ROZSUDEK TRIBUNÁLU (sedmého senátu)
20. září 2017(*)
„Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BADTORO – Starší slovní ochranné zámky Evropské unie TORO a starší národní obrazová ochranná známka TORO – Relativní důvod pro zamítnutí – Nebezpečí záměny – Podobnost označení – Podobnost výrobků a služeb – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“
Ve věci T‑350/13,
Jordi Nogues, SL, se sídlem v Barceloně (Španělsko), zastoupená J. Fernández Castellanosem, J. Sanmartín Sanmartínem a E. López Parésem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), původně zastoupenému V. Melgar a J. Crespo Carrillem, poté J. Crespo Carillem, jako zmocněnci,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je
Grupo Osborne, SA, se sídlem v El Puerto de Santa María (Španělsko), zastoupená J. M. Iglesias Monravou, advokátem,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. dubna 2013 (věc R 1446/2012-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Grupo Osborne a Jordi Nogues,
TRIBUNÁL (sedmý senát),
ve složení M. van der Woude, předseda, I. Ulloa Rubio a A. Marcoulli (zpravodajka), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 2. července 2013,
s přihlédnutím k vyjádření EUIPO k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 24. září 2013,
s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 7. října 2013,
s přihlédnutím k usnesení o přerušení řízení ze dne 18. prosince 2013,
s přihlédnutím k dopisu Tribunálu ze dne 1. března 2016, jímž byli účastníci řízení informováni o tom, že se Tribunál seznámil s rozhodnutím soudu pro ochranné známky Evropské unie č. 1 v Alicante (Španělsko) a že písemná část řízení byla ukončena,
s přihlédnutím k návrhu na spojení projednávané věci s věcí T‑386/15 na základě čl. 50 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu a k vyjádřením účastníků řízení v tomto ohledu,
s přihlédnutím k rozhodnutí ze dne 13. května 2016, kterým se zamítá spojení projednávané věci s věcí T‑386/15,
po jednání konaném dne 15. prosince 2016,
s přihlédnutím k usnesení ze dne 15. února 2017 o znovuotevření ústní části řízení,
s přihlédnutím k vyjádření EUIPO došlému kanceláři Tribunálu dne 1. března 2017 a k vyjádření vedlejší účastnice došlému kanceláři Tribunálu dne 6. března 2017,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 1. prosince 2010 podala žalobkyně, společnost Jordi Nogues, SL, u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) přihlášku ochranné známky Evropské unie na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je následující obrazové označení:
3 Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 25, 34 a 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 25: „Oděvy, obuv, kloboučnické zboží“;
– třída 34: „Tabák, potřeby pro kuřáky, zápalky“;
– třída 35: „Dovoz; vývoz; obchodní zastoupení; prodej následujícího zboží v prodejnách a prostřednictvím internetu: knihy a papírenské zboží, ložní prádlo, domácí a kuchyňské potřeby a nádoby, dekorativní předměty, potřeby pro kuřáky a dárkové předměty; reklama; obchodní management; obchodní administrativa; kancelářské práce“.
4 Přihláška ochranné známky Evropské unie byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 9/2011 ze dne 14. ledna 2011.
5 Dne 12. dubna 2011 podala vedlejší účastnice, společnost Grupo Osborne, SA, proti zápisu ochranné známky přihlášené pro výrobky a služby uvedené v bodě 3 výše na základě článku 41 nařízení č. 207/2009 námitky.
6 Námitky byly založeny na následujících starších ochranných známkách:
– níže vyobrazené starší španělské obrazové ochranné známce, jejíž přihláška byla podána dne 15. července 2010 a která byla zapsána dne 13. prosince 2010 pod č. 2939631, vztahující se na „zapalovače a potřeby pro kuřáky“ zahrnuté do třídy 34:
– starší slovní ochranné známce Evropské unie TORO, jejíž přihláška byla podána dne 13. září 2002 a která byla zapsána dne 5. srpna 2010 pod č. 2844264, vztahující se na „oděvy, obuv, pokrývky hlavy; opasky“ zahrnuté do třídy 25;
– starší slovní ochranné známce Evropské unie TORO, jejíž přihláška byla podána dne 23. června 2000 a která byla zapsána dne 3. ledna 2007 pod č. 1722362, vztahující se na „reklamní služby; obchodní management; obchodní administrativu; kancelářské práce; služby maloobchodního prodeje potravin a nápojů, přičemž žádné z těchto služeb nebo výrobků nepocházejí z býků ani s býky nesouvisejí“ zahrnuté do třídy 35;
– starší španělské slovní ochranné známce EL TORO, jejíž přihláška byla podána dne 17. června 1998 a která byla zapsána dne 8. října 2003 pod č. 2169043, vztahující se na „dámské, pánské a dětské konfekční oděvy a obuv (s výjimkou ortopedické obuvi), pokrývky hlavy“ zahrnuté do třídy 25;
– níže vyobrazené starší španělské obrazové ochranné známce, jejíž přihláška byla podána dne 16. března 2010 a která byla zapsána dne 22. června 2010 pod č. 2919417, vztahující se na „maloobchodní prodej v prodejnách a po internetu všech druhů zboží“ zahrnuté do třídy 35:
7 Důvodem uplatňovaným na podporu námitek byla existence nebezpečí záměny podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
8 Dne 7. června 2012 námitkové oddělení vyhovělo námitkám v plném rozsahu. Dospělo k závěru o existenci nebezpečí záměny pro všechny výrobky, na které se vztahuje přihlašovaná ochranná známka, s přihlédnutím ke starším slovním ochranným známkám Evropské unie č. 2844264 a č. 1722362 a ke starší španělské obrazové ochranné známce č. 2939631.
