ROZSUDEK TRIBUNÁLU (šestého senátu)
8. května 2024(*)
„Jazykový režim – Oznámení o otevřeném výběrovém řízení k přijetí administrátorů a odborníků v oborech obranný průmysl a vesmír – Omezení volby druhého jazyka na angličtinu – Nařízení č. 1 – Článek 1d odst. 1, článek 27 a čl. 28 písm. f) služebního řádu – Diskriminace na základě jazyka – Zájem služby – Přiměřenost“
Ve věci T‑555/22,
Francouzská republika, zástupci: T. Stéhelin, B. Fodda a S. Royon, jako zmocněnci,
žalobkyně,
podporovaná
Belgickým královstvím, zástupci: C. Pochet, M. Van Regemorter a S. Baeyens, jako zmocněnci,
dále
Řeckou republikou, zástupci: V. Baroutas, jako zmocněnec,
jakož i
Italskou republikou, zástupci: G. Palmieri, jako zmocněnkyně, ve spolupráci s: P. Gentili, avvocato dello Stato,
vedlejšími účastníky řízení,
proti
Evropské komisi, zástupci: G. Niddam, L. Vernier a I. Melo Sampaio, jako zmocněnci,
žalované,
TRIBUNÁL (šestý senát),
ve složení: M. J. Costeira, předsedkyně, M. Kančeva (zpravodajka) a E. Tichy-Fisslberger, soudkyně,
za soudní kancelář: H. Eriksson, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
po jednání konaném dne 23. listopadu 2023,
vydává tento
Rozsudek
1 Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobkyně, Francouzská republika, domáhá zrušení oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/400/22 s názvem „Administrátoři (AD 7) a odborníci (AD 9) v oborech obranný průmysl a vesmír“ (Úř. věst. 2022, C 233 A, s. 1, dále jen „napadené oznámení o výběrovém řízení“).
Skutečnosti předcházející sporu
2 Dne 1. ledna 2020 vytvořila Evropská komise v rámci své struktury nové Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír zaměřené na provádění politiky Komise v oblasti obranného průmyslu, za níž do té doby odpovídalo Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.
3 Dne 16. června 2022 zveřejnil Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) v Úředním věstníku Evropské unie napadené oznámení o výběrovém řízení.
4 Dle „Obecných ustanovení“ napadeného oznámení o výběrovém řízení „[EPSO] pořádá otevřené výběrové řízení na základě kvalifikačních předpokladů a s testy za účelem sestavení rezervních seznamů, z nichž může především Evropská komise, a zejména její Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír […], vybírat nové zaměstnance veřejné služby (funkční skupiny AD 7 a AD 9) [v oborech obranný průmysl a vesmír]“.
5 V bodě 4.1 (nadepsaném „Přehled fází výběrového řízení“) napadeného oznámení o výběrovém řízení se uvádí, že toto výběrové řízení bude uspořádáno v těchto pěti fázích: „přihláška“, „kontrola splnění podmínek účasti“, „talent screener (hodnocení zkušeností)“, „hodnotící centrum“ a „kontrola dokladů a sestavení rezervních seznamů“.
6 Podle bodu 3.2 (nadepsaného „Zvláštní podmínky – jazyky“) napadeného oznámení o výběrovém řízení, „[a]by uchazeč splnil podmínky účasti, musí ovládat alespoň dva z 24 úředních jazyků EU na úrovních uvedených v bodě 4.2.1 níže“.
7 V bodě 4.2.1 (nadepsaném „Jazykové požadavky“) napadeného oznámení o výběrovém řízení se uvádí:
„Uchazeč v tomto výběrovém řízení musí mít alespoň důkladnou znalost (minimálně na úrovni C1) jednoho z 24 úředních jazyků EU a uspokojivou znalost (minimálně na úrovni B2) dalšího úředního jazyka EU. Jedním z těchto jazyků musí být angličtina.
[…]
Jazykové požadavky v tomto výběrovém řízení, tj. skutečnost, že některé testy musí uchazeči absolvovat v angličtině, zohledňují specifičnost povinností zaměstnanců [Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír]. Pro oba obory a obě platové třídy, na něž se vztahuje toto výběrové řízení, platí tytéž požadavky.
Zaměstnanci [Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír] používají pro analytickou práci, interní komunikaci a schůze, komunikaci s externími zúčastněnými stranami, vypracovávání zpráv, informačních souhrnů, projevů a právních předpisů, přípravu publikací, výkon dalších povinností uvedených v příloze I a účast na specializovaných kurzech odborné přípravy převážně angličtinu. Angličtina se používá rovněž při konzultacích mezi útvary, v interinstitucionální komunikaci a v auditních postupech. Dobrá znalost angličtiny je proto nezbytná k tomu, aby uchazeči byli ihned po přijetí do pracovního poměru schopni pracovat.
Znalost dalších jazyků se považuje za výhodu, neboť v konkrétních případech, například pro práci týkající se jednotlivých zemí, se používají i jiné jazyky. Úspěšní uchazeči však musí mít alespoň uspokojivou znalost angličtiny (na úrovni B2), aby byli schopni vykonávat povinnosti uvedené v příloze I.
Z těchto důvodů musí angličtina patřit mezi jazyky, které uchazeči ovládají. Tím je určeno i použití jazyků v přihlášce a v testech (viz bod 4.2.2).“
8 Příloha I uvádí příklady typických úkolů, které mohou úspěšní uchazeči tohoto výběrového řízení vykonávat, a to podle oboru (obranný průmysl nebo vesmír) a vykonávané pozice (administrátor nebo odborník).
9 V bodě 4.2.2 (nadepsaném „Jazyky přihlášky a testů“) napadeného oznámení o výběrovém řízení se uvádí, že přihláška musí být podána v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU, kromě části „talent screener“, kterou je třeba vyplnit v angličtině. Co se týče testů hodnotícího centra (assessment centre), testy ověřující uvažování musí uchazeči absolvovat v jednom z úředních jazyků EU (kromě angličtiny). Situační pohovor na základě kompetencí, ústní prezentaci, pohovor v oboru a písemný test v oboru musí uchazeči absolvovat v angličtině.
10 V tomto bodě se kromě toho uvádí, že „[u]chazeči se žádají, aby část přihlášky ‚talent screener‘ vyplnili v angličtině, neboť jejich odpovědi budou podrobeny srovnávacímu hodnocení výběrové komise“ a že „[k]omise může část přihlášky ‚talent screener‘ rovněž používat jako referenční dokument během pohovoru v oboru“.
11 V bodě 4.3.3 [nadepsaném „Talent screener (hodnocení zkušeností)“] napadeného oznámení o výběrovém řízení se uvádí:
„U uchazečů, u nichž se má za to, že podle přihlášky splňují podmínky účasti, výběrová komise přistoupí k výběru na základě kvalifikačních předpokladů. Za tímto účelem provede srovnávací hodnocení kvalit všech uchazečů, kteří splňují podmínky účasti, na základě informací, které uchazeči poskytli v přihlášce. Další podrobnosti jsou uvedeny v příloze IV tohoto oznámení. Po tomto posouzení výběrová komise sestaví seznam uchazečů pro každý obor a platovou třídu v pořadí podle celkového hodnocení. Uchazeči s nejvyšším hodnocením budou pozváni do hodnotícího centra.“
12 Příloha IV napadeného oznámení o výběrovém řízení blíže uvádí kritéria výběru podle oboru, jakož i postup výběru v rámci „talent screener (hodnocení zkušeností)“.
