Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Landgericht Duisburg (Německo) dne 25. července 2023 – XK v. Mercedes-Benz Group AG
(Věc C-478/23, Mercedes-Benz Group)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Landgericht Duisburg
Účastníci původního řízení
Žalobce: XK
Žalovaná: Mercedes-Benz Group AG
Předběžné otázky
1. Může konstrukční prvek vozidla, který snímá teplotu, rychlost vozidla, otáčky motoru, zařazený rychlostní stupeň, podtlak v sacím potrubí nebo jakýkoli jiný parametr, aby se v závislosti na výsledku tohoto snímání změnily parametry procesu spalování v motoru, snížit účinnost systému regulace emisí ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (ES) č. 715/20071 , a představovat tedy odpojovací zařízení ve smyslu čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení i tehdy, pokud změna parametrů procesu spalování, k níž došlo na základě výsledku snímání konstrukčním prvkem vozidla, sice na jedné straně zvyšuje emise jedné nebo několika znečišťujících látek, například oxidů dusíku, ale současně na druhé straně snižuje emise jedné nebo několika jiných znečišťujících látek, například částic, uhlovodíků, oxidu uhelnatého nebo oxidu uhličitého?
2. V případě kladné odpovědi na první otázku: Za jakých podmínek je v takovém případě tento konstrukční prvek odpojovacím zařízením?
3. Mohou být obvod nebo řídicí jednotka ve vozidle, které změnou parametrů procesu spalování sice na jedné straně zvyšují emise jedné nebo několika znečišťujících látek, například oxidů dusíku, ale současně na druhé straně snižují emise jedné nebo několika jiných znečišťujících látek, například částic, uhlovodíků, oxidu uhelnatého nebo oxidu uhličitého, podle evropského práva nepřípustné z jiného důvodu, než je existence odpojovacího zařízení ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení č. 715/2007?
4. V případě kladné odpovědi na třetí otázku: Za jakých podmínek tomu tak je?
5. V případě kladné odpovědi na první otázku: Je podle čl. 5 odst. 2 druhé věty písm. a) nařízení č. 715/2007 odpojovací zařízení ve smyslu čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení přípustné i tehdy, pokud sice není potřebné k ochraně motoru proti poškození nebo poruše, avšak je potřebné pro zajištění bezpečného provozu vozidla?
6. V případě kladné odpovědi na první otázku: Jsou ustanovení vnitrostátního práva, která pořizovateli vozidla ve sporu s jeho výrobcem v plném rozsahu ukládají, aby prokázal existenci odpojovacího zařízení ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení č. 715/2007 a navíc i neexistenci skutečnosti, na jejímž základě je odpojovací zařízení ve výše uvedeném smyslu, jehož existenci je třeba konstatovat, podle čl. 5 odst. 2 druhé věty písm. a) nařízení č. 715/2007 výjimečně přípustné, v rozporu s ustanoveními uvedenými v rozsudku Mercedes-Benz Group1 , tedy s čl. 18 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a článkem 46 směrnice 2007/46/ES2 , pokud z posledně uvedených ustanovení vyplývá, že pořizovatel vozidla musí mít v případě, že je v tomto vozidle instalováno zakázané odpojovací zařízení, nárok na náhradu škody vůči výrobci tohoto vozidla (viz body 91 a 93 uvedeného rozsudku)?
7. V případě kladné odpovědi na šestou otázku: Jaké rozdělení důkazního břemene je podle evropského práva stanoveno ve sporu mezi pořizovatelem vozidla a jeho výrobcem, jehož předmětem je nárok prvně uvedeného na náhradu škody vůči posledně uvedenému, pokud jde o existenci odpojovacího zařízení ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení č. 715/2007 a existenci skutečnosti, na jejímž základě je odpojovací zařízení podle čl. 5 odst. 2 druhé věty písm. a) nařízení č. 715/2007 výjimečně přípustné? Svědčí účastníkům řízení úlevy v dokazování, a pokud ano, jaké, nebo musí případně splnit nějaké povinnosti, a pokud ano, jaké? Pokud platí povinnosti: Jaké důsledky má jejich nedodržení?
