ROZSUDEK TRIBUNÁLU (pátého senátu)
18. října 2023(*)
„Veřejná služba – Úředníci – Přijímání zaměstnanců – Interní výběrové řízení COM/1/AD 10/18 – Rozhodnutí nezařadit jméno žalobkyně na rezervní seznam – Rovné zacházení – Stabilita složení výběrové komise – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Morální újma“
Ve věci T‑535/22,
NZ, zástupce: H. Tagaras, avocat,
žalobkyně,
proti
Evropské komisi, zástupci: M. Brauhoff, T. Lilamand, I. Melo Sampaio a L. Vernier, jako zmocněnci,
žalované,
TRIBUNÁL (pátý senát),
ve složení: J. Svenningsen (zpravodaj), předseda, C. Mac Eochaidh a J. Martín y Pérez de Nanclares, soudci,
za soudní kancelář: H. Eriksson, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
po jednání konaném dne 11. července 2023,
vydává tento
Rozsudek
1 Žalobou podanou na základě článku 270 SFEU se žalobkyně NZ domáhá zrušení rozhodnutí výběrové komise ze dne 10. února 2022, kterým byla zamítnuta její žádost o přezkum rozhodnutí výběrové komise ze dne 6. února 2020 nezařadit její jméno na rezervní seznam úspěšných uchazečů interního výběrového řízení COM/1/AD 10/18 (dále jen „rozhodnutí ze dne 10. února 2022“).
I. Skutečnosti předcházející sporu
2 Dne 20. listopadu 2018 zveřejnila Evropská komise na základě čl. 29 odst. 1 písm. d) služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) oznámení o interním výběrovém řízení na základě kvalifikačních předpokladů a s testy, jehož předmětem bylo sestavení rezervního seznamu úspěšných uchazečů pro účely přijetí na pozici administrátor v platových třídách AD 10 (COM/1/AD 10/18) a AD 12 (COM/2/AD 12/18) v pěti oblastech.
3 Žalobkyně a 217 dalších osob se přihlásilo do interního výběrového řízení COM/1/AD 10/18 pro oblast „Koordinace, komunikace, řízení lidských a rozpočtových zdrojů, audit“ (dále jen „dotčená oblast“), pro kterou zamýšlel orgán oprávněný ke jmenování vytvořit rezervní seznam šestnácti úspěšných kandidátů.
4 Dopisem ze dne 10. října 2019 byla žalobkyně informována, že při výběru na základě kvalifikačních předpokladů získala jednu z nejlepších známek a že splňuje podmínky stanovené pro to, aby byla pozvána k účasti na ústním testu.
5 Dne 28. listopadu 2019 ústní test absolvovala. Ústní test absolvovalo v období od 28. listopadu do 13. prosince 2019 celkem 43 uchazečů.
6 Dopisem ze dne 6. února 2020 rozhodla výběrová komise, že jméno žalobkyně nezařadí na rezervní seznam úspěšných uchazečů z důvodu, že celkový počet bodů, který žalobkyně získala z ústního testu, byl 15,5/20, což bylo méně než požadovaný minimální počet bodů 16/20, kterého mělo být dosaženo k zařazení mezi šestnáct nejlepších uchazečů (dále jen „rozhodnutí ze dne 6. února 2020“).
7 Dopisem ze dne 14. února 2020 požádala žalobkyně o přezkum rozhodnutí ze dne 6. února 2020. Tato žádost o přezkum byla zamítnuta rozhodnutím výběrové komise ze dne 29. dubna 2020, proti němuž žalobkyně podala žalobu na základě článku 270 SFEU.
8 Rozsudkem ze dne 6. října 2021, NZ v. Komise (T‑668/20, nezveřejněný, EU:T:2021:667), Tribunál zrušil rozhodnutí ze dne 29. dubna 2020 z důvodu, že toto rozhodnutí nebylo dostatečně odůvodněno.
9 V rámci plnění povinností vyplývajících z rozsudku ze dne 6. října 2021, NZ v. Komise (T‑668/20, nezveřejněný, EU:T:2021:667), výběrová komise rozhodnutím ze dne 10. února 2022 přijatým písemným postupem žalobkyni informovala, že se rozhodla zamítnout její žádost o přezkum ze dne 14. února 2020 z důvodu, že počet bodů, který žalobkyně získala u ústního testu (15,742/20, zaokrouhlený na 15,5/20), byl nižší než minimální počet bodů požadovaný pro zařazení na rezervní seznam (15,75/20, zaokrouhlený na 16/20).
10 Dne 16. března 2022 podala žalobkyně na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu stížnost proti rozhodnutí ze dne 10. února 2022, která byla zamítnuta rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 19. července 2022 (dále jen „rozhodnutí o zamítnutí stížnosti“).
II. Návrhová žádání účastníků řízení
11 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil rozhodnutí ze dne 10. února 2022 a rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, jakož i podpůrně rozhodnutí ze dne 6. února 2020;
– v každém případě uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
12 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
III. Právní otázky
A. K předmětu sporu
13 Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že pokud uchazeč výběrového řízení požádá o přezkum rozhodnutí výběrové komise, je aktem nepříznivě zasahujícím do jeho právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 nebo případně čl. 91 odst. 1 služebního řádu právě rozhodnutí přijaté výběrovou komisí po přezkumu situace uchazeče. Rozhodnutí přijaté po přezkumu tímto nahrazuje původní rozhodnutí výběrové komise (viz rozsudek ze dne 6. října 2021, NZ v. Komise, T‑668/20, nezveřejněný, EU:T:2021:667, bod 24 a citovaná judikatura).
