Language of document : ECLI:EU:T:2007:99

Věc T-366/00

Scott SA

v.

Komise Evropských společenství

„Státní podpory – Kupní cena pozemku – Rozhodnutí nařizující navrácení podpory neslučitelné se společným trhem – Chyby ve výpočtu podpory – Povinnosti Komise týkající se výpočtu podpory – Práva příjemce podpory – Nařízení (ES) č. 659/1999 – Článek 13 odst. 1“

Shrnutí rozsudku

1.      Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise – Posuzování legality v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí rozhodnutí

2.      Podpory poskytované státy – Správní řízení – Povinnosti Komise – Nestranný a pečlivý přezkum

(Článek 88 ES)

3.      Podpory poskytované státy – Správní řízení – Určení částky podpory, jež má být navrácena

(Článek 88 ES)

4.      Podpory poskytované státy – Pojem

(Článek 87 ES a čl. 88 odst. 2 ES)

5.      Podpory poskytované státy – Správní řízení – Povinnosti Komise – Nestranný a pečlivý přezkum

(Článek 88 odst. 2 ES)

6.      Podpory poskytované státy – Správní řízení – Možnost Komise založit napadené rozhodnutí na dostupných informacích – Podmínka

(Článek 88 odst. 2 ES; nařízení Rady č. 659/1999)

1.      Legalita rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor se posuzuje podle informací, které Komise mohla mít k dispozici v okamžiku přijímání tohoto rozhodnutí. V důsledku toho se ke zpochybnění tohoto rozhodnutí nelze před Soudem dovolávat argumentů týkajících se skutkových okolností, které byly Komisi neznámé a které jí v průběhu řízení před ní nebyly oznámeny. Z toho nicméně nevyplývá, že důkazy předložené příjemcem podpory v žalobě na neplatnost nemohou být zohledněny pro účely posouzení legality rozhodnutí Komise, pokud byly tyto důkazy Komisi právoplatně předloženy v průběhu správního řízení před přijetím rozhodnutí a Komise je neodůvodněně vyloučila.

(viz body 45–46)

2.      Ačkoliv žádné ustanovení o řízení o kontrole státních podpor upraveném článkem 88 ES nevyhrazuje mezi zúčastněnými stranami zvláštní úlohu příjemci podpory a ačkoliv tento nemá postavení účastníka tohoto řízení, Komise může být, vzhledem ke své povinnosti přezkoumat pečlivě a nestranně spis, za určitých okolností povinna zohlednit připomínky příjemce podpory předložené po uplynutí lhůty k tomu zúčastněným stranám poskytnuté v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení.

Tak je tomu v případě, kdy příjemce podpory sdělí informace o aspektu, pro něj důležitém, jenž je sporný, jejž je obtížné objasnit s ohledem na starší datum skutkových okolností a jímž je samotná hodnota zvýhodnění, které mu bylo poskytnuto, po schůzce dotčeného členského státu s Komisí, které se účastnili jeho zástupci a během které Komise v zájmu řízení povolila předložení doplňujících informací v nové lhůtě, kterou stanovila.

(viz body 54–63)

3.      Cílem navrácení protiprávní podpory není uložit sankci, kterou nestanoví právo Společenství, ale zbavit jejího příjemce zvýhodnění, z něhož měl prospěch na trhu vůči svým soutěžitelům, a obnovit stav, který existoval před poskytnutím uvedené podpory. Proto Komise nemůže z důvodu snahy o shovívavost nařídit navrácení částky nižší, než je hodnota obdržené podpory, ani jako projev svého odsouzení závažnosti protiprávností nařídit navrácení částky vyšší, než je tato hodnota. Přísluší jí tedy určit uvedenou hodnotu způsobem tak přesným, jak jí to okolnosti věci umožňují. I když při přezkumu legality mohou být zohledněny zvláštní okolnosti umožňující pouze přibližné ohodnocení přesné hodnoty podpory , nic to nemění na tom, že toto ohodnocení je skutkovou otázkou, vzhledem k níž musí soud Společenství vykonat úplný přezkum, a že přípustnost takového přibližného ohodnocení ještě Komisi nepřiznává prostor pro uvážení, pokud jde o určení částky, jejíž navrácení nařizuje.