8. V případě kladné odpovědi na třetí otázku: Jsou ustanovení vnitrostátního práva, která pořizovateli vozidla ve sporu s jeho výrobcem v plném rozsahu ukládají, aby prokázal existenci obvodu, resp. řídicí jednotky, které sice nelze kvalifikovat jako odpojovací zařízení ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení č. 715/2007, avšak jsou zakázány z jiných důvodů, aniž o nich jeho odpůrce musí při dokazování poskytnout informace, v rozporu s čl. 18 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a článkem 46 směrnice 2007/46, které jsou uvedeny v rozsudku Mercedes-Benz Group2, pokud z posledně uvedených ustanovení vyplývá, že pořizovatel vozidla musí mít v případě, že je v tomto vozidle instalován zakázaný obvod, resp. zakázaná řídicí jednotka, nárok na náhradu škody vůči výrobci tohoto vozidla (viz body 91 a 93 uvedeného rozsudku)?
9. V případě kladné odpovědi na osmou otázku: Jaké rozdělení důkazního břemene je podle evropského práva stanoveno ve sporu mezi pořizovatelem vozidla a jeho výrobcem, jehož předmětem je nárok prvně uvedeného na náhradu škody vůči posledně uvedenému, pokud jde o existenci zakázaného obvodu, resp. zakázané řídicí jednotky, které mají povahu uvedenou v osmé otázce? Svědčí účastníkům řízení úlevy v dokazování, a pokud ano, jaké, nebo musí případně splnit nějaké povinnosti, a pokud ano, jaké? Pokud platí povinnosti: Jaké důsledky má jejich nedodržení?
10. Je účelem ustanovení směrnice 2007/46, zejména jejího čl. 18 odst. 1 a čl. 3 bodu 36, rovněž ochrana individuálního nabyvatele vozidla konkrétně před uskutečněním pořízení vozidla, které nesplňuje požadavky stanovené právem Evropské unie, jež by s vědomím, že dané vozidlo nesplňuje požadavky stanovené právem Evropské unie, neuskutečnil, protože si je nepřál?
11. Musí být bez ohledu na odpověď na předchozí otázku v případě, že se výrobce vozidla dopustí porušení ustanovení směrnice 2007/46, respektive norem vnitrostátního práva přijatých na jejím základě, zejména že se výrobce vozidla dopustí porušení zákazu vydat nepravdivé prohlášení o shodě, výrobce podle práva Evropské unie vždy nebo alespoň v určitých případech povinen nabyvatele v plném rozsahu zprostit důsledků pořízení vozidla, které neodpovídá požadavkům stanoveným právem Evropské unie, zakládajícího se na tomto porušení, tedy nahradit mu, pokud o to požádá, – popřípadě oproti předání dotčeného vozidla a převodu vlastnického práva k němu a se započtením hodnoty případného dalšího prospěchu, který nabyvatel získal v důsledku pořízení daného vozidla – náklady vynaložené na pořízení vozidla? Pokud tomu tak je pouze v určitých případech: V jakých případech tomu tak je?
12. V případě, že odpověď na jedenáctou otázku je záporná nebo je kladná pouze v určitých případech: Je omezení nároku na náhradu škody uplatněného pořizovatelem vozidla, které neodpovídá požadavkům stanoveným právem Evropské unie ohledně jeho emisí výfukových plynů nebo podoby jeho systému regulace emisí, na částku, o kterou pořizovatel dané vozidlo vzhledem k rizikům spojeným se zakázaným odpojovacím zařízením pořídil předraženě, vždy v souladu s požadavky stanovenými právem Evropské unie, pokud výrobce vydal pro vozidlo nepravdivé osvědčení o shodě, ze kterého vyplývá jeho soulad se všemi regulačními akty platnými v době jeho výroby, pouze z nedbalosti? Pokud tomu tak není vždy: V jakých případech tomu tak není?
13. V případě kladné odpovědi na dvanáctou otázku: Je omezení nároku na náhradu škody uplatněného pořizovatelem vozidla, které neodpovídá požadavkům stanoveným právem Evropské unie ohledně jeho emisí výfukových plynů nebo podoby jeho systému regulace emisí, na částku, o kterou pořizovatel dané vozidlo vzhledem k rizikům spojeným se zakázaným odpojovacím zařízením pořídil předraženě, nejvýše však na 15 % kupní ceny, vždy v souladu s požadavky stanovenými právem Evropské unie, pokud výrobce vydal pro vozidlo nepravdivé osvědčení o shodě, ze kterého vyplývá jeho soulad se všemi regulačními akty platnými v době jeho výroby, pouze z nedbalosti? Pokud tomu tak není vždy: V jakých případech tomu tak není?
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. 2007, L 171, s. 1).
1 Rozsudek ze dne 21. března 2023, C-100/21, EU:C:2023:229.
1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. 2007, L 263, s. 1).