Věc T‑63/10
Ivan Jurašinović
v.
Rada Evropské unie
„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Žádost o přístup k některým dokumentů vyměněným v průběhu procesu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii – Odepření přístupu – Riziko porušení ochrany mezinárodních vztahů – Riziko porušení ochrany soudního řízení a právního poradenství“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) ze dne 3. října 2012
1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Rozhodnutí Rady odepírající přístup k dokumentům – Dokumenty zpřístupněné třetím subjektem – Žaloba, která se stala bezpředmětnou – Odepření týkající se dokumentů vyměněných mezi unijními orgány a Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v rámci procesu před tímto soudem – Dokumenty, jež nelze považovat za zpřístupněné veřejnosti
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001)
2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Předmět – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Restriktivní výklad i uplatnění
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, body 4 a 11 odůvodnění a články 1 a 4)
3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Soudní přezkum – Rozsah – Meze
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a)]
4. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana soudních řízení – Převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění dokumentů – Povinnost orgánu zvážit existující zájmy
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, bod 2 odůvodnění a čl. 4 odst. 2 druhá odrážka)
5. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Rozhodnutí Rady o odepření přístupu k dokumentům vyměněným mezi unijními orgány a Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v rámci řízení před tímto soudem – Odepření založené na výjimkách týkajících se ochrany mezinárodních vztahů a ochrany soudního řízení a právního poradenství – Odkaz v napadeném rozhodnutí na jednací a důkazní řád MTTJ – Neexistence dopadu na legalitu odepření přístupu
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) a čl. 2 druhá odrážka a článek 9]
6. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana soudního řízení – Rozsah působnosti – Řízení probíhající před soudem, který není součástí unijního právního řádu ani právního řádu členského státu – Zahrnutí
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 druhá odrážka)
7. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana soudního řízení – Rozsah – Dokumenty vyměněné mezi prokurátorem nebo senátem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v rámci řízení před uvedeným soudem – Zahrnutí – Zprávy pozorovatelů Evropské unie přítomných v Chorvatsku v období od 1. do 31. srpna 1995 – Vynětí
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 druhá odrážka)
8. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Dokumenty pocházející od třetích osob – Povinnost předběžné konzultace s dotyčnými třetími osobami – Rozsah – Dokumenty vyměněné mezi prokurátorem nebo senátem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v rámci řízení před uvedeným soudem – Odepření přístupu založené na nemožnosti zpřístupnění těchto dokumentů podle pravidel transparentnosti ICTY – Nepřípustnost
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1, 2 a 4)
9. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – mezinárodní vztahy – Rozsah – Rozhodnutí Rady o odepření přístupu k dokumentům vyměněným mezi unijními orgány a Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v rámci procesu před tímto soudem – Výjimka, která se mezi těmito dokumenty vztahuje pouze na zprávy pozorovatelů Evropské unie přiložené ke korespondenci vyměněné mezi unijními orgány a ICTY – Opodstatněnost uplatnění výjimky
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka]
1. Žaloba na neplatnost rozhodnutí, kterým byl odmítnut přístup k dokumentům, je bezpředmětná v případě, že dotčené dokumenty byly zpřístupněny třetím subjektem a žadatel měl k uvedeným dokumentům přístup a mohl je zákonným způsobem použít, jako kdyby je získal na svou žádost podanou podle nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Dokumenty vyměněné mezi unijními orgány a Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v rámci procesu před tímto soudem nemohou však být považovány za zpřístupněné veřejnosti, neboť i když se v napadenému rozhodnutí uvádí, že je ICTY zpřístupnil veřejnosti prostřednictvím své soudní databáze, jakož i své internetové stránky, žádný z účastníků řízení nepředložil kopii těchto dokumentů, nebyl poskytnut žádný konkrétní odkaz ohledně jejich umístění na této internetové stránce a kromě toho je možné, že i když byly takové dokumenty ke dni vydání napadeného rozhodnutí na základě pravidel transparentnosti ICTY veřejné, byly tímto soudem znovu klasifikovány jako důvěrné.
(viz body 24–25)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 28–31)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 32–34)
4. Ze systematiky nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise a z cílů sledovaných právní úpravou Unie v této oblasti vyplývá, že soudní činnost je jako taková vyloučena z působnosti práva na přístup k dokumentům stanoveného touto právní úpravou. Aniž by bylo rozlišováno mezi jednotlivými fázemi řízení, je toto vyloučení odůvodněno nutností zajistit, aby v průběhu celého soudního řízení byla diskuze účastníků řízení, jakož i porada dotyčného soudu ve věci, která je předmětem probíhajícího řízení, vedena nerušeně.
Přestože má unijní orgán za to, že by zpřístupnění dokumentu porušilo ochranu soudního řízení stanovenou v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce uvedeného nařízení, je jeho povinností ověřit, zda neexistuje převažující veřejný zájem odůvodňující toto zpřístupnění bez ohledu na z toho vyplývající ohrožení, pokud jde o nerušený průběh diskuzí a porady dotyčného soudu ve věci, která je předmětem probíhajícího řízení. V tomto kontextu mu přísluší zvážit zvláštní zájem, jenž má být chráněn nezpřístupněním dotyčného dokumentu, a zejména veřejný zájem na zpřístupnění tohoto dokumentu vzhledem k výhodám vyplývajícím, jak to uvádí bod 2 odůvodnění tohoto nařízení, ze zvýšené transparentnosti, tedy lepšího zapojení občanů do rozhodovacího procesu, jakož i vyšší legitimity, účinnosti a odpovědnosti správních orgánů ve vztahu k občanům v demokratickém systému.
