Language of document : ECLI:EU:C:2017:361

Věc C36/16

Minister Finansów

proti

Posnania Investment SA

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Naczelny Sąd Administracyjny)

„Řízení o předběžné otázce – Daně – Společný systém daně z přidané hodnoty – Směrnice 2006/112/ES – Článek 2 odst. 1 písm. a) – Článek 14 odst. 1 – Zdanitelná plnění – Pojem ‚dodání zboží za úplatu‘ – Převod nemovitosti na stát nebo na územní celek za účelem zaplacení daňového dluhu – Vyloučení“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. května 2017

Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Dodání zboží – Pojem – Pojem „dodání zboží za úplatu“ – Převod nemovitosti na stát nebo na územní celek za účelem zaplacení daňového dluhu – Vyloučení

[Směrnice Rady 2006/112, čl. 2 odst. 1 písm. a) a čl. 14 odst. 1]

Článek 2 odst. 1 písm. a) a čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že převod vlastnického práva k nemovitosti osobou povinnou k dani z přidané hodnoty na státní pokladnu členského státu nebo na územní celek tohoto státu, uskutečněný, stejně jako ve věci v původním řízení, za účelem zaplacení daňového nedoplatku, nepředstavuje dodání zboží za úplatu podléhající dani z přidané hodnoty.

Pokud jde začtvrté o případnou úplatnou povahu převodu vlastnického práva k nemovitosti na veřejný subjekt, v projednávaném případě převodu pozemku na obec, za účelem zaplacení daňových nedoplatků, je třeba poukázat na to, že dodání zboží je uskutečněné „za úplatu“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH pouze tehdy, pokud mezi dodavatelem a kupujícím existuje právní vztah, v rámci něhož jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž cena obdržená dodavatelem představuje skutečnou protihodnotu dodaného zboží (rozsudky ze dne 27. dubna 1999, Kuwait Petroleum, C‑48/97, EU:C:1999:203, bod 26, a ze dne 21. listopadu 2013, Dixons Retail, C‑494/12, EU:C:2013:758, bod 32).

Nicméně platební povinnost poplatníka jakožto dlužníka daňového dluhu vůči daňové správě jakožto věřiteli tohoto dluhu má jednostrannou povahu, neboť zaplacení daně uvedeným poplatníkem vede pouze k zákonnému zániku dluhu, byť tak, jako v projednávaném případě, učiní prostřednictvím převodu nemovitosti.

Daň totiž představuje povinný odvod vybíraný autoritativně veřejnou mocí z majetku osob podléhajících její daňové pravomoci. Tento odvod je určen k tomu, aby se prostřednictvím veřejného rozpočtu použil na veřejně prospěšné služby. Takovýto odvod, bez ohledu na to, zda se jedná o peněžitou částku, nebo jako v projednávaném případě o hmotný majetek, nevede k plnění ze strany veřejného orgánu, a tedy ani k žádnému protiplnění ze strany osoby povinné k dani.

(viz body 31, 33, 34, 42 a výrok)