9 Dne 1. srpna 2012 podala žalobkyně k EUIPO proti rozhodnutí námitkového oddělení odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009.
10 Rozhodnutím ze dne 16. dubna 2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“) druhý odvolací senát EUIPO zamítl odvolání podané žalobkyní. Zejména měl za to, že výrobky, na které se vztahují kolidující označení, jsou zčásti totožné a zčásti podobné. Kromě toho s přihlédnutím k běžné rozlišovací způsobilosti starších ochranných známek, třebaže několik zapsaných španělských ochranných známek obsahuje slovo „toro“, k významu společného prvku „toro“ odůvodňujícího existenci fonetické, pojmové a v menší míře vzhledové podobnosti a v každém případě z důvodu neprokázání pokojného společného výskytu kolidujících označení na španělském trhu, dospěl k závěru o existenci nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
Návrhová žádání účastníků řízení
11 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.
12 EUIPO a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:
– žalobu zamítl;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
13 Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Podle jejího názoru měl odvolací senát nesprávně za to, že existuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími označeními.
Úvodní poznámky
14 Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 se na základě námitek majitele starší ochranné známky přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna. Nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou. Kromě toho se na základě čl. 8 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 207/2009 staršími ochrannými známkami rozumějí ochranné známky zapsané v některém členském státě s dřívějším datem podání přihlášky, než je datum podání přihlášky ochranné známky Evropské unie.
15 Podle ustálené judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených. Podle téže judikatury musí být nebezpečí záměny posuzováno celkově podle toho, jak relevantní veřejnost vnímá dotčená označení a výrobky, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu, zejména vzájemná závislost mezi podobností označení a podobností výrobků nebo služeb, na které se označení vztahují [viz rozsudek ze dne 9. července 2003, Laboratorios RTB v. OHIM – Giorgio Beverly Hills (GIORGIO BEVERLY HILLS), T‑162/01, EU:T:2003:199, body 30 až 33 a citovaná judikatura].
16 Za účelem použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 předpokládá nebezpečí záměny totožnost nebo podobnost kolidujících označení a zároveň totožnost nebo podobnost výrobků nebo služeb, na které se vztahují. Jedná se o kumulativní podmínky [viz rozsudek ze dne 22. ledna 2009, Commercy v. OHIM – easyGroup IP Licensing (easyHotel), T‑316/07, EU:T:2009:14, bod 42 a citovaná judikatura].
17 Podle judikatury platí, že v rámci globálního posouzení nebezpečí záměny je třeba vzít v úvahu průměrného spotřebitele dotčené kategorie výrobků, který je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný. Je rovněž namístě zohlednit skutečnost, že úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se může měnit v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb [viz rozsudek ze dne 13. února 2007, Mundipharma v. OHIM – Altana Pharma (RESPICUR), T‑256/04, EU:T:2007:46, bod 42 a citovaná judikatura].
18 Kromě toho, vztahuje-li se ochrana starší ochranné známky na celou Evropskou unii, je třeba zohlednit vnímání kolidujících ochranných známek spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb na tomto území. Je však třeba připomenout, že pro zamítnutí zápisu ochranné známky Evropské unie postačuje, že relativní důvod pro zamítnutí ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 existuje pouze v části Unie [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. prosince 2006, Mast-Jägermeister v. OHIM – Licorera Zacapaneca (VENADO s rámečkem a další), T‑81/03, T‑82/03 a T‑103/03, EU:T:2006:397, bod 76 a citovaná judikatura].
19 Pokud jde v projednávané věci o vymezení relevantní veřejnosti, odvolací senát měl za to, že výrobky spadající do tříd 25 a 34 jsou určeny široké veřejnosti a služby spadající do třídy 35 jsou určeny jak široké veřejnosti, tak odborné veřejnosti. Z toho vyvodil, že existenci nebezpečí záměny je třeba posuzovat při zohlednění vnímání označení průměrným spotřebitelem, který patří jak k široké veřejnosti, tak k odborné veřejnosti, a to konkrétně španělským spotřebitelem vzhledem k tomu, že námitky byly především založeny na španělských ochranných známkách.