(viz body 94–96)

4.      Při posouzení hodnoty podpory formou prodeje pozemku za údajně preferenční cenu totiž použití zásady soukromého investora působícího v tržním hospodářství znamená ohodnotit prodejní cenu, která by byla obdržena v době prodeje za běžných tržních podmínek. Během vyšetřování prováděného v rámci čl. 88 odst. 2 ES je Komise povinna určit hodnotu majetku na základě nespolehlivější metody. Tuto povinnost nesplní, pokud provede ohodnocení založené na minulých nákladech na nabytí a investiční přípravu sporného pozemku a vynaložených prodávajícím, v tomto případě dotčenými veřejnými orgány, namísto přímého a nezávislého ocenění hodnoty, kterou uvedený pozemek měl na trhu k datu uzavření dohody o převodu. Tržní cena pozemku totiž není nutně určena náklady vynaloženými prodávajícím, protože na ni mohou mít vliv mnohé faktory, včetně rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v době prodeje.

(viz body 106–108)

5.      Komise nesplní povinnost, kterou má v rámci formálního vyšetřovacího řízení státních podpor upraveného čl. 88 odst. 2 ES, a sice provádět při svém vyšetřování pečlivý a nestranný přezkum všech údajů týkajících se projednávaného případu takovým způsobem, aby měla k dispozici úplné informace o všech údajích týkajících se tohoto řízení, pokud, přestože je informována, že ohodnocení částky podpory, k němuž došla použitím metody výpočtu, kterou přijala, je v rozporu se řadou ohodnocení založených na jiných metodách, nepřijme opatření nezbytná k odstranění nejistot spojených se svým ohodnocením.

(viz body 135–136)

6.      V oblasti státních podpor se na základě zásad stanovených judikaturou a nařízením č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES], Komise může v případě neexistence opačných informací od dotčených stran opřít o skutečnosti, i když chybné, jež jsou shrnuty v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení a které má k dispozici v okamžiku přijímání konečného rozhodnutí, pokud byly dotčené skutkové poznatky předmětem příkazu Komise ve vztahu k členskému státu, aby jí poskytl nezbytné informace.

Pokud naopak Komise členskému státu nepřikáže, aby jí předložil informace ohledně skutečností, které zamýšlí konstatovat, nemůže pak odůvodnit případná nesprávná skutková zjištění tím, že uplatní, že se v okamžiku přijetí rozhodnutí o ukončení formálního vyšetřovacího řízení opírala pouze o informace, které jí tehdy byly dostupné.

Pokud Komise tudíž opře své rozhodnutí o dostupné informace týkající se určitých skutkových poznatků, aniž by v tomto ohledu dodržela procesní požadavky uznané judikaturou a převzaté v nařízení č. 659/1999, může Soud vykonat svůj přezkum ohledně toho, zda zohlednění těchto skutkových poznatků mohlo způsobit nesprávné posouzení porušující legalitu napadeného rozhodnutí.

Navíc předpokladem oprávnění Komise přijmout rozhodnutí na základě dostupných informacích nicméně je, že tyto informace jsou spolehlivé, čemuž tak není, pokud jsou v rozporu s informacemi, o nichž se dozvěděla Komise například od příjemce podpory.

Nedostatek spolupráce členského státu nemá totiž za následek, že jednání Komise se vymyká jakékoliv kontrole soudu Společenství. Komise musí využít všechny své pravomoci k tomu, aby v mezích všech možností získala dotčené informace, a musí jednat s řádnou péčí. S ohledem na skutečnost, že příkaz k navrácení podpory kvalifikované jako protiprávní má účinky vůči třetím osobám, Komise musí využít všechny pravomoci, které má, aby zabránila tomu, že nedostatek spolupráce členského státu by měl nepříznivé a neodůvodněné důsledky pro takové třetí osoby.

(viz body 146–149)