, která konstatuje, že úmysl umožnit stávajícím zařízením, která musejí mít aktualizovaná povolení, čerpat povolenky vyhrazené pro nové účastníky pro ty části stávajících zařízení, které již byly změněny před aktualizací povolení, přestože noví účastníci nevyčerpali povolenky pro ně výslovně vyhrazené, je neslučitelný s kritériem 10) přílohy III směrnice 2003/87/ES; a iii) tu část rozhodnutí, která vyzývá Itálii ke změně NAP tak, aby neumožňoval stávajícím zařízením, která musejí mít aktualizovaná povolení, čerpat povolenky vyhrazené pro nové účastníky pro ty části stávajících zařízení, které již byly změněny před aktualizací relevantních povolení (článek 2 písm. b) rozhodnutí).

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Předmětem žaloby je rozhodnutí ze dne 25. května 2005¹, v němž Komise Evropských společenství vyjádřila své stanovisko týkající se slučitelnosti národního alokačního plánu pro povolenky na emise skleníkových plynů oznámeného Itálií (dále jen "NAP") s kritérii uvedenými v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003².

Žalobkyně se zaprvé domáhají ověření, zda komisař, který podepsal napadené opatření, je oprávněn přijmout uvedené rozhodnutí. Zejména vyzývají Soud, aby zjistil, zda má komisař Dimas pravomoc ve vztahu k přijatým opatřením týkajícím se politiky hospodářské soutěže a zejména státních podpor, a aby určil, že napadené opatření je neplatné a neúčinné, jsou-li k tomu dostatečné důvody.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že přezkoumáním NAP, opatření, které může obsahovat prvky státní podpory, bez souladu s prováděcími ustanoveními čl. 88 odst. 2 a 3 ES, Komise porušila uvedené ustanovení.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že když se Komise dozvěděla, že v NAP existují možné aspekty státní podpory, porušila článek 87 ES, kritérium 5) přílohy III směrnice 2003/87/ES a zásadu zákazu diskriminace tím, že schválila přidělení povolenek stanovené v NAP, schválila také diskriminaci spojenou s uvedeným přidělením, v neprospěch výrobců cementu.

Žalobkyně začtvrté tvrdí, že Komise nesprávně použila kritérium 10 přílohy III směrnice 2003/87/ES tím, že konstatovala, že "úmysl Itálie umožnit stávajícím zařízením, která musejí aktualizovat relevantní povolení, čerpat povolenky vyhrazené pro nové účastníky pro ty části stávajících zařízení, které již byly změněny před aktualizací povolení", je v rozporu s uvedeným kritériem. Komise tedy porušila kritérium 5) přílohy III směrnice 2003/87/ES a zásadu zákazu diskriminace tím, že nezohledněním zvláštní povahy průmyslových odvětví dotčených prováděním uvedené směrnice, pokud jde o jejich schopnost zvýšení výroby, znovu uvedla výrobce cementu do nevýhodného postavení vůči ostatním výrobcům.

Konečně žalobkyně tvrdí, že Komise tím, že schválila NAP bez ohledu na skutečnost, že neobsahoval žádné výslovné ustanovení, které by umožnilo podnikům učinit vhodné přípravy pro převedení povolenek nebo sdružení zařízení, a že stanovila jiné než pětileté referenční období pro převod zbytkových povolenek a uložila neodůvodněná omezení na sdružování zařízení a neučinila opatření pro vzdání se zrušených povolenek, porušila články 11, 12, 13 a 28 směrnice 2003/87/ES.

____________

¹ - Rozhodnutí Komise ze dne 25. května 2005 o národním alokačním plánu pro povolenky na emise skleníkových plynů oznámeném Itálií podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES [K(2005)1527 konečné, Úř. věst. C 226, 15.9.2005, s. 2].

² - Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).