Žaloba podaná dne 16. ledna 2012 - Hagenmeyer a Hahn v. Komise

(Věc T-17/12)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Moritz Hagenmeyer (Hamburk, Německo) a Andreas Hahn (Hannover, Německo) (zástupce: T. Teufer, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil část nařízení Komise (EU) č. 1170/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění (Úř. věst. L 299, s. 1), která se týká žalobci navrhovaného tvrzení "Pravidelná konzumace vody ve značném množství může snížit riziko vzniku dehydratace a souvisejícího poklesu výkonnosti";

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin² jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud nejsou Komisí schválena v souladu s tímto nařízením a obsažena v seznamu schválených tvrzení.

Tato žaloba se obrací proti nařízení Komise (ES) č. 1170/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění v rozsahu, v němž bylo zahrnutí následujícího tvrzení o snížení rizika onemocnění do seznamu přípustných tvrzení, o které bylo požádáno, odmítnuto: "Pravidelná konzumace vody ve značném množství může snížit riziko vzniku dehydratace a souvisejícího poklesu výkonnosti".

Na podporu žaloby předkládají žalobci devět žalobních důvodů.

První žalobní důvod: Zbytečnost uvádění "rizikového faktoru"

Žalobci nejprve uvádějí, že žalovaná prohlásila uvedení "rizikového faktoru" pro žádost o schválení za povinné, ačkoliv taková povinnost z nařízení č. 1924/2006 nevyplývá.

Druhý žalobní důvod: Nezohlednění skutečného uvedení "rizikového faktoru" v žádosti o schválení

Žalobci krom toho uvádějí, že žalovaná přehlédla, že žalobci ve svém návrhu tvrzení pro navrhované zdravotní tvrzení "rizikový faktor" skutečně uvedli.

Třetí žalobní důvod: Porušení zásady proporcionality

Žalobci dále tvrdí, že nařízení č. 1170/2011 je celkově nepřiměřené.

Čtvrtý žalobní důvod: Neexistence dostatečného právního základu

Napadené nařízení podle názoru žalobců krom toho postrádá dostatečný právní základ, neboť se opírá o ustanovení článku 17 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. a) a čl. 10 odst. 1 nařízení č. 1924/2006, která jsou podle nich v rozporu s unijním právem a zejména zásadou proporcionality.

Pátý žalobní důvod: Nepřípustný legislativní nástroj

Žalobci zapáté tvrdí, že žalovaná porušila podstatná procesní ustanovení, když namísto rozhodnutí uvedeného v nařízení č. 1924/2006 přijala nařízení.

Šestý žalobní důvod: Porušení rozdělení pravomocí

Žalobci v této souvislosti tvrdí, že žalovaná v řízení nezohlednila rozdělení pravomocí stanovené v nařízení č. 1924/2006 mezi žalovanou, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a Bundesamt für Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit (spolkový úřad pro ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin).

Sedmý žalobní důvod: Nepřijetí rozhodnutí včas

Žalobci krom toho tvrdí, že nebyla zohledněna závazné časová omezení pro postoupení návrhu na schválení, vyhotovení vědeckých stanovisek a přijetí rozhodnutí o schválení vyplývající z nařízení č. 1924/2006.

Osmý žalobní důvod: Nedostatečné zohlednění návrhu

Žalobci dále tvrdí, že žalovaná porušila podstatné procesní předpisy, neboť při přijímání svého rozhodnutí o schválení nezohlednila podstatnou část návrhu žalobců a zainteresovaných třetích osob dotčených z hlediska procesního práva.

Devátý žalobní důvod: Nedostatečné odůvodnění

Žalobci nakonec tvrdí, že žalovaná dostatečně nesplnila svou povinnost odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU.

____________

¹ - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, s. 9)

² - Nařízení Komise (EU) č. 1170/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se týkají snížení rizika onemocnění (Úř. věst. L 299, s. 1).