14 V projednávané věci je tedy třeba mít za to, že aktem nepříznivě zasahujícím do právního postavení žalobkyně je rozhodnutí ze dne 10. února 2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
15 Pokud jde o návrhová žádání směřující proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, je třeba připomenout, že administrativní stížnost podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu a její výslovné nebo implicitní zamítnutí tvoří nedílnou součást komplexního řízení a jsou pouze jedním z předpokladů, které musí být splněny před podáním žaloby. Za těchto podmínek je žaloba, i když je formálně namířena proti zamítnutí stížnosti, podána k soudu proti aktu zasahujícímu do právního postavení, proti němuž byla stížnost podána, s výjimkou případu, kdy má zamítnutí stížnosti jiný rozsah než akt, proti kterému byla tato stížnost podána (viz rozsudek ze dne 21. května 2014, Mocová v. Komise, T‑347/12 P, EU:T:2014:268, bod 34 a citovaná judikatura).
16 Prosté rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, ať už výslovné, či implicitní, totiž pouze potvrzuje akt nebo nepřijetí aktu, které stěžovatel napadá, a nepředstavuje samo o sobě napadnutelný akt (viz rozsudek ze dne 12. září 2019, XI v. Komise, T‑528/18, nezveřejněný, EU:T:2019:594, bod 20 a citovaná judikatura), takže návrhová žádání směřující proti tomuto rozhodnutí, která nemají samostatný obsah ve vztahu k původnímu rozhodnutí, je třeba považovat za směřující proti původnímu aktu.
17 V tomto ohledu na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nemá rozhodnutí o zamítnutí stížnosti jiný dosah než napadené rozhodnutí, jelikož orgán oprávněný ke jmenování potvrzuje rozhodnutí výběrové komise nezařadit jméno žalobkyně na rezervní seznam úspěšných uchazečů. Pouhá skutečnost, že orgán oprávněný ke jmenování byl v odpovědi na stížnost nucen doplnit nebo změnit odůvodnění napadeného rozhodnutí, nemůže odůvodnit posouzení zamítnutí této stížnosti jako samostatného aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení žalobkyně. Má se totiž za to, že odůvodnění uvedeného zamítnutí je součástí napadeného rozhodnutí, proti němuž tato stížnost směřovala (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. července 2022, VI v. Komise, T‑20/21, nezveřejněný, EU:T:2022:427, bod 17 a citovaná judikatura).
18 Proto je třeba mít za to, že projednávaná žaloba musí být považována za žalobu směřující proti napadenému rozhodnutí, jehož legalita musí být přezkoumána se zřetelem na odůvodnění uvedené v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti.
B. K věci samé
1. K návrhovým žádáním znějícím na zrušení
19 Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně sedm žalobních důvodů.
20 V rámci třetího žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou z důvodu porušení zásady rovného zacházení, neboť složení výběrové komise nebylo během ústní zkoušky dostatečně stabilní a koordinační opatření přijatá touto výběrovou komisí, pokud jejich existence bude prokázána, byla neadekvátní a nedostatečná.
21 Komise tuto argumentaci zpochybňuje.
22 Komise má za to, že výběrová komise fungovala během ústních testů stabilně, s náhradníkem předsedy, který plnil koordinační úlohu, a základní sestavou zkoušejících, kteří byli řádně přítomni.
23 Tato stabilita složení výběrové komise nevyžadovala podle Komise stejně přísná koordinační opatření, jaká se uplatňují na otevřená výběrová řízení organizovaná od roku 2010 hodnotícím střediskem. V tomto ohledu má Komise za to, že výběrová komise přijala dostatečná koordinační opatření k zajištění dodržení zásady rovného zacházení s uchazeči.
24 V každém případě žalobkyně podle Komise neprokázala, v čem mohly mít změny ve složení výběrové komise, za předpokladu, že budou prokázány, vliv na její práva.
a) Úvodní poznámky
25 Nejprve je třeba připomenout, že povinnost přijmout úředníky s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti stanovená v článku 27 služebního řádu znamená, že orgán oprávněný ke jmenování a výběrová komise musí, každý při výkonu svých pravomocí, dbát na to, aby při výběrovém řízení byly dodrženy zásady rovného zacházení s uchazeči a objektivity hodnocení (viz rozsudek ze dne 6. července 2022, VI v. Komise, T‑20/21, nezveřejněný, EU:T:2022:427, bod 29 a citovaná judikatura).
26 Aby bylo možné zaručit, že hodnocení všech uchazečů zkoušených při testech ze strany výběrové komise bude provedeno za podmínek rovnosti a objektivity, je důležité, aby hodnotící kritéria byla jednotná a uplatňovaná na tyto uchazeče konsistentně. To zejména znamená, že složení výběrové komise zůstane v průběhu testů výběrového řízení v co největší možné míře stabilní (viz rozsudek ze dne 7. února 2002, Felix v. Komise, T‑193/00, EU:T:2002:29, bod 37 a citovaná judikatura; v tomto smyslu viz rovněž rozsudek ze dne 6. července 2022, VI v. Komise, T‑20/21, nezveřejněný, EU:T:2022:427, bod 31 a citovaná judikatura).
