Žaloba podaná dne 23. září 2011 - Německo v. Komise

(Věc T-500/11)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a K. Petersen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál

zrušil rozhodnutí Komise K(2011) 4922, v konečném znění, ze dne 13. července 2011 o státní podpoře N 438/2010 K(2011), v rozsahu, ve kterém se v něm konstatuje, že celý program podřízených půjček spadá pod nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis,

podpůrně zrušil celé rozhodnutí,

uložil žalované náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise týkajícímu se programu podřízených půjček WACHSTUM pro podniky s ratingem v Sasku-Anhaltsku v rozsahu, ve kterém se v něm konstatuje, že celý program podřízených půjček spadá pod nařízení (ES) o podporách de minimis.

Žalobou je napadán názor Komise, že již na základě pouhé okolnosti, že jsou tyto půjčky poskytovány zvláštní úvěrovou institucí, se musí vycházet z toho, že nejsou poskytovány v tržních podmínkách, a tudíž je nutno dodržet ustanovení nařízení de minimis.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně tři žalobní důvody.

1.    První žalobní důvod: porušení článku 107 SFEU ve spojení s články 1 a 2 nařízení č. 1998/2006 tím, že existence výhody byla zjištěna nesprávně, anebo pouze tvrzena

Zjištění Komise, že opatření spadá pod nařízení de minimis, je z hmotněprávního hlediska nesprávné. Adresáti programu půjček nezískali výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, takže program půjček nelze v převažujících případech jeho uplatnění již z tohoto důvodu považovat za podporu.

Komise nesměla z pouhé okolnosti, že je půjčka poskytována zvláštní úvěrovou institucí, dovozovat existenci výhody. Zejména u půjček záleží na podmínkách jejich poskytnutí. Pro posouzení, zda je poskytnuta výhoda, je rozhodující úroková míra, zajištění půjčky, jakož i celková situace podniku, který půjčku získá. Je třeba zjišťovat, zda by soukromý investor poskytl srovnatelnou půjčku se stejnou úrokovou mírou a zajištěním, jako ty, jež byly dohodnuty v daném případě.

Podle dosavadní rozhodovací praxe Komise by byly tyto indikátory u podřízených půjček konkretizovány tzv. metodou Brandenburg na základě oznámení Komise o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb tak, že se nejedná o podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Od této rozhodovací praxe se Komise náhle odvrací a za základ rozhodnutí bere pouze vlastnost úvěrové instituce poskytující půjčku. Tato vlastnost je však jakožto indikátor zcela nevhodná, neboť i zvláštní úvěrové instituce mohou provozovat svou činnost v tržních podmínkách.

2.    Druhý žalobní důvod: porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU

Žalobkyně dále vytýká porušení povinnosti uvést odůvodnění vyplývající z článku 296 SFEU, jelikož se Komise spokojila s paušálními domněnkami a dovozeními, ale neprokázala, proč podmínky půjčky nebyly tržní a proč se náhle odchýlila od své dosavadní rozhodovací praxe.

3.    Třetí žalobní důvod: různé formy porušení práva být vyslechnut

Dále jsou uplatňovány různá porušení práva být vyslechnut, jelikož Komise před vydáním napadeného rozhodnutí neprojednala změnu svého názoru s vládou Spolkové republiky Německo.

____________