Žaloba podaná dne 15. září 2010 - Hit Groep v. Komise
(Věc T-436/10)
Jednací jazyk: nizozemština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Hit Groep (Haarlem, Nizozemsko) (zástupci: G. van der Wal, G. Oosterhuis a H. Albers)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhové žádání žalobkyně
zrušit rozhodnutí v rozsahu, ve kterém směřuje proti žalobkyni, zejména čl. 1 odst. 9 písm. b), čl. 2 odst. 9 a čl. 4 odst. 22, podpůrně snížit pokutu, která byla uložena žalobkyni, na nulu nebo ji snížit na základě úvahy soudu;
uložit Komisi náhradu veškerých nákladů tohoto řízení, včetně nákladů žalobkyně na právní zastoupení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně svou žalobou napadá jí určené rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, K(2010) 4387 v konečném znění ve věci COMP/38344 - Předpínací ocel.
Žalobkyně opírá svoji žalobu o pět žalobních důvodů.
Zaprvé Komise neoprávněně a v rozporu s právem, přinejmenším s nedostatečným odůvodněním, v článku 1 rozhodnutí konstatovala, že žalobkyně od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 porušovala články 101 SFEU a 53 EHP.
Komise dostatečně neodůvodnila, proč žalobkyně údajně porušovala článek 101 SFEU a proč proti ní v této věci za období od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 Komise postupovala jinak, než proti vlastníku podílů s "rozhodujícím vlivem".
Zadruhé Komise neoprávněně a v rozporu s právem uložila pokutu. Uložení pokuty rozhodnutím ze dne 30. června 2010 podniku, jako je žalobkyně, který již od 1. listopadu 2004 není hospodářsky činný, je v rozporu s cíli článku 101 SFEU, politikou peněžitých pokut Společenství a se zásadou proporcionality.
Zatřetí Komise neoprávněně a v rozporu s právem v čl. 1 bodě 9 napadeného rozhodnutí konstatovala, že žalobkyně porušila článek 101 SFEU a článek 53 EHP a uložila jí na základě toho pokutu ve výši 6 934 000 eur, protože ji za dobu od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 považuje společně s Nedri Spanstaal BV za spoluodpovědnou.
Žalobkyně byla v období od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 investiční společností, která na Nedri Spanstaal neměla "rozhodující vliv", a z tohoto důvodu nemůže být činěna zodpovědnou za porušení práva hospodářské soutěže společností Nedri Spanstaal.
Začtvrté a podpůrně Komise ji neoprávněně a v rozporu s právem uložila pokutu ve výši 6 934 000 eur, přestože jí žádnou pokutu uložit nesměla, nebo byla oprávněna jí uložit jen podstatně nižší pokutu.
Komise nebyla oprávněna použít její obrat za rok 2003 jako měřítko pro stanovení 10 % hranice pokuty, která jí byla uložena; pokud by se odchýlila od základního pravidla uvedeného v čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003, musela by přinejmenším zohlednit důsledky tohoto kroku s ohledem na cíle tohoto ustanovení. Pokuta proto není ve správném poměru k velikosti podniku a nesplňuje podmínky, které podle judikatury platí.
Komise byla rovněž povinna uplatnit vůči žalobkyni snížení pokuty pro korunní svědky, které přiznala Nedri Spanstaal.
Komise neoprávněně vypočítala pokutu zvlášť pro žalobkyni, pokutu pro žalobkyni byla povinna omezit na část pokuty, která byla udělena Nedri Spanstaal. Rozhodnutí, které bylo vydáno vůči žalobkyni, vychází z jejího vlastnictví podílů na Nedri Spanstaal ve výši 48/224 během celé doby protiprávního jednání, kterého se Nedri Spanstaat dopustila; pokuta neodpovídá zásadě proporcionality.
Komise porušila zásadu proporcionality tím, že po použití 10 % hranice nezohlednila poměrně omezenou dobu, za kterou byla žalobkyně činěna odpovědnou za protiprávní jednání Nedri Spanstaal, poměrně omezenou kvalitu odpovědnosti žalobkyně a omezený obrat žalobkyně.
Komise porušila zásadu rovného zacházení tím, že po použití 10 % hranice nezohlednila omezenou dobu, za kterou je žalobkyně ve srovnání s Nedri Spanstaal činěna zodpovědnou za protiprávní jednání. Podle judikatury se výše pokuty řídí mimo jiné dobou trvání protiprávního jednání, za které je podnik, kterému je pokuta ukládána, společně zodpovědný. S tímto není slučitelné, že žalobkyni byla uložena vyšší pokuta než Nedri Spanstaal.
Zapáté a podpůrně žalobkyně uvádí, že Komise porušila svoji povinnost vydat rozhodnutí během přiměřené lhůty a porušila tím čl. 6 odst. 1 EÚLP a čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv EU. Komise při stanovení pokuty v rozporu s právem nezohlednila překročení přiměřené lhůty. Doba trvání řízení v tomto případě činí 94 měsíců, a je tedy nepřiměřeně dlouhá.
____________