ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
26. září 2013 (*)
„Zásada zákazu diskriminace na základě věku – Listina základních práv Evropské unie – Článek 21 odst. 1 – Směrnice 2000/78/ES – Článek 6 odst. 1 a 2 – Systém zaměstnaneckého penzijního připojištění – Odstupňování výše příspěvků podle věku“
Ve věci C‑476/11,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Vestre Landsret (Dánsko) ze dne 14. září 2011, došlým Soudnímu dvoru dne 19. září 2011, v řízení
HK Danmark, jednající za Glennie Kristensen,
proti
Experian A/S,
za přítomnosti:
Beskæftigelsesministeriert,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, G. Arestis, J.‑C. Bonichot, A. Arabadžev (zpravodaj) a J. L. da Cruz Vilaça, soudci,
generální advokátka: J. Kokott,
vedoucí soudní kanceláře: A. Impellizzeri, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 15. listopadu 2012,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za HK Danmark, jednající za G. Kristensen, T. Sejr Gadem, advokat,
– za Experian A/S T. Brøgger Sørensenem, advokat,
– za Beskæftigelsesministeriert P. Bieringem, advokat,
– za dánskou vládu C. Vangem, jako zmocněncem, ve spolupráci s P. Bieringem, advokat,
– za belgickou vládu M. Jacobs a L. Van den Broeck, jako zmocněnkyněmi,
– za německou vládu T. Henzem a J. Möllerem, jako zmocněnci,
– za španělskou vládu S. Centeno Huerta a S. Martínez-Lage Sobredem, jako zmocněnci,
– za nizozemskou vládu C. Wissels a C. Schillemans, jako zmocněnkyněmi,
– za Evropskou komisi J. Enegrenem a C. Barslev, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 7. února 2013,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 6 odst. 2 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi HK Danmark (dále jen „HK“), který jedná za G. Kristensen, a Experian A/S (dále jen „Experian“) ohledně oprávněnosti systému zaměstnaneckého penzijního připojištění, který uplatňuje posledně uvedená společnost.
Právní rámec
Unijní právní úprava
3 Body 1, 4, 13 a 25 odůvodnění směrnice 2000/78 znějí následovně:
„(1) V souladu s článkem 6 Smlouvy o Evropské unii je Evropská unie založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné všem členským státům, a ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod [podepsanou dne 4. listopadu 1950 v Římě,] a ta, jež vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, jako obecné zásady práva Společenství.
[...]
(4) Právo všech osob na rovnost před zákonem a ochrana před diskriminací představují všeobecné právo uznané Všeobecnou deklarací lidských práv, Úmluvou OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, pakty OSN o občanských a politických právech a o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jejímiž [jejichž] signatáři jsou všechny členské státy. Úmluva č. 111 Mezinárodní organizace práce (MOP) zakazuje diskriminaci v oblasti zaměstnání a povolání.
[...]
(13) Tato směrnice se nevztahuje na systémy sociálního zabezpečení a sociální ochrany, jejichž dávky nejsou považovány za odměnu ve smyslu přikládaném tomuto výrazu pro účely použití článku [157 SFEU], ani na jakýkoli druh platby státu, jejímž účelem je poskytnutí přístupu k zaměstnání nebo zachování zaměstnání.
[...]
(25) Zákaz diskriminace na základě věku je důležitou součástí dosahování cílů stanovených v hlavních zásadách zaměstnanosti a podporování různosti pracovních sil. Rozdílná zacházení v souvislosti s věkem však mohou být za určitých okolností oprávněná, a proto vyžadují zvláštní ustanovení, která se mohou lišit podle situace v jednotlivých členských státech. Je tudíž důležité rozlišovat mezi rozdílným zacházením, které je odůvodněné, zejména mezi oprávněnými cíli politiky zaměstnanosti, trhu práce a odborného vzdělávání, a diskriminací, která musí být zakázána.“
4 Podle článku 1 směrnice 2000/78 je „účelem této směrnice stanovit obecný rámec pro boj s diskriminací na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v zaměstnání a povolání, s cílem zavést v členských státech zásadu rovného zacházení“.
5 Článek 2 odst. 1 a 2 písm. a) této směrnice stanoví:
„1. Pro účely této směrnice se ,zásadou rovného zacházení‘ rozumí neexistence jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na jakémkoli základě uvedeném v článku 1.
