Žaloba podaná dne 1. října 2008 - AKM v. Komise

(Věc T-432/08)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Staatlich genehmigte Gesellschaft der Autoren, Komponisten und Musikverleger reg. Gen. mbH (AKM) (Vídeň, Rakousko) (zástupci: H. Wollmann a F. Urlesberger, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit podle čl. 231 odst. 1 ES rozhodnutí Komise v rozsahu, ve kterém se týká AKM;

uložit žalované podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba se týká rozhodnutí Komise K(2008) 3435 konečné ze dne 16. července 2008 ve věci COMP/C2/38.698-CISAC, ve kterém Komise prohlásila jednání ve vzájemné shodě v souvislosti se vzájemným poskytováním autorských práv k hudebním dílům mezi organizacemi pro kolektivní správu autorských práv, které patří do International Confederation of Societies of Authors and Composers (Mezinárodní konfederace společností autorů a skladatelů - "CISAC") za neslučitelná s článkem 81 ES a s článkem 53 Dohody o EHP.

Žalobkyně požaduje zrušení rozhodnutí v rozsahu, ve kterém v něm Komise konstatovala, že AKM prostřednictvím použití omezení členství ve svých vzájemných dohodách, které je obsaženo v čl. 11 odst. 2 vzorové smlouvy CISAC, resp. prostřednictvím použití de facto omezení členství, jakož i koordinací územních omezení licencí, porušila článek 81 Smlouvy o ES a článek 53 Dohody o EHP a uložila AKM tato protiprávní jednání ukončit.

Žalobkyně zakládá svoji žalobu na následujících žalobních důvodech:

Žalobkyně nejprve uplatňuje, že Komise v souvislosti s použitím omezení členství skrze AKM nesprávně zjistila skutkový stav. Komise nepředložila žádné důkazy, které by potvrzovaly skutečné použití takového omezení skrze AKM.

Právě naopak, doklady o tom, že AKM sleduje "politiku otevřeného členství" ponechala Komise bez povšimnutí. Komise krom toho přehlédla, že od dříve platných členských doložek ve vzájemných smlouvách AKM bylo přinejmenším konkludentně odstoupeno a dále již nejsou obsaženy ve vzájemných dohodách uzavřených AKM.

Článek 3 rozhodnutí Komise, ve kterém Komise AKM vytýká, že "prostřednictvím koordinace územních ohraničení, pomocí nichž je rozsah působnosti licence omezen na příslušné tuzemské území organizace pro kolektivní správu autorských práv, porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP", je dále v rozporu s odůvodněním rozhodnutí. Ve výroku rozhodnutí chybí zejména omezení na ty formy rozšiřování (satelit, internet, kabel), se kterými se Komise ve svých úvahách zabývá.

Krom toho nejsou existující územní ohraničení licencí ve vzájemných smlouvách AKM výsledkem jednání ve vzájemné shodě. Komise se pro účely důkazu o existenci vědomého jednání ve vzájemné shodě opírala v zásadě pouze o skutečnost, že vzájemné smlouvy evropských organizací pro kolektivní správu autorských práv se de facto řídí jednotným systémem. Toto obdobné jednání ovšem lze bez dalšího vysvětlit na základě historicky tradovaných tržních struktur a na základě rámcových podmínek pro činnost organizací pro kolektivní správu autorských práv.

Rozhodnutí Komise krom toho porušuje zásadu určitosti, protože z čl. 4 odst. 2 rozhodnutí jasně nevyplývá, co je míněno výzvou "přezkoumat" určitá smluvní ustanovení.

____________