Návrhová žádání účastníků řízení
13 Francouzská republika, podporovaná Belgickým královstvím, Řeckou republikou a Italskou republikou, navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené oznámení o výběrovém řízení;
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
14 Komise navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil Francouzské republice náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
15 Na podporu žaloby uplatňuje Francouzská republika pět žalobních důvodů. První žalobní důvod vychází z porušení článku 1d služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) ve spojení s články 21 a 22 Listiny základních práv Evropské unie. Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 27 prvního pododstavce služebního řádu. Třetí žalobní důvod vychází ze zneužití řízení podle článku 342 SFEU, jakož i řízení podle článku 6 nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3), ve znění nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013, kterým se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva obchodních společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, dopravní politiky, energetiky, daní, statistiky, transevropských sítí, soudnictví a základních práv, svobody, bezpečnosti a práva, životního prostředí, celní unie, vnějších vztahů, zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a orgánů (Úř. věst. 2013, L 158, s. 1). Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 3 odst. 3 čtvrtého pododstavce SEU a článku 22 Listiny základních práv. Pátý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění právních aktů, která je stanovena v čl. 296 druhém pododstavci SFEU.
16 Na podporu prvního žalobního důvodu Francouzská republika uvádí, že s ohledem na používání a roli jiných úředních jazyků Unie, než je angličtina, při práci v Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, zejména francouzštiny, nemůže důvod založený na potřebě, aby přijaté osoby byly schopny zapojit se do pracovního procesu okamžitě po přijetí, odůvodnit omezení volby druhého jazyka výběrového řízení na angličtinu (dále jen „sporné jazykové omezení“), jelikož takové omezení nemůže uspokojit skutečné potřeby služby. Francouzská republika zpochybňuje relevanci dokumentů, které Komise předložila, aby prokázala, že je při práci v Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír používána jeho zaměstnanci převážně angličtina. Francouzská republika dále tvrdí, že Komise nedokládá spojitost mezi používáním angličtiny v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír a služebními povinnostmi popsanými v napadeném oznámení o výběrovém řízení. Francouzská republika kromě toho uvádí, že se sporné omezení nezakládá na jasných, objektivních a předvídatelných kritériích. Dále tvrdí, že i kdyby mohla být sporná diskriminace odůvodněna tím, že je angličtina používána v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, Komise neprokázala přiměřenost takové diskriminace.
17 Belgické království, Řecká republika a Italská republika se s argumenty Francouzské republiky ztotožňují. Belgické království a Italská republika dodávají, že Komise nemůže redukovat zájem služby na potřebu, aby přijatí úředníci byli ihned schopni interně i externě komunikovat. Belgické království v tomto ohledu zdůrazňuje, že i když Tribunál v rozsudcích ze dne 2. června 2021, Itálie v. Komise (T‑718/17, nezveřejněný, EU:T:2021:316, body 63 a 64), a ze dne 8. září 2021, Španělsko v. Komise (T‑554/19, nezveřejněný, EU:T:2021:554, bod 65), uznal, že cíl spočívající v okamžitém zapojení do pracovního procesu může být legitimní, Soudní dvůr v rozsudku ze dne 16. února 2023, Komise v. Itálie a Španělsko (C‑635/20 P, EU:C:2023:98, bod 96), nekonstatoval, že takový cíl zbavuje Komisi povinnosti objektivně prokázat zájem služby na omezení volby druhého jazyka výběrového řízení. Belgické království mimoto uvádí, že sám Tribunál v rozsudku ze dne 2. června 2021, Itálie v. Komise (T‑718/17, nezveřejněný, EU:T:2021:316, bod 70), připomněl, že cíl, aby přijatí úředníci byli schopni se okamžitě zapojit do pracovního procesu, je třeba poměřit s cílem přijímat úředníky s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, a s možnostmi přijatých úředníků naučit se jazyky, které jsou v zájmu služby nezbytné, uvnitř příslušných orgánů. Podle Belgického království existují, jak zdůraznila Francouzská republika, také další cíle, které je třeba poměřit s cílem okamžitého zapojení do pracovního procesu, jako je cíl spočívající v ochraně jazykové rozmanitosti Unie, „oživení mnohojazyčnosti“, „přijímání zaměstnanců s různými jazykovými profily s ohledem na rozmanitost úkolů a pluralitu kontaktů, kterou předpokládá činnost Unie, či na nutnost integrace do společnosti hostitelského státu“.
18 Komise tvrdí, že z důkazů předložených Tribunálu vyplývá, že angličtina je hlavním pracovním jazykem Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, a že jeho znalost je tudíž nezbytná k tomu, aby přijaté osoby byly schopny se okamžitě zapojit do pracovního procesu, což je cíl obecného zájmu v oblasti personální politiky uznaný unijním soudem. Komise upřesňuje, že žádný jiný úřední jazyk Unie není v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír užíván v míře srovnatelné s angličtinou tak, aby tím bylo možné s ohledem na judikaturu odůvodnit určení takového jazyka jako druhého jazyka dotčeného výběrového řízení. Podle Komise je sporné jazykové omezení přiměřené cíli, kterým je, aby přijaté osoby byly schopny se okamžitě zapojit do pracovního procesu, a to vzhledem k tomu, že žádný jiný jazykový režim, než je režim stanovený v napadeném oznámení o výběrovém řízení, není s to umožnit dosažení tohoto cíle obecného zájmu.
19 Úvodem je třeba připomenout, že čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv stanoví:
„Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.“
20 Článek 22 Listiny základních práv stanoví:
„Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost.“
21 Dále je třeba připomenout, že článek 1 nařízení č. 1 stanoví:
„Úředními a pracovními jazyky orgánů Unie jsou angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, chorvatština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština.“
22 Je rovněž nutné zmínit, že i když článek 1 nařízení č. 1 výslovně uvádí, jaké jsou pracovní jazyky orgánů Unie, článek 6 tohoto nařízení stanoví, že orgány Unie mohou stanovit podrobnosti o užívání jazyků, jak jej vymezuje toto nařízení, svými vnitřními předpisy.
23 V tomto ohledu je nutno předeslat, že na základě skutečností vyplývajících ze spisu projednávané věci nelze učinit závěr v tom smyslu, že orgán, jehož součástí je útvar, kterého se napadené oznámení o výběrovém řízení převážně týká, tedy Komise, před zveřejněním uvedeného oznámení přijala na základě článku 6 nařízení č. 1 ve svém jednacím řádu ustanovení mající za cíl stanovit podrobnosti o užívání obecného jazykového režimu upraveného tímto nařízením.
24 Kromě toho článek 1d odst. 1 služebního řádu stanoví, že při používání tohoto služebního řádu se zakazuje jakákoli diskriminace, zejména na základě jazyka. Podle čl. 1d odst. 6 první věty služebního řádu „[p]ři zachování zásady zákazu diskriminace a zásady proporcionality musí být každé omezení těchto zásad odůvodněno objektivními a přijatelnými důvody a zaměřeno na dosažení oprávněných cílů obecného zájmu v rámci personální politiky“.
25 Dále čl. 28 písm. f) služebního řádu stanoví, že úředník může být jmenován pouze za podmínky, že prokáže důkladnou znalost jednoho z jazyků Unie a uspokojivou znalost dalšího jazyka Evropské unie. Toto ustanovení sice blíže uvádí, že uspokojivá znalost dalšího jazyka je vyžadována „v rozsahu nezbytném pro výkon služebních povinností“, neuvádí však kritéria, která je možné pro účely omezení volby tohoto jazyka mezi úředními jazyky uvedenými v článku 1 nařízení č. 1 zohlednit (viz rozsudek ze dne 9. září 2020, Španělsko a Itálie v. Komise, T‑401/16 a T‑443/16, nezveřejněný, EU:T:2020:409, bod 62 a citovaná judikatura).
26 Taková kritéria nevyplývají ani z článku 27 služebního řádu, jehož první pododstavec stanoví, aniž by odkazoval na jazykové znalosti, že „[p]řijímání se řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Unie“ a že „[ž]ádné pracovní místo nesmí být vyhrazeno státním příslušníkům určitého členského státu“. Totéž platí v případě druhého pododstavce tohoto článku, v němž se uvádí pouze tolik, že „[z]ásada rovnosti občanů Unie jednotlivým orgánům umožňuje přijmout vhodná opatření při zjištění značné nerovnováhy, pokud jde o státní příslušnost úředníků, která by nebyla opodstatněna objektivními kritérii“, a to zejména s tím, že „[t]ato vhodná opatření musí být odůvodněná a nesmí vést k jiným kritériím pro přijímání pracovníků než těm, která jsou založena na výkonech“ (rozsudek ze dne 9. září 2020, Španělsko a Itálie v. Komise, T‑401/16 a T‑443/16, nezveřejněný, EU:T:2020:409, bod 63).
