ROZSUDEK TRIBUNÁLU (šestého senátu)
26. února 2014(*)
„Ochranná známka Společenství – Přihláška ochranné známky Společenství spočívající ve vyobrazení žlutého kruhového oblouku ve spodní části obrazovky – Absolutní důvod pro zamítnutí – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“
Ve věci T‑331/12,
Sartorius Lab Instruments GmbH & Co. KG, se sídlem v Göttingen (Německo), zastoupená K. Welkerlingem, advokátem, které bylo povoleno nahradit společnost Sartorius Weighing Technology GmbH,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému G. Schneiderem, jako zmocněncem,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 3. května 2012 (věc R 1783/2011-1), týkajícímu se přihlášky označení vyobrazujícího žlutý kruhový oblouk ve spodní části obrazovky jako ochranné známky Společenství,
TRIBUNÁL (šestý senát),
ve složení S. Frimodt Nielsen, předseda, F. Dehousse a A. Collins (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 27. července 2012,
s přihlédnutím k vyjádření OHIM k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 24. října 2012,
s přihlédnutím k usnesení ze dne 6. ledna 2014 povolujícímu nahrazení účastnic řízení,
s ohledem na to, že účastníci řízení ve lhůtě jednoho měsíce od doručení oznámení o ukončení písemné části řízení nepředložili žádost o nařízení jednání, a poté co za těchto okolností na základě zprávy soudce zpravodaje a podle článku 135a jednacího řádu Tribunálu rozhodl, že žalobu projedná bez ústní části řízení,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 7. února 2011 podala společnost Sartorius Weighing Technology GmbH, přičemž bylo povoleno, aby ji nahradila žalobkyně, společnost Sartorius Lab Instruments GmbH & Co. KG, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).
2 Ochranná známka, jejíž zápis byl požadován, kterou společnost Sartorius Weighing Technology identifikovala jako „jinou“ ochrannou známku týkající se vyobrazení žlutého kruhového oblouku ve spodní části obrazovky, je znázorněna níže:
3 V přihlášce k zápisu je přihlášené označení popsáno následujícím způsobem:
„Poziční ochranná známka je tvořena žlutým kruhovým obloukem, otevřeným směrem vzhůru, umístěným na spodní straně elektronické obrazovky, který se rozprostírá po celé šíři této obrazovky. Obrysy načrtnuté tečkovanou čarou slouží pouze k umožnění postřehnutí toho, že je oblouk umístěn na elektronické obrazovce a nejsou předmětem ochranné známky.“
4 Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 7 a 9 až 11 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 7: „Stroje pro chemický průmysl; stroje pro potravinářský průmysl a pro nápojový průmysl; míchačky; mixéry; vibrátory k průmyslovému využití; elektrické stroje pro sváření; odstředivky; odstřeďovací komory; všechny výše uvedené výrobky vybavené elektronickou obrazovkou“;
– třída 9: „Vědecké nástroje a přístroje, včetně laboratorních přístrojů; přístroje a nástroje na vážení a jejich součástky; elektronické zkušební přístroje pro vzduchové a kapalinové filtry; měřicí a kontrolní přístroje a jejich součástky; optické přístroje a nástroje na měření, signalizaci a kontrolu (inspekce), zvláště mikroskopy, zařízení pro analýzu plynů, spektrometry, a to fluorescenční spektra a přístroje pro nefelometrii; sondy pro vědecké účely, zvláště snímače, přístroje pro sběr a filtraci zárodků obsažených ve vzduchu a jejich součástky; přístroje, kombinace přístrojů a jejich součástky pro fyzikální nebo chemickou analýzu; termostaty; zařízení pro zpracování údajů, zvláště zařízení pro vkládání, memorování, reprodukci nebo ovládání údajů, včetně procesu pro konverzi materiálu; kvasné nádoby a bioreaktory; přístroje pro kontrolu teploty k tomu, aby byla vyrovnána teplota v hloubce biofarmaceutických materiálů v nádobách na jedno použití; zařízení pro sváření a oddělování umělých hmot; zařízení pro sterilní spojování nádob z umělých hmot, jako jsou trubky, roury, sáčky a kontejnery z umělých hmot, elektrické přístroje pro sváření, zvláště pro bovdeny z umělých hmot; přístroje pro pěstování buněčných kultur (nikoliv pro lékařské účely); laboratorní přístroje pro pěstování, inkubaci, barvení a analýzu takových biologických materiálů, jako jsou mikroorganismy, buňky a tkáně; laboratorní vibrátory; platformy pro laboratorní vibrátory, zvláště s měřicími body fyzikálních veličin nebo s rozhraními údajů umožňujícími výměnu údajů s externími přístroji; laboratorní odstředivky; laboratorní odstřeďovací komory; míchací stroje pro biofarmaceutické nosiče, zvláště na základě vibrací, rotace nebo vlnitých pohybů; elektrické detektory kovů; všechny výše uvedené výrobky vybavené elektronickou obrazovkou“;
