ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (devátého senátu)
5. července 2018(*)
„Kasační opravný prostředek – (Průmyslový) vzor Společenství – Přihláška (průmyslových) vzorů vyobrazujících poháry – Nařízení (ES) č. 6/2002 – Článek 36 odst. 1 písm. c) – Grafické vyobrazení – Články 45 a 46 – Přiznání dne podání – Podmínky – Nařízení (ES) č. 2245/2002 – Článek 4 odst. 1 písm. e) a čl. 10 odst. 1 a 2“
Ve věci C‑217/17 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 Statutu Soudního dvora Evropské unie, který byl podán telefaxem dne 21. dubna 2017 a jehož originál došel dne 25. dubna 2017,
Mast-Jägermeister SE, se sídlem ve Wolfenbüttelu (Německo), zastoupená C. Drzymallou, Rechtsanwalt,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž dalším účastníkem řízení je:
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zastoupený S. Hannem, jako zmocněncem,
žalovaný v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (devátý senát),
ve složení C. Vajda, předseda senátu, E. Juhász a C. Lycourgos (zpravodaj), soudci,
generální advokátka: J. Kokott,
vedoucí soudní kanceláře: R. Schiano, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 7. února 2018,
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 22. února 2018,
vydává tento
Rozsudek
1 Společnost Mast-Jägermeister SE se svým kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 9. února 2017, Mast-Jägermeister v. EUIPO (Poháry) (T‑16/16, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2017:68), kterým Tribunál zamítl její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí třetího odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 17. listopadu 2015 (věc R 1842/2015–3), týkajícího se přihlášek pohárů k zápisu jako (průmyslových) vzorů Společenství (dále jen „sporné rozhodnutí“).
Právní rámec
Mezinárodní právo
2 Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví byla podepsána v Paříži dne 20. března 1883, naposledy revidována ve Stockholmu dne 14. července 1967 a pozměněna dne 28. září 1979 (Recueil des traités des Nations unies, sv. 828, č. 11851, s. 305, dále jen „Pařížská úmluva“). Článek 4 část A této úmluvy, který upravuje prioritní právo vyplývající z přihlášky práva duševního vlastnictví, stanoví:
„1) Kdo řádně podá žádost o patent na vynález (přihlášku vynálezu), o užitný vzor, o průmyslový vzor nebo model, o tovární nebo obchodní známku v jedné z unijních zemí, nebo jeho právní nástupce, bude ve lhůtách níže uvedených požívat prioritního práva při podání přihlášky v ostatních zemích.
2) Za přihlášku, která zakládá prioritní právo, se uznává každá přihláška, která je řádnou přihláškou národní podle národního zákonodárství každé unijní země nebo podle dvoustranných nebo vícestranných smluv, uzavřených mezi několika unijními zeměmi.
3) Řádně podanou národní přihláškou se rozumí každá přihláška, která postačuje ke zjištění data, kdy byla v příslušné zemi podána, ať již byl pozdější osud této přihlášky jakýkoliv.“
Unijní právo
Nařízení (ES) č. 6/2002
3 Článek 36 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142), nadepsaný „Požadavky, které musejí přihlášky splňovat“, stanoví:
„1. Přihláška zapsaného (průmyslového) vzoru [Přihláška (průmyslového) vzoru] Společenství musí obsahovat:
a) žádost o zápis do rejstříku;
b) údaje umožňující zjistit totožnost přihlašovatele;
c) vyobrazení (průmyslového) vzoru, které lze reprodukovat. Pokud je však předmětem přihlášky dvourozměrný vzor a přihláška obsahuje požadavek odklad [obsahuje žádost o odklad] zveřejnění v souladu s článkem 50, může být vyobrazení nahrazeno vzorkem.
2. Přihláška musí dále obsahovat uvedení výrobků, ve kterých má být (průmyslový) vzor ztělesněn nebo pro které má být použit.
[…]
5. Žádost [Přihláška] musí splňovat náležitosti stanovené v prováděcím nařízení.
[…]“
4 Článek 38 odst. 1 tohoto nařízení vymezuje den podání přihlášky (průmyslového) vzoru Společenství následujícím způsobem:
„Dnem podání přihlášky (průmyslového) vzoru Společenství je den, kdy přihlašovatel předložil [EUIPO)] […] doklady, které obsahují údaje uvedené v čl. 36 odst. 1.“
5 Článek 41 uvedeného nařízení, nadepsaný „Právo přednosti“, stanoví:
„1. Osoba, která řádně podala přihlášku (průmyslového) vzoru nebo užitného vzoru v některém nebo pro některý členský stát Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví nebo Dohody o zřízení Světové obchodní organizace [(WTO) podepsané v Marrakéši dne 15. dubna 1994], nebo její právní nástupce požívají pro účely podání přihlášky zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství pro stejný (průmyslový) vzor nebo užitný vzor právo přednosti po dobu šesti měsíců ode dne podání první přihlášky.