2. Pro účely odstavce 1 se
a) ,přímou diskriminací‘ rozumí, pokud se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci na základě jednoho z důvodů uvedených v článku 1.“
6 Článek 3 uvedené směrnice, nadepsaný „Oblast působnosti“, v odstavci 1 stanoví:
„1. V rámci pravomocí svěřených Společenství se tato směrnice vztahuje na všechny osoby ve veřejném i soukromém sektoru, včetně veřejných subjektů, pokud jde o:
[...]
c) podmínky zaměstnání a pracovní podmínky včetně podmínek propouštění a odměňování;
[...]“
7 Článek 6 této směrnice, nadepsaný „Opodstatněnost rozdílů v zacházení na základě věku“, zní:
„1. Bez ohledu na čl. 2 odst. 2 mohou členské státy stanovit, že rozdíly v zacházení na základě věku nepředstavují diskriminaci, jestliže jsou v souvislosti s vnitrostátními právními předpisy objektivně a rozumně odůvodněny legitimními cíli, zejména legitimními cíli politiky zaměstnanosti, trhu práce a odborného vzdělávání, a jestliže prostředky k dosažení uvedených cílů jsou přiměřené a nezbytné.
Tyto rozdíly v zacházení mohou zahrnovat zejména:
a) stanovení zvláštních podmínek pro přístup k zaměstnání a odbornému vzdělávání, pro zaměstnání a povolání včetně podmínek propuštění a odměňování, a to pro mladé pracovníky, starší osoby a osoby s pečovatelskými povinnostmi za účelem podpory jejich pracovního začlenění nebo zajištění jejich ochrany;
[...]
2. Bez ohledu na čl. 2 odst. 2 mohou členské státy stanovit, že v systémech sociálního zabezpečení v zaměstnání nepředstavuje stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu nebo invaliditě, včetně stanovení různých věkových hranic pro zaměstnance nebo skupiny či kategorie zaměstnanců v těchto systémech, a používání věkových kritérií při pojistně matematických výpočtech v souvislosti s těmito systémy diskriminaci na základě věku, pokud nepovede k diskriminaci na základě pohlaví.“
8 Dánské království využilo možnosti prodloužit lhůtu pro provedení směrnice 2000/78, kterou nabízí čl. 18 druhý pododstavec této směrnice, pokud jde o kritéria věku a zdravotního postižení, takže tato lhůta uplynula dne 2. prosince 2006.
Dánská právní úprava
9 Směrnice 2000/78 byla do dánského práva provedena zákonem č. 1417 ze dne 22. prosince 2004, kterým se mění zákon o zásadě nediskriminace na trhu práce (lov nr. 1417 om ændring af lov om forbud mod forskelsbehandling på arbejdsmarkedet m. v.) (dále jen „antidiskriminační zákon“).
10 Ustanovením § 6a tohoto zákona je do dánského práva proveden čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78. Toto ustanovení zní takto:
„Bez ohledu na § 2 až § 5 nebrání tento zákon stanovení věkových hranic pro přijetí do systémů sociálního zabezpečení v zaměstnání nebo používání věkových kritérií při pojistně-matematických výpočtech v rámci těchto systémů. Použití věkových hranic nesmí vést k diskriminaci na základě pohlaví.“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
11 Dne 19. listopadu 2007 byla G. Kristensen ve věku 29 let přijata do zaměstnání u společnosti Experian v oddělení služeb zákazníkům. Její pracovní smlouva obsahovala v bodě 5.1 následující ustanovení týkající se důchodu:
„5.1 Na [G. Kristensen se] ode dne 19. srpna 2008 vztahuje povinný penzijní systém [společnosti Experian] spravovaný společností Scandia. [Experian] platí dvě třetiny příspěvku, zatímco sama [G. Kristensen hradí] jednu třetinu příspěvku.
Pokud jde o penzijní systém [společnosti Experian], [G. Kristensen uzavře] samostatnou smlouvu se společností Scandia (prostřednictvím společnosti Willis), která penzijní systém spravuje. Důchodové a nemocenské pojištění vzniká současně s uzavřením pracovní smlouvy.
Použitelné sazby:
zaměstnanci pod 35 let: zaměstnanecký podíl se rovná 3 % a podíl [Experian] 6 %;
zaměstnanci ve věku 35 až 44 let: zaměstnanecký podíl se rovná 4 % a podíl [Experian] 8 %;
zaměstnanci nad 45 let: zaměstnanecký podíl se rovná 5 % a podíl [Experian] 10 %.“
12 Ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že systém zaměstnaneckého penzijního připojištění popsaný v předchozím bodě není uložen zákonem ani kolektivní smlouvou, ale vyplývá výlučně z pracovní smlouvy uzavřené mezi společností Experian a jejími zaměstnanci.
