Věc T‑376/10
(zveřejnění výňatků)
Mamoli Robinetteria SpA
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Belgický, německý, francouzský, italský, nizozemský a rakouský trh zařízení a pevných součástí koupelen – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP – Koordinace cenového navyšování a výměna citlivých obchodních informací – Právo na obhajobu – Oznámení o spolupráci z roku 2002 – Námitka protiprávnosti – Pojem ‚kartelová dohoda‘ – Výpočet výše pokuty – Pokyny o metodě stanovování pokut z roku 2006 – Závažnost – Koeficient dodatečné částky“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (čtvrtého senátu) ze dne 16. září 2013
1. Námitka protiprávnosti – Rozsah – Akty, proti nimž může být vznesena námitka protiprávnosti – Oznámení o spolupráci – Zahrnutí – Podmínky
(Články 263 SFEU a 277 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 7; sdělení Komise 2002/C 45/03, body 8 až 27 a bod 29)
2. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Právní rámec – Článek 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 – Posuzovací pravomoc svěřená Komisi uvedeným článkem – Oznámení o spolupráci – Neexistence právního základu – Neexistence – Porušení zásady dělby moci – Neexistence – Porušení zásad transparentnosti, řádné správy a rovného zacházení – Neexistence
(Článek 101 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a nařízení č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2002/C 45/03)
1. Článek 277 SFEU je vyjádřením obecné zásady, jež zaručuje každému účastníkovi řízení právo napadnout za účelem zrušení rozhodnutí, který je mu určeno nebo které se jej bezprostředně a osobně dotýká, platnost dřívějších aktů unijních orgánů, které představují právní základ sporného rozhodnutí, ačkoli nemají formu nařízení, jestliže tento účastník řízení neměl podle článku 263 SFEU právo podat přímou žalobu proti těmto aktům, jejichž následky tak nese, aniž má možnost požadovat jejich zrušení. Vzhledem k tomu, že článek 277 SFEU nemá za cíl umožnit účastníku řízení zpochybnit použitelnost jakéhokoliv aktu obecné povahy ve prospěch jakékoliv žaloby, obecný akt, jehož protiprávnost se uplatňuje, musí být přímo nebo nepřímo použitelný ve věci projednávané v rámci žaloby a musí existovat přímá právní souvislost mezi napadeným individuálním rozhodnutím a dotčeným obecným aktem.
Pokud jde o oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, Komise v něm v bodech 8 až 27 stanoví na jedné straně obecným a abstraktním způsobem podmínky, které podniky musejí splnit, aby jim mohly být zcela nebo částečně sníženy pokuty za porušení článku 101 SFEU, a na druhé straně v bodě 29, že uvedené oznámení u podniků vyvolává legitimní očekávání. I když je pravda, že Komise nepřijímá rozhodnutí konstatující porušení pravidel hospodářské soutěže na základě oznámení o spolupráci, protože taková rozhodnutí jsou založena na článku 7 nařízení č. 1/2003, může však existovat přímá právní souvislost mezi takovými rozhodnutími a obecným aktem představovaným oznámením o spolupráci. Je tomu tak zejména v případě, že Komise obdrží, na základě žádostí o snížení výše pokut podaných soutěžiteli v rámci oznámení o spolupráci, informace, které jí umožňují vést šetření a shromáždit informace a důkazy, které ji vedou k přijetí jejího rozhodnutí.
Jelikož podnik nemá možnost požádat o zrušení oznámení o spolupráci jako obecného aktu, může být toto oznámení předmětem námitky protiprávnosti.
(viz body 48-52)
2. V oblasti hospodářské soutěže čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17, nyní čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003, neobsahuje taxativní výčet kritérií, která Komise může vzít v úvahu pro stanovení výše pokuty. Z tohoto důvodu může být chování podniku v průběhu správního řízení jedním z faktorů, které je třeba vzít v úvahu při tomto stanovení. V tomto ohledu celkové nebo částečné snížení pokut nabízené podnikům v rámci oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů má za cíl usnadnit Komisi odhalování a trestání podniků zapojených do tajných kartelových dohod. Za těchto podmínek je v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 to, že Komise může v zájmu transparentnosti a rovného zacházení stanovit podmínky, za nichž může všem podnikům, které s ní spolupracují, zcela nebo částečně snížit pokuty.
V důsledku toho musejí být zamítnuty argumenty vycházející z neexistence právního základu pro přijetí oznámení o spolupráci a z porušení zásad dělby moci, transparentnosti, řádné správy, jakož i zásady rovného zacházení.
(viz body 54-59)