Věc T-295/05

Document Security Systems, Inc.

v.

Evropská centrální banka (ECB)

„Měnová unie − Emise eurobankovek − Údajné použití patentovaného vynálezu určeného k zamezení padělání − Žaloba pro porušení evropského patentu – Nedostatek pravomoci Soudu – Nepřípustnost – Návrh na náhradu škody“

Shrnutí usnesení

1.      Řízení – Žaloba pro porušení evropského patentu – Nedostatek pravomoci soudu Společenství

(Článek 7 ES a články 220 ES až 241 ES)

2.      Členské státy – Povinnosti – Povinnost loajální spolupráce s orgány Společenství

(Článek 10 ES)

3.      Žaloba na náhradu škody – Promlčecí lhůta – Počátek běhu lhůty

(Článek 288 druhý pododstavec ES)

4.      Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávnost – Škoda – Příčinná souvislost

(Článek 235 ES a čl. 288 druhý a třetí pododstavec ES)

1.      Na základě článků 7 ES a 220 ES může Soud vykonávat pouze ty pravomoci, které mu přiznává právo Společenství. Při nedostatku takto svěřené pravomoci nemůže Soud zahájit řízení o žalobě, aniž by rozšířil svou soudní pravomoc na spory, v nichž je Společenství stranou, a které spadají podle článku 240 ES do pravomoci vnitrostátních soudů.

Pokud se jedná o žalobu pro porušení evropského patentu směřující k určení, že Evropská centrální banka porušila práva přiznaná evropským patentem týkajícím se zejména ochranných prvků proti padělání bankovek, spadá pravomoc pro určení existence porušení tohoto patentu do působnosti vnitrostátních soudů, a nikoli Soudu.

2.      Žádné ustanovení práva Společenství totiž nepřiznává Soudu pravomoc k rozhodování ve věci porušení patentů. Žaloba na porušení evropského patentu nepatří mezi procesní prostředky, které jsou svěřeny do pravomoci soudů Společenství články 220 ES až 241 ES. Kromě toho nebylo vnitrostátní patentové právo, na rozdíl od jiných práv duševního vlastnictví, jakým je vnitrostátní právo ochranných známek, předmětem žádné harmonizace v rámci Společenství. Co se týče oblasti, v níž zatím Společenství nevydalo předpisy, a která v důsledku toho spadá do pravomoci členských států, nespadá ochrana určitých práv duševního vlastnictví, jakými jsou patenty, a opatření za tímto účelem přijatá soudními orgány do práva Společenství.

(viz body 50–51, 56–57, 71)

3.      Soud nemůže zpochybnit oprávněnost vnitrostátního titulu duševního vlastnictví, aniž by porušil zásadu loajální spolupráce, kterou se musejí podle článku 10 ES řídit vztahy mezi členskými státy a orgány Společenství a která zavazuje nejen členské státy k přijetí všech opatření pro zajištění působnosti a účinnosti práva Společenství, ale rovněž ukládá orgánům Společenství vzájemnou povinnost loajální spolupráce s členskými státy.

(viz bod 70)

4.      Promlčecí lhůta žaloby na určení mimosmluvní odpovědnosti Společenství nemůže začít plynout dříve, než jsou splněny všechny podmínky, kterým podléhá povinnost náhrady škody. V rámci porušení evropského patentu, vytýkaného Evropské centrální bance, může promlčecí lhůta žaloby na určení odpovědnosti podaná majitelem patentu proti Společenství začít plynout až v okamžiku, kdy žalobkyně dosáhne u příslušných vnitrostátních soudů určení toho, že došlo k porušení patentu, z něhož viní Banku.

(viz bod 75)

5.      Vznik mimosmluvní odpovědnosti Společenství ve smyslu článku 288 druhého pododstavce ES z důvodu protiprávního jednání jeho orgánů je vázán na splnění souboru podmínek, a sice protiprávnosti jednání vytýkaného orgánům, skutečné existence škody a existence příčinné souvislosti mezi uváděným jednáním a uplatňovanou škodou.

6.      Pokud se jedná o podmínku protiprávnosti jednání vytýkaného Evropské centrální bance spočívající v porušení patentu, Soud může rozhodnout, zda uvedené porušení patentu mohlo vyvolat vznik odpovědnosti Společenství, pouze na základě rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu, které určí porušení patentu ze strany Banky.

(viz body 80–81)