ROZSUDEK SOUDU (čtvrtého senátu)
15. března 2007
Věc T-402/03
Georgios Katalagarianakis
v.
Komise Evropských společenství
„Úředníci – Jmenování – Oprava zařazení do platové třídy a platového stupně – Použití judikatury Soudního dvora – Článek 5, čl. 31 odst. 2, čl. 32 druhý pododstavec, články 45 a 62 služebního řádu “
Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise, kterým došlo k opravě a stanovení zařazení žalobce v okamžiku jeho jmenování do platové třídy A6, prvního platového stupně, k opravě a stanovení jeho pozdějšího zařazení do platové třídy A5, třetího platového stupně k 1. dubnu 2000 a ke stanovení počátku jeho finančních dopadů na 5. října 1995.
Rozhodnutí: Rozhodnutí Komise ze dne 14. dubna 2003 se zrušuje v části, ve které stanovuje počátek svých finančních dopadů na 5. října 1995. Komise provede srovnávací přezkum zásluh žalobce a zásluh úředníků povýšených do platové třídy A5 v rámci každého hodnotícího období pro povýšení počínaje dnem 1. května 1993. Po provedení tohoto přezkumu a nebude-li Komise moci poskytnout žalobci povýšení do platové třídy, které by se jevilo být odůvodněným, se účastníci řízení vyzývají k nalezení dohody o odpovídající náhradě. Účastnící řízení budou Soud informovat ve lhůtě tří měsíců ode dne vydání tohoto rozsudku o obsahu dohody, kterou případně uzavřou nebo, při její neexistenci, o číselných údajích týkajících se odhadu vzniklé škody. Ve zbývající části se žaloba zamítá. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Shrnutí
1. Úředníci – Rozhodnutí nepříznivě zasahující do právního postavení – Rozhodnutí o zařazení do platové třídy a platového stupně – Povinnost uvést odůvodnění nejpozději ve stádiu zamítnutí stížnosti
(Služební řád, čl. 25 druhý pododstavec, čl. 31 odst. 2, čl. 32 druhý pododstavec a čl. 90 odst. 2)
2. Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy a zařazení do platového stupně
(Služební řád, čl. 31 odst. 2 a čl. 32 druhý pododstavec)
3. Úředníci – Přijímání – Rovné zacházení – Zařazení do platového stupně
(Služební řád, čl. 5 odst. 3, čl. 31 odst. 2 a čl. 32 druhý pododstavec)
4. Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy
(Služební řád, čl. 31 odst. 2, čl. 45 odst. 1 a čl. 62 první pododstavec)
5. Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Služební pochybení
1. Co se týče rozhodnutí o zařazení do platové třídy a do platového stupně, odůvodnění může být smysluplně předloženo ve stádiu rozhodnutí o stížnosti a stačí, že se týká splnění podmínek, na něž služební řád váže řádnost řízení, a individuálního a relevantního důvodu ospravedlňujícího rozhodnutí vůči dotčenému úředníkovi.
Orgán oprávněný ke jmenování není povinen uvést v rozhodnutí, kterým zamítá stížnost proti rozhodnutí o zařazení nově přijatého úředníka do služebně vyšší platové třídy, jaké vzdělání a zvláštní odborné zkušenosti jsou nezbytné k tomu, aby mohlo dojít k uznání let služby v platovém stupni vyšší platové třídy. S ohledem jednak na diskreční pravomoc, kterou je nadán při rozhodování o zařazení do platové třídy, a jednak na kazuistickou povahu posuzování výjimečného charakteru vzdělání a odborných zkušeností, které jsou nezbytné k přeřazení do služebně vyšší platové třídy, není uvedený orgán povinen obecně definovat vzdělání a délku pracovních zkušeností vyžadované k tomu, aby mohlo dojít k uznání let služby v platovém stupni dotčené platové třídy.
(viz body 39, 42 a 43)
Odkazy: Soud, 17. prosince 2003, Chawdhry v. Komise, T‑133/02, Recueil FP, s. I‑A‑329 a II‑1617, bod 121; Soud, 26. října 2004, Brendel v. Komise, T‑55/03, Sb. VS s. I‑A‑311 a II‑1437, bod 120; Soud, 16. února 2005, Aycinena v. Komise, T‑284/03, Sb. VS s. I‑A‑29 a II‑125, bod 33; Soud, 15. listopadu 2005, Righini v. Komise, T‑145/04, Sb. VS s. I‑A‑349 a II‑1547, bod 55
2. V rámci stanoveném článkem 31 a čl. 32 druhým pododstavcem služebního řádu je orgán oprávněný ke jmenování nadán širokou posuzovací pravomocí za účelem posouzení předchozích odborných zkušeností osob přijímaných na místo úředníků, jak co se týče jejich povahy a délky, tak více či méně úzkého vztahu k požadavkům na obsazované pracovní místo. Z toho plyne, že při výkonu soudního přezkumu rozhodnutí o zařazení do platového stupně úředníka jmenovaného do služebně vyšší platové třídy nemůže soud nahradit posouzení uvedeného orgánu svým vlastním posouzením.
