Spojené věci T-254/00, T-270/00 a T-277/00

Hotel Cipriani SpA a další

v.

Komise Evropských společenství

„Státní podpory – Úlevy na sociálních příspěvcích ve prospěch podniků na území Benátek a Chioggia – Rozhodnutí prohlašující režim podpor za neslučitelný se společným trhem a ukládající navrácení poskytnutých podpor – Přípustnost – Osobní vztah – Věc samá – Podmínky týkající se ovlivnění obchodu uvnitř Společenství a vlivu na hospodářskou soutěž – Odchylky na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) až e) ES a čl. 87 odst. 2 písm. b) ES – Kvalifikace jako nová podpora nebo jako existující podpora – Zásady právní jistoty, ochrany legitimního očekávání, rovného zacházení a proporcionality – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí rozsudku

1.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Možnost být individuálně dotčen rozhodnutím obecné povahy

(Článek 230 čtvrtý pododstavec ES)

2.      Podpory poskytované státy – Narušení hospodářské soutěže – Státní opatření mající za cíl přiblížit podmínky hospodářské soutěže v určitém hospodářském odvětví podmínkám panujícím v jiných členských státech – Vyloučení kvalifikace podpory – Podmínky

(Článek 87 odst. 1 ES)

3.      Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Přezkum režimu podpor jako celku – Přípustnost

(Článek 88 ES)

4.      Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise prohlašující neslučitelnost režimu podpor se společným trhem – Povinnost uvést odůvodnění – Meze

(Článek 87 CE a čl. 88 odst. 2 ES)

5.      Podpory poskytované státy – Zákaz – Odchylky – Podpory, které mohou být považovány za slučitelné se společným trhem

[Článek 87 odst. 3 písm. c) ES a článek 88 ES]

6.      Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Kvalifikace jako nová podpora

(Článek 87 ES)

1.      Rozhodnutí Komise týkající se protiprávního režimu státních podpor a ukládající vrácení poskytnutých podpor je obecně závazné vůči skutečným příjemcům tohoto režimu v rozsahu, v němž se vztahuje na objektivně vymezené situace a vyvolává právní účinky vůči příjemcům zmíněného režimu označeným obecným a abstraktním způsobem. Pouhá okolnost, že skuteční příjemci takového režimu jsou identifikovatelní, totiž nemá za následek povinnost Komise zohlednit jejich individuální situaci. Rozhodnutí týkající se režimu podpory tudíž v zásadě vychází z obecného a abstraktního přezkumu dotčeného režimu podpory, který je sám o sobě obecně závazným aktem.

Není však vyloučeno, že se ustanovení obecně závazného aktu za určitých okolností mohou osobně dotýkat určitých fyzických nebo právnických osob na základě čl. 230 čtvrtého pododstavce ES, jsou-li tyto osoby zasaženy z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vůči všem ostatním osobám.

Jestliže Komise konstatuje neslučitelnost protiprávního režimu podpory se společným trhem a uloží navrácení poskytnutých podpor, jsou rozhodnutím Komise osobně dotčeni všichni skuteční příjemci tohoto režimu. Skutečnost, že se podnik nachází v uzavřeném okruhu skutečných příjemců režimu podpory, kteří jsou zvláště dotčeni povinností navrátit poskytnuté podpory, kterou dotčenému členskému státu uložila Komise, postačuje k vymezení těchto příjemců ve vztahu k jakékoli další osobě. Individualizace v projednávaném případě vyplývá ze zvláštního zásahu prostřednictvím příkazu k navrácení do zájmů dokonale identifikovatelných členů tohoto uzavřeného okruhu.

(viz body 73–74, 77, 84)

2.      Skutečnost, že se členský stát snaží jednostrannými opatřeními přiblížit podmínky hospodářské soutěže existující v určitém hospodářském odvětví podmínkám převládajícím v jiných členských státech, nemůže těmto opatřením odejmout charakter státních podpor.

Podobně jako veškeré právo hospodářské soutěže Společenství, pravidla Smlouvy týkající se státních podpor směřují k zajištění nikoliv bezvadné, avšak skutečné nebo účinné hospodářské soutěže.

Za těchto podmínek kompenzace strukturálních nevýhod umožňuje pouze odmítnout kvalifikaci jako státní podpora v některých specifických situacích. Zvýhodnění poskytnuté podniku za účelem napravení nepříznivé soutěžní situace tak není státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, jestliže je odůvodněno hospodářskými důvody a nezavádí diskriminaci mezi hospodářskými subjekty usazenými v jednotlivých členských státech. Soud Společenství v tomto typu situace ve skutečnosti uplatňuje kritérium soukromého subjektu v tržním hospodářství. Stejně tak zvýhodnění poskytnuté podniku, které snižuje zátěž, kterou obvykle nese rozpočet podniku, není státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, jestliže toto zvýhodnění směřuje k nápravě skutečnosti, že podnik, který je příjemcem podpory, je vystaven dodatečným nákladům vyplývajícím z režimu výjimky, kterým nejsou vystaveny konkurenční podniky podléhající obecnému právu za obvyklých tržních podmínek.

(viz body 182,184–186)

3.      V případě režimu podpory není Komise v zásadě povinna provést analýzu podpor poskytnutých v konkrétních případech. Může se omezit na zkoumání všeobecných vlastností dotčeného režimu, aniž by byla povinna přezkoumat každý konkrétní případ použití.