27 Tento požadavek platí zvláště v případě takových ústních testů, jako jsou testy dotčené v projednávaném sporu, neboť tyto testy jsou ze své podstaty méně standardizované než testy písemné (viz rozsudek ze dne 13. ledna 2021, Helbert v. EUIPO, T‑548/18, EU:T:2021:4, bod 33 a citovaná judikatura).
28 Bylo však rozhodnuto, že zachování stability složení výběrové komise při testech není samo o sobě požadavkem, ale prostředkem k zajištění dodržování zásady rovného zacházení, soudržnosti hodnocení a objektivity hodnocení (viz rozsudek ze dne 6. července 2022, VI v. Komise, T‑20/21, nezveřejněný, EU:T:2022:427, bod 35 a citovaná judikatura).
29 Výběrová komise může platně zajistit konzistentnost hodnocení a objektivitu hodnocení jinými prostředky. Zejména s ohledem na organizaci testů výběrového řízení a organizaci práce výběrové komise může být dostačující, aby byla stabilita složení výběrové komise zachována pouze v určitých klíčových fázích výběrového řízení (viz rozsudek ze dne 6. července 2022, VI v. Komise, T‑20/21, nezveřejněný, EU:T:2022:427, bod 34 a citovaná judikatura). Proto i v případě, že se při testech změní složení výběrové komise, může být zajištěno rovné zacházení s uchazeči, pokud výběrová komise zavede nezbytnou koordinaci pro zaručení jednotného uplatňování hodnotících kritérií (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. března 2008, Giannini v. Komise, T‑100/04, EU:T:2008:68, body 208 až 216).
30 V projednávané věci orgán oprávněný ke jmenování tím, že rozhodl, že výběrové řízení bude zahrnovat pět oblastí a pět samostatných rezervních seznamů, z nichž každý bude obsahovat jiný počet úspěšných uchazečů, a dále upřesnil, že uchazeči se mohou přihlásit pouze do jedné oblasti, vyloučil jakoukoli možnost srovnání mezi uchazeči v pěti oblastech dotčeného interního výběrového řízení. Otázku, zda byla dodržena zásada rovného zacházení, je tedy třeba ověřit pouze ve vztahu k uchazečům, kteří si zvolili dotčenou oblast.
b) Ke změnám ve složení výběrové komise při ústních testech
31 Nejprve je třeba přezkoumat, zda výběrová komise při ústních testech fungovala stabilním způsobem.
32 V projednávané věci Komise na jednání uvedla, že po odchodu jednoho z členů výběrové komise do důchodu byla nakonec výběrová komise při ústních testech složena z deseti členů. Uvedené testy probíhaly devět dní, od 28. listopadu do 13. prosince 2019, a zúčastnilo se jich 43 uchazečů.
33 Úvodem je třeba konstatovat, že rozhodnutím výběrové komise ze dne 5. září 2019 byl výkon funkce předsedy výběrové komise pro dotčenou oblast svěřen A, jednomu ze dvou náhradníků předsedů. Kromě toho z tabulky zobrazující složení výběrové komise pro jednotlivé dny vyplývá, že náhradní členové zastávali větší úlohu, než je obvyklé, neboť se účastnili převážné většiny ústních testů.
34 V tomto ohledu je třeba uvést, že i když náhradník předsedy může v zásadě jednat jako předseda výběrové komise pouze tehdy, když původní držitel této funkce odstoupil nebo když nemůže zastávat svou funkci v důsledku událostí, které nezávisí na vůli administrativy, skutečnost, že výběrová komise rozhodla, že jedné z oblastí výběrového řízení bude systematicky předsedat náhradník předsedy, jehož způsobilost řídit činnost výběrové komise není žalobkyní zpochybňována, sama o sobě neohrožuje rovnost a objektivitu výběrového řízení. Stejná úvaha se uplatní i pro ostatní náhradníky výběrové komise, jejichž způsobilost vykonávat funkci nebyla zpochybněna. Volba, že komise bude zasedat ve stabilním složení kvalifikovaných členů, totiž může pouze zlepšit podmínky pro rovné zacházení se všemi uchazeči ve stejné oblasti (obdobně viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2004, Vonier v. Komise, T‑165/03, EU:T:2004:331, body 37 až 41).
35 Z tabulky zobrazující složení výběrové komise pro jednotlivé dny však vyplývá, že výběrová komise během pouhých devíti dnů testů zasedala v deseti různých uspořádáních složených ze tří členů. Kromě toho se žádný původní člen komise ani náhradník nezúčastnil všech testů.
36 Z toho vyplývá, že přestože se jednalo o výběrové řízení s omezenou účastí, které probíhalo v krátkém časovém období, složení výběrové komise se značně měnilo.
37 Je pravda, jak zdůrazňuje Komise, že v otevřených výběrových řízeních s velkým počtem účastníků jsou určité změny ve složení výběrové komise připuštěny vzhledem k praktickým obtížím spojeným s organizací takových výběrových řízení. V projednávané věci se však jednalo o interní výběrové řízení, které z povahy věci znamenalo menší účast v tomto stadiu výběrového řízení.
38 V takovém interním výběrovém řízení je tudíž možné vyžadovat vyšší míru stability složení výběrové komise než v otevřeném výběrovém řízení s velkým počtem účastníků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. září 2010, Brune v. Komise, F‑5/08, EU:F:2010:111, bod 62).
39 Vzhledem k těmto významným změnám ve složení výběrové komise je třeba s ohledem na jeho rozhodující úlohu ve výběrové komisi zohlednit míru účasti A, náhradníka předsedy, který byl nominován, aby vykonával funkci předsedy výběrové komise v dotčené oblasti.