13 Mzda, kterou pobírala G. Kristensen, tedy sestávala z dohodnuté základní mzdy ve výši 21 500 dánských korun (dále jen „DKK“) měsíčně, zvýšené o penzijní příspěvek zaměstnavatele ve výši 6 %, takže tato mzda včetně penzijního příspěvku zaměstnavatele činila 22 790 DKK měsíčně. Kdyby G. Kristensen bylo 35 až 44 lety, pobírala by 23 220 DKK měsíčně, a kdyby jí bylo více než 45 let, pobírala by mzdu 23 650 DKK měsíčně, vždy včetně penzijního příspěvku zaměstnavatele.
14 G. Kristensen podala výpověď ze zaměstnání ke dni 31. října 2008. HK, který jedná za dotčenou osobu, požadoval od společnosti Experian na základě antidiskriminačního zákona zaplacení částky ve výši devíti měsíčních mezd z titulu náhrady škody, jakož i doplacení penzijních příspěvků odpovídajících sazbě použitelné na zaměstnance starší 45 let, a to z důvodu, že penzijní systém zavedený společností Experian představuje protiprávní diskriminaci na základě věku. Experian tyto požadavky zamítla z důvodu, že se na důchodové systémy obecně nevztahuje zákaz diskriminace mimo jiné na základě věku, který je stanoven antidiskriminačním zákonem.
15 Za těchto podmínek se Vestre Landsret rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být výjimka v čl. 6 odst. 2 směrnice [2000/78] ve prospěch stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu nebo invaliditě v rámci systémů sociálního zabezpečení v zaměstnání vykládána tak, že členským státům povoluje, že mohou všeobecně vyjímat systémy sociálního zabezpečení v zaměstnání ze zákazu přímé či nepřímé diskriminace na základě věku uvedeného v článku 2 [této] směrnice, pokud to nevede k diskriminaci na základě pohlaví?
2) Musí být výjimka v čl. 6 odst. 2 směrnice [2000/78] ve prospěch stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu nebo invaliditě v rámci systémů sociálního zabezpečení v zaměstnání vykládána tak, že členskému státu nebrání v tom, aby zachoval v platnosti právní režim, kdy zaměstnavatel může hradit jako součást platu penzijní příspěvky odstupňované podle věku, což například znamená, že zaměstnavatel hradí penzijní příspěvek ve výši 6 % za zaměstnance mladší 35 let, ve výši 8 % za zaměstnance ve věku od 35 do 44 let a ve výši 10 % za zaměstnance starší 45 let, pokud to nevede k diskriminaci na základě pohlaví?“
K předběžným otázkám
Ke druhé otázce
Úvodní poznámky
16 Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu, kterou je třeba přezkoumat jako první, je, zda čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78 musí být vykládán v tom smyslu, že brání systému zaměstnaneckého penzijního připojištění, ve kterém zaměstnavatel hradí jako součást odměny penzijní příspěvky odstupňované podle věku.
17 Úvodem je třeba konstatovat, že spor dotčený v původním řízení je sporem mezi dvěma jednotlivci ohledně údajné diskriminace na základě věku, která nevyplývá ze zákonného požadavku nebo kolektivní smlouvy, ale výlučně z pracovní smlouvy uzavřené mezi G. Kristensen a společností Experian. V rámci tohoto sporu se HK, který jedná za G. Kristensen, dovolává ustanovení směrnice 2000/78.
18 Soudní dvůr přitom soustavně judikoval, že směrnice, jelikož je formálně určena členským státům, nemůže sama o sobě zakládat jednotlivci povinnosti, a není tudíž možno se jí jako takové vůči němu dovolávat (viz zejména rozsudky ze dne 26. února 1986, Marshall, 152/84, Recueil, s. 723, bod 48; ze dne 14. července 1994, Faccini Dori, C‑91/92, Recueil, s. I‑3325, bod 20, a ze dne 19. ledna 2010, Kücükdeveci, C‑555/07, Sb. rozh. s. I‑365, bod 46).
19 Zároveň je však třeba také připomenout, že Soudní dvůr uznal zásadu zákazu diskriminace na základě věku, která musí být považována za obecnou zásadu unijního práva a která byla v oblasti zaměstnání a povolání konkretizována směrnicí 2000/78 (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Kücükdeveci, bod 21). Zákaz jakékoliv diskriminace mimo jiné na základě věku je zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), která má od 1. prosince 2009 stejnou právní sílu jako Smlouvy.
20 Avšak pro použití zásady zákazu diskriminace na základě věku na takový případ, jako je případ dotčený ve věci v původním řízení, je dále třeba, aby tento případ spadal do rozsahu působnosti unijního práva (výše uvedený rozsudek Kücükdeveci, bod 23).