– třída 10: „Lékařské nástroje a přístroje; všechny výše uvedené výrobky vybavené elektronickou obrazovkou“;
– třída 11: „Přístroje a zařízení pro úpravu a zpracování vody a pro úpravu a zpracování roztoků ve farmaceutické, lékařské a laboratorní oblasti, přístroje pro deionizaci vody a pro čištění vody, jakož i součástky těchto přístrojů; přístroje pro depyrogenizaci roztoků a pro oddělování škodlivých látek z kapalin; filtrační zařízení pro environmentální technologie, potravinářský průmysl a nápojový průmysl; všechny výše uvedené výrobky vybavené elektronickou obrazovkou.“
5 Průzkumový referent rozhodnutím ze dne 28. července 2011 přihlášku pro všechny výrobky uvedené v bodě 4 výše na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 zamítl z důvodu, že přihlášená ochranná známka s ohledem na ně postrádá rozlišovací způsobilost.
6 Dne 26. srpna 2011 společnost Sartorius Weighing Technology podala proti rozhodnutí průzkumového referenta odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009.
7 Rozhodnutím ze dne 3. května 2012 (dále jen „napadené rozhodnutí“) první odvolací senát OHIM odvolání zamítl z důvodu, že přihlášená ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Tento odvolací senát měl v podstatě za to, že předmět přihlášky k zápisu tvoří žlutý kruhový oblouk otevřený směrem vzhůru nacházející se na dolním okraji elektronické obrazovky. Uvedl, že všechny výrobky, kterých se týká přihláška ochranné známky, jsou vybaveny elektronickou obrazovkou a že relevantní veřejnost, a sice odborníci ve speciálních průmyslových a technických oblastech, označení vnímá jako prostou dekoraci obrazovky. Měl za to, že vyobrazený tvar nesděluje žádnou informaci týkající se výrobce produktu. Dospěl tedy k závěru, že uvedené označení nevykazuje minimální rozlišovací způsobilost vyžadovanou k tomu, aby sloužilo jako ochranná známka Společenství.
Návrhová žádání účastníků řízení
8 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení vynaložených v rámci tohoto řízení, jakož i náhradu nákladů řízení vynaložených v rámci odvolacího řízení u OHIM.
9 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
10 Na podporu žaloby žalobkyně uplatňuje jediný žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
11 Žalobkyně má na rozdíl od odvolacího senátu za to, že relevantní veřejnost nebude přihlášené označení vnímat jako výlučně dekorativní prvek, ale bude jej vnímat jako originální označení, které má minimální rozlišovací způsobilost dostačující ke splnění funkce ochranné známky.
12 OHIM argumentaci žalobkyně zpochybňuje.
13 Žalobkyně přihlášené označení kvalifikuje jako „poziční ochrannou známku“. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že nařízení č. 207/2009 ani nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 189), neuvádí „poziční ochranné známky“ jako zvláštní kategorii ochranných známek. Vzhledem k tomu, že článek 4 nařízení č. 207/2009 neobsahuje taxativní výčet označení, která jsou způsobilá tvořit ochranné známky Společenství, však tato okolnost není relevantní, pokud jde o způsobilost „pozičních ochranných známek“ k zápisu.
14 Kromě toho se jeví, že se „poziční ochranné známky“ podobají kategoriím obrazových a trojrozměrných ochranných známek, neboť se týkají umístění obrazových a trojrozměrných prvků na povrchu určitého výrobku. Žalobkyně ostatně netrvá na tom, aby uvedené označení bylo kvalifikováno jako obrazové, trojrozměrné či jiné.
15 Kvalifikace „poziční ochranné známky“ jako obrazové či trojrozměrné ochranné známky nebo jako specifické kategorie ochranných známek je však v rámci posouzení její rozlišovací způsobilosti irelevantní [rozsudek Tribunálu ze dne 15. června 2010, X Technology Swiss v. OHIM (Oranžové zbarvení špičky ponožky), T‑547/08, Sb. rozh. s. II‑2409, body 19 až 21].