40 Předseda výběrové komise má totiž v zásadě povinnost účastnit se všech testů za účelem koordinace práce výběrové komise a dbát na to, aby komise uplatňovala jednotně stejná hodnotící kritéria a všechny uchazeče posuzovala srovnatelným způsobem (viz rozsudek ze dne 29. září 2010, Brune v. Komise, F‑5/08, EU:F:2010:111, bod 46 a citovaná judikatura).
41 V projednávané věci nebyl A přítomen u testů ve dnech 6. a 13. prosince 2019 jednak z důvodu střetu zájmů a jednak z důvodu indispozice. Předsedal tak 33 pohovorům ze 43.
42 Je pravda, že nepřítomnost nemůže sama o sobě vést k porušení zásady rovného zacházení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. září 2010, Brune v. Komise, F‑5/08, EU:F:2010:111, bod 51). Nepřítomnost předsedy výběrové komise totiž nemá vliv na konzistentnost hodnocení a objektivitu hodnocení, pokud byl jeho náhradník, který jej během jeho nepřítomnosti zastupuje, přítomen i při části testů, jimž předseda předsedal, aby si osvojil pokyny pro hodnocení prováděné výběrovou komisí, podle nichž postupoval původně nominovaný předseda (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. března 2008, Giannini v. Komise, T‑100/04, EU:T:2008:68, bod 211).
43 Protože se však výběrová komise rozhodla nominovat náhradníka předsedy výběrové komise pro dotčenou oblast, nemohl být tento náhradník předsedy nahrazen svým náhradníkem.
44 Nadto byl A během dvou dnů, v nichž nebyl přítomen, pokaždé nahrazen dvěma různými osobami, a sice B, původně nominovanou předsedkyní, a poté C, dalším náhradníkem předsedy, jednou dopoledne a druhým odpoledne. Kromě toho se tyto dvě osoby nezúčastnily žádného testu, jemuž A předsedal, aby si osvojily pokyny pro hodnocení a zajistily tak kontinuitu hodnocení výběrové komise a zaručily jednotné a objektivní používání hodnotících kritérií.
45 V tomto ohledu Tribunál poukazuje na to, že nepřítomnost A bylo možné předvídat, přinejmenším pokud jde o nepřítomnost z důvodu střetu zájmů, takže výběrová komise se mohla zorganizovat jinak, aby byla zajištěna kontinuita hodnocení výběrové komise a jednotné uplatňování hodnotících kritérií.
46 A konečně bez ohledu na přítomnost předsedy výběrové komise u testů je k zajištění jednotnosti hodnocení a srovnatelného způsobu posuzování uchazečů nutná hojná účast dostatečného počtu zkoušejících (rozsudek ze dne 29. září 2010, Honnefelder v. Komise, F‑41/08, EU:F:2010:112, bod 48).
47 V tomto ohledu z tabulky zobrazující složení výběrové komise pro jednotlivé dny vyplývá, že dva nejčastěji přítomní členové výběrové komise se zúčastnili pouze šesti dnů testů (27 pohovorů ze 43) první z nich a čtyř dnů testů (22 pohovorů ze 43) druhý z nich. Vzhledem k tomu, že se jedná o interní výběrové řízení, kterého se ze své podstaty účastní malý počet uchazečů, je taková míra účasti nedostatečná.
48 Z celkového přezkumu organizace ústních testů tohoto výběrového řízení s omezenou účastí vyplývá, že nejprve výběrová komise zasedala v deseti různých složeních v devíti dnech, poté byl A nepřítomen po dobu dvou dnů testů, aniž byl nahrazen jiným předsedou, který by se zúčastnil části pohovorů, jimž A předsedal, aby si osvojil pokyny pro hodnocení, a konečně, přítomnost dvou členů výběrové komise představujících „jádro zkoušejících“ není pro takové výběrové řízení s omezenou účastí, jako je dotčené výběrové řízení, velmi vysoká.
49 Za těchto podmínek je třeba dospět k závěru, že na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, výběrová komise při ústních testech nefungovala dostatečně stabilním způsobem.
50 V souladu s judikaturou připomenutou v bodech 28 a 29 výše však tento závěr nemůže sám o sobě vést ke zrušení napadeného rozhodnutí.
c) K zachování stability složení výběrové komise v klíčových fázích výběrového řízení a ke koordinačním opatřením přijatým výběrovou komisí
51 Je třeba přezkoumat, zda výběrová komise zachovala stabilitu svého složení v klíčových fázích výběrového řízení a přijala koordinační opatření nezbytná k tomu, aby svou práci vykonávala v souladu se zásadou rovného zacházení s uchazeči.
52 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že koordinační opatření, na která Komise odkazuje, se liší od opatření zavedených pro ústní testy pořádané v rámci otevřených výběrových řízení, která se konají v hodnotícím centru. V těchto výběrových řízeních je totiž mimo jiné stanoveno několik opatření, jejichž cílem je zabránit různým kognitivním zkreslením obecně pozorovaným u hodnotitelů a zajistit tak jednotnost hodnocení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. února 2014, De Mendoza Asensi v. Komise, F‑127/11, EU:F:2014:14, body 24 až 26), která v projednávané věci chybí.
