Věci T‑200/22 a T‑314/22
Polská republika
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) ze dne 29. května 2024
„Životní prostředí – Těžba hnědého uhlí v povrchovém dole – Hnědouhelný důl Turów (Polsko) – Institucionální právo – Nesplnění povinností vyplývajících z usnesení Soudního dvora, kterým se vydává příkaz – Penále – Inkaso pohledávek započtením – Článek 101 odst. 1 a článek 102 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 – Vyškrtnutí hlavní věci – Neexistence zpětného účinku na nařízená předběžná opatření – Povinnost uvést odůvodnění“
Řízení o předběžných opatřeních – Předběžná opatření – Uložení penále pro případ nesplnění uloženého příkazu dotyčným účastníkem – Dohoda účastníků řízení o smírném řešení a vyškrtnutí hlavní věci – Dopad vyškrtnutí na částku dlužnou z titulu penále
(Článek 2 SEU; článek 279 SFEU; jednací řád Soudního dvora, čl. 160 odst. 1 a 2 a čl. 162 odst. 3)
(viz body 31–42, 47–49)
Shrnutí
Tribunál rozhodující v rozšířeném senátu zamítl dvě žaloby na neplatnost podané Polskou republikou proti několika rozhodnutím Evropské komise, kterými posledně uvedená inkasovala částky dlužné z titulu denního penále uloženého Soudním dvorem. V projednávaném případě přijal Soudní dvůr ve sporu mezi Českou republikou a Polskem předběžné opatření s cílem zaručit plnou účinnost svého budoucího konečného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Polsko těmto předběžným opatřením nevyhovělo, bylo mu uloženo, aby do splnění povinnosti vyplývajících z uvedených předběžných opatření platilo denní penále. Hlavní věc byla vyškrtnuta na základě dohody o smírném řešení uzavřené mezi účastníky řízení. Tribunál ve svém rozsudku vyjasňuje důsledky tohoto vyškrtnutí pro povinnost Polska zaplatit částku dlužnou z titulu penále.
Dne 26. února 2021 podala Česká republika proti Polsku žalobu pro nesplnění povinnosti kvůli rozšíření a prodloužení těžby hnědého uhlí v povrchovém dole Turów (Polsko), v blízkosti českých a německých hranic. Souběžně podala návrh na předběžné opatření směřující k bezodkladnému pozastavení uvedené těžby, kterému Soudní dvůr dne 21. května 2021 vyhověl(1).
Vzhledem k tomu, že Česká republika měla za to, že Polsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z tohoto usnesení, podala dne 7. června 2021 nový návrh na předběžné opatření směřující k tomu, aby bylo Polsku uloženo denní penále. Dne 20. září 2021(2) bylo Polsku uloženo, aby od tohoto data platilo Komisi penále ve výši 500 000 eur za každý den až do splnění povinností vyplývajících z rozhodnutí nařizujícího předběžná opatření.
Komise vyzvala Polsko k platbě částek dlužných z titulu penále a oznámila mu, že v případě nezaplacení přistoupí k jejich inkasu započtením podle finančního nařízení(3).
Vzhledem k tomu, že Polsko tyto platby neprovedlo, přijala Komise pět napadených rozhodnutí(4), kterými započetla jeho dluh proti různým pohledávkám Polska vůči Unii, pokud jde o částku téměř 68 500 000 eur za období od 20. září 2021 do 3. února 2022.
Dne 3. února 2022 uzavřely Česká republika a Polsko dohodu o smírném řešení a požádaly o vyškrtnutí věci.
Vzhledem k tomu, že hlavní věc byla vyškrtnuta(5), podalo Polsko návrh na zrušení usnesení ze dne 20. září 2021, kterým mu bylo uloženo penále. Rovněž požádalo Komisi, aby ukončila vymáhání penále a zrušila napadená rozhodnutí, která již byla k tomuto datu přijata. Komise uvedla, že bude pokračovat v inkasu částek dlužných do data uzavření dohody o smírném řešení započtením, dokud nebude usnesení ze dne 20. září 2021 „zrušeno“. Usnesením ze dne 19. května 2022(6) byl návrh na zrušení výše uvedeného usnesení zamítnut.