2. Za podání, na jehož základě vzniká právo přednosti, se považuje každé podání, které je rovnocenné řádnému vnitrostátnímu podání podle vnitrostátních právních předpisů státu, ve kterém k němu došlo, nebo podle dvoustranných nebo mnohostranných smluv.
3. Za ‚řádné vnitrostátní podání‘ se považuje každé podání, které stačí ke stanovení dne, kdy byla přihláška podána, bez ohledu na její další osud.
[…]“
6 Hlava V téhož nařízení, nadepsaná „Zápisné řízení“, obsahuje články 45 až 50.
7 Článek 45 nařízení č. 6/2002, nadepsaný „Průzkum formálních náležitostí podání“, stanoví:
„1. [EUIPO] přezkoumá, zda přihláška splňuje podmínky pro přiznání dne podání podle čl. 36 odst. 1.
2. [EUIPO] přezkoumá, zda
a) přihláška splňuje další požadavky podle čl. 36 odst. 2, 3, 4 a 5 a v případě společné přihlášky v čl. 37 odst. 1 a 2;
b) přihláška splňuje formální požadavky stanovené v prováděcím nařízení pro provádění článků 36 a 37;
c) jsou splněny požadavky čl. 77 odst. 2;
d) jsou splněny požadavky uplatnění práva přednosti, je-li právo přednosti uplatňováno.
3. Podmínky průzkumu formálních náležitostí podání stanoví prováděcí nařízení.“
8 Článek 46 nařízení č. 6/2002, nadepsaný „Odstranitelné nedostatky“, stanoví:
„1. Pokud [EUIPO] při přezkumu podle čl. 45 zjistí, že existují nedostatky, které lze napravit, požádá přihlašovatele, aby je v předepsané lhůtě odstranil.
2. Pokud se nedostatky týkají náležitostí podle čl. 36 odst. 1 a přihlašovatel vyhoví žádosti [EUIPO] v předepsané lhůtě, [EUIPO] stanoví jako den podání den, kdy byly nedostatky odstraněny. Pokud nejsou nedostatky odstraněny v předepsané lhůtě, přihláška se nepovažuje za přihlášku zapsaného (průmyslového) vzoru [přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství].
3. Pokud se nedostatky týkají požadavků včetně placení poplatků podle čl. 45 odst. 2 písm. a), b) a c) a přihlašovatel vyhoví žádosti [EUIPO] v předepsané lhůtě, [EUIPO] stanoví jako den podání den, kdy byla přihláška původně podána. Pokud nejsou nedostatky odstraněny a poplatky zaplaceny v předepsané lhůtě, [EUIPO] přihlášku zamítne.
4. Pokud se nedostatky týkají požadavků podle čl. 45 odst. 2 písm. d), jejich neodstranění má pro přihlášku za následek ztrátu práva přednosti.“
9 Článek 47 uvedeného nařízení, nadepsaný „Důvody zamítnutí [přihlášek]“, uvádí
„1. Pokud [EUIPO] při průzkumu podle článku 45 zjistí, že (průmyslový) vzor, o jehož ochranu se žádá
a) neodpovídá definici podle čl. 3 písm. a) nebo
b) odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům,
přihlášku zamítne.
2. Přihlášku lze zamítnout teprve poté, co byla přihlašovateli poskytnuta možnost vzít přihlášku zpět nebo ji změnit nebo předložit své připomínky.“
Nařízení (ES) č. 2245/2002
10 Článek 4 nařízení Komise (ES) č. 2245/2002 ze dne 21. října 2002, kterým se provádí nařízení č. 6/2002 (Úř. věst. 2002, L 341, s. 28; Zvl. vyd. 13/31, s. 14), nadepsaný „Vyobrazení (průmyslového) vzoru“, v odstavci 1 stanoví:
„Vyobrazení (průmyslového) vzoru je tvořeno grafickou nebo fotografickou reprodukcí (průmyslového) vzoru, buď černobílou, nebo barevnou. Vyobrazení musí splňovat tyto požadavky:
[…]
e) (průmyslový) vzor musí být reprodukován na neutrálním pozadí a nesmí být vyretušován inkoustem nebo tekutým korekčním přípravkem. Musí být takové kvality, aby umožňoval zřetelné rozlišení všech detailů [předmětu], jejichž [jehož] ochrana je požadována, a zmenšení nebo zvětšení na velikost maximální šířky 8 cm a výšky 16 cm na jeden pohled pro účely zařazení do Rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství podle článku 72 nařízení (ES) č. 6/2002 […]“
11 Článek 10 tohoto nařízení, nadepsaný „Průzkum náležitostí pro přiznání dne podání a formálních náležitostí“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:
„1. [EUIPO] oznámí přihlašovateli, že mu nelze přiznat den podání, jestliže přihláška neobsahuje:
a) žádost o zápis (průmyslového) vzoru jako zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství;
b) údaje o totožnosti přihlašovatele;
c) vyobrazení (průmyslového) vzoru podle čl. 4 odst. 1 písm. d) a e) nebo případně vzorek.