27 Konečně, podle čl. 1 odst. 1 písm. f) přílohy III služebního řádu může vyhlášení výběrového řízení obsahovat případně jazykové znalosti vyžadované s ohledem na zvláštní povahu obsazovaného pracovního místa. Z tohoto ustanovení nicméně nevyplývá obecné oprávnění k omezení volby druhého jazyka výběrového řízení na omezený počet úředních jazyků mezi jazyky uvedenými v článku 1 nařízení č. 1 (viz rozsudek ze dne 9. září 2020, Španělsko a Itálie v. Komise, T‑401/16 a T‑443/16, nezveřejněný, EU:T:2020:409, bod 64 a citovaná judikatura).
28 Ze všech těchto úvah vyplývá, že omezení volby druhého jazyka pro uchazeče výběrového řízení na omezený počet jazyků s tím, že ostatní úřední jazyky jsou vyloučeny, představuje diskriminaci na základě jazyka, v zásadě zakázanou čl. 1d odst. 1 služebního řádu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 26. března 2019, Španělsko v. Parlament, C‑377/16, EU:C:2019:249, bod 66). Je totiž zřejmé, že někteří potenciální uchazeči, kteří mají uspokojivou znalost alespoň jednoho z určených jazyků, jsou takovým omezením zvýhodněni, jelikož se mohou zúčastnit výběrového řízení a být zaměstnáni jako úředníci nebo ostatní zaměstnanci Unie, zatímco ostatní uchazeči, kteří takovou znalost nemají, jsou vyloučeni (viz rozsudek ze dne 9. září 2020, Španělsko a Itálie v. Komise, T‑401/16 a T‑443/16, nezveřejněný, EU:T:2020:409, bod 65 a citovaná judikatura).
29 Široká posuzovací pravomoc, kterou disponují unijní orgány při organizaci svých služeb, stejně jako úřad EPSO, při výkonu pravomocí, které mu byly uvedenými orgány svěřeny, je tudíž imperativně omezena článkem 1d služebního řádu, takže rozdílné zacházení na základě jazyka, které vyplývá z omezení jazykového režimu výběrového řízení na omezený počet úředních jazyků, je přípustné pouze tehdy, je-li takové omezení objektivně odůvodněno a je-li přiměřené skutečným potřebám služby. Kromě toho jakákoliv podmínka týkající se specifických jazykových znalostí musí být založena na jasných, objektivních a předvídatelných kritériích, která uchazečům umožní pochopit důvod, proč musí tuto podmínku splnit, a unijním soudům umožní přezkoumat její legalitu (viz rozsudek ze dne 16. února 2023, Komise v. Itálie a Španělsko, C‑635/20 P, EU:C:2023:98, bod 68 a citovaná judikatura).
30 Je dále třeba připomenout, že Tribunál v bodě 65 rozsudku ze dne 8. září 2021, Španělsko v. Komise (T‑554/19, nezveřejněný, EU:T:2021:554), rozhodl, že není-li v oznámení o příslušném výběrovém řízení stanoveno jinak, existuje zájem služby na tom, aby osoby přijaté unijními orgány na základě takového výběrového řízení, jako je výběrové řízení dotčené ve věci, ve které byl uvedený rozsudek vydán, byly schopny se okamžitě zapojit do pracovního procesu, a tudíž byly schopny rychle se ujmout služebních povinností, které jim tyto orgány hodlají svěřit.
31 Tribunál v bodě 66 rozsudku ze dne 8. září 2021, Španělsko v. Komise (T‑554/19, nezveřejněný, EU:T:2021:554), dále rozhodl, že i za předpokladu, že je vždy třeba počítat s časem pro přizpůsobení se novým pracovním úkolům a novým pracovním zvyklostem, jakož i časem nezbytným pro začlenění se do nového útvaru, je legitimní, aby orgán usiloval o nábor osob, které budou od okamžiku nástupu do funkce schopny přinejmenším zaprvé komunikovat se svými nadřízenými a kolegy, a budou tedy schopny pochopit co nejrychleji a co nejlépe rozsah služebních povinností, které jsou jim svěřeny, a náplň úkolů, které budou muset plnit, a zadruhé komunikovat se spolupracovníky a externími partnery předmětných útvarů.
32 Tribunál na základě toho dospěl k závěru, že je třeba považovat za legitimní, usiluje-li orgán o nábor osob schopných účinně používat jazyk nebo jazyky používané v pracovním prostředí, do kterého se mají zařadit, a schopných tomuto jazyku či těmto jazykům v nejlepší možné míře rozumět (rozsudek ze dne 8. září 2021, Španělsko v. Komise, T‑554/19, nezveřejněný, EU:T:2021:554, bod 66).
33 S ohledem na tyto úvahy Tribunál ověřil, zda, ve světle informací poskytnutých Komisí, znalost jednoho ze čtyř jazyků nabízených v oznámení o výběrovém řízení napadeném v jím projednávané věci může úspěšným uchazečům předmětného výběrového řízení umožnit, aby se stali úředníky schopnými okamžitě se zapojit do pracovního procesu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. září 2021, Španělsko v. Komise, T‑554/19, nezveřejněný, EU:T:2021:554, bod 73).
34 V tomto konkrétním kontextu Tribunál konstatoval, že omezení volby druhého jazyka v případě uchazečů výběrového řízení na omezený počet úředních jazyků nelze považovat za objektivně odůvodněné a přiměřené, pokud jsou mezi těmito jazyky kromě jazyka, jehož znalost je žádoucí, ba dokonce nezbytná, i jazyky, které potenciálním úspěšným uchazečům výběrového řízení neposkytují žádnou zvláštní výhodu oproti jinému úřednímu jazyku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. září 2021, Španělsko v. Komise, T‑554/19, nezveřejněný, EU:T:2021:554, bod 122).
35 Z rozsudku ze dne 8. září 2021, Španělsko v. Komise (T‑554/19, nezveřejněný, EU:T:2021:554), který nebyl předmětem kasačního opravného prostředku, tak vyplývá, že diskriminaci na základě jazyka je možné odůvodnit zájmem služby mít k dispozici úředníky, kteří ovládají jazyk nebo jazyky používané dotčeným útvarem, a budou tedy schopni se okamžitě zapojit do pracovního procesu.
36 Je ovšem důležité zdůraznit, že v rozsudku ze dne 16. února 2023, Komise v. Itálie a Španělsko (C‑635/20 P, EU:C:2023:98), Soudní dvůr připomenul, že je na orgánu, který omezil jazykový režim výběrového řízení na omezený počet úředních jazyků Unie, aby prokázal, že takové omezení vskutku sleduje skutečné potřeby související s pracovními činnostmi, které budou přijatí uchazeči vykonávat, je těmto potřebám přiměřené a je založeno na jasných, objektivních a předvídatelných kritériích, zatímco Tribunálu přísluší provést konkrétní přezkum, zda je toto omezení objektivně odůvodněné a přiměřené s ohledem na uvedené potřeby (viz rozsudek ze dne 16. února 2023, Komise v. Itálie a Španělsko, C‑635/20 P, EU:C:2023:98, bod 69 a citovaná judikatura).