Dvěma samostatnými žalobami se Polsko domáhá, aby Tribunál zrušil napadená rozhodnutí přijatá Komisí, s ohledem na dohodu o smírném řešení, která vedla k vyškrtnutí hlavní věci projednávané Soudním dvorem.
Závěry Tribunálu
V rámci prvního žalobního důvodu Polsko v podstatě tvrdí, že důsledkem dohody o smírném řešení a vyškrtnutí věci C‑121/21 bylo retroaktivní ukončení účinků předběžných opatření nařízených v této věci, takže vymožený dluh neexistuje a jeho vymožení porušuje články 101 a 102 finančního nařízení.
V tomto ohledu Tribunál připomíná, že s ohledem na akcesorickou povahu řízení o předběžném opatření ve vztahu k hlavnímu řízení pozbylo usnesení ze dne 21. května 2021, kterým se nařizuje pozastavení těžby hnědého uhlí v dole Turów, a usnesení ze dne 20. září 2021, kterým se ukládá za tímto účelem penále, účinků ode dne vyškrtnutí hlavní věci, tedy od 4. února 2022.
Pokud jde o důsledky vyškrtnutí hlavní věci z hlediska existence dluhu Polska, Tribunál zaprvé uvádí, že usnesení o vyškrtnutí nezmiňuje předběžná opatření stanovená usnesením ze dne 21. května 2021, ani denní penále. Zadruhé návrh Polska na zrušení usnesení ze dne 20. září 2021, kterým bylo uvedené penále uloženo, byl zamítnut. Zatřetí usnesení zamítající tento návrh výslovně uvádí, že denní penále pozbylo platnosti ode dne 4. února 2022. Denní penále tedy ve skutečnosti běželo od data doručení usnesení ze dne 20. září 2021 do data vyškrtnutí hlavní věci z rejstříku dne 4. února 2022.
Přijetí odlišného závěru by znamenalo odchýlit se od účelu penále, kterým je zajistit účinné uplatňování unijního práva, jež je inherentní hodnotě právního státu zakotvené v článku 2 SEU.
Tento závěr nemůže být zpochybněn argumentací Polska, podle které pokračování v provádění předběžných opatření navzdory vyškrtnutí hlavní věci jde nad rámec jediného cíle sledovaného těmito opatřeními, a sice v prvé řadě zajistit účinnost rozsudku ve věci samé. Cílem penále uloženého unijním soudem je totiž nejen zajistit účinnost rozsudku ve věci samé, nýbrž rovněž zajistit dodržení předběžných opatření a v projednávaném případě odradit Polsko od toho, aby oddalovalo uvedení svého jednání do souladu s těmito opatřeními. Argumentace Polska by zbavila mechanismus penále veškeré podstaty, neboť by umožnila, aby jedna strana záměrně neplnila povinnost vyhovět předběžným opatřením nařízeným v řízení o předběžném opatření až do ukončení sporu v hlavním řízení a ohrozila tak účinnost unijního práva.
Stejně tak argument Polska, podle kterého vymáhání penále činí uzavření dohody o smírném řešení méně atraktivním, nelze přijmout s ohledem na účel penále a na skutečnost, že vyškrtnutí hlavní věci mělo pro Polsko příznivé účinky v tom smyslu, že denní penále přestalo běžet dne 4. února 2022, a nikoli ke dni vyhlášení rozsudku Soudního dvora.
Tribunál měl konečně za to, že na rozdíl od toho, co tvrdí Polsko, článek 101 finančního nařízení nestanoví povinnost Komise zrušit stanovenou pohledávku. Kromě toho byly splněny podmínky stanovené pro inkaso započtením, jelikož Komise řádně ověřila, že dluh Polska existuje, a určila jeho výši.
Tribunál tedy první žalobní důvod zamítl. Vzhledem k tomu, že druhý žalobní důvod, vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění, byl rovněž zamítnut jako neopodstatněný, Tribunál žaloby v plném rozsahu zamítl.