2. Jsou-li nedostatky uvedené v odstavci 1 odstraněny do dvou měsíců od přijetí oznámení, je den odstranění nedostatků stanoven jako den podání.
Nejsou-li nedostatky do uplynutí této lhůty odstraněny, nepovažuje se přihláška za přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství. Veškeré zaplacené poplatky se vracejí.“
12 Článek 12 uvedeného nařízení, nadepsaný „Zpětvzetí nebo oprava přihlášky“, v odstavci 2 stanoví:
„Opravovat lze, na žádost přihlašovatele, pouze jméno a adresu přihlašovatele, pravopisné chyby či chyby vzniklé kopírováním nebo zřejmé nesprávnosti, a to za předpokladu, že tato oprava nezmění vyobrazení (průmyslového) vzoru.“
Skutečnosti předcházející sporu
13 Dne 17. dubna 2015 podala navrhovatelka, společnost Mast-Jägermeister, přihlášky dvou (průmyslových) vzorů Společenství u EUIPO na základě nařízení č. 6/2002.
14 Výrobky, pro něž byly přihlášky k zápisu podány, jsou „poháry“ náležející do třídy 07.01 ve smyslu Locarnské dohody zřizující Mezinárodní třídění pro průmyslové vzory ze dne 8. října 1968, ve znění doplňků.
15 V první zprávě o průzkumu vyhotovené dne 17. dubna 2015 průzkumový referent navrhovatelku informoval, že pokud jde o oba (průmyslové) vzory, uvedení výrobku, tj. „poháry“, pro které je ochrana požadována, neodpovídá předloženým vyobrazením z důvodu, že tato vyobrazení znázorňují též láhve. Průzkumový referent tedy navrhovatelce doporučil, aby byl k oběma (průmyslovým) vzorům doplněn údaj „Láhve“, náležející do třídy 09.01 ve smyslu Locarnské dohody. Průzkumový referent dodal, že jelikož výrobky „Poháry“ a „Láhve“ náležejí do různých tříd, hromadná přihláška musí být rozdělena. Upřesnil, že nebudou-li nedostatky odstraněny v předepsané lhůtě, bude přihláška zamítnuta.
16 Dopisem ze dne 21. dubna 2015 navrhovatelka odpověděla, že pro láhve znázorněné ve vyobrazeních není požadována žádná ochrana, takže navrhla upřesnit uvedení výrobků takto: „Poháry k pití jakožto nádoby pro lahev, která tvoří jejich součást“. Dodala, že se pro toto uvedení jeví rovněž vhodná třída 07.01 Locarnské dohody.
17 Ve druhé zprávě o průzkumu ze dne 25. června 2015 průzkumový referent odpověděl, že v návaznosti na dopis ze dne 21. dubna 2015 a telefonický rozhovor s navrhovatelkou je jasné, že navrhovatelka nepožaduje žádnou ochranu pro láhve. Podle průzkumového referenta se však tyto láhve jasně objevují ve vyobrazeních a z nového průzkumu vyplynulo, že přihlášky k zápisu neobsahují vyobrazení, jež by bylo v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení č. 2245/2002. Měl tedy za to, že z důvodu přítomnosti láhví nejsou znaky, jejichž ochrana je požadována, jasně viditelné. Dodal, že tento nedostatek lze odstranit předložením nových pohledů, na nichž budou přihlašované znaky vymezeny přerušovanou čarou nebo barevnými okraji. Průzkumový referent upřesnil, že dokud nebudou nedostatky odstraněny, nelze přihláškám přiznat žádný den podání. Na závěr průzkumový referent uvedl, že pokud budou nedostatky odstraněny ve stanovených lhůtách, bude den předložení nových pohledů přiznán jako den podání, avšak v opačném případě bude dovozeno, že přihlášky k zápisu nebyly podány.
18 V dopise ze dne 14. července 2015 navrhovatelka odpověděla, že podmínky pro přiznání dne podání byly splněny, neboť předložená vyobrazení znázorňují (průmyslové) vzory na neutrálním pozadí. Upřesnila, že se čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení č. 2245/2002 týká kvality vyobrazení, nikoli jejich obsahu. Navrhovatelka tedy nové pohledy nepředložila.