21 Tak tomu je v projednávané věci. Ustanovení § 6a zákona o rovném zacházení je totiž zaprvé určeno k provedení čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78. Ve věci v původním řízení došlo k údajně diskriminačnímu jednání právě na tomto základě a v každém případě po lhůtě stanovené dotyčnému členskému státu k provedení směrnice 2000/78, která v případě Dánského království uplynula dne 2. prosince 2006.
22 Zadruhé systém zaměstnaneckého penzijního připojištění dotčený ve věci v původním řízení, který má údajně diskriminační povahu, spadá do působnosti směrnice 2000/78.
23 Jak z názvu a preambule, tak z obsahu a účelu této směrnice totiž vyplývá, že jejím cílem je stanovit obecný rámec k tomu, aby každé osobě bylo zajištěno rovné zacházení „v zaměstnání a povolání“ tím, že jí dává účinnou ochranu proti diskriminaci z některého z důvodů zmíněných v jejím článku 1, mezi nimiž figuruje i věk.
24 Z článku 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78 konkrétně vyplývá, že se v rámci pravomocí svěřených Unii vztahuje „na všechny osoby ve veřejném i soukromém sektoru, včetně veřejných subjektů“, pokud jde zejména o „podmínky zaměstnání a pracovní podmínky včetně podmínek propouštění a odměňování“.
25 V tomto ohledu musí být rozsah působnosti směrnice 2000/78 chápán s ohledem na její čl. 3 odst. 1 písm. c) a odst. 3 vykládaný ve spojení s bodem 13 odůvodnění této směrnice tak, že do něj nespadají systémy sociálního zabezpečení a sociální ochrany, jejichž dávky nejsou považovány za odměnu ve smyslu přikládaném tomuto výrazu pro účely použití čl. 157 odst. 2 SFEU ani za jakýkoli druh platby státu, jejímž účelem je poskytnutí přístupu k zaměstnání nebo zachování zaměstnání (rozsudky ze dne 1. dubna 2008, Maruko, C‑267/06, Sb. rozh. s. I‑1757, bod 41, a ze dne 10. května 2011, Römer, C‑147/08, Sb. rozh. s. I‑3591, bod 32).
26 Pojem „odměna“ ve smyslu čl. 157 odst. 2 SFEU zahrnuje veškeré odměny v hotovosti nebo v naturáliích, současné nebo budoucí, jestliže je zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí, i když nepřímo, v souvislosti s jeho zaměstnáním (viz zejména rozsudek ze dne 17. května 1990, Barber, C‑262/88, Recueil, s. I‑1889, bod 12).
27 Ve věci v původním řízení jsou sporné příspěvky zaměstnavatele, které Experian platí svým zaměstnancům v průběhu jejich zaměstnání u tohoto podniku, a nikoliv důchodové dávky, jež mají být vypláceny po odchodu zaměstnanců do důchodu.
28 Navíc závazek zaměstnavatele platit uvedené příspěvky vyplývá výlučně z pracovní smlouvy uzavřené mezi ním a jeho zaměstnanci a není mu uložen zákonem. Financování systému zaměstnaneckého penzijního připojištění dotčeného ve věci v původním řízení zajišťuje jak zaměstnavatel, který platí dvě třetiny příspěvků, tak zaměstnanec, který platí zbývající třetinu, aniž se na tom podílejí orgány veřejné moci. Uvedený systém tedy patří mezi výhody, které zaměstnavatel nabízí svým zaměstnancům.
29 Tyto příspěvky sice nejsou placeny přímo samotnému zaměstnanci, ale na jeho osobní účet penzijního připojištění. Nicméně jak uvedla společnost Experian v odpověď na otázku Soudního dvora, každý zaměstnanec disponuje sám svým osobním účtem penzijního připojištění a spolu se svým poradcem se specializací na oblast důchodů rozhoduje, jak investuje uspořenou částku, aby později pobíral důchod.
30 Z toho vyplývá, že příspěvky zaměstnavatele placené v rámci systému dotčeného v původním řízení představují okamžitou peněžitou výhodu, kterou zaměstnavatel platí zaměstnanci z důvodu jeho zaměstnání, a tvoří v důsledku toho odměnu ve smyslu čl. 157 odst. 2 SFEU. Spadají tedy do působnosti směrnice 2000/78.
31 Z výše uvedeného vyplývá, že s ohledem na zásadu zákazu diskriminace na základě věku, která je zakotvena v článku 21 Listiny a konkretizována směrnicí 2000/78, je třeba zjistit, zda unijní právo brání takovému systému zaměstnaneckého penzijního připojištění, jako je systém dotčený v původním řízení.
