Žaloba podaná dne 17. května 2024 – Komise v. EIOÚ

(Věc T-262/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Bouchagiar a H. Kranenborg, zmocněnci)

Žalovaný: Evropský inspektor ochrany údajů

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 8. března 2024 týkající se jeho šetření používání Microsoft 365 Evropskou komisí ve věci 2021–0518; a

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně třináct žalobních důvodů.

První žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a použití čl. 4 odst. 1 písm. b), článku 6 a článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „nařízení 2018/1725“) tím, že žalovaný vyvodil povinnost Komise taxativně stanovit „druhy“ osobních údajů, které mají být zpracovány.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a použití čl. 29 odst. 3 písm. a) nařízení 2018/1725 tím, že dospěl k závěru, že Komise v interinstitucionální licenční dohodě z roku 2021 neurčila, jaké druhy osobních údajů mají být zpracovány a za jakým účelem.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a použití článku 9 nařízení 2018/1725 tím, že měl za to, že se tento článek použije na projednávanou věc a v každém případě že jej nesprávně uplatnil.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a použití čl. 29 odst. 3 písm. a) nařízení 2018/1725 tím, že dospěl k závěru, že Komise neposkytla dostatečně jasné a zdokumentované pokyny.

Pátý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a použití čl. 4 odst. 2 a čl. 26 odst. 1 ve spojení s článkem 30 nařízení 2018/1725, když konstatoval, že Komise nezajistila, aby Microsoft zpracovávala osobní údaje za účelem poskytování služeb pouze na základě zdokumentovaného pokynu Komise.

Šestý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a použití čl. 29 odst. 3 nařízení 2018/1725, pokud jde o předávání osobních údajů do třetích zemí.

Sedmý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a použití čl. 4 odst. 2, 46 a 48 nařízení 2018/1725 tím, že konstatoval mezery v mapování předávání.

Osmý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a nesprávných skutkových zjištění při výkladu a použití čl. 4 odst. 2, článku 46 a 48 nařízení 2018/1725.

Devátý žalobní důvod vycházející z nesprávného použití čl. 4 odst. 2, článku 46, čl. 48 odst. 1 a 3 písm. a) nařízení 2018/1725 tím, že měl za to, že mezi Komisí a společností Microsoft Corporation došlo ve Spojených státech k přímému předávání osobních údajů.

Desátý žalobní důvod vycházející z nesprávného výkladu a použití článku 47 nařízení 2018/1725.

Jedenáctý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a nesprávných skutkových zjištění při výkladu a použití čl. 4 odst. 1 písm. f), čl. 29 odst. 3 písm. a), čl. 33 odst. 1 a 2 a článku 36 nařízení 2018/1725.

Dvanáctý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU, nedostatku pravomoci, nesprávného výkladu a použití čl. 52 odst. 3 nařízení 2018/1725 tím, že doporučil Komisi zohlednit články 1, 2 a 5 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie.

Třináctý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality tím, že nařídil nápravná opatření napadeného rozhodnutí.

____________