19 Ve třetí zprávě o průzkumu ze dne 16. července 2015 průzkumový referent uvedl, že ponechává v platnosti svou zprávu o průzkumu ze dne 25. června 2015, jelikož vyobrazení znázorňují pohár a láhev.
20 Dopisem ze dne 21. srpna 2015 navrhovatelka, která se odvolávala na telefonický rozhovor s průzkumovým referentem, odpověděla, že nechápe, proč by den podání mohl být zachován v případě doplnění uvedení výrobku nebo rozdělení hromadné přihlášky, avšak nikoli v případě pohledů předložených původně. Navrhovatelka se domáhala vydání rozhodnutí, které by mohlo být předmětem odvolání v případě, že by rozhodnutí o průzkumu nebylo zrušeno.
21 Ve čtvrté zprávě o průzkumu ze dne 24. srpna 2015 průzkumový referent navrhovatelku informoval, že nedostatky, které vykazovaly přihlášky, lze odstranit buď předložením nových pohledů, nebo doplněním uvedení „Láhve“ a rozdělením hromadné přihlášky.
22 V dopise ze dne 28. srpna 2015 požadovala navrhovatelka vydání rozhodnutí, které by mohlo být předmětem odvolání.
23 Rozhodnutím ze dne 31. srpna 2015 poukázal průzkumový referent na to, že navrhovatelka zmíněné nedostatky neodstranila, neboť nesouhlasilase zprávou o průzkumu. Průzkumový referent měl v souladu s čl. 46 odst. 2 nařízení č. 6/2002 a čl. 10 odst. 2 nařízení č. 2245/2002 za to, že přihlášky obou dotčených (průmyslových) vzorů nelze považovat za přihlášky (průmyslových) vzorů Společenství, takže nelze přiznat žádný den podání. Kromě toho nařídil vrácení zaplaceného poplatku.
24 Dne 15. září 2015 podala navrhovatelka u EUIPO proti rozhodnutí průzkumového referenta odvolání na základě článků 55 až 60 nařízení č. 6/2002.
25 Třetí odvolací senát EUIPO v bodě 15 sporného rozhodnutí potvrdil, že z vyobrazení obou dotčených (průmyslových) vzorů nelze zjistit, zda byla ochrana požadována pro pohár, pro láhev nebo pro kombinaci obou. V bodě 16 sporného rozhodnutí upřesnil, že vyobrazení, které má být předloženo s přihláškou podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002, slouží k identifikaci (průmyslového) vzoru, jehož ochrana je požadována, a je podmínkou pro přiznání dne podání v souladu s čl. 38 odst. 1 uvedeného nařízení. Den podání určuje senioritu zapsaného (průmyslového) vzoru a novost a individuální povaha jsou určeny prostřednictvím starších (průmyslových) vzorů zpřístupněných přede dnem podání. Odvolací senát dodal, že podle čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení č. 2245/2002 musí vyobrazení umožňovat zřetelnou identifikaci všech detailů předmětu, jehož ochrana je požadována.
26 Odvolací senát v bodech 17 a 18 sporného rozhodnutí dodal, že tvrzení, podle kterého předmět ochrany podaných přihlášek jasně vyplývá z vyobrazení, je v rozporu s popisem podaným samotnou navrhovatelkou a návrh navrhovatelky na uvedení dotčených výrobků není s to odstranit nedostatky týkající se vyobrazení (průmyslových) vzorů, jelikož nemůže být použit pro určení rozsahu ochrany.
Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek
27 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 19. ledna 2016 podala společnost Mast‑Jägermeister žalobu směrující ke zrušení sporného rozhodnutí.
28 Na podporu žaloby uplatnila navrhovatelka dva žalobní důvody. První žalobní důvod vycházel z porušení článků 45 a 46 nařízení č. 6/2002 vykládaných ve spojení s článkem 36 tohoto nařízení a druhý žalobní důvod vycházel z porušení práva se v řízení účinně bránit.
29 Napadeným rozsudkem Tribunál oba tyto žalobní důvody, a tudíž i žalobu v plném rozsahu zamítl. Konkrétně podal Tribunál takový výklad čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002, podle něhož se toto ustanovení vztahuje, jak tvrdil EUIPO, i na nepřesnosti nebo nejistotu či nejasnost ohledně předmětu ochrany (průmyslového) vzoru, jehož zápis se požaduje.
Návrhová žádání účastníků řízení
30 Společnost Mast-Jägermeister ve svém kasačním opravném prostředku navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zrušil napadený rozsudek a
– pro případ, že by kasační opravný prostředek byl prohlášen za opodstatněný, vyhověl prvnímu a třetímu bodu návrhových žádání uplatněných v žalobě v prvním stupni.