20 Toto vymezení relevantní veřejnosti, které žalobkyně ostatně nezpochybňuje, je třeba potvrdit ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené v napadeném rozhodnutí.
21 Pokud jde o srovnání výrobků a služeb, na něž se vztahují kolidující označení, účastníci řízení se správně shodují na závěru, že výrobky a služby uvedené ve třídách 25 a 35 jsou totožné a výrobky uvedené ve třídě 34 jsou buď totožné, anebo podobné.
22 Vzhledem k těmto úvahám je třeba přezkoumat argumentaci žalobkyně vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 s přihlédnutím k posouzení, které odvolací senát uvedl v napadeném rozhodnutí.
Ke srovnání kolidujících označení
23 Z judikatury vyplývá, že globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v globálním posouzení tohoto nebezpečí. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily (viz rozsudek ze dne 12. června 2007, OHIM v. Shaker, C‑334/05 P, EU:C:2007:333, bod 35 a citovaná judikatura).
24 Kromě toho se posouzení podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami nemůže omezit na to, že bude zohledněna pouze jedna složka kombinované ochranné známky a bude srovnána s jinou ochrannou známkou. Naopak je namístě provést srovnání, při kterém budou kolidující ochranné známky posuzovány každá jako celek, což nevylučuje, že celkovému dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo více jejích složek (viz rozsudek ze dne 12. června 2007, OHIM v. Shaker, C‑334/05 P, EU:C:2007:333, bod 41 a citovaná judikatura). Posoudit podobnost pouze na základě dominantního prvku je možné pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známky jsou zanedbatelné. Tak tomu může být zejména v případě, kdy je tato složka sama o sobě způsobilá dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti, takže všechny ostatní složky ochranné známky jsou v celkovém dojmu vyvolávaném touto ochrannou známkou zanedbatelné (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. září 2007, Nestlé v. OHIM, C‑193/06 P, nezveřejněný, EU:C:2007:539, bod 43).
25 V projednávané věci odvolací senát dospěl k závěru o celkovém dojmu ohledně podobnosti kolidujících označení z důvodu jejich slovní a pojmové shody vzhledem k přítomnosti výrazu „toro“, jenž lze v přihlašované ochranné známce snadno rozpoznat a jenž zaprvé představuje jedinou složku starší slovní ochranné známky Evropské unie a jediný slovní prvek starší španělské obrazové ochranné známky, zadruhé vykazuje rozlišovací způsobilost a zatřetí nemá v přihlašované ochranné známce vedlejší postavení. Pokud jde o čistě slovní starší ochranné známky, odvolací senát měl za to, že podobnost byla o to větší, že si výraz „toro“ v přihlašované ochranné známce zachovává samostatnou rozlišovací roli.
K rozlišujícím a dominantním prvkům kolidujících označení
26 V projednávané věci vyplývá zejména z bodů 31, 32 a 42 napadeného rozhodnutí, že podle odvolacího senátu žádný z prvků, z nichž se přihlašovaná ochranná známka skládá, nedominuje ve vzhledovém dojmu z této ochranné známky, kdežto starší španělské obrazové ochranné známce dominuje slovní prvek „toro“. Jak bylo uvedeno v bodě 25 výše, odvolací senát měl rovněž za to, že slovní prvek „toro“ má v rámci přihlašované ochranné známky samostatnou rozlišovací roli.
27 Žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že provedl roztříštěné a nevhodné srovnání kolidujících označení. Podle jejího názoru zkreslil „imaginativní celek“ přihlašované ochranné známky tím, že měl nesprávně za to, že žádný prvek nebyl dominantní ve vzhledovém dojmu z této ochranné známky a že výraz „toro“ neměl vedlejší postavení, třebaže se tento výraz objevuje na konci označení a před ním se nachází výrazně větší originální grafický prvek, jehož význam nelze podceňovat. Rovněž tvrdí, že odvolací senát nesprávně použil judikaturu vyplývající z rozsudku ze dne 6. října 2005, Medion (C‑120/04, EU:C:2005:594), ačkoli jsou okolnosti projednávané věci naprosto odlišné, a to zejména vzhledem k tomu, že výraz „toro“ se v přihlašované ochranné známce neobjevuje samostatně. Odvolací senát tak porušil zásadu srovnávání podle celkového dojmu.
28 EUIPO a vedlejší účastnice tyto argumenty odmítají.
29 Zaprvé je třeba připomenout, že i když platí, že pokud je ochranná známka složena ze slovních a obrazových prvků, jsou slovní prvky v zásadě více rozlišující než obrazové prvky, neboť průměrný spotřebitel snadněji odkáže na dotčené výrobky citací názvu ochranné známky než popisem jejího obrazového prvku, nevyplývá z toho, že slovní prvky ochranné známky musí být vždy považovány za více rozlišující než obrazové prvky. V případě kombinované složené ochranné známky totiž obrazový prvek může zastávat postavení rovnocenné postavení slovního prvku [rozsudek ze dne 6. října 2015, Monster Energy v. OHIM – Balaguer (icexpresso + energy coffee), T‑61/14, nezveřejněný, EU:T:2015:750, bod 37]. Je tedy třeba přezkoumat vnitřní vlastnosti obrazového prvku a vnitřní vlastnosti slovního prvku napadené ochranné známky, jakož i jejich jednotlivé role, za účelem určení dominantní složky [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. ledna 2008, Inter-Ikea v. OHIM – Waibel (idea), T‑112/06, nezveřejněný, EU:T:2008:10, bod 49].
