Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2020 společnostmi Lico Leasing, S.A.U, a Pequeños y Medianos Astilleros Sociedad de Reconversión, S.A. proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 23. září 2020 ve spojených věcech T-515/13 RENV a T-719/13 RENV, Španělské království a další v. Komise
(Věc C-658/20 P)
Jednací jazyk: španělština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky): Lico Leasing, S.A.U, Pequeños y Medianos Astilleros Sociedad de Reconversión, S.A. (zástupci: J. M. Rodríguez Cárcamo a M. A. Sánchez, abogados)
Další účastnice řízení: Evropská komise, Bankia, S.A., a další, a Aluminios Cortizo, S.A.
Návrhová žádání
Lico Leasing, S.A.U., Establecimiento Financiero de Crédito („LICO“), a Pequeños y Medianos Astilleros Sociedad de Reconversión, S.A. („PYMAR“), navrhují, aby Soudní dvůr vynesl rozsudek, kterým:
v celém rozsahu zruší rozsudek Tribunálu ze dne 23. září 2020, Španělsko a další v. Komise (T-515/13 RENV a T-719/13 RENV, EU:T:2020:434);
zrušil rozhodnutí Komise 2014/200/EU ze dne 17. července 2013 o státní podpoře SA.21233 C/11 (ex NN/11, ex CP 137/06), kterou poskytlo Španělsko – Daňový režim určitých dohod o finančním leasingu známý též pod názvem „španělský systém zdanění leasingu“ (Úř. věst. 2014, L 114, s. 1), nebo podpůrně zrušil příkaz k navrácení podpor, a
uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení vynaložených společnostmi LICO a PYMAR v souvislosti s tímto kasačním opravným prostředkem, jakož i náhradu nákladů řízení vynaložených společnostmi LICO a PYMAR v řízení po vrácení věci (T-719/13 RENV), v řízení o kasačním opravném prostředku (C-128/16 P) i v původním prvostupňovém řízení (T-719/13).
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
PRVNÍ DŮVOD KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU: VĚCNĚ NESPRÁVNÉ POSOUZENÍ, NESPRÁVNÉ KVALIFIKOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU A NESPRÁVNÉ ODŮVODNĚNÍ V SOUVISLOSTI S UPLATNĚNÍM ČL. 107 ODST. 1 SFEU
LICO a PYMAR vytýkají Tribunálu následující nesprávná právní posouzení, a to v rovině věcné i v rovině kvalifikování skutkového stavu a odůvodnění, v souvislosti s výkladem čl. 107 odst. 1 SFEU:
(i) nesprávné právní posouzení při posuzování referenčního systému, protože Komise v rozhodnutí ani v řízení před Tribunálem neidentifikovala referenční systém pro ŠSZL, a to ani jako celek, ani ve vztahu k jednotlivým individuálním opatřením, ze kterých sestává;
(ii) nesprávné právní posouzení při právním kvalifikování správního schválení předčasného odepisování: (a) nesprávný závěr, že existence schvalovacího postupu nutně znamená selektivitu opatření, aniž je nutné přezkoumání ve třech fázích vyžadované judikaturou Tribunálu, (b) nesprávná kvalifikace schválení předčasného odepisování jako diskreční pravomoci umožňující dosáhnout cílů mimo daňový systém a (c) nesprávné posouzení, podle kterého lze na základě selektivity jediného z opatření umožňujících využívat ŠSZL jako celek (schválení předčasného odepisování) mít za to, že selektivní byl celý systém;
(iii) nedostatek odůvodnění v souvislosti se srovnáním skutkové a právní situace podniků dotčených přezkoumávaným opatřením.
DRUHÝ DŮVOD KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU: ZKRESLENÍ A NESPRÁVNÉ KVALIFIKOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU V SOUVISLOSTI S DOPISEM KOMISAŘKY ODPOVĚDNÉ ZA GŘ PRO HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ VE VZTAHU K ZÁSADĚ OCHRANY LEGITIMNÍHO OČEKÁVÁNÍ
LICO a PYMAR vytýkají Tribunálu zkreslení obsahu dopisu komisařky odpovědné za GŘ pro hospodářskou soutěž a nesprávné kvalifikování jeho obsahu v tom smyslu, že tento dopis neposkytoval přesná, nepodmíněná a shodující se ujištění, která by mohla vzbudit legitimní očekávání.
TŘETÍ DŮVOD KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU: NESPRÁVNÉ KVALIFIKOVÁNÍ SKUTKOVÉHO STAVU V SOUVISLOSTI S UPLATNĚNÍM A VÝKLADEM ZÁSADY PRÁVNÍ JISTOTY
LICO a PYMAR namítají, že i kdyby Tribunál nezkreslil obsah dopisu komisařky odpovědné za GŘ pro hospodářskou soutěž pro účely uplatnění zásady legitimního očekávání, dopustil se nesprávného kvalifikování jak této skutkové okolnosti, tak rozhodnutí o francouzských daňových HZS, při posuzování žalobního důvodu týkajícího se zásady právní jistoty, což jej vedlo k nesprávnému výkladu a uplatnění této zásady.
ČTVRTÝ DŮVOD KASAČNÍHO OPRAVNÉHO PROSTŘEDKU: NESPRÁVNÉ PRÁVNÍ POSOUZENÍ V SOUVISLOSTI SE ZÁSADAMI POUŽITELNÝMI NA NAVRÁCENÍ PODPORY
LICO a PYMAR vytýkají Tribunálu nesprávné právní posouzení v souvislosti se zásadami použitelnými na navrácením podpory, (i) protože na základě okolnosti, že společnosti provozující námořní dopravu nebyly považovány za příjemkyně podpory, nelze dospět k závěru, že by HZS měla spolu s investory skutečně prospěch z celé podpory, je-li prokázáno, že tomu tak nebylo, a (ii) protože pro účely určení existence státní podpory není namístě zohledňovat použitou techniku, nýbrž účinky opatření, a stejně tak ve vztahu k navrácení je třeba přihlížet k účinkům, a nikoli k použité technice, neboť není spravedlivé, aby ve francouzském případě byly odečteny částky přenesené na uživatele a zároveň aby tyto částky nebyly odečteny ve španělském případě, když praktické účinky byly v obou případech totožné.
____________