37 Požadavek na existenci spojitosti mezi jazykovým omezením a pracovními činnostmi, které budou přijatí uchazeči vykonávat, vyslovil tedy Soudní dvůr již v rozsudcích ze dne 26. března 2019, Španělsko v. Parlament (C‑377/16, EU:C:2019:249, bod 69), a ze dne 26. března 2019, Komise v. Itálie (C‑621/16 P, EU:C:2019:251). V posledně uvedeném rozsudku, jehož předmětem byla legalita oznámení o otevřeném výběrovém řízení pro sestavení rezervního seznamu administrátorů (AD 5) v oblasti ochrany údajů, Soudní dvůr přitom rozhodl, že k přezkoumání toho, zda jsou pravidla upravující dotčená výběrová řízení v souladu s článkem 1d služebního řádu, Tribunálu příslušelo provést konkrétní přezkum uvedených pravidel a konkrétních okolností věci. Pouze prostřednictvím takového přezkumu je totiž podle Soudního dvora možné určit, jaké jazykové znalosti mohou být orgány v zájmu služby objektivně požadovány, ve vztahu ke konkrétním úkolům, a tudíž zda omezení možnosti volby jazyků, které bylo možné použít pro účast v těchto výběrových řízeních, bylo objektivně odůvodněné a přiměřené skutečným potřebám služby (rozsudek ze dne 26. března 2019, Komise v. Itálie, C‑621/16 P, EU:C:2019:251, bod 94).
38 V tomto ohledu je třeba uvést, že sporné jazykové omezení, jelikož omezuje volbu druhého jazyka výběrového řízení, jehož se týká napadené oznámení o výběrovém řízení, pouze na angličtinu a vylučuje ostatní úřední jazyky Unie, představuje diskriminaci na základě jazyka, která je v zásadě zakázána, což Komise sama připouští.
39 Je proto třeba v souladu s judikaturou uvedenou v bodech 29 až 37 výše ověřit, zda je toto jazykové omezení objektivně odůvodněné skutečnými potřebami služby a těmto potřebám přiměřené.
Ke způsobilosti sporného jazykového omezení uspokojit skutečné potřeby služby
40 Francouzská republika tvrdí, že sporné jazykové omezení představuje diskriminaci na základě jazyka, která je podle čl. 1d odst. 1 služebního řádu ve spojení s články 21 a 22 Listiny základních práv v zásadě zakázána.
41 V tomto ohledu Francouzská republika konstatuje, že EPSO odůvodňuje sporné jazykové omezení tvrzením, že vzhledem k tomu, že zaměstnanci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír používají hlavně angličtinu jak pro všechny druhy služebních povinností, které budou spadat do pracovní náplně úspěšných uchazečů, tak pro interní komunikaci, komunikaci mezi útvary a externí komunikaci, je dobrá znalost angličtiny zásadní pro to, aby byli uchazeči schopni zapojit se do pracovního procesu v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír okamžitě po svém přijetí. Podle Francouzské republiky jsou tato tvrzení obecná a abstraktní a nejsou konkrétním způsobem kvantitativně či kvalitativně podložena, ať již v napadeném oznámení o výběrovém řízení nebo v žalobní odpovědi Komise.
42 Francouzská republika poukazuje na to, že na rozdíl od toho, co tvrdí EPSO v napadeném oznámení o výběrovém řízení, probíhá podstatná část komunikace v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír ve francouzštině. Specifické postavení francouzštiny v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír se podle ní vysvětluje tím, že někteří zaměstnanci získali zkušenosti na École de guerre de Paris (Pařížská vojenská škola, Francie). Kromě toho se podle Francouzské republiky jednání konají běžně ve francouzštině, řada zpráv z pracovních cest je sepisována v tomto jazyce a některé aktuality Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír jsou rovněž zveřejňovány ve francouzštině. Francouzská republika také připomíná, že komisař pro vnitřní trh, Thierry Breton, a jeho poradce pro otázky obrany jsou frankofonní.
43 Francouzská republika v tomto ohledu zpochybňuje relevanci dokumentů předložených Komisí v rámci příloh B1 až B5 žalobní odpovědi za účelem prokázání převažujícího postavení angličtiny v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír. Francouzská republika konstatuje, jak připouští zástupkyně oddělení lidských zdrojů Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír v příloze B2, že tyto dokumenty nespecifikují jazyk projevů, právních předpisů či specializovaných kurzů uvedených v bodě 4.2.1 napadeného oznámení o výběrovém řízení. Nad rámec formálních dokumentů a brífinků neobsahují tyto dokumenty ani informace týkající se jazyků, co se týče interní komunikace, jednání, komunikace s externími zúčastněnými stranami, konzultací mezi útvary, interinstitucionální komunikace a auditních postupů uvedených v bodě 4.2.1 napadeného oznámení o výběrovém řízení. Francouzská republika v tomto ohledu nesouhlasí s tím, že Komise rozlišuje mezi formální a neformální komunikací, přičemž vylučuje neformální komunikaci z prezentace používání jazyků v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír. Podle Francouzské republiky je rozhodujícím kritériem informace o tom, zda je jazyk používán k profesnímu účelu souvisejícímu se služebními povinnostmi vykonávanými v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, a to bez ohledu na stupeň formálnosti této komunikace.
44 K příloze B3 Francouzská republika uvádí, že z 36 057 dokumentů v ní uvedených 15 709 dokumentů, tedy více než 40 %, neuvádí informace ohledně jazyka, takže není možné zjistit, v jakém jazyce jsou tyto dokumenty sepsány. Zdůrazňuje, že tvrzení Komise, podle kterého podíl těchto dokumentů, údajně sepsaných v angličtině, je stejný, jako je tomu v případě dokumentů, u nichž je jazyk uveden, nelze ověřit.
45 Co se týče přílohy B5, Francouzská republika konstatuje, že ve 23 z 29 oznámení o volném pracovním místě, tedy v převážné většině z nich, se uvádí, že je nezbytná znalost francouzštiny na alespoň uspokojivé úrovni (B2). Dále Francouzská republika poukazuje na to, že další čtyři formuláře požadují znalost francouzštiny na úrovni B1, takže celkem 27 z 29 formulářů uvádí, že je nezbytná určitá znalost francouzštiny. Dotčené omezení na angličtinu, vzhledem k tomu, že zjevně není zárukou toho, že úspěšní uchazeči budou mít znalost francouzštiny na požadované úrovni, tedy podle Francouzské republiky nijak nezaručuje, že úspěšní uchazeči budou na dotčených pracovních místech „ihned schopni pracovat“.
46 Francouzská republika mimoto zdůrazňuje, že, ačkoli to judikatura vyžaduje, EPSO v napadeném oznámení o výběrovém řízení ani Komise v žalobní odpovědi, nedokládají existenci konkrétní spojitosti mezi výlučným používáním angličtiny a specifickými služebními povinnostmi vykonávanými v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, které jsou popsány v příloze I napadeného oznámení o výběrovém řízení.
47 Francouzská republika tak tvrdí, že z přílohy I napadeného oznámení o výběrovém řízení vyplývá, že je možné, že úspěšní uchazeči, kteří budou přijati jako administrátoři, budou plnit úkoly, které nejsou specifické pro oblasti obranného průmyslu a vesmíru, nýbrž jsou společné pro všechny politiky Unie. Francouzská republika zdůrazňuje, že průřezová povaha kompetencí nezbytných k plnění takových úkolů odůvodňuje mobilitu úspěšných uchazečů výběrových řízení daného generální ředitelství na jiná generální ředitelství v průběhu jejich kariéry.
48 V tomto ohledu Francouzská republika uvádí, že EPSO zveřejnilo oznámení o výběrových řízeních stanovící jazykové režimy, které byly mnohem méně restriktivní než jazykový režim určený napadeným oznámením o výběrovém řízení, a to přesto, že služební povinnosti, které úspěšní uchazeči těchto výběrových řízení měli plnit, se příliš neodlišovaly od úkolů popsaných v příloze I napadeného oznámení o výběrovém řízení. Francouzská republika podotýká, že uchazeč přijatý na základě některého z těchto výběrových řízení a zařazený na rezervní seznam by ostatně v zásadě mohl být přijat do Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, a naopak, takže tvrzená „specifičnost“ zaměstnanců Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír zjevně neodůvodňuje sporné omezení. Francouzská republika rovněž podotýká, že Tribunál nikdy nezrušil oznámení o výběrových řízeních stanovící takové nebo obdobné jazykové režimy, a uvádí, že generální advokátka E. Sharpston zdůraznila výhody, které jsou s takovými jazykovými režimy spojeny, ve svém stanovisku ve věci Španělsko v. Parlament (C‑377/16, EU:C:2018:610).