53 V projednávané věci se Komise dovolává pouze skutečnosti, že se výběrová komise scházela pravidelně před ústními testy, během nich i po nich. V tomto ohledu orgán oprávněný ke jmenování v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti uvedl, že konzistentnost a objektivita hodnocení byly zajištěny použitím téhož podkladu, který byl vytvořen po domluvě, a že celá výběrová komise se sešla, aby rozhodla o postupu při ústních testech, porovnala jednotlivé dosažené body a potvrdila rezervní seznam úspěšných uchazečů.
54 V tomto ohledu Tribunál rozhodl, že Komise musí prokázat, že se plánované koordinační schůzky konaly a že se všichni členové výběrové komise, tedy předseda, náhradníci předsedů a hodnotitelé, těchto schůzí skutečně zúčastnili, což je třeba zkoumat na základě dokumentů předložených Komisí a prezenčních listin z těchto schůzí (rozsudek ze dne 6. července 2022, VI v. Komise, T‑20/21, nezveřejněný, EU:T:2022:427, bod 58).
1) Ke schůzím, které se konaly před ústními testy
55 Úvodem je třeba konstatovat, že složení výběrové komise se v průběhu výběrového řízení měnilo. Komise na jednání zejména potvrdila, že tři členové výběrové komise, mezi nimi A, byli nominováni dne 5. září 2019 nebo po tomto datu. Neúčastnili se tedy koordinačních schůzí výběrové komise konaných před tímto datem.
56 Pokud jde o schůze, které se konaly před ústními testy, zaprvé ze spisu vyplývá, že výběrová komise se sešla dne 13. března 2019, aby se zúčastnila školení poskytnutého Evropským úřadem pro výběr personálu (EPSO) obsahujícího řadu praktických informací o průběhu výběrového řízení. Na této schůzi nebyla přijata žádná koordinační opatření.
57 Zadruhé ve dnech 11. a 29. dubna 2019 se výběrová komise sešla, aby absolvovala školení o technikách a osvědčených postupech pohovoru a aby připravila obsah ústního testu a stanovila váhu jednotlivých částí tohoto testu. Ze zápisu z těchto dvou schůzí rovněž vyplývá, že výběrová komise začala vypracovávat obsah ústních testů, zejména váhové koeficienty jednotlivých částí této zkoušky, jakož i otázky pro uchazeče. Konečné verze váhových koeficientů, pohovoru a témat pro prezentace měly být mimoto dokončeny na plenárním zasedání stanoveném na květen 2019.
58 Vedle tří členů výběrové komise, kteří dosud nebyli nominováni k účasti na činnosti výběrové komise, však na schůzi konané dne 29. dubna 2019 nebyl přítomen ani náhradní člen. Kromě toho Komise na jednání potvrdila, že v květnu 2019 se nekonala žádná schůze.
59 Zatřetí na schůzi konané dne 5. září 2019 se výběrová komise sešla, aby nominovala nového náhradníka předsedy, který se stal odpovědným za činnost výběrové komise v dotčené oblasti. Na této schůzi, na níž nebyli přítomni čtyři členové z konečného složení výběrové komise, nebyla přijata žádná další rozhodnutí týkající se ústních testů v této oblasti.
60 Začtvrté se výběrová komise sešla ještě ve dnech 27. září a 4. října 2019. Nicméně na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, ze zápisů z těchto schůzí je zřejmé, že během nich neproběhla žádná diskuse o obsahu ústních testů.
61 Zapáté Komise uvádí, že se výběrová komise sešla dne 13. listopadu 2019, aby schválila obsah ústních testů. Z e-mailu nahrazujícího zápis z této schůze, který B, původně nominovaná předsedkyně výběrové komise, poslala úřadu EPSO, však vyplývá, že se členové výběrové komise, pokud jde o dotčenou oblast, dohodli pouze na „timingu“ ústních testů. Kromě toho čtyři členové z konečného složení výběrové komise nebyli na této schůzi přítomni.
62 Zašesté Komise uvádí, že se výběrová komise sešla dne 18. listopadu 2019, aby dokončila a schválila obsah ústních testů. Z prezenční listiny z této schůze však vyplývá, že i když se někteří členové výběrové komise v tento den sešli, tvrzení, že na této schůzi byl schválen a dokončen obsah ústních testů, není podloženo zápisem z uvedené schůze.
63 Z prezenční listiny členů výběrové komise mimoto vyplývá, že se schůze nezúčastnilo šest členů této komise. Podle zápisu ze schůze konané dne 29. dubna 2019 přitom výběrová komise sama plánovala na příští „plenární“ schůzi schválit konečnou verzi váhových koeficientů, pohovoru a témat pro ústní prezentaci. Proto i za předpokladu, že by cílem schůze konané dne 18. listopadu 2019 bylo schválit takovou konečnou verzi, nelze než konstatovat, že k tomuto schválení nedošlo na „plenární“ schůzi.
64 V tomto ohledu nelze přijmout argument vycházející ze skutečnosti, že počet členů výběrové komise přítomných na této schůzi byl dostatečný k dosažení usnášeníschopnosti. Z judikatury totiž vyplývá, že komunikace mezi všemi členy výběrové komise, která probíhá před testy, má zvláštní význam pro zajištění rovného zacházení s uchazeči, soudržnosti hodnocení a objektivity hodnocení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. ledna 2021, ZR v. EUIPO, T‑610/18, nezveřejněný, EU:T:2021:5, bod 79 a citovaná judikatura). Navíc, jak Komise připustila na jednání, pravidlo usnášeníschopnosti přijaté výběrovou komisí na její schůzi dne 13. března 2019 jí mělo umožnit přijímat „naléhavá, nezbytná a nepředvídatelná rozhodnutí s omezeným dopadem“, což není případ koordinačních opatření přijímaných za účelem zajištění dodržování rovného zacházení při ústních testech.