Zohlednil-li tak tento orgán vzdělání a zvláštní odborné zkušenosti nově přijatého úředníka k jeho jmenování v okamžiku přijetí do služebně vyšší platové třídy, může mít za to, že se uvedený úředník nemůže domáhat uznání let služby v platovém stupni této platové třídy, neboť jeho vzdělání a odborné zkušenosti již byly zohledněny při jeho jmenování do platové třídy.
(viz body 59 a 61)
Odkazy: Soudní dvůr, 5. října 1988, De Szy-Tarisse a Feyaerts v. Komise, 314/86 a 315/86, Recueil, s. 6013, bod 26; Soud, 7. února 1991, Ferreira de Freitas v. Komise, T‑2/90, Recueil, s. II‑103, bod 56; výše uvedený Aycinena v. Komise, bod 72
3. Jelikož se úředníci přijatí do služebně vyšší platové třídy a úředníci přijatí do základní platové třídy své kategorie nenacházejí v totožných faktických a právních situacích, nemůže být okolnost, že u úředníků přijatých do služebně základní platové třídy může dojít k uznání let služby v platovém stupni, zatímco úředníci jmenovaní do vyšší platové třídy jsou této možnosti případně, právě na základě svého zařazení do platové třídy, zbaveni, považována za nerovné zacházení s uvedenými úředníky.
(viz bod 71)
4. Rozlišováním, při opravě zařazení úředníka do platové třídy při jeho přijetí, mezi změnou stanovení zařazení, ke které došlo k datu jmenování úředníka, a finančními důsledky tohoto rozhodnutí, jejichž počátek účinnosti je stanoven na pozdější dobu, omezuje orgán oprávněný ke jmenování svévolně pro období mezi oběma daty právo dotyčného na odměnu, které je subjektivním právem zaručeným služebním řádem, které může být omezeno pouze jeho výslovnými ustanoveními ve smyslu čl. 62 prvního pododstavce uvedeného služebního řádu.
Mimoto, takovým rozlišováním uvedený orgán nerespektuje rozdíl mezi návrhem na změnu zařazení směřujícím k opravě původního zařazení do platové třídy uskutečněného v okamžiku jmenování úředníka a povýšením, kterým je podle čl. 45 odst. 1 služebního řádu úředník při svém služebním postupu přeřazen do vyšší platové třídy kategorie, do které přísluší.
V tomto ohledu není rozhodující okolnost, že původní rozhodnutí o zařazení nebylo napadeno ve lhůtách pro podání opravného prostředku, jelikož rozhodnutí o přeřazení do vyšší platové třídy ke dni jmenování, přijaté v rámci splnění povinností vyplývajících z rozsudku Gevaert v. Komise, C‑389/98 P, nahrazuje, ve všech svých účincích, původní rozhodnutí o zařazení.
(viz body 80, 84, 85, 87, 88 a 90)
Odkazy: Soudní dvůr, 11. ledna 2001, Gevaert v. Komise, C‑389/98 P, Recueil, s. I‑65, bod 39; Soud, 27. června 2001, X v. Komise, T‑214/00, Recueil FP, s. I‑A‑143 a II‑663, bod 29
5. To, že orgán oprávněný ke jmenování vyloučil z několika srovnávacích přezkumů zásluh, předcházejících povýšení, úředníka, jehož zařazení do platové třídy při přijetí opravil až opožděně, v rámci splnění povinností vyplývajících z rozsudku Gevaert v. Komise, C‑389/98 P, představuje služební pochybení které může zakládat jeho odpovědnost, jelikož tím zbavil dotyčného možnosti, aby byla za dotčená hodnotící období pro povýšení zohledněna jeho kandidatura.
Nicméně, navzdory tomuto pochybení může ke skutečnému založení odpovědnosti dojít až po určení, že k tvrzené újmě skutečně došlo, a povahy této újmy. Aby mohla být tato újma prokázána, je v projednávaném případě třeba, aby nejprve došlo ke srovnávacímu přezkumu zásluh žalobce a úředníků povýšených za hodnotící období pro povýšení, z nichž byl protiprávně vyloučen, což umožní určit, zda mu skutečně bylo odepřeno povýšení, kterého se mohl právoplatně domáhat, a, v takovém případě, vyčíslit jeho újmu.
(viz body 101 až 106)
Odkazy: Soud, 12. prosince 1996, Stott v. Komise, T‑99/95, Recueil, s. II‑2227, bod 72