49 Francouzská republika kromě toho zdůrazňuje, že některé úkoly popsané v příloze I napadeného oznámení o výběrovém řízení mohou operativně plnit administrátoři Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír ve francouzštině, a to vzhledem k tomu, že mezi těmi, s kým jednají, převažují frankofonní mluvčí.
50 Komise s argumentací Francouzské republiky nesouhlasí. Tvrdí, že sporné jazykové omezení je v souladu s požadavky nedávné judikatury Tribunálu, jak vyplývají z rozsudku ze dne 8. září 2021, Španělsko v. Komise (T‑554/19, nezveřejněný, EU:T:2021:554). Z tohoto rozsudku podle Komise plyne, že pokud oznámení o výběrovém řízení stanoví omezení volby druhého jazyka, nemůže se tato volba týkat jazyka, pro který není takové omezení odůvodněné. Z uvedeného rozsudku podle Komise dále vyplývá, že dokumenty, které je třeba předložit pro účely odůvodnění takového omezení, jsou takové dokumenty, které umožňují „určit, který jazyk či jazyky jsou jazykem či jazyky skutečně používanými dotyčnými útvary při každodenní práci, či dokonce jazykem nebo jazyky, které jsou nezbytné k plnění služebních povinností uvedených v napadeném oznámení“. Komise má za to, že z výše uvedeného rozsudku navíc vyplývá, že Tribunál může na základě dokumentů předložených dotčeným orgánem ověřit, zda používání daného jazyka „výrazně převažuje“, což by vedlo k závěru, že jeho zahrnutí je odůvodněné, nebo je procentně „méně významné“, což by vedlo k opačnému závěru.
51 Komise tvrdí, že z konkrétních informací poskytnutých v bodě 4.2.1 napadeného oznámení o výběrovém řízení a podložených důkazy, které Komise předložila před Tribunálem, vyplývá, že znalost angličtiny je nezbytná pro okamžité zapojení se do pracovního procesu v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, přičemž v případě žádného z jiných úředních jazyků Unie by tomu tak nebylo.
52 Na podporu tohoto tvrzení Komise předkládá přehled uvádějící jazyky dokumentů, které byly vypracovány nebo přijaty Generálním ředitelstvím pro obranný průmysl a vesmír v období jednoho roku před zveřejněním napadeného oznámení o výběrovém řízení (příloha B3). Z tohoto přehledu podle Komise vyplývá, že z 36 057 dokumentů je 19 949 vyhotoveno v angličtině, 399 v jiných nebo vícero jazycích, přičemž u 15 709 dokumentů není v informačním systému uveden jazyk, ve kterém jsou zaevidovány. Mezi těmito jazyky odlišnými od angličtiny je podle všeho druhým nejpoužívanějším jazykem francouzština (186 dokumentů), následovaná němčinou (70 dokumentů), vícejazyčnými dokumenty (57 dokumentů) a španělštinou (37 dokumentů). Podle Komise z analýzy dokumentů, u nichž je jazyk uveden a které jsou jako jediné relevantní v projednávané věci, vyplývá, že dokumenty v angličtině představují 98 % dokumentů, zatímco dokumenty ve francouzštině pouze 0,9 %.
53 Komise dále předložila statistiky týkající se jazyků brífinků, které připravilo Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír ve vztahu ke stejnému období (příloha B4), z kterých podle Komise vyplývá, že ze 431 brífinků, které Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír vedlo nebo se na nich podílelo, bylo 362 v angličtině, tedy 84 %, a 69 ve francouzštině, tedy 16 %.
54 Komise předkládá také oznámení o volných pracovních místech na „nemanažerské administrátorské“ pozici zveřejněná Generálním ředitelstvím pro obranný průmysl a vesmír ve stejném období (příloha B5), přičemž všechna dotčená oznámení o volných pracovních místech uvádějí jazykové znalosti vyžadující pokročilou znalost angličtiny. Francouzština je podle Komise uvedena pouze v několika oznámeních, a to v některých případech pouze jako „výhoda“. Kromě toho podle Komise odkaz na francouzštinu v oznámeních o volných pracovních místech vyplýval pouze ze skutečnosti, že nedošlo k aktualizaci vzorů oznámení o volném pracovním místě, a útvary, pro které byla tato oznámení zveřejněna, pracují výhradně v angličtině.
55 Komise dodává, že sporné jazykové omezení je nezbytné pro to, aby se předešlo tomu, že rezervní seznam bude zčásti nepoužitelný, což by neodpovídalo zájmu služby. Komise v tomto ohledu upřesňuje, že i kdyby uchazeč mohl uspět ve výběrovém řízení bez znalosti angličtiny na úrovni B2, nebylo by možné ho přijmout do Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, jelikož oznámení o volných pracovních místech na pozice AD v Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír stanoví jako požadavek znalost angličtiny na dostatečné úrovni. Podle Komise na rozdíl od toho, co tvrdí Francouzská republika, nemá smysl umožňovat účast uchazečům, kteří by z důvodu nedostatečných jazykových schopností nemohli plnit požadované úkoly.
56 Komise dále reaguje na několik argumentů Francouzské republiky ohledně údajné neodůvodněnosti sporného jazykového omezení.
57 V tomto ohledu Komise zaprvé nepopírá, že sporné omezení vylučuje uchazeče, kteří neovládají angličtinu na úrovni B2, poukazuje však na to, že uchazeči usilující o mezinárodní kariéru, aniž by ovládali angličtinu na úrovni B2, se vyskytují zřídka, a že mimoto i jazykový režim s 24 jazyky by vylučoval uchazeče, kteří nemají znalost dvou úředních jazyků Unie, jednoho na úrovni C1 a druhého na úrovni B2.
58 Zadruhé, co se týče argumentu Francouzské republiky, podle kterého budou moci všechny orgány vybírat z rezervního seznamu, Komise uvádí, že i když tato možnost vskutku existuje, je okrajová a neodpovídá cíli sledovanému napadeným oznámením o výběrovém řízení, a nemůže zakládat jazykový režim výběrového řízení, který musí být odůvodněn s ohledem na potřeby služby. Komise nadto zdůrazňuje, že pokročilá znalost angličtina je nezbytná pro velkou většinu pozic v orgánech Unie.
59 Zatřetí k argumentu Francouzské republiky, podle kterého je v Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír používána ve velké míře francouzština a některé významné pracovní pozice jsou obsazeny frankofonními osobami, a to včetně generálního ředitele, Komise upřesňuje, že schopnost pracovat ve francouzštině neznamená, že pracovním jazykem je francouzština. Z přílohy B4 v tomto ohledu podle Komise vyplývá, že někteří adresáti brífinků, kteří mají francouzská příjmení, žádají o to, aby jim byly uvedené brífinky adresovány v angličtině. Taktéž skutečnost, že generální ředitel Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, finské státní příslušnosti, ovládá francouzštinu a mohl by ji za určitých okolností použít, nevylučuje podle Komise to, že pracuje v angličtině.
60 Začtvrté, co se týče toho, že mezi partnery, s nimiž jednají zaměstnanci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, převažují frankofonní mluvčí, Komise zdůrazňuje, že tato skutečnost může také umožňovat neformální komunikaci v daných konkrétních případech na bilaterální bázi mezi dvěma frankofonními osobami. To však podle Komise nemá dopad na formální komunikaci mezi Generálním ředitelstvím pro obranný průmysl a vesmír a partnery, se kterými jedná. Podle Komise totiž otázka nestojí, zda jazyk, jako je francouzština, by mohl být užitečný, nýbrž zda je skutečně při práci v Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír používán. Judikatura navíc podle Komise výslovně odmítla snahy odůvodnit zařazení jazyka do volby druhého jazyka výběrového řízení skutečností, že uvedený jazyk ovládají partneři, s nimiž Komise jedná, a to s tím, že údaje o znalosti jazyků poskytnuté zaměstnanci Komise nejsou relevantní.