16 Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 se totiž do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost.
17 Z ustálené judikatury vyplývá, že rozlišovací způsobilost ochranné známky ve smyslu tohoto článku znamená, že tato ochranná známka umožňuje identifikovat výrobek, pro který byl zápis požadován, jako pocházející od určitého podniku, a tedy odlišit tento výrobek od výrobků jiných podniků (rozsudky Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004, Procter & Gamble v. OHIM, C‑473/01 P a C‑474/01 P, Recueil, s. I‑5173, bod 32, a ze dne 21. října 2004, OHIM v. Erpo Möbelwerk, C‑64/02 P, Sb. rozh. s. I‑10031, bod 42).
18 Tato rozlišovací způsobilost musí být posuzována jednak vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které byl zápis požadován, a jednak vzhledem k jejich vnímání relevantní veřejností (rozsudky Soudního dvora Procter & Gamble v. OHIM, bod 17 výše, bod 33, a ze dne 22. června 2006, Storck v. OHIM, C‑25/05 P, Sb. rozh. s. I‑5719, bod 25).
19 Minimální rozlišovací způsobilost však stačí k tomu, aby se absolutní důvod pro zamítnutí stanovený v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 neuplatnil [rozsudky Tribunálu ze dne 19. září 2001, Henkel v. OHIM (Kulatá červenobílá tableta), T‑337/99, Recueil, s. II‑2597, bod 44, a ze dne 29. září 2009, The Smiley Company v. OHIM (Vyobrazení poloviny úsměvu emotivní ikony), T‑139/08, Sb. rozh. s. II-3535, bod 16].
20 Vnímání relevantní veřejnosti přitom může být ovlivněno povahou označení, jehož zápis byl požadován. Vzhledem k tomu, že průměrní spotřebitelé obvykle nevyvozují obchodní původ výrobků z označení, která splývají se vzhledem těchto výrobků, mají tudíž taková označení rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 pouze v případě, že se výrazným způsobem odlišují od normy nebo od zvyklostí daného odvětví (v tomto smyslu viz rozsudky Soudního dvora ze dne 7. října 2004, Mag Instrument v. OHIM, C‑136/02 P, Sb. rozh. s. I‑9165, body 30 a 31; ze dne 12. ledna 2006, Deutsche SiSi Werke v. OHIM, C‑173/04 P, Sb. rozh. s. I‑551, body 28 a 31, a ze dne 4. října 2007, Henkel v. OHIM, C‑144/06 P, Sb. rozh. s. I‑8109, body 36 a 37).
21 Určujícím prvkem pro uplatnitelnost judikatury citované v bodě 20 výše není kvalifikace dotčeného označení jako označení obrazového, trojrozměrného nebo jiného, ale skutečnost, že splývá se vzhledem označeného výrobku. Toto kritérium bylo kromě trojrozměrných ochranných známek (výše uvedené rozsudky Procter & Gamble v. OHIM, bod 17 výše, Mag Instrument v. OHIM, bod 20 výše a Deutsche SiSi Werke v. OHIM, bod 20 výše) uplatněno v případě obrazových ochranných známek spočívajících ve dvourozměrném vyobrazení označeného výrobku (rozsudky Storck v. OHIM, bod 18 výše, a Henkel v. OHIM, bod 20 výše) nebo také v případě označení tvořeného motivem použitým na povrchu výrobku (usnesení Soudního dvora ze dne 28. června 2004, Glaverbel v. OHIM, C‑445/02 P, Sb. rozh. s. I‑6267). Stejně tak podle judikatury platí, že barvám a jejich abstraktním kombinacím může být přiznána inherentní rozlišovací způsobilost pouze za výjimečných okolností, neboť splývají se vzhledem označovaných výrobků a nejsou v zásadě používány jako prostředek identifikace obchodního původu (obdobně viz rozsudky Soudního dvora ze dne 6. května 2003, Libertel, C‑104/01, Recueil, s. I‑3793, body 65 a 66, a ze dne 24. června 2004, Heidelberger Bauchemie, C‑49/02, Sb. rozh. s. I‑6129, bod 39).
22 Za těchto okolností je třeba ověřit, zda přihlášená ochranná známka splývá se vzhledem označovaného výrobku, nebo zda se naopak výrazným způsobem odlišuje od normy nebo od zvyklostí daného odvětví.