(viz body 35, 37–39)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 44–48)
6. I když s ohledem na cíle, které nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise sleduje, musí být výjimky, které stanoví, vykládány a používány striktně, nestanoví uvedené nařízení v souvislosti s působností čl. 4 odst. 2 druhé odrážky, u jakých soudů mohou být řízení chráněna před rizikem porušení, jež by pro ně představovalo zpřístupnění jednoho či více dokumentů.
Je nutné ostatně konstatovat, že ustanovení článku 4 nařízení č. 1049/2001, která stanoví výjimky, za nichž orgán, jemuž byla přeložena žádost o přístup k dokumentům, které má k dispozici, může odmítnout jejich zpřístupnění, obecně nestanoví žádnou vazbu mezi zájmy, které musí být chráněny v případě rizika porušení jejich ochrany, a Unií a jejími členskými státy. Pouze čl. 4 odst. 1 písm. a) čtvrtá odrážka nařízení č. 1049/2001 výslovně stanoví, že ohrozí-li zpřístupnění ochranu veřejného zájmu, pokud jde o finanční, měnovou a hospodářskou politiku Společenství nebo členského státu, musí být přístup odepřen. Článek 4 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 se týká rovněž Unie, jelikož jeho cílem je chránit rozhodovací proces orgánu.
Pokud by měl být přijat výklad, podle něhož mohou být chráněna na základě výjimky stanovené v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce nařízení č. 1049/2001 pouze soudní řízení, která probíhají před unijním soudem nebo před soudem některého z členských států, bylo by jej možné použít na jakoukoliv výjimku stanovenou v článku 4. Například v případě ochrany veřejného zájmu týkajícího se veřejné bezpečnosti by se jednalo pouze o veřejnou bezpečnost v rámci Unie nebo v jednom či několika členských státech. Tak by tomu bylo i v případě ochrany obchodních zájmů určité fyzické nebo právnické osoby, mezi které by nebyly zahrnuty zájmy fyzických osob s bydlištěm mimo Unii nebo právnických osob usazených tamtéž.
Takový systematický výklad článku 4 nařízení č. 1049/2001 přitom nelze přijmout. Žádný argument vycházející ze znění tohoto článku nemůže totiž vést k závěru, že soudní řízení ve smyslu jeho odstavce 2 druhé odrážky jsou pouze řízení, která probíhají před soudy Unie či soudy členských států, přičemž toto konstatování je posíleno zněním nařízení č. 1049/2001 jako celku, které stanoví vazbu na Unii nebo její členské státy pouze v určitých ohledech, které upravuje.
Z toho vyplývá, že nic v uvedeném nařízení nebrání tomu, aby soudní řízení, které má být chráněno výjimkou stanovenou v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce, probíhalo před soudem, který není součástí unijního právního řádu či právního řádu členského státu, a že uvedená výjimka může jmenovitě chránit soudní řízení probíhající před ICTY.
(viz body 55–60, 65)
7. Pojem „soudní řízení“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 druhé odrážky nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise musí být vykládán tak, že ochrana veřejného zájmu brání zpřístupnění obsahu dokumentů vyhotovených pouze pro účely konkrétního soudního řízení.
V zásadě mohou být chráněny před jakýmkoliv zpřístupněním, které je požadováno na základě nařízení č. 1049/2001, a to uplatněním výjimky ochrany soudního řízení stanovené v uvedeném ustanovení tohoto nařízení, dokumenty vyměněné mezi prokurátorem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nebo prvním senátem první instance ICTY a vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v rámci řízení před uvedeným soudem, jelikož se týkají aspektu organizace trestního řízení a odhalují způsob, jakým se soudní orgány ICTY rozhodly vést řízení, jakož i reakcí obhajoby a třetí strany na opatření přijatá těmito orgány, aby získaly důkazy nezbytné k řádnému průběhu řízení. Tak tomu naopak není u zpráv pozorovatelů Evropské unie přítomných v Chorvatsku v období od 1. do 31. srpna 1995, které si mezi sebou vyměnily unijními orgány a ICTY a které byly vyhotoveny více než deset let před začátkem uvedeného procesu, a z tohoto důvodu na ně nelze pohlížet jako na dokumenty vyhotovené pouze pro účely konkrétního soudního řízení.
(viz body 66, 74–76)
8. I když je v případě dokumentů pocházejících od třetích osob konzultace s dotyčnou třetí osobou obecně předchozí podmínkou pro posouzení, zda se mají uplatnit výjimky z přístupu stanovené v čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, tato konzultace s třetí osobou, která není členským státem, upravená v čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení, orgán nezavazuje, ale musí mu umožnit posoudit, zda se uplatní výjimka stanovená v odstavci 1 nebo 2 tohoto článku.
Když Rada odepřela přístup k dokumentům vyměněným mezi prokurátorem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nebo prvním senátem první instance ICTY a vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v rámci řízení před uvedeným soudem, přičemž to odůvodnila jedinou okolností, a to že tyto dokumenty nejsou přístupné podle pravidel transparentnosti ICTY, která ostatně nejsou v napadeném rozhodnutí jasně vymezena, aby dospěla k závěru, že existuje riziko porušení ochrany soudního řízení, je třeba ji chápat tak, že měla za to, že je vázána samotným vysvětlením poskytnutým ICTY. Rada se tak vzdala posuzovací pravomoci, kterou měla využít při rozhodování o použitelnosti výjimek z přístupu k dokumentům stanovených nařízením č. 1049/2001, konkrétně v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce, a dopustila se tak nesprávného právního posouzení.
(viz body 83, 87–88, 90)
9. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 95–96)