32 V důsledku toho je třeba chápat druhou otázku tak, že se v podstatě týká toho, zda zásada zákazu diskriminace na základě věku, která je zakotvena v článku 21 Listiny a konkretizována směrnicí 2000/78, a konkrétně článek 2 a čl. 6 odst. 2 této směrnice, musí být vykládány v tom smyslu, že brání systému zaměstnaneckého penzijního připojištění, ve kterém zaměstnavatel hradí jako součást odměny penzijní příspěvky odstupňované podle věku.
33 Pro účely odpovědi na tuto otázku je třeba nejprve ověřit, zda systém zaměstnaneckého penzijního připojištění dotčený v původním řízení zavádí rozdílné zacházení na základě věku.
K existenci rozdílného zacházení na základě věku
34 Podle čl. 2 odst. 1 směrnice 2000/78 se „zásadou rovného zacházení“ rozumí neexistence jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na jakémkoli základě uvedeném v článku 1 této směrnice, mezi kterými je uveden věk. Článek 2 odst. 2 písm. a) této směrnice upřesňuje, že pro účely odstavce 1 tohoto článku se „přímou diskriminací“ rozumí, když se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci na základě jednoho z důvodů uvedených v článku 1 uvedené směrnice.
35 Vzhledem k tomu, že v projednávané věci bylo G. Kristensen ke dni přijetí do zaměstnání méně než 35 let, činil příspěvek zaměstnavatele, který pro ni společnost Experian platila do penzijního systému, 6 % její základní mzdy. Její celková měsíční odměna, která se skládala ze základní mzdy zvýšené o příspěvky zaměstnavatele, byla tedy nižší než celková měsíční odměna zaměstnance, který pobíral stejnou základní mzdu, ale bylo mu více než 35 let. Pro zaměstnance společnosti Experian, jejichž věk je mezi 35 a 45 lety, totiž příspěvky zaměstnavatele činí 8 % základní mzdy a pro zaměstnance starší než 45 let se rovnají 10 % této mzdy. Skutečnost, že celková měsíční odměna mladších zaměstnanců je nižší, a že je s nimi tedy zacházeno méně příznivě, proto přímo souvisí s věkem.
36 Z toho vyplývá, že systém zaměstnaneckého penzijního připojištění dotčený v původním řízení zavádí rozdílné zacházení na základě věku.
37 Zadruhé je třeba přezkoumat, zda je toto rozdílné zacházení způsobilé zakládat diskriminaci zakázanou zásadou zákazu diskriminace na základě věku, zakotvenou v článku 21 Listiny a konkretizovanou směrnicí 2000/78.
38 V tomto ohledu čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78, na který předkládající soud odkazuje ve znění své druhé otázky, stanoví, že členské státy mohou za určitých okolností stanovit, že rozdílné zacházení nepředstavuje diskriminaci na základě věku.
39 V důsledku toho je třeba zkoumat, zda rozdílné zacházení konstatované v bodě 36 tohoto rozsudku může být odůvodněno na základě čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78.
K odůvodnění rozdílného zacházení na základě věku podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78
40 Podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78 v jeho francouzské jazykové verzi mohou členské státy bez ohledu na čl. 2 odst. 2 směrnice 2000/78 stanovit, že „ne constitue pas une discrimination fondée sur l’âge la fixation, pour les régimes professionnels de sécurité sociale, d’âges d’adhésion ou d’admissibilité aux prestations de retraite ou d’invalidité, y compris la fixation, pour ces régimes, d’âges différents pour des travailleurs ou des groupes ou catégories de travailleurs et l’utilisation, dans le cadre de ces régimes, de critères d’âge dans les calculs actuariels, à condition que cela ne se traduise pas par des discriminations fondées sur le sexe“ [„v systémech sociálního zabezpečení v zaměstnání nepředstavuje stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu nebo invaliditě, včetně stanovení různých věkových hranic pro zaměstnance nebo skupiny či kategorie zaměstnanců v těchto systémech, a používání věkových kritérií při pojistně matematických výpočtech v souvislosti s těmito systémy diskriminaci na základě věku, pokud nepovede k diskriminaci na základě pohlaví.“]
41 Dánská jazyková verze článku 6 odst. 2 této směrnice se liší od znění reprodukovaného v předchozím bodě tohoto rozsudku v tom, že neuvádí zejména „dávky v důchodu nebo invaliditě“.