61 Zapáté, jde-li o argument Francouzské republiky, podle kterého náplň práce zaměstnanců Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír není dostatečně specifická na to, aby odůvodnila sporné omezení, Komise zdůrazňuje, že Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír je nedávno zřízeným útvarem menší velikosti, který měl od svého vzniku pouze jednoho generálního ředitele, a mohl tudíž pracovat homogenním způsobem v jediném jazyce od svého počátku. Kromě toho, i když je podle Komise možné, že v minulosti oznámení o výběrových řízeních stanovila více jazyků, nutně to neznamená, že se dotyčné útvary v tomto ohledu odlišovaly od Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír. To podle Komise potvrzují rozsudky, ve kterých Soudní dvůr a Tribunál konstatovaly, že Komise nebyla schopna prokázat, že v jiných útvarech její úředníci pracují v jiných jazycích než v angličtině.
62 Zašesté Komise tvrdí, že příklady oznámení o výběrových řízeních, na které odkazuje Francouzská republika, nejsou v projednávané věci relevantní. Komise v tomto ohledu zdůrazňuje, že oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/373/19 se týkalo všeobecného výběrového řízení, určeného pro všechny orgány Unie, a bylo mimoto zveřejněno před rozsudky vydanými v nedávné době, které zrušily oznámení o výběrových řízeních nebo rozhodnutí výběrových komisí založená na oznámeních o výběrových řízeních, která zahrnovala jiné jazyky než angličtinu. Co se týče oznámení o výběrovém řízení EPSO/AD/397/32, jedná se podle Komise o pilotní výběrové řízení a prozatím ojedinělý případ. Komise nadto zdůrazňuje, že jazykové režimy těchto výběrových řízení nemohou sloužit jako základ pro srovnání při posuzování přiměřenosti sporného omezení, a to proto, že režim s 24 jazyky neobsahuje žádné omezení, a dále proto, že Francouzská republika neprokázala, v jakém ohledu by režim 5 jazyků byl odůvodněný v projednávané věci.
63 Zasedmé Komise tvrdí, že argument Francouzské republiky, podle kterého by úspěšný uchazeč výběrového řízení s jazykovým režimem zahrnujícím vícero jazyků mohl být přijat do Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, je spekulativní, jelikož Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír usiluje o nábor odborníků a v každém případě ověří úroveň angličtiny v okamžiku přijetí. Komise se dále nedomnívá, že by byla povinna odůvodňovat odlišnost jazykových režimů dvou výběrových řízení, a to tím spíše, sledují-li rozdílné cíle. Komise dodává, že jazykové režimy, na které Francouzská republika odkazuje, sice nebyly zrušeny, nebyly však ani zpochybněny, a Francouzská republika nedokládá, že by tyto jazykové režimy byly slučitelné se stávající judikaturou. V tomto ohledu Komise tvrdí, že byť jí judikatura zásadně neukládá povinnost omezit volbu druhého jazyka výběrového řízení na angličtinu, nic to nemění na tom, že je-li práce vykonávána převážně v angličtině, nemůže zahrnout mezi jazyky, které mají být zvoleny jako druhý jazyk výběrového řízení, jiný jazyk než angličtinu a je naopak oprávněna omezit volbu druhého jazyka na angličtinu.
64 Zaosmé má Komise za to, že jazykový režim s 24 úředními jazyky Unie by v každém případě některé uchazeče z důvodu úrovně jazyka, kterou mají, vylučoval, a to podle čl. 28 písm. f) služebního řádu, který tím, že stanoví povinnost znalosti druhého jazyka, podle Komise nutně míří na to, že se v útvarech orgánů ustálí jeden či více „dorozumívacích“ jazyků.
65 V souladu s judikaturou Soudního dvora připomenutou v bodech 36 a 37 výše, odůvodnění takového jazykového omezení jako je sporné jazykové omezení se musí vztahovat ke služebním povinnostem, které budou přijaté osoby vykonávat. Jinými slovy, v projednávané věci přísluší Komisi, aby prokázala, že služební povinnosti popsané v napadeném oznámení o výběrovém řízení samy o sobě vyžadují znalost angličtiny na úrovni B2.
66 V projednávané věci je třeba konstatovat, že Komise nespojuje potřebu, aby přijatí uchazeči ovládali angličtinu na úrovni B2, s nutností, aby tyto osoby byly schopny ihned vykonávat určité služební povinnosti, které jim budou příslušet, nýbrž jen s okolností, že tyto osoby budou muset vykonávat uvedené služební povinnosti v útvarech, ve kterých stávající zaměstnanci používají k jejich plnění hlavně angličtinu.
67 Taková argumentace, která znamená pouze tolik, že služební povinnosti musí být vykonávány v angličtině, protože již v tomto jazyce vykonávány jsou, tudíž z podstaty věci neprokazuje, že sporné jazykové omezení vskutku sleduje skutečné potřeby služby související s pracovními činnostmi, které budou přijaté osoby vykonávat, jak to požaduje judikatura Soudního dvora uvedená v bodě 36 výše.
68 Kromě toho je třeba poukázat na to, že argumentace Komise, která v zásadě odůvodňuje sporné jazykové omezení existencí údajné „prokázané skutečnosti“ v rámci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, neodpovídá situaci tohoto ředitelství. Je totiž třeba připomenout, že Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír bylo vytvořeno teprve dva a půl roku před zveřejněním napadeného oznámení o výběrovém řízení a bylo ještě ve fázi budování personálního obsazení, což ostatně dokládá zveřejnění dotčeného oznámení.
69 V každém případě je nutno zdůraznit, že argumentace Komise není dostatečně podložena dokumenty, které byly za tím účelem předloženy před Tribunálem.
70 V tomto ohledu zaprvé z čestného prohlášení „zástupkyně oddělení lidských zdrojů“ Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (příloha B2) vyplývá, že statistiky týkající se jazyků dokumentů vypracovaných nebo přijatých tímto generálním ředitelstvím (příloha B3) zahrnují všechny dokumenty zmíněné ve čtvrtém pododstavci bodu 4.2.1 napadeného oznámení o výběrovém řízení s podstatnou výjimkou „projevů, právních předpisů a specializovaných kurzů“, které jsou přitom v tomto oznámení uvedeny jako úkoly, které jsou zaměstnanci Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír vykonávány v angličtině.
71 Zadruhé je nutné zdůraznit, že na základě přehledu, který Komise poskytla v příloze B3, nelze určit povahu předmětných dokumentů, ale pouze počítačovou aplikaci použitou pro jejich uložení a způsob jejich předání, takže není možné ověřit, zda se tyto dokumenty skutečně vztahují ke služebním povinnostem, které budou přijatými osobami vykonávány. Čestné prohlášení „zástupkyně oddělení lidských zdrojů“ Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (příloha B2), kterým tato zástupkyně dosvědčuje, že se přehled předložený Komisí týká všech dokumentů uvedených v bodě 4.2.1 napadeného oznámení o výběrovém řízení, a to vyjma projevů, právních předpisů a specializovaných kurzů, není samo o sobě s to, s ohledem na povahu přezkumu, který musí Tribunál provést v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 36 výše, zhojit nedostatečnou průkaznost dotčeného přehledu.
72 Z dotčeného přehledu mimoto vyplývá, že z celkového počtu 36 057 dokumentů bylo 19 949 sepsáno v angličtině, zatímco pouze 399 dokumentů bylo sepsáno v jiném úředním jazyce Unie, přičemž z toho zejména 186 ve francouzštině, 70 v němčině, 37 ve španělštině, 5 v italštině, 4 v nizozemštině a 1 v řečtině. Třebaže tyto statistiky skutečně svědčí o významné míře používání angličtiny, nelze je pokládat za s určitostí průkazné, a to vzhledem k tomu, že u 15 709 dokumentů nebyl zaevidován žádný jazyk. V tomto ohledu je třeba upřesnit, že na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, Tribunál nemůže jednoduše předjímat, že poměr mezi počtem dokumentů sepsaných v angličtině a počtem dokumentů sepsaných v jiných úředních jazycích Unie, jde-li o dokumenty, u nichž byl jazyk zaevidován, je stejný jako v případě dokumentů, u nichž jazyk zaevidován nebyl, jelikož v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 65 výše nese důkazní břemeno Komise.