23 Podle údajů poskytnutých žalobkyní zejména v bodech 3.2.1 a 3.2.2 žaloby je cílem přihlášené ochranné známky ochrana specifického označení umístěného na určité části spodního okraje označených nástrojů na měření pod jejich elektronickými obrazovkami. Třebaže je jasné, že obrysy obrazovky znázorněné v označení vyobrazeném v bodě 2 výše nejsou součástí přihlášené ochranné známky, tvořené žlutým kruhovým obloukem, nelze tento žlutý kruhový oblouk oddělit od tvaru části výrobků, kterých se týká přihláška ochranné známky. Jak správně uvádí OHIM, žlutý kruhový oblouk uvedený v přihlášce ochranné známky se přizpůsobuje tvaru každého označeného výrobku, když zdůrazňuje jeho obrysy. Je tudíž třeba mít za to, že přihlášená ochranná známka splývá se vzhledem označovaných výrobků, a uplatní se tedy judikatura citovaná v bodě 20 výše [v tomto smyslu viz rozsudek Tribunálu ze dne 14. září 2009, Lange Uhren v. OHIM (Geometrická pole na hodinkovém ciferníku), T‑152/07, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 79 až 83]. Žalobkyně tedy odvolacímu senátu nemůže vytýkat, že se v napadeném rozhodnutí na tuto judikaturu odvolal.
24 V projednávané věci žalobkyně nezpochybňuje posouzení odvolacího senátu, podle něhož jsou dotčené výrobky technickými speciálními výrobky a podle něhož jsou určeny odborníkům.
25 Naproti tomu zpochybňuje posouzení odvolacího senátu, podle něhož tato relevantní veřejnost výrobkům, na které se přihlášená ochranná známka vztahuje, věnuje „průměrnou až vysokou pozornost“. V rámci první části svého žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že stupeň pozornosti relevantní veřejnosti je velmi vysoký. Odvolacímu senátu vytýká, že nepřijal konstatování průzkumového referenta v tomto ohledu, které účastníci řízení nezpochybnili.
26 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 64 odst. 1 nařízení č. 207/2009 po projednání přípustnosti odvolání o něm odvolací senát rozhodne, a může tak rozhodnout místo oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo. Z tohoto ustanovení vyplývá, že odvolací senát má z důvodu odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí zápisu průzkumovým referentem provést nový úplný přezkum merita přihlášky k zápisu z hlediska jak právních, tak skutkových otázek, což v projednávaném případě znamená, že sám rozhodne o přihlášce k zápisu tak, že ji zamítne, nebo ji prohlásí za opodstatněnou, čímž potvrdí, nebo zruší u něj zpochybněné rozhodnutí (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2007, OHIM v. Kaul, C‑29/05 P, Sb. rozh. s. I‑2213, body 56 a 57).
27 Odvolací senát tedy mohl vykonat pravomoci průzkumového referenta a o odvolání rozhodnout tak, že se vyjádřil – jak učinil v bodech 12 až 14 napadeného rozhodnutí – k určení relevantní veřejnosti a úrovni její pozornosti s ohledem na dotčené výrobky. Stejně tak je tomu, pokud jde o jeho posouzení rozlišovací způsobilosti přihlášené ochranné známky.
28 Odvolací senát měl v bodě 14 napadeného rozhodnutí za to, že se přihláška ochranné známky týká hlavně strojů pro průmyslová použití obsažených ve třídě 7, přístrojů, zejména pro vědecké účely, obsažených ve třídě 9, lékařských přístrojů a nástrojů obsažených ve třídě 10, jakož i přístrojů a zařízení pro úpravu a zpracování vody a pro úpravu a zpracování roztoků ve farmaceutické a lékařské oblasti a filtračních laboratoří a zařízení pro environmentální technologie, potravinářský průmysl a nápojový průmysl obsažených v třídě 11. Následně měl odvolací senát za to, že tyto výrobky jsou speciálními technickými výrobky, jež jsou určeny odborníkům, kteří jim věnují průměrnou až vysokou pozornost.
29 Odvolací senát tedy nepochybil, když v bodě 15 napadeného rozhodnutí konstatoval, že pokud jde o ochranné známky, které jako sporné označení nejsou nezávislé na vzhledu výrobků, na které se vztahují, nepostrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 pouze ochranná známka, která se výrazným způsobem odlišuje od normy nebo od zvyklostí daného odvětví. Odvolací senát proto uplatnil judikaturu citovanou v bodech 20 a 21 výše vůči spotřebitelům specifického odvětví, kterého se týká přihlášená ochranná známka, a nikoli vůči průměrným spotřebitelům obecně, jak tvrdí žalobkyně.