42 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury musí být ustanovení unijního práva vykládána a uplatňována jednotně na základě znění vypracovaného ve všech jazycích Unie. V případě rozdílů mezi různými jazykovými verzemi textu unijního práva tak musí být dotčené ustanovení vykládáno podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž je součástí (viz zejména rozsudek ze dne 8. prosince 2005, Jyske Finans, C‑280/04, Sb. rozh. s. I‑10683, bod 31 a citovaná judikatura).
43 Pokud jde o jazykové verze čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78 vyhotovené v dalších jazycích Unie, je třeba konstatovat, že tyto výslovně uvádějí, stejně jako francouzská jazyková verze reprodukovaná v bodě 40 tohoto rozsudku, stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu nebo invaliditě v systémech sociálního zabezpečení v zaměstnání. Například španělská jazyková verze uvedeného ustanovení konstatuje „la determinación, para los regímenes profesionales de seguridad social, de edades para poder beneficiarse de prestaciones de jubilación o invalidez u optar a las mismas“, německá jazyková verze tohoto ustanovení zní „bei den betrieblichen Systemen der sozialen Sicherheit die Festsetzung von Altersgrenzen als Voraussetzung für die Mitgliedschaft oder den Bezug von Altersrente oder von Leistungen bei Invalidität“, anglická jazyková verze dotčeného ustanovení uvádí „the fixing for occupational social security schemes of ages for admission or entitlement to retirement or invalidity benefits“, zatímco polská jazyková verze téhož ustanovení používá výrazy „ustalanie, dla systemów zabezpieczenia społecznego pracowników, wieku przyznania lub nabycia praw do świadczeń emerytalnych lub inwalidzkich“.
44 Znění čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78 v jazykových verzích citovaných v předchozím bodě tohoto rozsudku dále naznačuje, že se toto ustanovení použije jen v případech, které jsou v něm taxativně vyjmenovány. Pokud by totiž chtěl zákonodárce Unie rozšířit působnost tohoto ustanovení nad rámec případů, které jsou v něm výslovně vyjmenovány, výslovně by to v něm uvedl, například použitím příslovce „zejména“.
45 Celková systematika a účel směrnice 2000/78 tento závěr podporují. Tato směrnice totiž konkretizuje v oblasti zaměstnání a povolání zásadu zákazu diskriminace na základě věku, která je považována za obecnou zásadu unijního práva (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Kücükdeveci, bod 21). Zákaz jakékoliv diskriminace mimo jiné na základě věku je ostatně zakotven v článku 21 Listiny, která má od 1. prosince 2009 stejnou právní sílu jako Smlouvy.
46 Jelikož čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78 umožňuje členským státům stanovit výjimku ze zásady zákazu diskriminace na základě věku, musí být toto ustanovení vykládáno restriktivně (viz rozsudek ze dne 26. září 2013, Dansk Jurist- og Økonomforbund, C‑546/11, zvaný „Toftgaard“, bod 41).
47 Výklad čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78, podle kterého se toto ustanovení použije na všechny druhy systémů sociálního zabezpečení v zaměstnání, by přitom vedl k rozšíření působnosti tohoto článku, což by bylo v rozporu s restriktivním výkladem, který se má na uvedené ustanovení použít (výše uvedený rozsudek Dansk Jurist- og Økonomforbund, zvaný „Toftgaard“, bod 42).
48 Z toho vyplývá, že se čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78 použije jen na systémy sociálního zabezpečení v zaměstnání, které kryjí rizika stáří a invalidity (výše uvedený rozsudek Dansk Jurist- og Økonomforbund, zvaný „Toftgaard“, bod 43).
49 V projednávané věci i za předpokladu, že by odstupňování penzijních příspěvků na základě věku spadalo do rámce systému sociálního zabezpečení v zaměstnání, který kryje rizika stáří, je dále třeba, aby uvedené odstupňování spadalo pod některý z případů uvedených v čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78, a sice „stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu nebo invaliditě“, včetně „používání věkových kritérií při pojistně matematických výpočtech“.
50 V tomto ohledu je třeba uvést, že systém zaměstnaneckého penzijního připojištění dotčený v původním řízení nestanoví žádnou věkovou hranici pro nárok na dávky v důchodu, jelikož zaměstnanci společnosti Experian se uvedeného systému účastní automaticky po devíti měsících odpracovaných v podniku. Odstupňování penzijních příspěvků dotčené v původním řízení tedy neobsahuje jako takové „stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu“ ve smyslu čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78.
51 Dánská, belgická a německá vláda, jakož i Evropská komise nicméně uvádí, že toto ustanovení musí být vykládáno tak, že se použije nejen na stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu, ale a fortiori rovněž na méně závažné formy diskriminace na základě věku, jako je diskriminace dotčená v původním řízení.
