Žaloba podaná dne 29. dubna 2022 – Russian Direct Investment Fund v. Rada
(Věc T-235/22)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Russian Direct Investment Fund (Moskva, Rusko) (zástupci: K. Scordis a A. Gavrielides, advokáti)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
na základě článku 263 SFEU zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/346 ze dne 1. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině1 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a nařízení Rady (EU) 2022/345 ze dne 1. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině2 (dále jen „napadené nařízení“, společně jen „napadené akty“), v rozsahu, v němž jmenují žalobce, týkají se jej nebo se na něj použijí;
podpůrně na základě článku 277 SFEU určil, že čl. 4b odst. 3 a 4 rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP (ve znění změn) a čl. 2e odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 833/2014 (ve znění změn) se nepoužijí nebo jsou neplatné z důvodu protiprávnosti v rozsahu, v němž jmenují žalobce, týkají se jej nebo se na něj použijí, a zrušil napadené rozhodnutí a napadené nařízení v rozsahu, v němž jmenují žalobce, týkají se jej nebo se na něj použijí.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.
První žalobní důvod vycházející z neexistence „dostatečně pevného skutkového základu“ pro uložení omezujících opatření týkajících se žalobce.
Rada zjevně nesplnila svou povinnost zajistit, aby rozhodnutí o uložení omezujících opatření vztahujících se na žalobce nebo o stanovení závazků žalobci či o spolupráci s ním bylo přijato na „dostatečně pevném skutkovém základě“.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení žalobcových základních práv na obhajobu a na účinnou soudní ochranu.
Při přijímání napadených aktů Rada porušila žalobcovo právo na obhajobu a na účinnou soudní ochranu, neboť:
napadené akty byly přijaty bez uvědomení žalobce, ať už před přijetím napadených aktů nebo v přiměřené lhůtě poté;
žalobci nebylo nikdy poskytnuto ani shrnutí důvodů pro přijetí napadených aktů (v rozsahu, v němž se jej týkají nebo se na něj použijí);
žalovaná nikdy žalobci nesdělila důkazy, o něž opírala své rozhodnutí přijmout napadené akty, a nikdy mu nedala příležitost, aby se vyjádřil a hájil svá práva.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení v podobě nepřiměřeného omezení žalobcova základního práva na podnikání.
Při přijímání napadených aktů Rada porušila žalobcovo základní právo na podnikání, neboť:
napadené akty výrazným způsobem omezují jeho svobodu podnikání;
napadené akty zasahují do samotné podstaty základního práva zakotveného v článku 16 Listiny základních práv Evropské unie;
nesplnění právních povinností Rady (včetně její povinnosti uvést odůvodnění a sdělit důkazy, na nichž byly napadené akty založeny) znemožňuje Tribunálu posoudit a určit, zda příslušná omezující opatření jsou a) nezbytná a skutečně splňují sledované cíle obecného zájmu a b) jsou přiměřená ve vztahu ke sledovanému cíli;
předmětná omezující opatření každopádně nejsou nezbytná a skutečně nesplňují sledovaný cíl, jelikož žalobcovy činnosti a projekty spolufinancované žalobcem nepřispívají k „vojenské agresi proti Ukrajině“ a nefinancují, neumožňují ani nepodporují akce ruských ozbrojených sil na Ukrajině.
____________
1 Úř. věst. 2022, L 63, s. 5.
1 Úř. věst. 2022, L 63, s. 1.