Komise však podle judikatury musí v zájmu řádného uplatňování základních pravidel Smlouvy týkajících se státních podpor provést v rámci článku 88 ES pečlivý a nestranný přezkum posuzovaného opatření podpory. Ve formálním vyšetřovacím řízení zásada řádné správy, která je součástí obecných zásad právního státu společných ústavním tradicím členských států, ukládá Komisi zejména dodržet zásadu rovného zacházení se zúčastněnými stranami.

V tomto právním rámci je případné uznání povinnosti Komise individuálně posoudit situaci některých příjemců při přezkumu režimu podpory vázáno jednak na dodržení procesních povinností, které má Komise a dotčený členský stát, a jednak na obsah specifických informací týkajících se uvedených příjemců sdělených vnitrostátními orgány nebo zúčastněnými stranami Komisi.

(viz body 209–211)

4.      Požadavky týkající se povinnosti uvést odůvodnění a analýza dopadu opatření státní podpory na obchod mezi členskými státy a hospodářskou soutěž provedená Komisí se velmi logicky liší podle individuální nebo obecné povahy tohoto opatření.

Co se týče víceodvětvových režimů podpory, Komise se může omezit na prostudování charakteristik programu, aby posoudila, zda z důvodu vysokých částek nebo procentních podílů podpor, charakteru podporovaných investic nebo jiných podmínek, které tento program stanoví, zajišťuje příjemcům podstatnou výhodu vzhledem k jejich soutěžitelům a může podstatně prospět podnikům, které se účastní obchodu mezi členskými státy. V případě režimu podpory vztahujícího se na všechny podniky usazené na vymezeném území tak nemůže být po Komisi požadováno, aby prokázala na základě přezkumu situace trhů, byť stručného, předvídatelný dopad tohoto režimu na obchod mezi členskými státy a hospodářskou soutěž ve všech dotčených odvětvích činnosti.

V tomto ohledu dotčenému členskému státu zejména na základě jeho povinnosti spolupráce s Komisí a zúčastněným stranám, které byly náležitě vyzvány k podání připomínek v souladu s čl. 88 odst. 2 ES, přísluší, aby uplatnily své argumenty a poskytly Komisi všechny informace, které jí mohou objasnit veškeré údaje ve věci.

Komise tedy v případě víceodvětvového režimu podpory musí na základě konkrétních skutečností pouze kontrolovat, zda dotčené opatření v určitých vymezených odvětvích splňuje obě dvě podmínky uplatnění čl. 87 odst. 1 ES, totiž zda může ovlivnit obchod mezi členskými státy a mít dopad na hospodářskou soutěž, jestliže jí za tímto účelem byly ve správním řízení poskytnuty dostatečné relevantní informace.

Rozsah povinnosti uvést odůvodnění, který má Komise v případě víceodvětvového režimu podpory, závisí, co se týče zejména dopadu tohoto režimu na obchod mezi členskými státy a hospodářskou soutěž, na údajích a skutečnostech sdělených tomuto orgánu v kontextu správního řízení.

(viz body 227, 230–231, 233, 235, 237)

5.      Komise má pro účely uplatnění čl. 87 odst. 3 písm. c) ES širokou posuzovací pravomoc, jejíž provádění zahrnuje komplexní ekonomická a sociální posouzení, která musí být uskutečněna v kontextu Společenství.

Ze samotného znění čl. 87 odst. 3 písm. c) ES a článku 88 ES vyplývá, že Komise „může“ považovat za slučitelné se společným trhem podpory uvedené v prvním z těchto ustanovení. Tudíž, i když Komisi vždy přísluší, aby se vyjádřila ke slučitelnosti státních podpor, nad kterými vykonává kontrolu, se společným trhem, ačkoliv jí nebyly oznámeny, není povinna prohlásit tyto podpory za slučitelné se společným trhem.

Komise si může uložit orientační pravidla pro výkon svých posuzovacích pravomocí takovými akty, jako jsou rámce, sdělení nebo pokyny, v rozsahu, ve kterém tyto akty obsahují indikativní pravidla, jakým směrem bude tento orgán postupovat, a ve kterém se neodchylují od ustanovení Smlouvy. Když Komise přijme takové akty určené k tomu, aby v souladu se Smlouvou upřesnily kritéria, která hodlá uplatňovat v rámci výkonu své posuzovací pravomoci, vyplývá z toho vlastní omezení této pravomoci v rozsahu, v němž jí přísluší dodržovat indikativní pravidla, která si sama stanovila. Soudu Společenství v tomto kontextu náleží ověřit, zda byla tato pravidla Komisí dodržena.

(viz body 290–292)

6.      Opatření směřující k zavedení nebo změně státních podpor jsou novými podporami. Zvláště když se změna dotýká původního režimu v jeho samotné podstatě, se tento režim mění na nový režim podpory. Naopak, jestliže změna není podstatná, již změna jako taková může být kvalifikována jako nová podpora.

Rozšíření úlev na sociálních příspěvcích stanovených pro jiné území na podniky usazené na určitém území tak zavádí režim nové podpory. I když se nový režim omezuje na rozšíření existujícího režimu podpory na nové příjemce, aniž by krom toho zavedl podstatné změny existujícího režimu, je toto oddělitelné rozšíření původního režimu novou podporou, která podléhá oznamovací povinnosti.

(viz body 358–359, 362)