Věc T‑21/17

RL

proti

Soudnímu dvoru Evropské unie

„Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Povyšovací řízení 2015 – Rozhodnutí, že žalobce nebude povýšen do platové třídy AD 10 s účinností ode dne 1. července 2015 – Převedení mezi orgány – Systém prorata temporis – Zvážení srovnatelných zásluh – Článek 45 služebního řádu – Odpovědnost“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 14. prosince 2017

1.      Žaloby úředníků – Žaloba směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti – Přípustnost

(Služební řád, články 90 a 91)

2.      Úředníci – Povýšení – Zvážení srovnatelných zásluh – Převedení mezi orgány v průběhu povyšovacího řízení – Příslušnost orgánu původu rozhodnout o povýšení

(Služební řád, článek 45)

3.      Úředníci – Povýšení – Zvážení srovnatelných zásluh – Převedení mezi orgány v průběhu povyšovacího řízení – Přidělování bodů pro účely povýšení – Pravidla – Systém povyšování „prorata temporis“ Soudního dvora Evropské unie

(Služební řád, články 6 a 45)

4.      Úředníci – Povýšení – Zvážení srovnatelných zásluh – Rovné zacházení

(Služební řád, článek 45)

5.      Úředníci – Povýšení – Zvážení srovnatelných zásluh – Posuzovací pravomoc administrativy – Rozsah – Autonomie orgánů – Úředník, který využil interinstitucionální mobility – Nepovýšení přestože jsou splněny podmínky k povýšení v orgánu jeho původu – Penalizace dotčeného úředníka z důvodu využití mobility – Neexistence

(Služební řád, článek 45)

6.      Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Podmínky – Protiprávnost – Újma – Příčinná souvislost – Kumulativní podmínky

(Článek 340 SFEU)

7.      Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Podmínky – Újma – Majetková újma údajně způsobená odmítnutím povýšení – Neurčitá újma z důvodu neexistence práva na povýšení

(Služební řád, článek 45)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 26)

2.      V souladu s požadavky článku 45 služebního řádu, pokud má být úředník povýšen v průběhu roku, kdy je převeden z jednoho orgánu do jiného, je orgánem oprávněným ke jmenování příslušným k rozhodnutí o povýšení ten orgán, který náleží k orgánu původu.

Kromě toho z příslušnosti uvedeného orgánu, který náleží k orgánu původu, k rozhodnutí o povýšení úředníka v průběhu roku, ve kterém byl převeden k jinému orgánu, a z důvodu zakládajícího tuto příslušnost, kterým je nezbytnost srovnání zásluh mezi úředníky-kolegy z téhož orgánu v okamžiku srovnání, nezbytně plyne, že dotčený orgán původu uplatní vlastní systém povyšování.

(viz body 33, 35)

3.      Pokud jde o povyšování v případě převedení mezi orgány, je nezbytné provést srovnání zásluh převedených úředníků se zásluhami úředníků, kteří byli jejich kolegy ještě v roce předcházejícím jejich převedení. V souvislosti s rozhodnutím, zda má být úředník povýšen se zpětným účinkem k 1. lednu roku N, totiž orgán oprávněný ke jmenování v praxi nemůže provést zvážení srovnatelných minulých zásluh úředníků, zejména zásluh dosažených v průběhu roku N–1, a s ohledem na posudky týkající se výkonů těchto úředníků v průběhu let N–1 a předchozích.

O povýšení se rozhoduje retroaktivně a nabývá účinnosti k datu, k němuž dotčený úředník spadal do působnosti orgánu příslušného rozhodovat o jeho povýšení. Jelikož povýšení předpokládá disponibilní tabulkové pracovní místo odpovídající dané platové třídě a každý orgán stanoví autonomně počet svých pracovních míst, podle článku 6 služebního řádu, a korelativně seznam volných pracovních míst, může orgán příslušný k rozhodnutí o povýšení povýšit dotčeného úředníka pouze k datu, ke kterému ho může zařadit na volné pracovní místo v rámci své organizace, tedy v průběhu období, po které daný úředník spadá pod tento orgán.

Je tedy třeba mít za to, že body přidělené v průběhu roku N v rámci systému „prorata temporis“, ať již jsou součástí zvážení srovnatelných zásluh za rok N, nebo výsledkem prosté fiktivní extrapolace srovnání zásluh provedeného za rok N–1, mohou být přiděleny, pouze dokud dotčený úředník spadá pod orgán příslušný ke zvažování srovnatelných zásluh, a tudíž příslušný k rozhodnutí o povýšení. Vzhledem k tomu, že je přidělení bodů pro účely povýšení, podobně jako pozdější zásahy smíšeného výboru pro povyšování a orgánu oprávněného ke jmenování, součástí povyšovacího řízení za rok N, nemohou tyto body být pro účely určení data povýšení dotčeného úředníka přiděleny později než k datu, k němuž je orgán příslušný ke srovnání zásluh dotčeného úředníka a jeho kolegů z daného orgánu a má možnost jej povýšit, tedy k datu převedení uvedeného úředníka.

(viz body 37, 38, 40)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 47, 48)

5.      Je na orgánech, aby se ujistily o tom, že mobilita nenaruší průběh služebního postupu úředníků, kteří ji využili, a o tom, že přeložení úředníci nebyli znevýhodněni v povyšovacím řízení.

Přesto na jedné straně z významu autonomie jednotlivých orgánů jakožto zaměstnavatelů vyplývá, že úředník převedený k orgánu se pro účely tvrzení, že byl při povyšování penalizován z důvodu využití mobility, nemůže domáhat uplatňování stejných pravidel pro povyšování, jako jsou výhodnější pravidla uplatňovaná orgánem jeho původu.

Na straně druhé služební řád nepřiznává žádné právo na povýšení ani úředníkům, kteří splňují všechny podmínky k povýšení, včetně dosažení prahu pro povýšení. Přidělení bodů pro účely povýšení totiž nedeterminuje s konečnou platností stanovisko orgánu na konci povyšovacího řízení, neboť orgán oprávněný ke jmenování si zachovává svoji posuzovací pravomoc a není vázán body pro účely povýšení přidělenými řediteli či vedoucími útvaru ani referenčním limitem nebo smíšeným výborem pro povyšování.

(viz body 53–55)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 59)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 60)