Věc T-199/08

Ziegler SA

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh mezinárodních stěhovacích služeb v Belgii – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Stanovení cen – Rozdělení trhu – Manipulace nabídkových řízení – Výrazné ovlivnění obchodu – Pokuty – Pokyny o metodě stanovování pokut z roku 2006“

Shrnutí rozsudku

1.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Vymezení trhu – Předmět

(Článek 81 ES; sdělení Komise 2004/C 101/07)

2.      Akty orgánů – Pokyny k pojmu ovlivnění obchodu – Závazný akt

(Sdělení Komise 2004/C 101/07)

3.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Rozhodnutí o uložení pokut – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

(Článek 253 ES; sdělení Komise 2006/C 210/02)

4.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práv obhajoby – Přístup ke spisu – Rozsah

5.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Posouzení podle povahy protiprávního jednání

(Sdělení Komise 2006/C 210/02 odst. 19 a 21 až 23)

6.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Polehčující okolnosti – Ukončení protiprávního jednání před zásahem Komise – Vynětí

(Sdělení Komise 2006/C 210/02 odst. 29 první odrážka)

7.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Polehčující okolnosti – Veřejnými orgány povolené nebo doporučované protisoutěžní jednání

(Sdělení Komise 2006/C 210/02 odst. 29 poslední odrážka)

8.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Snížení z důvodu hospodářských obtíží – Podmínky

(Sdělení Komise 2006/C 210/02 odst. 35)

1.      Článek 81 odst. 1 ES se nepoužije, není-li vliv kartelové dohody na obchod uvnitř Společenství nebo na hospodářskou soutěž „výrazný“. Na dohodu se totiž zákaz stanovený v čl. 81 odst. 1 ES nevztahuje, omezuje-li hospodářskou soutěž nebo obchod mezi členskými státy nanejvýš jen zanedbatelně. Povinnost vymezit trh v rozhodnutí přijatém podle článku 81 ES má tudíž Komise v případě, kdy bez takového vymezení nelze zjistit, zda může dotčená dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě ovlivnit obchod mezi členskými státy a zda je jejich účelem nebo výsledkem vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu.

Kdyby tedy mohla každá přeshraniční operace výrazně ovlivnit obchod mezi členskými státy, ztratil by pojem „výraznost“, který je jednou z podmínek pro použití článku 81 odst. 1 ES, veškerý význam. I v případě svým účelem protiprávního jednání je třeba, aby mohlo protiprávní jednání výrazně ovlivnit obchod uvnitř Společenství. To vyplývá z pokynů o pojmu ovlivnění obchodu obsaženém v článcích 81 a 82 ES, neboť pozitivní domněnka, stanovená v jejich odstavci 53, se vztahuje jen na dohody nebo jednání, které mohou ze své vlastní podstaty ovlivnit obchod mezi členskými státy. Skutečnost, že podnik nezpochybnil existenci kartelové dohody, neimplikuje uznání výrazného ovlivnění obchodu touto kartelovou dohodou. Neexistence takového ovlivnění, které je podmínkou uplatnění čl. 81 odst. 1 ES, by měla za následek zrušení rozhodnutí o kartelové dohodě pro nedostatek pravomoci Komise.

Avšak jakmile Komise právně dostačujícím způsobem prokáže splnění druhé z alternativních podmínek stanovených v domněnce uvedené v odstavci 53 uvedených pokynů, a podá tak zejména dostatečně podrobný popis dotčeného odvětví, a to včetně nabídky, poptávky a zeměpisného rozsahu, přesně vymezí dotčené služby i trh. Takový popis odvětví může být dostatečný, pokud je dostatečně podrobný k tomu, aby Tribunálu umožnil přezkum základních tvrzení Komise, a je na jeho základě zcela zřetelné, že společný podíl na trhu značně přesahuje prahovou hodnotu 5 %. Komise tak mohla mimořádně vycházet z druhé alternativní podmínky podle odstavce 53 uvedených pokynů a přitom výslovně nevymezit trh ve smyslu odstavce 55 těchto pokynů.

V rámci pozitivní domněnky stanovené v odstavci 53 uvedených pokynů tak k prokázání výraznosti ovlivnění obchodu mezi členskými státy postačí splnění alespoň jedné z alternativních podmínek.

