Language of document :

Sdělení v Úř. věst.

 

Žaloba podaná dne 5. října 2005 - Giant (Čína) v. Rada

(Věc T-372/05)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Giant (China) Co., Ltd (Kunshan, Čínská lidová republika) (zástupce: P. De Baere, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit nařízení Rady (ES) č. 1095/20051 ze dne 12. července 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Vietnamu a o změně nařízení (ES) č. 1524/2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky v rozsahu, v němž zamítá žádost žalobkyně o status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství v rozporu s čl. 2 odst. 7 písm. b) ve spojení s čl. 2 odst. 7 písm. c) nařízení Rady 384/96 ("základní nařízení"), porušuje čl. 11 odst. 10 základního nařízení tím, že zamítá žádost žalobkyně o neodečtení částky antidumpingových cel z vypočtené vývozní ceny, a porušuje článek 253 ES, jelikož neobsahuje odůvodnění;

uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, společnost s ručením omezeným na akcie založená podle čínského práva, zejména vyrábí jízdní kola a jejich díly a vyváží je do Společenství. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla dotčena napadeným opatřením, podala Komisi žádost , ve které požadovala, aby mohla využívat status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství. Žalobkyně rovněž předložila antidumpingové dotazníky a v písemném styku s Komisí, který vedla, zvedla řadu otázek.

Žalobkyně nyní napadá napadené nařízení a nejprve se zabývá zamítnutím její žádosti o status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství. Podle žalobkyně byla její žádost zamítnuta s ohledem na to, že z důvodu existence systému vývozních licencí nebyla rozhodnutí žalobkyně ohledně prodejních cen a množství přijata v reakci na tržní signály a bez podstatných státních zásahů. Žalobkyně tvrdí, že čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení je třeba vykládat v tom smyslu, že status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství by měl být udělen, pokud v konkrétním případě převažují podmínky tržního hospodářství bez ohledu na existenci vnitrostátních právních předpisů nebo mechanismů, které nejsou v souladu s právními předpisy nebo mechanismy existujícími v tržních hospodářstvích. Vzhledem k tomu, že se napadené nařízení nezabývalo její konkrétní situací, má žalobkyně za to, že došlo ke zjevně nesprávnému posouzení vedoucímu k porušení čl. 2 odst. 7 písm. b). V téže souvislosti žalobkyně uplatňuje porušení článku 253 ES, jelikož napadené nařízení údajně neobsahuje odůvodnění zamítnutí žádosti o status společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství

Žalobkyně rovněž napadá zamítnutí její žádosti o neodečtení výše antidumpingového cla z vypočtené vývozní ceny jakožto nákladů mezi dovozem a dalším prodejem v souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení. Žalobkyně se domnívá, že Rada se tím, že se domnívala, že nedošlo k pohybu cen dalšího prodeje či následných prodejních cen s odkazem na své vývozní ceny zjištěné při předchozích šetřeních, dopustila nesprávného právního posouzení. Podle žalobkyně pro ni v předchozích šetřeních nebyla zjištěna žádná vývozní cena. Dále žalobkyně tvrdí, že čl. 11 odst. 10 nevyžaduje, aby byl pohyb posuzován s odkazem na vývozní ceny zjištěné při předchozích šetřeních.

____________

1 - Úř. věst. L 183, s.1