Usnesení Tribunálu (třetího senátu) ze dne 14. března 2011 – Campailla v. Komise

(Věc T-429/09)

„Žaloba na náhradu škody – Promlčecí lhůta – Článek 46 statutu Soudního dvora – Nepřípustnost“

1.                     Žaloba na náhradu škody – Promlčecí lhůta – Počátek – Odpovědnost na základě individuálního aktu – Datum, ke kterému se projeví škodlivé účinky aktu – Odmítnutí Komise zasáhnout do sporu týkajícího se zaplacení dluhu třetího státu vůči státnímu příslušníkovi Společenství na základě dohody z Cotonou – Lhůta, která běží od okamžiku vzniku škody konkretizované v okamžiku uvedeného odmítnutí – Zohlednění subjektivního posouzení skutečné existence škody – Nepřípustnost – Nepřípustnost z důvodu promlčení (Články 235 ES a 288 druhý pododstavec ES; statut Soudního dvora Evropské unie, články 46 a 53) (viz body 41–42, 52, 62, 67)

2.                     Žaloba na náhradu škody – Promlčecí lhůta – Přerušení – Podmínky –Podání žaloby k soudu Společenství nebo předložení předběžné žádosti adresované příslušnému orgánu – Pojem „žaloba“ v této souvislosti – Žaloba na neplatnost – Vyloučení (Článek 288 druhý pododstavec ES; statut Soudního dvora Evropské unie, článek 46) (viz body 43, 63, 65, 67)

Předmět

Žaloba na náhradu škody směřující k náhradě újmy údajně utrpěné žalobcem v důsledku odmítnutí Komise zasáhnout do sporu mezi žalobcem a kamerunským státem

VÝROK

1) Žaloba se zamítá.

2) Massimo Campailla ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.