USNESENÍ TRIBUNÁLU (kasačního senátu)
24. září 2010
Věc T‑498/09 P
Petrus Kerstens
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Povyšování – Povyšovací rok 2005 – Přidělování prioritních bodů – Důkazní břemeno – Právo na obhajobu – Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 29. září 2009, Kerstens v. Komise (F‑102/07, Sb. VS s. I‑A‑1‑359 a II‑A‑1‑1881), a znějící na zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá. Petrus Kerstens ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto řízení.
Shrnutí
1. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Přípustnost – Právní otázky
(Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1)
2. Úředníci – Povýšení – Zvážení srovnatelných zásluh – Podmínky
(Služební řád úředníků, čl. 45 odst. 1)
3. Řízení – Písemná část řízení
1. Podle článku 11 přílohy I statutu Soudního dvora je kasační opravný prostředek podaný k Tribunálu omezen na právní otázky. Pouze Soud pro veřejnou službu je příslušný zjistit skutkový stav, kromě případu, kdy věcná nesprávnost jeho zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a tento skutkový stav posoudit.
V rámci kasačního opravného prostředku podaného k Tribunálu je tedy přípustné, aby se dotyčný dovolával nesprávného právního posouzení při výkladu ustanovení použitelných v oblasti hodnocení úředníků.
(viz body 25 a 26)
Odkazy:
Tribunál, 19. března 2010, Bianchi v. ETF, T‑338/07 P, bod 61 a citovaná judikatura
2. I když jsou posudky o vývoji služebního postupu jako celek základním podkladem pro přezkum předcházející přidělení prioritních bodů, které má k dispozici každé generální ředitelství, a z tohoto důvodu musí existovat určitá soudržnost mezi body za zásluhy a počtem prioritních bodů přidělených úředníkům, nelze z toho nicméně dovodit, že mezi body za zásluhy a prioritními body existuje přesný a aritmetický vzájemný vztah. Cílem zavedení prioritních bodů je totiž umožnit generálním ředitelstvím odměnit úředníky, o nichž se domnívají, že prokázali zvláštní zásluhy, které pouze body za zásluhy neodrážejí, buď tím, že jejich výsledky přesahují jejich individuální cíle, nebo tím, že jejich úsilí a výsledky byly mimořádné. V tomto rámci musí mít generální ředitelství posuzovací pravomoc, o kterou by byla připravena, pokud by mezi prioritními body a body za zásluhy existoval vzájemný vztah.
(viz bod 29)
Odkazy:
Tribunál, 23. listopadu 2006, Lavagnoli v. Komise, T‑422/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 61 a 62; Tribunál, 1. dubna 2009, Valero Jordana v. Komise, T‑385/04 Sb. VS. s. I‑A‑2‑1 a II‑A‑2‑1, body 138 a 153
3. Ústní část řízení je stejně jako písemná část řízení základní a – s výjimkou některých výslovně stanovených případů – povinnou částí soudního řízení, která účastníkům řízení umožňuje užitečně předložit jejich argumenty a zejména se vyjádřit k argumentům nebo důkazům, ke kterým se nemohli vyjádřit během písemné části řízení. Okolnost, že dotyčný nemohl písemně předložit některá ze svých vyjádření k věci samé, jelikož Soud pro veřejnou službu se rozhodl povolit předložení repliky pouze ohledně otázek přípustnosti, nemůže tedy zakládat porušení práva na obhajobu.
(viz bod 38)
Odkazy:
Soudní dvůr, 1. dubna 1982, Holdijk a další, 141/81 až 143/81, Recueil, s. 1299, bod 7
Tribunál, 27. října 1994, Mancini v. Komise, T‑508/93, Recueil FP, s. I‑A‑239 a II‑761, body 33 a 34