Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal de première instance du Luxembourg (Belgie) dne 16. června 2023 – UN v. État belge
(Věc C-380/23, Monmorieux1 )
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal de première instance du Luxembourg
Účastníci původního řízení
Žalobce: UN
Žalovaný: État belge, zastoupený ministrem financí
Předběžné otázky
Je článek 24 smlouvy mezi Francií a Belgií o zamezení dvojího zdanění a o stanovení pravidel vzájemné správní a právní pomoci v oboru daní z příjmu, podepsané dne 10. března 1964 v Bruselu a schválené zákonem ze dne 14. dubna 1965 – který je vykládán v tom smyslu, že belgickému občanovi, který tvrdí, že je daňovým rezidentem ve Francii, což je ovšem zpochybňováno belgickou daňovou správou, a který navrhl, jako preventivní opatření, řešení případu dohodou za tím účelem, aby mu byla vrácena daň zaplacená ve Francii, je právo na vrácení této daně podmiňováno belgickou a francouzskou daňovou správou tím, že s bezpodmínečně upustí od soudního řízení, které zahájil před belgickými soudy a v němž primárně napadá zdanění svých příjmů z moci úřední v Belgii – v rozporu s článkem 19 Smlouvy o Evropské unii, článkem 45 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení se zásadou proporcionality, a to vzhledem k tomu, že belgický občan by s konečnou platností pozbyl nároku na vrácení francouzské daně, pokud by trval na svém primárně uplatněném návrhu u belgického soudu napadajícím zdanění svých příjmů v Belgii?
V případě záporné odpovědi na první otázku, bude odpověď stejná, jestliže dotyčná osoba, která ve snaze domoci se vrácení daně zaplacené ve Francii vezme zpět žalobu napadající zdanění v Belgii, tím zároveň pozbývá práva na účinný soudní přezkum správních sankcí represivní povahy, kvalifikovaných jako sankce trestní ve smyslu Evropské úmluvy o lidských právech, o které je daň navýšena, a ztrácí tak právo na přezkum přiměřenosti sankce a právo žádat odklad jejich výkonu, přestože jde o podmínky individualizace trestu, které této osobě přiznal jak Ústavní soud, tak Kasační soud?
V případě záporné odpovědi na první dvě otázky, bude odpověď stejná i v případě, že existuje správní praxe, podle které nemá dotyčná osoba přístup k důkazům a dokumentům týkajícím se řešení případu dohodou daných dvou smluvních států, ačkoliv odepření takového přístupu bylo opakovaně shledáno ze strany Komise pro přístup ke správním dokumentům a Conseil d’État (Státní rada) jako odporující článku 32 Ústavy a článkům 4 a 6 zákona o publicitě veřejné správy?
____________
1 Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádného z účastníků řízení.