73 Zatřetí z údajů poskytnutých Komisí v příloze B4 vyplývá, že ze 431 brífinků, které byly zcela nebo zčásti připraveny Generálním ředitelstvím pro obranný průmysl a vesmír, bylo 362 v angličtině, tedy 84 %, a 69 ve francouzštině, tedy 16 % (příloha B4). Je nutno ovšem uvést, že z těch samých údajů vyplývá, že z 362 brífinků připravených v angličtině bylo 316 adresováno osobě, jejímž mateřským jazykem byla francouzština, nebo osobě, u níž je obecně známou skutečností, že mluví francouzsky. Vzhledem k tomu, že Komise nedokládá, že používání angličtiny v rámci těchto brífinků vyplynulo z vůle jejich adresátů nebo ze zvláštních okolností, nelze učinit závěr, že tyto údaje prokazují nutnost ovládat při komunikaci v rámci daného orgánu angličtinu. Tyto údaje mohou nanejvýš dokládat pouze tolik, že Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír používá při komunikaci v rámci tohoto orgánu většinou angličtinu, protože se tak rozhodlo, a nikoliv proto, aby uspokojilo skutečné potřeby služby. Toto zjištění ostatně potvrzuje argument Komise, podle kterého generální ředitel Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír skutečně hovoří francouzsky, ale pracuje výhradně v angličtině.
74 Začtvrté, co se týče oznámení o volných pracovních místech předložených Komisí, je třeba bez dalšího konstatovat, že takové dokumenty nejsou samy o sobě s to prokázat, jak je jazyk v rámci útvarů Komise skutečně používán. Mohou nicméně osvětlit potřeby služby, jak je identifikoval příslušný orgán. V projednávané věci je přitom třeba shodně s Francouzskou republikou konstatovat, že z 29 oznámení o volných pracovních místech 27 uvádí jako nezbytnou, vedle pokročilé znalosti angličtiny, znalost francouzštiny na různé úrovni. Například oznámení o volném pracovním místě ze dne 23. června 2021 obsahuje požadavek znalosti francouzštiny na úrovni C2 (příloha B5, strana 40). V jiném oznámení, ze dne 7. července 2021, se uvádí, že francouzština je stejně jako angličtina pracovním jazykem útvaru, kterého se oznámení o volném pracovním místě týká (příloha B5, strana 43). Oznámení ze dne 1. listopadu 2021 uvádí jako požadavek, vedle znalosti angličtiny na úrovni C1, znalost francouzštiny na úrovni C1 nebo B2 (příloha B5, strana 47). Oznámení ze dne 26. října 2021 obsahuje požadavek dobré znalosti angličtiny a v ideálním případě francouzštiny (příloha B5, strana 70). V dalším oznámení ze dne 29. listopadu 2021 se blíže uvádí, že pracovními jazyky jsou angličtina a francouzština (příloha B5, strana 57). Stejně je tomu v případě oznámení ze dne 14. října 2021 (příloha B5, strana 64) a jiného oznámení zveřejněného dne 7. února 2022 (příloha B5, strana 121). V oznámeních o volných pracovních místech zveřejněných během roku 2022 se uvádí jako požadavek dobrá znalost angličtiny a, nejlépe, francouzštiny (příloha B5, strany 128, 177, 205 a 232), velmi dobrá znalost angličtiny a francouzštiny (příloha B5, strana 212) či také, vedle znalosti angličtiny na úrovni C1, znalost francouzštiny na úrovni B2 (příloha B5, strany 131, 138, 159, 166, 194, 208, 222 a 229) nebo i na úrovni C1 (příloha B5, strany 124, 180 a 215) či dokonce znalost angličtiny a francouzštiny na úrovni C2 (příloha B5, strany 117 a 188). I když analýza těchto dokumentů potvrzuje, že Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír od svého počátku považovalo znalost angličtiny za nezbytnou pro plnění různých služebních povinností v rámci tohoto generálního ředitelství, dokládá i to, že do zveřejnění napadeného oznámení o výběrovém řízení se nejednalo o jediný jazyk považovaný za užitečný či dokonce nezbytný pro výkon uvedených služebních povinností, a to do té míry, že generální ředitelství v některých oznámeních uvedlo, že angličtina a francouzština jsou pracovními jazyky.
75 Argument Komise, že uvedení francouzštiny mezi jazykovými požadavky těchto oznámení o volných pracovních místech bylo způsobeno problémem s aktualizací formulářů těchto oznámení, není příliš přesvědčivý, přihlédneme-li k různorodosti předmětných oznámení a rozdílům, co se týče úrovní znalosti francouzštiny požadovaných v jednotlivých oznámeních. Tento argument není navíc podložen, neboť Komise netvrdila ani neprokázala, že by tato oznámení byla vzata zpět nebo předmětem jakékoli opravy.
76 Je důležité zdůraznit, že Komise nepředložila žádný jiný důkaz o tom, že angličtina je používána pro „analytickou práci, interní komunikaci a schůze, komunikaci s externími zúčastněnými stranami, vypracovávání zpráv, informačních souhrnů, projevů a právních předpisů, přípravu publikací, výkon dalších povinností uvedených v příloze I a účast na specializovaných kurzech odborné přípravy“. Totéž platí ostatně i pro „konzultac[e] mezi útvary, […] interinstitucionální komunikaci a […] auditní[…] postup[y]“.
77 Z úvah uvedených v bodech 65 až 75 výše vyplývá, že Komise neprokázala, že sporné jazykové omezení bylo odůvodněné ve smyslu judikatury citované v bodě 36 výše.
K přiměřenosti sporného jazykového omezení
78 Podle Francouzské republiky EPSO v napadeném oznámení o výběrovém řízení ani Komise neprokázaly, v čem by mělo být sporné jazykové omezení přiměřené cíli, aby úspěšní uchazeči byli schopni ihned podávat pracovní výkon.
79 V tomto ohledu Francouzská republika, jakož i Belgické království, Řecká republika a Italská republika tvrdí, že i když cíl přijmout úředníky schopné ihned podávat pracovní výkon může být podřaditelný pod skutečné potřeby služby, totéž platí pro cíl, kterým je chránit jazykovou rozmanitost Unie a přijímat zaměstnance s různými jazykovými profily s ohledem na diverzitu úkolů a různorodost kontaktů, s nimiž je činnost Unie spojena. Mezi skutečné potřeby služby podle těchto členských států náleží i nezbytnost toho, aby se úředníci Unie mohli, prostřednictvím rozumné znalosti jazyka členského státu, ve kterém je sídlo orgánu, instituce či jiného subjektu, ve kterém pracují, začlenit do života na území tohoto členského státu.
80 Podle Francouzské republiky je navíc potřeba relativizovat cíl přijmout úspěšné uchazeče schopné ihned podávat pracovní výkon, a to ze tří důvodů. Francouzská republika předně uvádí, že 50 % úspěšných uchazečů výběrových řízení na specialisty – administrátory zůstává po dobu 6 měsíců po zveřejnění výsledků zapsáno na rezervních seznamech, přičemž 12 měsíců po zveřejnění výsledků činí tento poměr 35 %. Dále Francouzská republika uvádí, že úspěšní uchazeči výběrových řízení mají možnost účastnit se jazykového vzdělávání před přijetím i po něm. Konečně, u těchto úspěšných uchazečů se podle Francouzské republiky počítá s tím, že stráví ve veřejné službě několik let, a to na vícero pracovních pozicích, které mohou být spojeny s různými jazykovými požadavky. Při náboru by tedy neměl být brán zřetel na jazykové požadavky spojené s jejich prvním pracovním zařazením, ani by úspěšní uchazeči neměli být od počátku limitováni praxí upřednostňující jednojazyčnost.
