Věc C‑435/12
ACI Adam BV a další
v.
Stichting de Thuiskopie
a
Stichting Onderhandelingen Thuiskopie vergoeding
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden)
„Řízení o předběžné otázce – Duševní vlastnictví – Autorská práva a práva s nimi související – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Směrnice 2001/29/ES – Článek 5 odst. 2 písm. b) a odst. 5 – Právo na rozmnožování – Výjimky a omezení – Rozmnožování pro soukromé užití – Oprávněnost původu rozmnoženiny – Směrnice 2004/48/ES – Oblast působnosti“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. dubna 2014
1. Sbližování právních předpisů – Autorské právo a práva s ním související – Směrnice 2001/29 – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Právo na rozmnožování – Výjimka pro soukromé rozmnožování – Restriktivní výklad – Možnost uložit nositelům autorských práv povinnost strpět porušování jejich práv – Nepřípustnost
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29, čl. 5 odst. 2)
2. Sbližování právních předpisů – Autorské právo a práva s ním související – Směrnice 2001/29 – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Právo na rozmnožování – Výjimka pro soukromé rozmnožování – Vnitrostátní právní předpisy nerozlišující mezi oprávněným a neoprávněným zdrojem, z něhož byly rozmnoženiny pořízeny – Nepřípustnost – Neexistence technologických prostředků k boji proti pořizování neoprávněných soukromých rozmnoženin – Neexistence vlivu
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29, bod 31 odůvodnění a čl. 5 odst. 2 písm. b) a články 5 a 6)
3. Sbližování právních předpisů – Dodržování práv duševního vlastnictví – Směrnice 2004/48 – Oblast působnosti – Žaloba na určení spravedlivé odměny, kterou musí hradit hospodářské subjekty nositelům autorských práv – Vyloučení
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48)
1. S ohledem na zásadu striktního výkladu ustanovení směrnice odchylujících se od obecné zásady zavedené toutéž směrnicí musí být jednotlivé výjimky a omezení podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2001/29 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti vykládány restriktivně. Takovýto výklad vyžaduje, aby výše zmíněné ustanovení týkající se podmínek uplatňování výjimek z práva na rozmnožování a jeho omezení bylo chápáno v tom smyslu, že sice nositelům autorských práv zakazuje dovolávat se svého výlučného práva dovolit nebo zakázat rozmnožování vůči osobám, které pořizují soukromé rozmnoženiny jejich děl, avšak brání tomu, aby toto ustanovení bylo chápáno v tom smyslu, že nad toto výslovně stanovené omezení ukládá nositelům autorských práv povinnost strpět porušování svých práv, které může být spojeno s pořizováním soukromých rozmnoženin.
(viz body 22, 23, 25, 31)
2. Pokud jde o výjimku pro soukromé rozmnožování stanovenou v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, musí být unijní právo, konkrétně uvedené ustanovení ve spojení s odstavcem 5 tohoto článku, vykládáno v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, které situaci, kdy zdroj, z něhož je rozmnoženina pro soukromé užití pořízena, je oprávněný, neodlišují od situace, kdy je tento zdroj neoprávněný. Skutečnost, že neexistuje žádný použitelný technologický prostředek ve smyslu článku 6 uvedené směrnice k boji proti pořizování neoprávněných soukromých rozmnoženin, nemůže tento závěr zpochybnit.
Členské státy totiž mají možnost volby, zda stanoví různé výjimky uvedené ve zmíněném článku 5, či nikoli, a to v souladu se svými právními tradicemi, jakmile se však rozhodly stanovit určitou výjimku, musí být tato výjimka uplatňována jednotně, aby tak nemohla ohrozit cíle zajištění řádného fungování vnitřního trhu sledované směrnicí 2001/29. Pokud by však členské státy měly možnost volby, zda přijmou či nepřijmou právní předpisy, které dovolují, že rozmnoženiny pro soukromé užití mohou být pořízeny též z neoprávněného zdroje, následkem toho by zcela zjevně byl zásah do řádného fungování vnitřního trhu.
Kromě toho uplatnění takových vnitrostátních právních předpisů je s to porušit některé podmínky stanovené v čl. 5 odst. 5 směrnice 2001/29. Kdyby se totiž připustilo, že takové rozmnoženiny mohou být pořízeny z neoprávněného zdroje, podporovalo by to oběh padělaných děl nebo nedovolených napodobenin, čímž by se zákonitě snížil objem prodeje nebo jiných zákonných obchodů souvisejících s chráněnými díly, což by bylo v rozporu s běžným způsobem užití uvedených děl. Kromě toho by uplatnění takových vnitrostátních právních předpisů mohlo způsobit nepřiměřenou újmu nositelům autorských práv.
Pokud jde konečně o spravedlivou odměnu nositelům autorských práv, takový systém poplatku, který při výpočtu spravedlivé odměny náležející oprávněným osobám neodlišuje situaci, kdy zdroj, z něhož byla rozmnoženina pro soukromé užití pořízena, je oprávněný, od situace, kdy tento zdroj je neoprávněný, nerespektuje přiměřenou rovnováhu mezi právy a zájmy autorů, kteří mají nárok na spravedlivou odměnu, a právy a zájmy uživatelů předmětů ochrany. V takovémto systému se totiž vzniklá újma, a tudíž výše spravedlivé odměny náležející oprávněným osobám, vypočítává na základě kritéria újmy vzniklé autorům jak v důsledku rozmnoženin pro soukromé užití pořízených z oprávněného zdroje, tak v důsledku rozmnoženin pořízených z neoprávněného zdroje. Takto vypočtená částka se následně v konečném důsledku promítne do ceny, kterou uživatelé předmětů ochrany zaplatí v okamžiku, kdy jsou jim vybavení, přístroje a nosiče umožňující pořizování soukromých rozmnoženin dány k dispozici.
(viz body 34, 35, 38–40, 45, 46, 53–55, 58, výrok 1)
3. Směrnice 2004/48 o dodržování práv duševního vlastnictví musí být vykládána v tom smyslu, že se neuplatní na takové řízení, v němž osoby povinné hradit spravedlivou odměnu navrhují, aby předkládající soud rozhodl v neprospěch instituce pověřené výběrem této odměny a jejím rozdělováním nositelům autorských práv, která se proti tomuto návrhu brání. Směrnice 2004/48 se totiž neuplatní na řízení, které nebylo zahájeno na základě žaloby podané nositeli práv, kterou by se tito domáhali předcházení, ukončení nebo nápravy jakéhokoli porušení existujícího práva duševního vlastnictví, nýbrž na základě žaloby podané hospodářskými subjekty ohledně spravedlivé odměny, již jsou povinny hradit.
(viz body 63–65, výrok 2)