(viz body 44–45, 50, 53, 69–70, 72–73)

2.      Přijetím pravidel chování jako, jsou pokyny o pojmu ovlivnění obchodu obsaženém v článcích 81 a 82 ES, a zveřejněním oznámení, že je napříště použije na případy jimi dotčené, se Komise omezuje při výkonu své posuzovací pravomoci a nemůže se od těchto pravidel odchýlit, aniž bude případně sankcionována z důvodu porušení obecných právních zásad, jako je zásada rovného zacházení nebo ochrana legitimního očekávání.

(viz bod 67)

3.      Pokyny o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 přinesly zásadní změnu metody výpočtu pokut. Zejména byla zrušena kategorizace protiprávních jednání do tří kategorií („méně závažné“, „závažné“ a „velmi závažné“) a za účelem podrobnějšího rozlišování byla zavedena stupnice od 0 do 30 %. Základní částka pokuty mimoto nově „souvis[í] s určitým podílem tržeb a závis[í] na stupni závažnosti protiprávního jednání vynásobeným počtem let, během nichž k takovému jednání docházelo“ (odstavec 19 uvedených pokynů). Obvykle se „[p]odíl tržeb, k němuž se bude přihlížet, […] bude nacházet na stupnici do 30 %“ (odstavec 21). V případě horizontálních dohod o určování cen, rozdělení trhů a omezení produkce, které „[ze své podstaty patří m]ezi nejzávažnější omezení hospodářské soutěže“, se podíl tržeb, k němuž se u takového protiprávního jednání přihlíží, bude většinou nacházet „v horní části stupnice“ (odstavec 23).

Za těchto okolností se již Komise v zásadě nemůže spokojit s tím, že odůvodní jen kvalifikaci protiprávního jednání jako „velmi závažného“, a nikoli volbu zohledněného podílu tržeb. Logickým důsledkem prostoru pro uvážení, jímž Komise disponuje v oblasti pokut, je totiž povinnost uvést odůvodnění, které jednotlivci umožní seznámit se s důvody, které vedly k přijetí opatření, a Tribunálu vykonat jeho přezkum.

Jelikož Komise stanovila tento koeficient sotva nad polovinou uvedené stupnice, konkrétně 17 %, a své rozhodnutí odůvodnila jen tím, že protiprávní jednání bylo „velmi závažné“, ale podrobněji nevysvětlila, jak z kvalifikace protiprávního jednání jako „velmi závažného“ dospěla ke stanovení koeficientu 17 %, a nikoli koeficientu, který by se nacházel jednoznačně výše „v horní části stupnice“, toto odůvodnění může být dostatečné jen v případě, že Komise použije koeficient, který se blíží dolní hranici intervalu stanovenému pro nejzávažnější omezení a který je mimochodem pro podnik velmi příznivý. V takovém případě není dodatečné odůvodnění, které by přesahovalo odůvodnění vyžadované pokyny, nezbytné. Kdyby naopak měla v úmyslu použít vyšší koeficient, musela by uvést podrobnější odůvodnění.

(viz body 91–93)

4.      Na samotném základě oznámení námitek má konkrétní dotčený podnik stěží možnost ověřit, zda konsolidované obraty užívané k prokázání výrazné povahy ovlivnění obchodu mezi členskými státy a konsolidované podíly všech účastníků kartelové dohody na trhu převyšují prahovou hodnotu 40 milionů eur nebo prahovou hodnotu 5 %. Každý podnik může s jistotou zpochybnit pouze svoje vlastní číselné údaje. Ke zpochybnění velikosti trhu a podílů ostatních dotčených společností na trhu, a k uplatnění vlastních argumentů ohledně těchto číselných údajů je tedy znalost jednotlivých obratů ostatních společností nepostradatelná, a dotčený podnik bez jejich znalosti nemůže účinně vyjádřit své stanovisko k existenci a relevanci skutkových okolností, výtek a okolností uvedených Komisí.

(viz bod 118)

5.      Posouzení závažnosti protiprávního jednání musí být provedeno zejména s přihlédnutím k povaze omezení hospodářské soutěže. Závažnost protiprávního jednání lze stanovit s ohledem na povahu a účel zneužívajícího chování. Faktory vztahující se k účelu chování tak mohou mít větší význam pro stanovení výše pokuty než faktory vztahující se k jeho účinkům.

Protiprávní jednání, jehož účelem je určování cen a rozdělení trhů, je svou povahou obzvláště závažné.

Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 navíc v odstavci 20 výslovně stanoví, že „[v]yhodnocení závažnosti se provede individuálně pro každý typ protiprávního jednání a přihlédne se přitom ke všem důležitým okolnostem případu“. Uvedené pokyny zavedly za účelem podrobnějšího rozlišování stupnici od 0 do 30 %. Podle odstavce 19 uvedených pokynů tak musí základní částka pokuty „souviset s určitým podílem tržeb a záviset na stupni závažnosti protiprávního jednání“. Obecně platí, že podle odstavce 21 uvedených pokynů „[p]odíl tržeb, k němuž se bude přihlížet, se obvykle bude nacházet na stupnici do 30 %“.

Komise tedy nemůže využít prostoru pro uvážení, který má v oblasti ukládání pokut, a stanovit konkrétní koeficient mezi 0 a 30 % bez zohlednění zvláštních okolností věci. Odstavec 22 uvedených pokynů v této souvislosti stanoví, že „[p]ři rozhodování o tom, zda by se podíl tržeb, k němuž se bude v daném případě přihlížet, měl nacházet ve spodní nebo horní části této stupnice, vezme Komise v úvahu určitý počet ukazatelů, například povahu protiprávního jednání, kumulovaný podíl všech stran na trhu, zeměpisný rozsah protiprávního jednání, implementování či neimplementování protiprávního jednání“.

Tyto potíže se stanovováním konkrétní procentní hodnoty jsou do jisté míry zmírněny v případě tajných horizontálních dohod o stanovení cen a o rozdělení trhů, u nichž se podíl tržeb, ke kterým se podle odstavce 23 uvedených pokynů přihlíží, bude většinou nacházet „v horní části stupnice“. Z tohoto odstavce plyne, že u nejzávažnějších omezení by koeficient měl být přinejmenším vyšší než 15 %.

Není tedy namístě rušit rozhodnutí Komise, jímž byl stanoven koeficient 17 % jen na základě toho, že protiprávní jednání je ve své podstatě závažné. Jestliže se totiž Komise rozhodla použít koeficient, který se rovná, či téměř rovná minimálnímu koeficientu stanovenému pro nejzávažnější omezení, není již nezbytné zohledňovat další faktory nebo okolnosti. Tato povinnost by existovala jen tehdy, pokud by měl být použit vyšší koeficient.

(viz body 136–137, 139–142)

6.      Ukončení protiprávního jednání nepředstavuje polehčující okolnost ospravedlňující snížení pokuty, pokud dotčená společnost svou účast na protiprávním jednání ukončila jen několik dní před kontrolami Komise.

První odrážka odstavce 29 pokynů o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 stanoví, že může-li být základní částka pokuty snížena, jestliže dotčený podnik poskytne důkaz o tom, že upustil od protiprávního jednání okamžitě po prvním zásahu Komise, tato polehčující okolnost „se nepoužije v případě tajných dohod nebo jednání (zejména kartelů)“. Tuto polehčující okolnost navíc lze uplatnit pouze v případech, kdy je protiprávní jednání ukončeno v návaznosti na první zásah Komise.

(viz body 151–152)

7.      Za předpokladu, že by bylo možné přičítat Komisi jako orgánu skutečnosti, o kterých věděla osoba, která pro ni pracovala, je třeba poznamenat, že pouhá vědomost o protisoutěžním jednání neznamená, že toto jednání bylo Komisí implicitně „povoleno nebo doporučováno“ ve smyslu poslední odrážky odstavce 29 pokynů o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003. Údajnou nečinnost nelze stavět na roveň pozitivnímu úkonu, jakým je například povolení nebo doporučování. Navíc, jelikož porušení pravidel hospodářské soutěže je natolik zřejmé, obezřetný hospodářský subjekt se nemůže dovolávat legitimního přesvědčení o tom, že toto jednání je dovolené.

(viz body 157–158)

8.      K přiznání výjimečného snížení pokuty z důvodu hospodářských obtíží podle odstavce 35 pokynů o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 musí být kromě žádosti splněny dvě kumulativní podmínky, konkrétně v první řadě nepřekonatelná potíž s uhrazením pokuty a v řadě druhé existence „zvláštního hospodářsko společenského kontextu“.

Posouzení první podmínky musí byt založeno na zohlednění konkrétní situace dotčeného podniku. Samotný výpočet procentuálního podílu pokuty na celosvětovém obratu podniku nemůže odůvodnit závěr, že pokuta není způsobilá nenapravitelně ohrozit hospodářskou životaschopnost tohoto podniku. Pokud by tomu tak bylo, pak by bylo možné stanovit konkrétní prahové hodnoty k použití odstavce 35 uvedených pokynů.

(viz body 165, 167)