31 EUIPO navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zamítl kasační opravný prostředek a
– uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
32 Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje společnost Mast-Jägermeister jediný důvod vycházející z porušení článků 45 a 46 nařízení č. 6/2002, vykládaných ve spojení s články 36 a 38 téhož nařízení.
Argumentace účastníků řízení
33 Společnost Mast-Jägermeister je názoru, že ze smyslu a účelu článků 36 a 38 nařízení č. 6/2002 a čl. 4 odst. 1 písm. e), jakož i čl. 10 odst. 1 písm. c) a odst. 2 nařízení č. 2245/2002 vyplývá, že přiznání dne podání musí záviset pouze na průzkumu vyobrazení (průmyslového) vzoru z hlediska fyzické způsobilosti tohoto vyobrazení být reprodukováno.
34 Zaprvé se společnost Mast-Jägermeister opírá o znění čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002, jakož i o návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 1994, C 29, s. 20) a tvrdí, že se toto ustanovení týká pouze fyzické způsobilosti vyobrazení (průmyslového) vzoru být reprodukováno, aby mohlo být zveřejněno v rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství.
35 Společnost Mast-Jägermeister tvrdí, že otázka, zda vyobrazení (průmyslových) vzorů, jejichž zápis byl požadován, neumožňují určit, zda je v projednávaném případě ochrana požadována pro pohár, láhev nebo kombinaci obou, se týká posouzení rozsahu ochrany zapsaného (průmyslového) vzoru v rámci případného řízení pro porušení práv, a tudíž nebrání přiznání dne podání. V tomto ohledu navrhovatelka tvrdí, že z čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení č. 2245/2002 nevyplývá, že vyobrazení předmětného (průmyslového) vzoru nesmí vést k sebemenším pochybnostem ohledně předmětu, jehož ochrana se požaduje.
36 Dále společnost Mast-Jägermeister zdůrazňuje význam data podání přihlášky (průmyslového) vzoru Společenství, které vedle jiných právních účinků určuje počátek běhu lhůty přednosti, během níž má přihlašovatel možnost podat pro svůj (průmyslový) vzor následné přihlášky v zahraničí a dovolávat se při tom přednosti přihlášky (průmyslového) vzoru Společenství. V tomto ohledu odkazuje společnost Mast-Jägermeister na článek 4 Pařížské úmluvy, který se týká práva přednosti v rámci této úmluvy. Z důvodu významu práva přednosti by přitom měl být den podání přihlášky k zápisu stanoven v co nejkratší možné lhůtě, což by původci (průmyslového) vzoru umožnilo zpřístupnit tento vzor veřejnosti, aniž by jeho vlastní zpřístupnění uvedeného (průmyslového) vzoru zneplatnilo následné přihlášky podané v zahraničí.
37 Navrhovatelka proto kritizuje body 35 a 36 napadeného rozsudku, ve kterých měl Tribunál za to, že ze systematiky nařízení č. 6/2002 vyplývá, že při řízení o průzkumu (průmyslových) vzorů musí EUIPO nejprve určit, že se přihláška k zápisu týká (průmyslového) vzoru a že neodporuje veřejnému pořádku ani dobrým mravům, a následně musí ověřit, zda tato přihláška splňuje povinné náležitosti stanovené v čl. 36 odst. 1 nařízení č. 6/2002. Podle navrhovatelky nic takového ze systematiky nařízení č. 6/2002 nevyplývá a tento výklad je v rozporu se snahou rychle získat právní jistotu pro přihlašovatele.
38 Podle společnosti Mast-Jägermeister je přezkum otázky, zda může být přihlášce přiznán den podání, nejnaléhavějším a nejjednodušším přezkumem. Je totiž nutno pouze ověřit, zda jsou splněny tři podmínky stanovené v čl. 36 odst. 1 nařízení č. 6/2002. V tomto ohledu není možné, aby normotvůrce Evropské unie skutečně vyžadoval, aby bylo nejprve v každém případě ověřeno, zda se přihláška týká (průmyslového) vzoru, a případně zda tento vzor odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, jelikož se jedná o otázku, na kterou je obtížné odpovědět a která si zasluhuje důkladné posouzení.
39 Uvedená společnost má za to, že je třeba podmínky pro přiznání dne podání stanovené v čl. 36 odst. 1 nařízení č. 6/2002 odlišovat od formálních požadavků kladených na vyobrazení, aby mohl být povolen zápis (průmyslového) vzoru. V tomto ohledu uvádí, že posouzení odvolacího senátu EUIPO a Tribunálu mohou být v každém případě vzata v úvahu za účelem určení, zda je (průmyslový) vzor způsobilý k zápisu, avšak nikoli ve fázi přiznání dne podání.