52 Tato argumentace nemůže být přijata. Zaprvé jsou totiž penzijní příspěvky dotčené v původním řízení součástí odměny zaměstnanců společnosti Experian, jak bylo konstatováno v bodě 30 tohoto rozsudku. Odstupňování uvedených příspěvků na základě věku tak může vyvolávat účinky, které jdou nad rámec pouhého stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu. Zadruhé, jak bylo uvedeno v bodě 46 tohoto rozsudku, čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78 musí být vykládán restriktivně. Do působnosti tohoto ustanovení tedy nemohou spadat všechny prvky, kterými se vyznačuje systém sociálního zabezpečení v zaměstnání kryjící rizika stáří a invalidity, jako je například určení výše příspěvků do uvedeného systému, ale jen ty prvky, které jsou v něm výslovně uvedeny.
53 Z téhož důvodu nelze takové určení ani kvalifikovat jako „používání věkových kritérií při pojistně matematických výpočtech“ ve smyslu čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78, jelikož se v každém případě neprojevuje stanovením věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu.
54 Z toho vyplývá, že na odstupňování penzijních příspěvků na základě věku se čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78 nevztahuje.
K odůvodnění rozdílného zacházení na základě věku podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2000/78
55 Vzhledem k tomu, že odstupňování příspěvků zaměstnavatele na základě věku představuje rozdílné zacházení na základě věku, které nespadá pod čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78, jak bylo konstatováno v bodě 54 tohoto rozsudku, je třeba zkoumat, zda toto opatření může být odůvodněno s ohledem na čl. 6 odst. 1 této směrnice.
56 I když totiž předkládající soud omezil své otázky na výklad čl. 6 odst. 2 směrnice 2000/78, nebrání taková okolnost tomu, aby Soudní dvůr vnitrostátnímu soudu poskytl všechny prvky výkladu unijního práva, které mohou být užitečné pro rozhodnutí ve věci, která mu byla předložena, bez ohledu na to, zda uvedený soud tento výklad v rámci formulace své otázky zmínil, či nikoli (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. července 2011, Stewart, C‑503/09, Sb. rozh. I‑6497, bod 79 a citovaná judikatura).
57 Podle čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2000/78 nepředstavují rozdíly v zacházení na základě věku diskriminaci, jestliže jsou v souvislosti s vnitrostátními právními předpisy objektivně a rozumně odůvodněny legitimními cíli, zejména legitimními cíli politiky zaměstnanosti, trhu práce a odborného vzdělávání, a jestliže prostředky k dosažení uvedených cílů jsou přiměřené a nezbytné.
58 Pokud jde zaprvé o otázku, zda zaměstnanecký systém dotčený v původním řízení sleduje legitimní cíl, Experian a dánská vláda uvádí, že tento systém má zaprvé za cíl umožnit starším zaměstnancům, kteří začnou pracovat u společnosti Experian v pozdější fázi své kariéry, uspořit dostatečnou částku na penzijním připojištění během relativně krátkého období jejich členství v tomto systému. Zadruhé má začlenit mladší zaměstnance již v brzké fázi do téhož systému zaměstnaneckého penzijního připojištění a zároveň jim umožnit disponovat větší částí své mzdy, jelikož se na příspěvky těchto zaměstnanců uplatňuje nižší sazba. Tento systém tak umožňuje všem zaměstnancům společnosti Experian uspořit dostatečnou částku na penzijním připojištění, se kterou mohou disponovat při odchodu do důchodu.
59 Podle společnosti Experian je odstupňování penzijních příspěvků, kterým se vyznačuje dotčený systém, odůvodněno zadruhé nezbytností pokrýt rizika úmrtí, nezpůsobilosti a vážné nemoci, jejichž náklady rostou s věkem. Část uvedených příspěvků přitom slouží na krytí těchto rizik.
60 V tomto ohledu je třeba připomenout, že za současného stavu unijního práva mají členské státy, jakož i případně sociální partneři na vnitrostátní úrovni značný prostor pro uvážení při volbě nejen určitého cíle mezi jinými cíli v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti, ale i ve vymezení opatření k dosažení tohoto cíle (rozsudek ze dne 16. října 2007, Palacios de la Villa, C‑411/05, Sb. rozh. s. I‑8531, bod 68).
61 Tyto úvahy platí i v souvislosti s cíli sledovanými v rámci systému zaměstnaneckého penzijního připojištění uvedeného v pracovní smlouvě, jako je systém dotčený v původním řízení.