30 V projednávané věci je obrazovým prvkem přihlašované ochranné známky fantazijní kresba zobrazující býka s velkými rohy a nespokojeným výrazem. V tomto ohledu zaprvé jeho výrazná velikost v rámci přihlašované ochranné známky značně přesahuje velikost slovního prvku. Zadruhé je obrazový prvek umístěn nad slovním prvkem. Zatřetí je zobrazený býk masivní, černý a obzvlášť originální. Za těchto podmínek je třeba dospět k závěru, že fantazijnost a velikost obrazového prvku mohou odvést pozornost relevantní veřejnosti od slovního prvku, který je umístěn pod ním. Žalobkyně proto oprávněně tvrdí, že odvolací senát měl v bodě 31 napadeného rozhodnutí nesprávně za to, že žádný z kombinovaných prvků přihlašované ochranné známky nedominuje vzhledovému dojmu. V důsledku toho zastává slovní prvek přihlašované ochranné známky, včetně výrazu „toro“, vedlejší postavení v přihlašované ochranné známce.
31 Nicméně jak odvolací senát podotkl v bodě 31 napadeného rozhodnutí, slovní prvek je uveden velkými písmeny. Navzdory značné velikosti obrazového prvku je slovní prvek jasně viditelný. Za těchto podmínek nemůže dominantní povaha obrazového prvku přihlašované ochranné známky vést k zanedbatelnosti slovního prvku „badtoro“ v celkovém dojmu z ochranné známky [obdobně viz rozsudky ze dne 8. září 2010, Kido v. OHIM – Amberes (SCORPIONEXO), T‑152/08, nezveřejněný, EU:T:2010:357, bod 66, a ze dne 23. dubna 2015, Iglotex v. OHIM – Iglo Foods Group (IGLOTEX), T‑282/13, nezveřejněný, EU:T:2015:226, body 53 a 54].
32 Zadruhé, pokud jde o to, že odvolací senát uplatnil rozsudek ze dne 6. října 2005, Medion (C‑120/04, EU:C:2005:594), je třeba připomenout, že podle judikatury vyplývající z tohoto rozsudku platí, že prvek společný kolidujícím označením, i kdyby nemohl být považován za dominantní celkovému dojmu, musí být zohledněn při posuzování jejich podobnosti v rozsahu, v němž sám o sobě představuje starší ochrannou známku a zachovává si samostatnou rozlišovací roli v ochranné známce složené zejména z tohoto prvku, jejíž zápis je žádán. V případě, že si společný prvek zachovává samostatnou rozlišovací roli ve složeném označení, může totiž celkový dojem vyvolaný tímto označením vést veřejnost k tomu, že se bude domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí přinejmenším od podniků hospodářsky propojených, přičemž v tomto případě je třeba uznat existenci nebezpečí záměny (rozsudek ze dne 22. října 2015, BGW, C‑20/14, EU:C:2015:714, bod 38).
33 Přezkum existence či neexistence samostatné rozlišovací role jednoho z prvků složeného označení tak směřuje k určení těch uvedených prvků, které bude relevantní veřejnost vnímat [viz rozsudek ze dne 28. ledna 2016, Novomatic v. OHIM – Simba Toys (African SIMBA), T‑687/14, nezveřejněný, EU:T:2016:37, bod 135 a citovaná judikatura].
34 Soudní dvůr v tomto ohledu upřesnil, že si prvek složeného označení nezachovává takovou samostatnou rozlišovací roli, pokud tento prvek tvoří společně s jedním nebo několika dalšími prvky označení jako celku jednotku, jejíž význam se liší od významu těchto prvků posuzovaných odděleně (rozsudek ze dne 8. května 2014, Bimbo v. OHIM, C‑591/12 P, EU:C:2014:305, bod 25).
35 Je rovněž třeba podotknout, že ačkoli průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezkoumá její jednotlivé detaily, nemění to nic na tom, že spotřebitel si při vnímání slovního označení rozloží toto označení na slovní prvky, které pro něj mají konkrétní význam nebo které se podobají slovům, které zná [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 13. února 2007, RESPICUR, T‑256/04, EU:T:2007:46, bod 57, a ze dne 13. února 2008, Sanofi-Aventis v. OHIM – GD Searle (ATURION), T‑146/06, nezveřejněný, EU:T:2008:33, bod 58].