81 EPSO mělo tudíž podle Francouzské republiky vyvážit tyto jednotlivé cíle tak, aby byly upřednostněny jazykové režimy, které v co nejnižší možné míře omezují přijímání rozmanitých jazykových profilů, což se podle ní v projednávané věci nestalo.
82 Francouzská republika mimoto odmítá argument Komise, podle kterého by úspěšní uchazeči, kteří by neovládali angličtinu alespoň na úrovni B2, neměli žádnou šanci na přijetí, v důsledku čehož by byl rezervní seznam zčásti nepoužitelný. V tomto ohledu Francouzská republika předně tvrdí, že přinejmenším 10 % úspěšných uchazečů výběrových řízení na specialisty – administrátory zapsaných na rezervních seznamech není nakonec nikdy přijato, a to buď na základě jejich vlastního rozhodnutí, nebo proto, že neuspěli při přijímacím pohovoru či nenašli vhodnou nabídku pracovního místa. Za těchto podmínek by bylo tím méně odůvodněné uplatňovat tak omezený jazykový režim, jako je jazykový režim napadeného oznámení o výběrovém řízení, již v první fázi náboru nových zaměstnanců. Dále je podle Francouzské republiky rozumné předpokládat, že většina uchazečů ovládá angličtinu na úrovni B2, jak to připouští Komise, což snižuje riziko toho, že vzniklý rezervní seznam bude nepoužitelný. Kromě toho důsledky podstoupení rizika účasti na výběrovém řízení bez znalosti angličtiny na této úrovni nese uchazeč.
83 Komise tvrdí, že sporné jazykové omezení je přiměřené skutečným potřebám služby. Podle Komise toto omezení odpovídá sledovanému cíli a jiné méně omezující možnosti podle ní neexistovaly, jelikož zahrnutí jiných úředních jazyků Unie než angličtiny by nebylo v souladu s judikaturou Tribunálu. Francouzská republika ostatně podle Komise nevysvětlila, jaký jiný jazykový režim uspokojující potřeby služby mohl být v napadeném oznámení o výběrovém řízení stanoven. Komise dodává, že angličtina je v Evropě nejčastěji studovaný cizí jazyk a je rozumné očekávat od každého, kdo si přeje budovat mezinárodní kariéru, že před výběrovým řízením dosáhne úrovně angličtiny B2. Soud pro veřejnou službu kromě toho podle Komise v rozsudku ze dne 29. června 2011, Angioi v. Komise (F‑7/07, EU:F:2011:97), dospěl k závěru, že výzva k vyjádření zájmu, která stanovila požadavek pouze jediného jazyka, a nikoliv určitou kombinaci jazyků, byla v souladu se zásadou proporcionality.
84 V odpovědi na argument Francouzské republiky, podle kterého je zaprvé třeba relativizovat cíl přijmout úspěšné uchazeče schopné ihned podávat pracovní výkon, jelikož všichni úspěšní uchazeči nejsou přijati okamžitě, a podle kterého zadruhé mají úspěšní uchazeči možnost účastnit se jazykového vzdělávání, Komise zdůrazňuje, že pokud by se mělo u uchazečů zohledňovat, že mohou své schopnosti rozvíjet po výběrovém řízení, znamenalo by to popření zájmu na organizaci výběrového řízení, jehož cílem je vybrat nejlepší uchazeče.
85 Komise zpochybňuje i argument Francouzské republiky, podle kterého jazykový režim stanovený napadeným oznámením o výběrovém řízení zohledňuje pouze jazykové požadavky související s prvotními posty, které budou úspěšní uchazeči uvedeného výběrového řízení zastávat, a limituje tyto uchazeče praxí upřednostňující jednojazyčnost. Podle Komise jazykový režim stanovený napadeným oznámením o výběrovém řízení nebrání přijímání úspěšných uchazečů, kteří vedle angličtiny hovoří dalšími jazyky, ani tomu, aby tyto osoby po svém přijetí takové jazyky používaly při neformální komunikaci.
86 Co se týče argumentu Francouzské republiky, podle kterého by bylo rozumnější postupně snižovat počet jazyků, kterých se týká volba druhého jazyka, spíše než přecházet od 24 jazyků k jazyku jedinému, Komise tvrdí, že takové snižování by neodpovídalo stávajícímu právnímu stavu, jelikož judikatura stanoví povinnost odůvodnit každé jazykové omezení a zakazuje zahrnutí každého dalšího jazyka, u kterého není možné prokázat, že je nezbytný k plnění služebních úkolů.
87 Stran argumentu Francouzské republiky, podle kterého nevyvážila jednotlivé zájmy, Komise připomíná, že výběrové řízení slouží především k výběru uchazečů za účelem přijetí.
88 Podle judikatury připomenuté v bodě 36 výše je na orgánu, který omezil jazykový režim výběrového řízení na omezený počet úředních jazyků Unie, aby prokázal, že takové omezení vskutku sleduje skutečné potřeby související s pracovními činnostmi, které budou přijatí uchazeči vykonávat, a je těmto potřebám přiměřené.
89 Z judikatury dále vyplývá, že je na orgánech, aby vzájemně vyvážily legitimní cíl odůvodňující omezení počtu jazyků výběrových řízení a možnosti přijatých úředníků naučit se u orgánů jazyky, které jsou v zájmu služby nezbytné (rozsudek ze dne 27. listopadu 2012, Itálie v. Komise, C‑566/10 P, EU:C:2012:752, bod 97).
90 V projednávané věci Komise netvrdí, že takové vyvažování provedla, nýbrž pouze uvádí, na straně jedné, že neexistovala jiná méně omezující řešení jazykového režimu, než který byl stanoven v napadeném oznámení o výběrovém řízení, jelikož zahrnutí jiného jazyka než angličtiny by nebylo v souladu s judikaturou Tribunálu, a to s ohledem na převažující význam angličtiny v dotyčných generálních ředitelstvích, a odkazuje, na straně druhé, na body 98 a 99 rozsudku ze dne 29. června 2011, Angioi v. Komise (F‑7/07, EU:F:2011:97).
91 Nicméně, zaprvé, jak bylo uvedeno v bodě 77 výše, Komise nemůže tvrdit, že omezení druhého jazyka výběrového řízení pouze na angličtinu bylo v souladu s judikaturou.
92 Zadruhé je třeba shodně s Francouzskou republikou uvést, že v bodech 98 a 99 rozsudku ze dne 29. června 2011, Angioi v. Komise (F‑7/07, EU:F:2011:97), se Soud pro veřejnou službu nevyslovil k otázce, zda unijní právo umožňuje, aby oznámení o výběrovém řízení omezilo některé testy na jediný jazyk, jak to stanoví jazykový režim napadeného oznámení o výběrovém řízení, nýbrž dospěl k závěru, že omezení volby druhého jazyka výběrového řízení na tři jazyky interní komunikace, a to i pro případ, že si uchazeč zvolí jazyk interní komunikace jako první jazyk, je v souladu s cílem, který EPSO v jím projednávané věci sledoval.
93 Je tudíž třeba konstatovat, že Komise neprokázala, že je sporné jazykové omezení přiměřené potřebám služby ve smyslu judikatury připomenuté v bodě 29 výše.
94 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba vyhovět prvnímu žalobnímu důvodu uplatněnému Francouzskou republikou.
95 Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že napadené oznámení o výběrovém řízení je třeba zrušit, aniž je třeba zkoumat ostatní žalobní důvody předložené Francouzkou republikou.
K nákladům řízení
96 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Francouzská republika požadovala náhradu nákladů řízení a Komise neměla ve věci úspěch, je namístě uložit Komisi, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Francouzské republiky.
97 Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu členské státy, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení. Belgické království, Řecká republika a Italská republika tedy ponesou vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (šestý senát)
rozhodl takto:
1) Oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/400/22 s názvem „Administrátoři (AD 7) a odborníci (AD 9) v oborech obranný průmysl a vesmír“ se zrušuje.
2) Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Francouzskou republikou.
3) Belgické království, Řecká republika a Italská republika ponesou vlastní náklady řízení.
Costeira | Kančeva | Tichy-Fisslberger |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 8. května 2024.
Podpisy.