40 Kromě toho, pokud jde o posouzení odvolacího senátu a Tribunálu, podle kterého musí vyobrazení umožnit zřetelné a přesné rozlišení všech detailů předmětu, jehož ochrana je požadována, zastává společnost Mast-Jägermeister názor, že kdyby čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení č. 2245/2002 musel být vykládán v tom smyslu, že přiznává EUIPO pravomoc k meritornímu přezkumu ve vztahu k vyobrazení (průmyslového) vzoru, předmět přihlášky k zápisu by tak určoval EUIPO, a nikoli přihlašovatel. Prostřednictvím povahy vyobrazení přitom přihlašovatel určuje předmět své přihlášky (průmyslového) vzoru Společenství. Znaky, které nelze identifikovat ve vyobrazení, ochrany nepožívají.
41 Společnost Mast-Jägermeister má za to, že každý úřad pověřený průzkumem přihlášky k zápisu sice může zápis (průmyslového) vzoru zamítnout, a tudíž zamítnout přihlášku (průmyslového) vzoru v případě, že má za to, že zápis vyvolává právní nejistotu, tento požadavek právní jistoty však musí být každopádně posuzován naprosto odděleně od právní jistoty přiznané přihlašovateli tím, že jeho přihlášce je alespoň přiznán den podání.
42 Společnost Mast-Jägermeister tvrdí, že nedostatek zjištěný odvolacím senátem EUIPO není důvodem pro odmítnutí přiznat den podání. Podle společnosti Mast-Jägermeister mohou být složené výrobky, jež jsou tvořeny dvěma nebo více výrobky ovladatelnými nebo uváděnými na trh odděleně, rovněž chráněny, neboť předmětem ochrany zapsaného (průmyslového) vzoru je vzhled výrobku nebo jeho části, která je v přihlášce viditelně vyobrazena podle čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002.
43 Konečně společnost Mast-Jägermeister odkazuje na úvahy k systematice nařízení č. 6/2002 a nařízení č. 2245/2002. Poukazuje na to, že čl. 46 odst. 2 nařízení č. 6/2002 výslovně uvádí, že pouze nedostatky v přihlášce ve smyslu čl. 36 odst. 1 tohoto nařízení jsou důvodem k tomu, aby se přihláška nepovažovala za přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství, a tudíž nebyl přiznán žádný den podání. Naproti tomu nedostatky uvedené v čl. 46 odst. 3 nařízení č. 6/2002 mají podle uvedené společnosti za následek zamítnutí přihlášky k zápisu, což předpokládá, že byl předtím určen den podání. Společnost Mast-Jägermeister uvádí, že k posledně zmíněným nedostatkům patří nedostatky uvedené v čl. 45 odst. 2 písm. a) nařízení č. 6/2002 a že toto ustanovení odkazuje na požadavky podle čl. 36 odst. 5 nařízení č. 6/2002, který sám vyžaduje, aby přihláška k zápisu splňovala náležitosti stanovené v nařízení č. 2245/2002. Případný nedostatek přihlášky z hlediska čl. 4 odst. 1 písm. e) posledně zmíněného nařízení by proto musel vést pouze k zamítnutí přihlášky k zápisu poté, co byl přiznán den podání.
44 V tomto ohledu společnost Mast-Jägermeister připouští, že společný výklad čl. 10 odst. 1 písm. c) a odst. 2 nařízení č. 2245/2002, jakož i čl. 4 odst. 1 písm. e) téhož nařízení by mohl být v rozporu s ustanoveními čl. 46 odst. 2 a 3 nařízení č. 6/2002. Nicméně je podle ní třeba vykládat ustanovení nařízení č. 2245/2002, které je prováděcím nařízením, ve světle ustanovení jeho základního nařízení, tedy nařízení č. 6/2002.
45 EUIPO má za to, že se Tribunál nedopustil při výkladu ustanovení nařízení č. 6/2002 a č. 2245/2002 žádného nesprávného právního posouzení. Dospívá proto k závěru, že jediný důvod kasačního opravného prostředku je neopodstatněný a kasační opravný prostředek musí být zamítnut.
Závěry Soudního dvora
46 Společnost Mast-Jägermeister svým jediným důvodem kasačního opravného prostředku v podstatě tvrdí, že čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002, vykládaný ve spojení s ostatními relevantními ustanoveními tohoto nařízení a nařízení č. 2245/2002, musí být vykládán v tom smyslu, že přiznání dne podání závisí pouze na přezkumu vyobrazení (průmyslového) vzoru z hlediska jeho fyzické způsobilosti být reprodukováno. Má tedy za to, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že se čl. 36 odst. 1 písm. c) vztahuje i na nepřesnosti nebo nejistotu či nejasnost ohledně předmětu ochrany (průmyslového) vzoru, jehož zápis je požadován.