30 Žalobkyně ostatně nezpochybňuje posouzení odvolacího senátu obsažené v bodě 17 napadeného rozhodnutí, podle něhož jsou všechny výrobky, kterých se týká přihláška ochranné známky, vybaveny elektronickou obrazovkou. Odvolací senát tedy správně v bodě 18 napadeného rozhodnutí vycházel ze skutečností vyplývajících z „obecné praktické zkušenosti s elektronickými obrazovkami technických přístrojů, které může znát každý a které ostatně znají zejména spotřebitelé těchto výrobků“. Je tedy třeba odmítnout argument žalobkyně, podle něhož odvolací senát nezohlednil „předchozí očekávání či znalosti“ ani „zvyklosti“ relevantní veřejnosti.
31 Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, byl odvolací senát oprávněn takto zohlednit skutečnosti, které může znát každý nebo které mohou být známy prostřednictvím obecně přístupných zdrojů [rozsudky Tribunálu ze dne 22. června 2004, Ruiz‑Picasso a další v. OHIM – DaimlerChrysler (PICARO), T‑185/02, Sb. rozh. s. II‑1739, body 28 a 29, a ze dne 13. června 2012, XXXLutz Marken v. OHIM – Meyer Manufacturing (CIRCON), T‑542/10, bod 38].
32 Žalobkyně nepředkládá žádný důkaz, který by mohl zpochybnit posouzení, podle něhož odborníci tvořící relevantní veřejnost dotčeným výrobkům věnují průměrnou až vysokou pozornost. Spokojuje se totiž s tím, že odkazuje na argumenty obsažené ve vlastních podáních předložených před odděleními OHIM a na přílohy A.6 až A.14 žaloby. Uvedené přílohy obsahují brožury týkající se výrobků, které jsou údajně srovnatelné s dotčenými výrobky, žalobkyně ale neuvádí, jak tyto brožury mohou prokázat, že „relevantní veřejnost tedy tvoří zainteresovaní odborníci, kteří jsou lépe informováni než průměrní spotřebitelé a kteří budou vnímat sebemenší zvláštnosti prezentace dotčených výrobků“. První část uvedená žalobkyní v rámci jejího jediného žalobního důvodu tedy musí být zamítnuta.
33 Jen pro úplnost je třeba uvést, že tyto brožury, včetně brožury žalobkyně obsažené v příloze A.14, uvádějí technické specifikace dotčených výrobků, zpravidla ve formě tabulky, což znamená, že spotřebitelé – za předpokladu, že úroveň jejich pozornosti je velmi vysoká, jak tvrdí žalobkyně – budou vycházet z těchto technických detailů, a nikoli z fyzického vzhledu uvedených výrobků při jejich nákupu.
34 V rámci druhé části svého žalobního důvodu žalobkyně zpochybňuje posouzení odvolacího senátu týkající se rozlišovací způsobilosti přihlášené ochranné známky.
35 Je třeba připomenout, že uplatňuje-li žalobkyně i přes analýzu OHIM rozlišovací způsobilost přihlášené ochranné známky, přísluší jí poskytnout konkrétní a podložené údaje prokazující, že přihlášená ochranná známka má inherentní rozlišovací způsobilost (rozsudek Soudního dvora ze dne 25. října 2007, Develey v. OHIM, C‑238/06 P, Sb. rozh. s. I‑9375, bod 50).
36 Z popisu přihlášeného označení uvedeného v bodě 3 výše vyplývá, že je tvořeno žlutým kruhovým obloukem otevřeným směrem vzhůru, který se na elektronické obrazovce nachází na přesně stanoveném místě. Odvolací senát tedy měl správně za to, aniž to žalobkyně zpochybnila, že toto označení není nezávislé na vzhledu výrobků, na které se vztahuje.
37 Odvolací senát měl za to, že umístění kruhového oblouku na vnějším okraji rámce elektronické obrazovky představuje z hlediska spotřebitele dotčených výrobků prostou dekoraci obrazovky. Spotřebitel nebude tuto zvláště jednoduchou dekoraci vnímat jako údaj o původu výrobků. Odvolací senát uvedl, že i přes skutečnost, že spotřebitel estetickému vzhledu obrazovek zpravidla nevěnuje žádnou pozornost nebo mu věnuje jen omezenou pozornost, nenasvědčuje žádná skutečnost tomu, že by výrobky určené k průmyslovým účelům zpravidla nevykazovaly žádný estetický prvek.
