Language of document : ECLI:EU:T:2005:187

Věc T-272/02

Comune di Napoli (Itálie)

v.

Komise Evropských společenství

„Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) – Výstavba trati metra v Neapoli (Itálie) – Ukončení finanční pomoci Společenství – Žaloba na zrušení – Legitimní očekávání – Spravedlnost – Odůvodnění“

Shrnutí rozsudku

1.      Hospodářská a sociální soudržnost – Evropský fond pro regionální rozvoj – Udělení finanční pomoci Společenství – Stanovení právního a finančního rámce pomoci v rozhodnutí Společenství o jejím udělení – Překročení původně stanovených výdajů příjemcem – Neexistence dopadu na určení výše částky pomoci

(Nařízení Rady č. 1787/84)

2.      Hospodářská a sociální soudržnost – Evropský fond pro regionální rozvoj – Udělení finanční pomoci Společenství – Změna započítání veřejných výdajů na záměry, kterým je pomoc určena – Změna neoznámená Komisi – Nepřizpůsobení rozhodnutí Komise uvedené změně – Porušení zásady ochrany legitimního očekávání – Neexistence

(Nařízení Rady č. 1787/84)

1.      Pokud rozhodnutí Komise, kterým se ukončuje finanční pomoc udělená z Evropského fondu pro regionální rozvoj a implicitně zamítá žádost o opravu vyúčtování jiné finanční pomoci udělené z téhož Fondu, odpovídá zásadě, podle které je právní a finanční rámec každé pomoci přísně definován rozhodnutím Společenství, kterým se uděluje uvedená pomoc, Komise se opodstatněně omezí na zaplacení jí stanovené částky i přes skutečnost, že celkové veřejné výdaje se ukázaly vyšší, než co bylo původně stanoveno.

(viz body 46, 50)

2.      Pokud v rámci finanční pomoci Společenství udělené z Evropského fondu pro regionální rozvoj není prokázáno, že příslušné vnitrostátní orgány informovaly včas a přesně Komisi, že od těch, kterým byla taková pomoc udělena, může očekávat změny daných záměrů způsobené financováním, absence námitek ze strany Komise vůči těmto změnám by nemohla být vykládána tak, že znamená, že Komise souhlasí, aby některé veřejné výdaje mohly být započítány do jiného záměru, než kterému byly původně určeny.

Z toho vyplývá, že proto, aby příjemce zpochybnil legitimitu rozhodnutí, kterým se ukončuje finanční pomoc a implicitně zamítá žádost o opravu vyúčtování finanční pomoci, by nemohl uplatňovat ochranu legitimního očekávání, jelikož takové zásady se může dovolávat pouze hospodářský subjekt, u kterého některý z orgánů vyvolal opodstatněná očekávání.

(viz body 62, 64)