36 Jak odvolací senát uvedl v bodě 35 napadeného rozhodnutí, španělsky hovořící veřejnost, jakož i část veřejnosti Unie, která rozumí významu slova „toro“, v projednávané věci určí v rámci slovního prvku tento výraz. Tento výraz je přitom jedinou složkou či jediným slovním prvkem namítaných starších ochranných známek.
37 V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že slovní prvek přihlašované ochranné známky zaujímá na rozdíl od závěrů odvolacího senátu v označení vedlejší postavení.
38 Kromě toho je třeba podotknout, že výraz „toro“ je umístěn na konci označení a před ním se nachází výraz „bad“. K tomuto bodu lze připomenout, že spotřebitel běžně připisuje větší význam počáteční části slov [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 17. března 2004, El Corte Inglés v. OHIM – González Cabello a Iberia Líneas Aéreas de España (MUNDICOR), T‑183/02 a T‑184/02, EU:T:2004:79, bod 81, a ze dne 16. března 2005, L’Oréal v. OHIM – Revlon (FLEXI AIR), T‑112/03, EU:T:2005:102, body 64 a 65].
39 Kromě toho přihlašovaná ochranná známka sestává z jediného slovního prvku, a sice výrazu „badtoro“ vytvořeného spojením slov „bad“ a „toro“. Skutečnost, že tyto dva výrazy nejsou oddělené, posiluje jednotné vnímání slovního prvku, jenž bude přinejmenším částí španělsky hovořící veřejnosti či veřejnosti, která rozumí výrazu „toro“, chápán jako „zlostný či zlý býk“ [obdobně viz rozsudek ze dne 29. září 2011, Procter & Gamble Manufacturing Cologne v. OHIM – Natura Cosméticos (NATURAVIVA), T‑107/10, nezveřejněný EU:T:2011:551, bod 34]. V tomto smyslu slovní prvek odkazuje právě na fantazijní zobrazení býka, které s přihlédnutím k jeho dominantnosti v rámci přihlašované ochranné známky a k jeho jedinečnosti, jak bylo uvedeno v bodě 30 výše, bude pravděpodobně prvkem, který relevantní veřejnost bude mít tendenci rozpoznat a uchovat v paměti spíše než samotné zvíře. Z toho plyne, že slovní prvek „badtoro“ bude vnímán společně s obrazovým prvkem, jelikož celek vytváří logickou jednotku, která se odklání od pouhého názvu zvířete zobrazeného ve starších ochranných známkách.
40 Vzhledem k tomu, že bylo připomenuto, že spotřebitel obvykle vnímá ochrannou známku jako celek a nepřistupuje ke zkoumání jejích jednotlivých podrobností, je tedy třeba dospět k závěru, že obecně tento spotřebitel v rámci přihlašované ochranné známky nebude samostatně vnímat ani si nezapamatuje slovo „toro“, jelikož toto slovo postrádá dostatečnou přitažlivost [obdobně viz rozsudek ze dne 24. května 2012, Grupo Osborne v. OHIM – Industria Licorera Quezalteca (TORO XL), T‑169/10, nezveřejněný, EU:T:2012:261, bod 42]. Z toho plyne, že žalobkyně je oprávněna tvrdit, že odvolací senát měl nesprávně za to, že si výraz „toro“ v přihlašované ochranné známce zachovává samostatnou rozlišovací roli.
41 Právě ve světle těchto úvah je třeba posoudit podobnost kolidujících označení.
Ke vzhledové podobnosti
42 Žalobkyně tvrdí, že na rozdíl od závěrů odvolacího senátu kolidující označení postrádají vzhledovou podobnost.
43 EUIPO a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují.
44 V projednávané věci měl odvolací senát za to, že z důvodu shody slovního prvku „toro“ vykazují kolidující označení jistý, byť nízký stupeň podobnosti, vzhledem k přítomnosti slovního prvku „bad“ v přihlašované ochranné známce umístěného před slovním prvkem „toro“, jakož i k existenci rozdílů mezi jejich obrazovými prvky nebo k absenci obrazového prvku ve starších ochranných známkách.
45 V tomto ohledu je třeba připomenout, že odvolací senát vycházel z nesprávného předpokladu, že výraz „toro“ nezaujímá vedlejší postavení. V tomto kontextu přiznal zvláštní význam shodě výrazu „toro“ v kolidujících označeních, ač předtím nepřezkoumal, zda je relevantní veřejnost způsobilá si samostatně zapamatovat výraz „toro“ v rámci přihlašované ochranné známky.
46 Ačkoli mají kolidující označení společný výraz „toro“, vykazují přitom četné rozdíly. V této souvislosti vykazuje přihlašovaná ochranná známka ve vztahu ke starším slovním ochranným známkám Evropské unie TORO velmi odlišnou strukturu. Obsahuje totiž dominantní obrazový prvek zobrazující fantazijního a originálního býka, který má u nohou slovní prvek skládající se ze slova „toro“, před nímž je uvedena skupina písmen „bad“, přičemž tento celek tvoří jediný slovní prvek.