38 Tuto analýzu odvolacího senátu je třeba schválit. Je třeba uvést, že i když mají přístroje, kterých se týká přihlášená ochranná známka, zpravidla jednoduchý vzhled, nepostrádají zcela estetický vzhled. Z příloh A.6 až A.14 žaloby totiž vyplývá, že není neobvyklé zahrnout okolo obrazovky těchto přístrojů barevný prvek, a to buď na tlačítka vedle obrazovky, nebo ostrou barvou na orámování samotné obrazovky. Jeden z výrobců, jehož brožura je uvedena v příloze A.12, na obrazovku umisťuje čtyři zakřivené čáry ostré žluté barvy. Na rozdíl od žalobkyně ostatní výrobci, jejichž brožury byly přiloženy k žalobě, na svých výrobcích uvádějí svůj název na úrovni obrazovky. Spotřebitel je tak zvyklý na přístrojích, kterých se týká přihlášená ochranná známka, vidět barevné motivy. Bude je tedy vnímat jako dekorativní prvek, a nikoli jako údaj o obchodním původu těchto výrobků, a to tím spíše že jejich výrobci na ně zpravidla uvádějí svůj název k označení jejich původu.
39 Přihlášené označení představuje jednoduchý motiv. I přes svou ostrou barvu označení neobsahuje žádný výrazný prvek, který by mohl zaujmout pozornost relevantní veřejnosti, i kdyby byla tato veřejnost považována za veřejnost s vysokou pozorností. Jak vyplývá z bodu 38 výše a na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, není v dotčeném odvětví neobvyklé použít okolo obrazovky přístroje takové barevné „vzhledové označení“. Kromě toho žalobkyně neuvádí, že by se přihlášená ochranná známka vztahovala k přesnému odstínu žluté barvy. Je tedy třeba mít za to, že přihlášená ochranná známka nevykazuje žádný jedinečný, originální či neobvyklý charakter.
40 Neexistence technického či funkčního dopadu umístění přihlášeného označení, na kterou žalobkyně poukazuje, toto posouzení nezpochybňuje. K tomu, aby předložené označení mělo minimální stupeň rozlišovací způsobilosti vyžadovaný čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, stačí, aby se přihlášené označení a priori jevilo jako způsobilé umožnit samo o sobě relevantní veřejnosti identifikovat původ výrobků nebo služeb, na které se vztahuje přihláška ochranné známky Společenství, a odlišit je bez možné záměny od výrobků nebo služeb, které mají jiný původ [rozsudek Tribunálu ze dne 13. června 2007, IVG Immobilien v. OHIM (I), T‑441/05, Sb. rozh. s. II‑1937, bod 55]. V projednávaném případě tomu tak není. Přihlášené označení neobsahuje žádný charakteristický prvek ani nemá nápadný či pozornost upoutávající charakter, který by mu mohl přiznat minimální stupeň rozlišovací způsobilosti a který by spotřebiteli umožnil vnímat jej jinak než jako obvyklou dekoraci displeje výrobků spadajících do tříd 7 a 9 až 11.
41 Pouhá skutečnost, že se mělo za to, že jiné ochranné známky, třebaže jsou rovněž jednoduché, schopnost označit původ označených výrobků mají, a tedy nepostrádají rozlišovací způsobilost, tak není rozhodná pro určení toho, zda přihlášená ochranná známka má rovněž minimální rozlišovací způsobilost nezbytnou k tomu, aby mohla být zapsána (v tomto smyslu viz rozsudek Vyobrazení poloviny úsměvu emotivní ikony, bod 19 výše, bod 34). Ochranná známka přitom může rozlišovací způsobilost získat na základě svého dlouhodobějšího užívání, avšak žalobkyně v projednávané věci žádný argument na základě čl. 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009 neuvádí.
42 V důsledku toho je třeba dospět k závěru, že odvolací senát nepochybil, když konstatoval, že z důvodu neexistence výrazné odchylky od normy nebo od zvyklostí dotčeného odvětví bude přihlášená ochranná známka relevantní veřejností vnímána jako dekorativní prvek, a postrádá tedy rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Druhou část jediného žalobního důvodu je tedy třeba zamítnout.
43 Vzhledem k tomu, že obě části jediného žalobního důvodu byly zamítnuty, je třeba zamítnout jediný žalobní důvod, a tudíž i žalobu v plném rozsahu.
K nákladům řízení
44 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (šestý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti Sartorius Lab Instruments GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.
Frimodt Nielsen | Dehousse | Collins |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 26. února 2014.
Podpisy.