65 Zasedmé se výběrová komise sešla ve dnech 19. a 22. listopadu 2019. Tribunál však nemá žádné informace o obsahu těchto schůzí, kterých se nezúčastnilo nejprve šest členů výběrové komise a následně čtyři členové.
66 Z výše uvedeného vyplývá, že na rozdíl od toho, co uvedl orgán oprávněný ke jmenování zejména v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, se výběrová komise nikdy nesešla před zahájením ústních testů v plném konečném složení. Konkrétně nebylo několik členů výběrové komise přítomno na schůzích konaných ve dnech 11. a 29. dubna, jakož i 18. listopadu 2019, během nichž byl projednán a poté schválen konkrétní obsah ústních testů.
67 Kromě toho byl D, jeden ze členů výběrové komise, který byl přítomen při testu žalobkyně, nominován dne 20. září 2019, neboť se očekával odchod do důchodu jiného člena výběrové komise ke dni 30. listopadu 2019. Komise na jednání uvedla, že D začal vykonávat funkci až v okamžiku, kdy byly zahájeny ústní testy, tedy dne 28. listopadu 2019. Před těmito testy se tedy nezúčastnil žádné koordinační schůzky.
68 Z toho vyplývá, že se Komisi nepodařilo prokázat, že opatření přijatá na schůzích, které se konaly před ústními testy, by sama o sobě umožnila zajistit konzistentnost hodnocení a objektivitu hodnocení všech uchazečů při testech.
2) Ke komunikaci mezi členy výběrové komise během ústních testů
69 Komise uvádí, že během ústních testů výběrová komise po skončení každého testu a na konci každého dne sdílela informace, aby porovnala kvality uchazečů zkoušených v daný den. V tomto ohledu Komise předložila čestná prohlášení původně nominované předsedkyně a náhradníka předsedy.
70 Ačkoliv je zajisté možné předpokládat, že členové výběrové komise, kteří vedli pohovory s uchazeči, určitě po skončení každého testu a na konci každého dne diskutovali o výkonech uchazečů, je nicméně třeba mít za to, že takové sdílení informací výběrové komisi nanejvýš umožnilo, s ohledem na počet sestav, ve kterých výběrová komise zasedala, získat částečné znalosti ke srovnání kvalit každého uchazeče.
71 Kromě toho, pokud jde o sdílení informací mezi původně nominovanou předsedkyní a náhradníkem předsedy nominovaným vykonávat funkci předsedy výběrové komise pro dotčenou oblast, je třeba konstatovat, že Komise na jednání uznala, že prohlášení náhradního předsedy je nepřesné. Za těchto podmínek nelze vzhledem k tomu, že Komise nepředložila další důkazy, dospět k závěru, že se původně nominovaná předsedkyně a dva náhradníci předsedů skutečně během ústních testů radili, aby zajistili jednotné hodnocení uchazečů.
72 Diskuse mezi A, B a C během testů byla přitom o to důležitější, protože, jak vyplývá z bodu 44 výše, A byla během dvou dnů testů nahrazena buď B, nebo C, aniž se B a C někdy zúčastnili testů, kterým A předsedala.
3) K jednání výběrové komise a přijetí rezervního seznamu úspěšných uchazečů po ústních testech
73 Po ústních testech se výběrová komise sešla dvakrát, a to 17. prosince 2019 a 31. ledna 2020, aby vypracovala a schválila rezervní seznam úspěšných uchazečů v dotčené oblasti. Podle čestných prohlášení B a A poskytly uvedené schůze členům výběrové komise příležitost probrat výkony některých uchazečů, včetně žalobkyně, s cílem posoudit, zda mají stejné kvality jako uchazeči, kteří dosáhli minimálního počtu bodů 16/20, což by odůvodnilo jejich zařazení na rezervní seznam.
74 V tomto ohledu z prezenčních listin vyplývá, že s výjimkou člena výběrové komise, který odešel do důchodu před zahájením ústních testů, nebyli na schůzi konané dne 17. prosince 2019 přítomni čtyři členové výběrové komise a tři členové výběrové komise se nezúčastnili schůze konané dne 31. ledna 2020.
75 D se kromě toho nezúčastnil ani jedné z těchto schůzí. V tomto ohledu Komise sice neuznává, že tento člen výběrové komise nebyl přítomen ani na jedné ze schůzí, nicméně jeho podpis není uveden na žádné prezenční listině. V tomto ohledu odůvodnění poskytnuté Komisí, podle kterého neuvedení jména tohoto člena výběrové komise souviselo s „neaktualizováním prezenčních listin“ nebo se skutečností, že v uvedených prezenčních listinách „neměl volný řádek pro podpis“, není ani přesvědčivé, ani věrohodné, zejména s ohledem na skutečnost, že tento člen výběrové komise byl nominován dne 20. září 2019, tedy dávno před schůzemi konanými k závěrečným poradám. Každopádně tomuto členovi výběrové komise nic nebránilo v tom, aby své jméno a vlastnoruční podpis na prezenční listiny doplnil ručně.