47 Ve vztahu ke starší španělské obrazové ochranné známce vykazuje struktura přihlašované ochranné známky rovněž zřetelné rozdíly, jelikož prve uvedená se skládá z obrazového prvku a dominantního slovního prvku umístěného vedle něj. Naproti tomu přihlašovaná ochranné známka se skládá z dominantního obrazového prvku a vedlejšího slovního prvku umístěného pod ním. Kromě toho, ačkoli oba obrazové prvky zobrazují býka, jsou podstatně rozdílné. Starší španělská obrazová ochranná známka totiž zobrazuje černou, klasickou a celkovou siluetu býka z profilu. Naproti tomu obrazovým prvkem přihlašované ochranné známky je fantazijní býk zobrazený v černé barvě zepředu. Má tři nohy, jakož i výrazné rohy a oči bílé barvy. Konečně se srovnávaná označení částečně liší svým slovním prvkem.
48 Za těchto podmínek má skutečnost, že starší ochranné známky a přihlašovaná ochranná známka obsahují slovo „toro“, pouze malý význam při jejich celkovém srovnání, jelikož, jak bylo uvedeno v bodě 40 výše, tento výraz si v rozporu se závěry odvolacího senátu nezachovává samostatnou rozlišovací roli v rámci přihlašované ochranné známky. K tomuto bodu je třeba zdůraznit, že vzhledový dojem z obou ochranných známek, které sdílejí tentýž prvek, může být rozdílný, a to především v případě, když se srovnání týká na jedné straně slovní ochranné známky, jako je tomu v případě starších ochranných známek Evropské unie, a na druhé straně kombinované ochranné známky, jako je přihlašovaná ochranná známka, která se skládá z výrazného obrazového prvku a z částečně odlišného slovního prvku, jež nabízí vzhledový dojem odlišný od samotného prvku „toro“ [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 8. prosince 2011, Aktieselskabet af 21. november 2001 v. OHIM – Parfums Givenchy (only givenchy), T‑586/10, nezveřejněný, EU:T:2011:722, bod 33, a ze dne 17. května 2013, Rocket Dog Brands v. OHIM – Julius-K9 (JULIUS K9), T‑231/12, nezveřejněný, EU:T:2013:264, bod 34].
49 Za těchto okolností a s ohledem na výše uvedené rozdíly mezi kolidujícími označeními, jakož i s přihlédnutím k váze jejich jednotlivých prvků a k neexistenci samostatné rozlišovací role výrazu „toro“ je třeba dospět k závěru, že celkově mají nanejvýš velmi nízký stupeň vzhledové podobnosti.
K fonetické podobnosti
50 Žalobkyně tvrdí, že s přihlédnutím k přítomnosti výrazu „bad“ umístěného před výraz „toro“ měl odvolací senát nesprávně za to, že kolidující označení jsou si foneticky podobná. Tvrdí, že tato označení obsahují rozdílný počet písmen, že jejich struktura má rozdílný rytmus a posloupnost zvuků a že výraz „badtoro“ má pro španělské spotřebitele cizí a nový souzvuk.
51 EUIPO a vedlejší účastnice tyto argumenty odmítají.
52 K tomuto bodu je třeba uvést, že kolidující označení se z fonetického hlediska odlišují dodatečnou slabikou „bad“, ale mají dvě společné slabiky „to“ a „ro“. V tomto kontextu skutečnost, že po sobě následují písmena „d“ a „t“, což je španělské veřejnosti cizí, nepostačuje k tomu, aby fonetický dojem ze všech kolidujících označení nevykazoval s přihlédnutím ke shodě výrazu „toro“ průměrný vztah podobnosti, jak se správně domníval odvolací senát.
K pojmové podobnosti
53 Z pojmového hlediska žalobkyně odvolacímu senátu vytýká, že nezohlednil skutečnost, že na rozdíl od starších ochranných známek, v nichž výraz „toro“ odkazuje na zvíře, přihlašovaná ochranná známka sděluje „komplexní“ myšlenku zahrnující maskota, který se obrací k veřejnosti se všeobecným projevem vzdoru a rebelie, jakož i jeho název, tvořený novotvarem „badtoro“. Podle žalobkyně jsou tedy výrazy „bad“ a „toro“ neoddělitelné.
54 EUIPO a vedlejší účastnice argumenty žalobkyně zpochybňují.
55 Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury pojmová podobnost vyplývá ze skutečnosti, že obě ochranné známky používají obrazy, které mají shodný významový obsah [rozsudky ze dne 11. listopadu 1997, SABEL, C‑251/95, EU:C:1997:528, bod 24, a ze dne 21. dubna 2010, Peek & Cloppenburg a van Graaf v. OHIM – Queen Sirikit Institute of Sericulture (Thai Silk), T‑361/08, EU:T:2010:152, bod 63].