47 Pro účely posouzení opodstatněnosti tohoto důvodu kasačního opravného prostředku je třeba podat výklad čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002, podle kterého přihláška (průmyslového) vzoru Společenství musí obsahovat „vyobrazení (průmyslového) vzoru, které lze reprodukovat“.
48 Podle ustálené judikatury Soudního dvora je pro výklad ustanovení unijního práva třeba vzít v úvahu nejen jejich znění, ale i jejich kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž jsou součástí (rozsudky ze dne 19. září 2000, Německo v. Komise, C‑156/98, EU:C:2000:467, bod 50, a ze dne 19. října 2017, Raimund, C‑425/16, EU:C:2017:776, bod 22).
49 Pokud jde nejprve o znění čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002, ten stanoví, že přihláška (průmyslového) vzoru musí obsahovat „vyobrazení (průmyslového) vzoru, které lze reprodukovat“. Zdá se, že toto znění klade důraz na technickou kvalitu vyobrazení. Nicméně, jak uvedla generální advokátka v bodě 32 svého stanoviska, je v pojmu vyobrazení obsažena myšlenka, že (průmyslový) vzor musí být jasně rozpoznatelný.
50 Nadto je třeba konstatovat, že čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení č. 2245/2002 sice nedoplňuje do čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002 žádné hmotněprávní požadavky, avšak zejména upřesňuje, že vyobrazení musí být takové kvality, aby umožňovalo zřetelné rozlišení všech detailů předmětu, jehož ochrana je požadována.
51 Na základě posouzení znění čl. 36 odst. 1 písm. c) lze tudíž dospět k závěru, že vyobrazení (průmyslového) vzoru, jehož zápis je požadován, musí umožnit jasné určení (průmyslového) vzoru.
52 Gramatický výklad čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002 je potvrzen teleologickým výkladem tohoto ustanovení, jež má přispívat k řádnému fungování systému zápisů (průmyslových) vzorů. Cílem požadavku grafického vyobrazení je zejména vymezit (průmyslový) vzor jako takový za účelem určení přesného předmětu ochrany plynoucí pro jeho majitele ze zapsaného (průmyslového) vzoru (obdobně viz rozsudek ze dne 12. prosince 2002, Sieckmann, C‑273/00, EU:C:2002:748, bod 48).
53 V tomto ohledu je třeba podotknout, že účelem zápisu (průmyslového) vzoru do veřejného rejstříku je zpřístupnit daný vzor příslušným orgánům a veřejnosti, zejména hospodářským subjektům.Na jedné straně musejí příslušné orgány jasně a přesně znát povahu prvků tvořících (průmyslový) vzor, aby byly schopny plnit své povinnosti související s předběžným posouzením přihlášek k zápisu a se zveřejněním a vedením patřičného a přesného rejstříku (průmyslových) vzorů (obdobně viz rozsudky ze dne 12. prosince 2002, Sieckmann, C‑273/00, EU:C:2002:748, body 49 a 50, a ze dne 19. června 2012, Chartered Institute of Patent Attorneys, C‑307/10, EU:C:2012:361, bod 47).
54 Na druhé straně musejí mít hospodářské subjekty možnost jasně a přesně zjistit, jaké jejich skuteční nebo možní soutěžitelé provedli zápisy nebo jaké přihlášky k zápisu podali, a získat tak příslušné informace ohledně práv třetích osob (obdobně viz rozsudky ze dne 12. prosince 2002, Sieckmann, C‑273/00, EU:C:2002:748, bod 51, a ze dne 19. června 2012, Chartered Institute of Patent Attorneys, C‑307/10, EU:C:2012:361, bod 48). Takový požadavek má, jak v podstatě uvedl Tribunál v bodě 47 napadeného rozsudku, zaručit právní jistotu třetím osobám.
55 Z toho vyplývá, že systém (průmyslových) vzorů Společenství, vyplývající z nařízení č. 6/2002, potvrzuje výklad, který byl vyvozen ze znění čl. 36 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení tím, že vyžaduje, aby vyobrazení (průmyslového) vzoru, jehož zápis je požadován, umožnilo jasně určit tento (průmyslový) vzor.
56 Tento závěr je ostatně potvrzen i okolností, že přiznání dne podání, kterým je podle článku 38 nařízení č. 6/2002 den, kdy byly EUIPO předloženy doklady, které obsahují údaje uvedené v čl. 36 odst. 1 tohoto nařízení, umožňuje majiteli dotčeného (průmyslového) vzoru požívat právo přednosti ve smyslu článku 41 nařízení č. 6/2002. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Mast-Jägermeister s odkazem na článek 4 Pařížské úmluvy, jehož znění se v podstatě shoduje se zněním článku 41 nařízení č. 6/2002, skutečnost, že den podání umožňuje získat toto právo přednosti, sama o sobě odůvodňuje požadavek, aby vyobrazení neobsahovala nepřesnosti ohledně (průmyslového) vzoru, jehož zápis je požadován. Jak v podstatě uvedla generální advokátka v bodě 55 svého stanoviska, nejasná přihláška k zápisu by vyvolala riziko, že by (průmyslový) vzor, jehož předmět ochrany není jasně určen, získal nadměrnou ochranu plynoucí z práva přednosti.