76 Na rozdíl od toho, co orgán oprávněný ke jmenování uvedl zejména v rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, se tedy výběrová komise nesešla v plném složení, aby projednala srovnávací hodnocení uchazečů a potvrdila jejich konečné známky na základě výsledků testů. Kromě toho dva členové výběrové komise, kteří vedli pohovory s uchazeči v dotčené oblasti, nebyli přítomni na schůzích konaných ve dnech 17. prosince 2019 a 31. ledna 2020.
77 Z judikatury přitom vyplývá, že s ohledem na skutečnost, že sestavení rezervního seznamu úspěšných uchazečů je procesem srovnávací povahy, je podstatné, aby se výběrová komise sešla v plném složení (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 1. dubna 1971, Rabe v. Komise, 76/69, EU:C:1971:33, bod 10, a ze dne 6. července 2022, VI v. Komise, T‑20/21, nezveřejněný, EU:T:2022:427, bod 67 a citovaná judikatura), čemuž tak v projednávané věci nebylo.
78 Přítomnost všech členů výběrové komise na závěrečné poradě je totiž pro uchazeče zárukou, že rezervní seznam bude výsledkem porovnání všech srovnávacích hodnocení jejich výkonů, a tedy výsledkem efektivního srovnávacího procesu.
79 Přítomnost všech členů výběrové komise na těchto poradách byla o to důležitější, že jak vyplývá z bodu 70 výše, výběrová komise získala během testů nanejvýš částečné srovnávací znalosti o výkonech uchazečů z důvodu počtu jednotlivých sestav, které vedly pohovory s uchazeči.
80 Je třeba ještě zdůraznit, že výběrová komise nestanovila, že by se pravidlo o usnášeníschopnosti mohlo použít na rozhodnutí přijatá při konečném rozhodování o rezervním seznamu úspěšných uchazečů.
81 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je stiženo porušením zásady rovného zacházení.
82 Pokud jde o argument Komise, podle kterého žalobkyně neprokázala, že změny ve složení výběrové komise ovlivnily její práva, stačí připomenout, že vzhledem k významu zásady rovného zacházení s uchazeči představuje nedodržení stability složení výběrové komise porušení podstatných formálních náležitostí. V důsledku toho musí být rozhodnutí stižené takovouto vadou zrušeno, aniž by dotčená osoba musela prokázat zvláštní negativní účinek na svá subjektivní práva nebo prokázat, že výsledek výběrového řízení mohl být jiný, kdyby byly dodrženy dotčené podstatné formální náležitosti (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. listopadu 2004, Vonier v. Komise, T‑165/03, EU:T:2004:331, bod 39, a ze dne 13. ledna 2021, Helbert v. EUIPO, T‑548/18, EU:T:2021:4, bod 113).
83 V každém případě Tribunál tím spíše nemůže vyloučit, že výše uvedené nesrovnalosti mohly mít vliv na výsledky dosažené žalobkyní, neboť její celkové bodové hodnocení (15,742/20 zaokrouhlené na 15,5/20) je pouze o 0,008 bodu nižší než minimální bodové hodnocení (15,75/20, zaokrouhlené na 16/20) požadované pro zařazení na rezervní seznam (obdobně viz rozsudek ze dne 24. září 2002, Bachotet v. Komise, T‑182/01, nezveřejněný, EU:T:2002:223, bod 33).
84 Třetímu žalobnímu důvodu je tudíž třeba vyhovět a napadené rozhodnutí zrušit, aniž je nutné zkoumat ostatní žalobní důvody předložené žalobkyní nebo rozhodnout o návrzích na organizační procesní opatření, které žalobkyně předložila.
2. K návrhu na výkon pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci
85 Na jednání žalobkyně navrhla Tribunálu, aby využil pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci a uložil Komisi náhradu majetkové a nemajetkové újmy způsobené napadeným rozhodnutím.
86 Na dotaz k tomuto bodu během jednání Komise Tribunálu navrhla, aby tento návrh zamítl.
87 Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci, přiznaná soudu Evropské unie v čl. 91 odst. 1 služebního řádu, znamená, že má za úkol rozhodnout v plném rozsahu o sporech majetkoprávní povahy, které mu byly předloženy. Cílem této pravomoci je umožnit unijním soudům zabezpečit praktickou účinnost jimi vydaných zrušujících rozsudků ve sporech týkajících se veřejné služby, aby v případě, že zrušení nesprávného rozhodnutí přijatého orgánem oprávněným ke jmenování nepostačuje k uplatnění práv dotyčného úředníka nebo k účinnému hájení jeho zájmů, mohl unijní soud přiznat úředníkovi náhradu újmy i bez návrhu (viz rozsudek ze dne 20. května 2010, Gogos v. Komise, C‑583/08 P, EU:C:2010:287, body 49 a 50 a citovaná judikatura). I při neexistenci řádných návrhových žádání za tímto účelem nelze namítat nepřípustnost z důvodu opožděnosti, pokud jde o otázku, kterou má Tribunál zkoumat případně i bez návrhu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. července 1992, Barbi v. Komise, T‑68/91, EU:T:1992:90, bod 43).
88 V projednávané věci z judikatury vyplývá, že pokud uchazeč napadá odmítnutí své přihlášky do výběrového řízení, jehož předmětem je sestavení rezervního seznamu úspěšných uchazečů, které mu brání v následném obsazení pracovního místa, jež má být obsazeno u dotyčného orgánu, a v požívání finančních výhod s tím souvisejících, jedná se o spor majetkoprávní povahy (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 21. února 2008, Komise v. Girardot, C‑348/06 P, EU:C:2008:107, bod 58, a ze dne 6. června 2006, Girardot v. Komise, T‑10/02, EU:T:2006:148, body 53 až 56).