56 V projednávané věci z napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát vycházel především z přítomnosti výrazu „toro“ v kolidujících označeních. Měl totiž za to, že z tohoto důvodu jsou tato označení částečně totožná z pojmového hlediska pro veřejnost, která rozumí významu slova „toro“, bez ohledu na to, zda rozumí výrazu slova „bad“ či nikoli. Jen pro úplnost uvedl, že přihlašovaná ochranná známka se taktéž shoduje se starší španělskou obrazovou ochrannou známkou z důvodu jejího grafického motivu zobrazujícího býka. Odvolací senát z toho vyvodil závěr, že pro veřejnost, která rozumí významu výrazu „toro“, vykazují kolidující označení výraznou podobnost. Naproti tomu měl odvolací senát za to, že veřejnost, která nerozumí smyslu slova „toro“, bude kolidující označení vnímat tak, že si nejsou podobná, či že jsou dokonce rozdílná, pokud rozumí významu slova „bad“.
57 Nejprve je třeba připomenout, že tyto závěry vycházejí z nesprávného předpokladu, že výraz „toro“ nemá v přihlašované ochranné známce vedlejší povahu. Okolnost, že odvolací senát měl za to, že veřejnost, která nerozumí výrazu „toro“, bude přihlašovanou ochrannou známku a starší španělskou obrazovou ochrannou známku vnímat jako ochranné známky, které si nejsou podobné, ačkoli každá z nich obsahuje znázornění býka, svědčí o zvláštním významu připisovaném shodnému výrazu „toro“ v obou označeních.
58 V tomto kontextu je nejprve třeba podotknout, podobně jak to učinil odvolací senát, že pro veřejnost, která nerozumí významu výrazu „toro“, nevykazuje přihlašovaná ochranná známka žádnou pojmovou podobnost se staršími slovními ochrannými známkami Evropské unie TORO.
59 Pokud jde o španělskou veřejnost či o veřejnost, která rozumí významu slova „toro“, jak bylo uvedeno v bodě 36 výše, slovní prvek přihlašované ochranné známky identifikuje tak, že se skládá jednak z výrazu nebo skupiny písmen „bad“ a jednak z výrazu „toro“, a sice přesného názvu daného zvířete ve španělštině. Výraz „toro“ bude tedy tato veřejnost vnímat jako odkaz na zvíře, které je zmíněno a případně zobrazeno ve starších ochranných známkách, což může sbližovat kolidující označení z pojmového hlediska.
60 Ačkoli tento společný odkaz na pojem býka vyplývá z kolidujících označení, býk zobrazený na přihlašované ochranné známce nicméně vypadá, jak tvrdí žalobkyně, spíše jako maskot nebo jiná postava než zvíře, které je pouze zmíněno a zobrazeno ve starších ochranných známkách. Na rozdíl od označení „toro“ a od klasické siluety býka zobrazené ve starší obrazové ochranné známce je býk v přihlašované ochranné známce polidštěn zejména očima, které podle tvrzení žalobkyně vyjadřují rozzlobený a vzdorovitý přístup. Kromě toho je zvíře zobrazeno velmi fantazijním způsobem, s nadměrně velkými rohy a jen se třemi nohami. Vzhledem k výrazu takto zobrazeného býka bude možno slovní prvek „badtoro“ vnímat jako název této postavy.
61 Za těchto podmínek je třeba mít za to, že obrazový a slovní prvek přihlašované ochranné známky jsou společně nositeli pojmu, který se odklání od pojmu klasického býka jakožto zvířete. Je tudíž třeba relativizovat pojmovou podobnost mezi kolidujícími ochrannými známkami, již je třeba nanejvýš považovat za průměrnou, nikoli za významnou, jak se nesprávně domníval odvolací senát.
62 Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací senát svou analýzu podobnosti kolidujících označení založil na nesprávném zjištění o nedominantním charakteru obrazového prvku přihlašované ochranné známky, přičemž přecenil to, jaký dopad má pro veřejnost přítomnost výrazu „toro“ v obou označeních. V tomto kontextu a vzhledem ke skutečnosti, že jednak je obrazový prvek z důvodu své dominantnosti a výjimečnosti prvkem, který přitáhne pozornost relevantní veřejnosti, a jednak že si výraz „toro“ nezachovává samostatnou rozlišovací roli v rámci přihlašované ochranné známky, je třeba dospět k závěru, že kolidující označení vykazují velmi nízký stupeň vzhledové podobnosti, průměrný stupeň fonetické podobnosti a jistý stupeň pojmové podobnosti. Proto je stupeň celkové podobnosti mezi dotčenými označeními nízký [obdobně viz rozsudek ze dne 17. února 2011, Annco v. OHIM – Freche et fils (ANN TAYLOR LOFT), T‑385/09, EU:T:2011:49, bod 38].