57 Konečně výklad, podle kterého čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002 vyžaduje, aby vyobrazení (průmyslového) vzoru obsaženého v přihlášce k zápisu umožňovalo jasně určit předmět, pro který je ochrana požadována, je rovněž potvrzen kontextuální analýzou tohoto ustanovení.
58 V tomto ohledu je třeba uvést, že jelikož čl. 36 odst. 5 nařízení č. 6/2002 stanoví, že přihláška musí splňovat náležitosti stanovené v nařízení č. 2245/2002, je třeba odkázat na další ustanovení posledně zmíněného nařízení týkající se přihlášky k zápisu.
59 Je tedy třeba podotknout – jak správně uvedl EUIPO – že čl. 12 odst. 2 nařízení č. 2245/2002 stanoví, že oprava přihlášky k zápisu nemůže změnit vyobrazení dotčeného (průmyslového) vzoru. To přitom vede nutně k tomu, že než může být přihlášce k zápisu přiznán den podání, musí tato přihláška obsahovat takové vyobrazení, jaké umožňuje určit předmět, pro který je ochrana požadována. Není totiž možné vykládat nařízení č. 6/2002 v tom smyslu, že připouští, že by přihláška k zápisu mohla být považována za platně podanou, přestože neumožňuje jasně určit (průmyslový) vzor, jehož zápis je požadován, a tento nedostatek již nelze odstranit.
60 Z bodů 49 až 59 tohoto rozsudku tedy vyplývá, že gramatický, teleologický i systematický výklad čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002 vede k závěru, že toto ustanovení musí být vykládáno v tom smyslu, že vyžaduje, aby vyobrazení (průmyslového) vzoru, jehož zápis je požadován, umožňovalo jasně určit tento (průmyslový) vzor, jenž je předmětem ochrany, na který se vztahuje tato přihláška.
61 Z článku 46 odst. 2 nařízení č. 6/2002 přitom vyplývá, že se přihláška, jež obsahuje nedostatky týkající se náležitostí podle čl. 36 odst. 1 tohoto nařízení, které nebyly odstraněny v předepsané lhůtě, nepovažuje za přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství, a tudíž jí není přiznán žádný den podání.
62 Argumenty uplatněné společností Mast-Jägermeister ohledně vzájemné spojitosti jednotlivých ustanovení článků 45 a 46 nařízení č. 6/2002, jež byly shrnuty v bodě 43 tohoto rozsudku, nemohou obstát. Přihláška podaná společností Mast-Jägermeister totiž obsahuje nedostatek ve smyslu čl. 36 odst. 1 nařízení č. 6/2002, neboť tato přihláška neumožňuje jasně určit (průmyslový) vzor, jehož zápis je požadován. Jak přitom vyplývá z předchozího bodu tohoto rozsudku, takový nedostatek vede podle čl. 46 odst. 2 nařízení č. 6/2002 k tomu, že se dotyčná přihláška nepovažuje za přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství, pokud tento nedostatek nebyl v předepsané lhůtě odstraněn.
63 Kromě toho argument směřující proti bodům 35 a 36 napadeného rozsudku, v nichž Tribunál upřesnil průběh řízení o průzkumu (průmyslových) vzorů, musí být odmítnut jako irelevantní, neboť se posouzení obsažené v uvedených bodech nejeví jako nezbytné k podložení výkladu čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002 podaného Tribunálem, jelikož tento výklad vyplývá z posouzení obsaženého v bodech 40 až 46 uvedeného rozsudku.
64 Z výše uvedeného vyplývá, že jediný důvod kasačního opravného prostředku uplatněný společností Mast-Jägermeister není opodstatněný, a je tudíž třeba jej zamítnout, stejně jako kasační opravný prostředek v plném rozsahu.
K nákladům řízení
65 Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný.
66 Podle čl. 138 odst. 1 téhož jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě jeho čl. 184 odst. 1, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
67 Vzhledem k tomu, že EUIPO požadoval náhradu nákladů řízení a navrhovatelka neměla ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedené náhradu nákladů řízení vynaložených EUIPO.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:
1) Kasační opravný prostředek se zamítá.
2) Společnosti Mast-Jägermeister SE se ukládá náhrada nákladů řízení.
Podpisy.