62 Je třeba konstatovat, že takové cíle, jaké jsou uvedeny v bodech 58 a 59 tohoto rozsudku, které zohledňují zájmy všech zaměstnanců společnosti Experian v rámci snah spadajících do sociální politiky, politiky zaměstnanosti a trhu práce s cílem zajistit dostatečné úspory na penzijním připojištění při odchodu zaměstnance do důchodu, je možné považovat za legitimní cíle.
63 Zadruhé je třeba ověřit, zda je odstupňování příspěvků na základě věku v souladu se zásadou proporcionality, tedy zda je přiměřené a nezbytné k dosažení uvedených cílů.
64 Pokud jde nejprve o přiměřenost takového odstupňování na základě věku, zdá se, že tím, že se na starší zaměstnance používá vyšší sazba penzijních příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců, umožňuje odstupňování příspěvků na základě věku těmto zaměstnancům naspořit dostatečnou částku důchodu, a to i za předpokladu, že jejich členství v dotčeném systému trvá relativně krátce. Toto odstupňování umožňuje i mladým zaměstnancům stát se členy tohoto systému, jelikož je přístupný všem zaměstnancům společnosti Experian bez ohledu na jejich věk, přičemž tito mladí zaměstnanci nesou nižší finanční břemeno, jelikož příspěvky zaměstnanců, které platí, jsou skutečně nižší než příspěvky placené staršími zaměstnanci.
65 Dále uplatnění vyšších sazeb penzijních příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců na tyto starší zaměstnance se v zásadě jeví vhodné k zajištění, aby byla významnější část těchto příspěvků vyhrazena na krytí rizika úmrtí, nezpůsobilosti a vážné nemoci, jejichž vznik je v případě starších zaměstnanců statisticky pravděpodobnější.
66 Za těchto podmínek se nezdá být nerozumné mít za to, že odstupňování příspěvků na základě věku může umožnit dosažení cílů uvedených v bodech 58 a 59 tohoto rozsudku.
67 Je třeba nicméně připomenout, že podle ustálené judikatury je opatření vhodné k zajištění uskutečnění tvrzeného cíle pouze tehdy, pokud opravdu odpovídá snaze jej dosáhnout soudržným a systematickým způsobem (rozsudek ze dne 21. července 2011, Fuchs a Köhler, C‑159/10 a C‑160/10, Sb. rozh. s. I‑6919, bod 85).
68 Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby ověřil, zda odstupňování příspěvků na základě věku splňuje tento požadavek, a zároveň dbal na to, aby nebyly překročeny meze toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů. V tomto posledně uvedeném ohledu musí zejména přezkoumat otázku, zda zásahy vyplývající z uvedeného rozdílného zacházení jsou vyrovnány výhodami spojenými se systémem zaměstnaneckého penzijního připojištění dotčeným v původním řízení. Vnitrostátní soud musí zejména zohlednit skutečnost, že G. Kristensen měla z tohoto systému výhody, jelikož pobírala příspěvky placené v její prospěch jejím zaměstnavatelem, a že nižší částka příspěvků zaměstnavatele odpovídá nižší částce příspěvků zaměstnance, takže procentní podíl ze základní mzdy, jejž musela G. Kristensen sama zaplatit na svůj účet penzijního připojištění, byl nižší než procentní podíl, jejž platí zaměstnanec starší než 45 let. Uvedenému soudu přísluší, aby tyto skutečnosti zvážil.
69 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět, že zásada zákazu diskriminace na základě věku, která je zakotvena v článku 21 Listiny a konkretizována směrnicí 2000/78, a konkrétně článek 2 a čl. 6 odst. 1 této směrnice, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání systému zaměstnaneckého penzijního připojištění, ve kterém zaměstnavatel hradí jako součást odměny penzijní příspěvky odstupňované podle věku, za podmínky, že rozdílné zacházení na základě věku, které z toho vyplývá, je přiměřené a nezbytné k dosažení legitimního cíle, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.
K první otázce
70 S ohledem na odpověď na druhou otázku není namístě odpovídat na první otázku.
K nákladům řízení
71 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
Zásada zákazu diskriminace na základě věku, která je zakotvena v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie a konkretizována směrnicí Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, a konkrétně článek 2 a čl. 6 odst. 1 této směrnice, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání systému zaměstnaneckého penzijního připojištění, ve kterém zaměstnavatel hradí jako součást odměny penzijní příspěvky odstupňované podle věku, za podmínky, že rozdílné zacházení na základě věku, které z toho vyplývá, je přiměřené a nezbytné k dosažení legitimního cíle, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.
Podpisy.