89 V projednávané věci z výše uvedeného vyplývá, že výběrová komise nebyla s to zajistit rovné zacházení s uchazeči dotazovanými při ústních testech z důvodu nestability jejího složení. Právě srovnávací hodnocení znalostí všech uchazečů bylo vadné z důvodu změn ve složení výběrové komise. Touto protiprávností je v důsledku toho dotčena nejen známka žalobkyně, nýbrž i prahová hodnota 16 bodů z 20, na kterou je vázáno zahrnutí jména uchazeče na rezervní seznam úspěšných uchazečů.
90 Na prvním místě, pokud jde o majetkovou újmu vyplývající z protiprávnosti uvedené v předchozím bodě, je třeba připomenout, že majetková újma, jejíž náhrada je požadována, musí být skutečná a určitá (viz rozsudek ze dne 21. února 2008, Komise v. Girardot, C‑348/06 P, EU:C:2008:107, bod 54 a citovaná judikatura).
91 V tomto ohledu se žalobkyně nemůže domáhat majetkové újmy vyplývající ze skutečnosti, že by její jméno mělo být na základě tohoto zrušujícího rozsudku zařazeno přímo na rezervní seznam. Takový zápis by se totiž rovnal zrušení ústního testu upraveného v bodě 4 oznámení o výběrovém řízení uvedeném v bodě 2 výše, které váže zařazení uchazeče na rezervní seznam úspěšných uchazečů na dosažení jedné z nejlepších známek z tohoto ústního testu i minimálního počtu bodů požadovaného pro tento test (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. června 2014, Brune v. Komise, T‑269/13 P, EU:T:2014:424, bod 57). V každém případě zařazení jména uchazeče na rezervní seznam mu nepřiznává právo být jmenován, ale pouze možnost být jmenován (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. července 2007, Centeno Mediavilla a další v. Komise, T‑58/05, EU:T:2007:218, bod 52).
92 Kromě toho žalobkyně ani s konečnou platností neztratila reálnou šanci stát se úspěšnou uchazečkou v dotčeném interním výběrovém řízení, a tedy být jmenována unijní úřednicí v platové třídě AD 10, vzhledem k tomu, že zorganizování nového ústního testu provedeného nezávisle na výsledcích původního ústního testu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. června 2014, Brune v. Komise, T‑269/13 P, EU:T:2014:424, bod 32 a citovaná judikatura) by jí právě takovou šanci mělo vrátit. V tomto ohledu žalobkyně neprohlásila, že z takového opatření, kterým se provádí tento zrušující rozsudek, nebude moci mít prospěch, a tudíž Tribunál nemůže vykonat pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci, aby uložil Komisi náhradu této majetkové újmy [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. září 2015, EMA v. Drakeford, T‑231/14 P, EU:T:2015:639, bod 47 (nezveřejněný) a citovaná judikatura].
93 Pokud jde tedy o tvrzenou majetkovou újmu, Tribunál má za to, že požadavek prokázat existenci skutečné a určité újmy splněn nebyl.
94 Na druhém místě, pokud jde o nemajetkovou újmu, Tribunál konstatuje, že i když znovuotevření výběrového řízení ve vztahu k žalobkyni a zorganizovaní ústního testu provedeného nezávisle na ústním testu stiženém protiprávností představují vhodné opatření k provedení tohoto zrušujícího rozsudku, Komise nemá možnost v případě, že nebudou zrušeny všechny výsledky výběrového řízení, znovu vytvořit podmínky, za kterých mělo být toto výběrové řízení uspořádáno, aby bylo zaručeno rovné zacházení se všemi uchazeči a objektivita hodnocení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. května 2015, Brune v. Komise, F‑59/14, EU:F:2015:50, bod 81).
95 Zrušení napadeného rozhodnutí tudíž k účinné ochraně zájmů žalobkyně nepostačuje. Toto zrušení totiž samo o sobě nemůže napravit určitou nemajetkovou újmu, která žalobkyni vznikla z důvodu, že neměla možnost absolvovat dne 28. listopadu 2019 původní ústní test za řádných podmínek. Za těchto okolností má Tribunál, který vyčíslil újmu vzniklou žalobkyni ex aequo et bono, za to, že částka 4 000 eur představuje přiměřenou náhradu nemajetkové újmy.
96 S ohledem na výše uvedené je třeba Komisi uložit, aby žalobkyni uhradila částku 4 000 eur za utrpěnou nemajetkovou újmu, a ve zbývající části zamítnout návrh na náhradu újmy.
IV. K nákladům řízení
97 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyní.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí ze dne 10. února 2022, kterým výběrová komise interního výběrového řízení COM/1/AD 10/18 odmítla po přezkumu zařadit jméno NZ na rezervní seznam úspěšných uchazečů pro účely přijetí na pozici administrátor v platové třídě AD 10 v oboru „Koordinace, komunikace, řízení lidských a rozpočtových zdrojů, audit“, se zrušuje.
2) Evropské komisi se ukládá uhradit NZ částku ve výši 4 000 eur jako náhradu utrpěné morální újmy.
3) Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.
Svenningsen | Mac Eochaidh | Martín y Pérez de Nanclares |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 18. října 2023.
Podpisy