63 Odvolací senát měl tedy nesprávně za to, že kolidující označení si jsou celkově podobná.
K nebezpečí záměny
64 Je třeba připomenout, že existuje nebezpečí záměny, jestliže existuje dostatečně vysoký stupeň podobnosti dotčených ochranných známek a zároveň dostatečně vysoký stupeň podobnosti výrobků nebo služeb, na které se vztahují tyto ochranné známky [rozsudky ze dne 23. října 2002, Matratzen Concord v. OHIM – Hukla Germany (MATRATZEN), T‑6/01, EU:T:2002:261, bod 45, a ze dne 11. ledna 2013, Kokomarina v. OHIM – Euro Shoe Group (interdit de me gronder IDMG), T‑568/11, nezveřejněný, EU:T:2013:5, bod 48].
65 Je rovněž třeba připomenout, že podle judikatury má průměrný spotřebitel dotyčné kategorie výrobků pouze zřídka možnost provést přímé srovnání různých ochranných známek, ale musí se spolehnout na nedokonalou představu, kterou si o nich uchoval v paměti (rozsudek ze dne 22. června 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer, C‑342/97, EU:C:1999:323, bod 26).
66 V projednávané věci žalobkyně napadá závěry odvolacího senátu, pokud jde o existenci nebezpečí záměny tak, že tvrdí, že odvolací senát opomněl zohlednit omezenou rozlišovací způsobilost starších ochranných známek, když výraz „toro“ odkazuje na zobrazené zvíře, které nemůže být předmětem výlučného práva přiznaného jedinému hospodářskému subjektu, a to především ve Španělsku, kde je býk národním symbolem. Odvolací senát kromě toho nezohlednil „vysokou vnitřní rozlišovací způsobilost“ přihlašované ochranné známky vzhledem k její originalitě a skutečnost, kterou lze považovat za známou, že jak grafické znázornění, tak název postavy vymyšlený žalobkyní, jsou předmětem ochrany duševního vlastnictví. Kromě toho nezohlednil dobře známé spotřebitelské zvyky relevantní veřejnosti. Konečně se žalobkyně dovolává rozsudků vydaných španělskými soudy pro ochranné známky Evropské unie, naposledy rozsudku, který dne 18. ledna 2017 vydal Tribunal Supremo (Nejvyšší soud, Španělsko).
67 V tomto ohledu měl odvolací senát v bodě 57 napadeného rozhodnutí za to, že vzhledem k celkovému dojmu podobnosti kolidujících označení a totožnosti výrobků a služeb, na které se tato označení vztahují, a s přihlédnutím k zásadě vzájemné závislosti mezi faktory nebezpečí záměny, je nebezpečí záměny, včetně nebezpečí asociace, nevyhnutelné.
68 K tomuto bodu je třeba připomenout, že dotčené výrobky a služby jsou buď totožné, nebo podobné, ale že na rozdíl od závěrů odvolacího senátu vykazují kolidující označení pouze nízký stupeň celkové podobnosti.
69 V rámci globálního posouzení kolidujících označení jsou vzhledové, fonetické a pojmové rozdíly, které mezi nimi existují, vyplývající z dominantnosti a fantazijní povahy zobrazeného býka a výrazu „bad“ uvedeného před výrazem „toro“ v přihlašované ochranné známce, jakož i logická jednotnost vyplývající ze slovních a obrazových prvků vnímaných společně, dostatečné pro učinění závěru, že v případě, že se setká s uvedenými označeními, si relevantní veřejnost mezi nimi nevytvoří souvislost, jelikož ani dominantní obrazový prvek, ani slovní prvek přihlašované ochranné známky se neshodují s jediným prvkem nebo s některým z prvků starších ochranných známek. Za těchto podmínek je navzdory totožnosti či podobnosti označených výrobků a služeb velmi málo pravděpodobné, že výrobky a služby opatřené přihlašovanou ochrannou známkou budou ze strany spotřebitelů vnímány tak, že pocházejí od podniku, který je majitelem starších ochranných známek nebo od podniku, který je s ním hospodářsky propojen [v tomto smyslu obdobně viz rozsudek ze dne18. prosince 2008, Torres v. OHIM – Bodegas Peñalba López (Torre Albéniz), T‑287/06, EU:T:2008:602, bod 74].
70 V důsledku toho je třeba vyhovět žalobnímu důvodu vycházejícímu z toho, že EUIPO uznáním existence nebezpečí záměny mezi kolidujícími označeními porušil ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, aniž by bylo třeba se vyjádřit k ostatním argumentům dovolávaným žalobkyní, a tudíž napadené rozhodnutí zrušit.
K nákladům řízení
71 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
72 Vzhledem k tomu, že EUIPO neměl ve věci úspěch a žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení, je důvodné mu uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.
73 Vzhledem k tomu, že vedlejší účastnice neměla ve věci úspěch, ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (sedmý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 16. dubna 2013 (věc R 1446/2012-2) se zrušuje.
2) EUIPO ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené společností Jordi Nogues, SL.
3) Grupo Osborne, SA ponese vlastní náklady řízení.
Van der Woude | Ulloa Rubio | Marcoulli |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 20. září 2017.
Podpisy.