ROZSUDEK TRIBUNÁLU (kasační senát)

13. září 2011

Věc T‑62/10 P

Brigitte Zangerl-Posselt

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Přijímání – Oznámení o výběrovém řízení – Otevřené výběrové řízení – Nepřipuštění k praktickým a ústním zkouškám – Podmínky připuštění – Požadované diplomy – Článek 5 odst. 3 písm. a) bod ii) služebního řádu – Výklad – Zohlednění jednotlivých jazykových znění – Přípravné práce“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 30. listopadu 2009, Zangerl-Posselt v. Komise (F‑83/07, Sb. rozh. VS s. I‑A‑1‑463 a II‑A‑1‑2499) a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí:      Kasační opravný prostředek se zamítá. Brigitte Zangerl-Posselt ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Evropskou komisí v tomto stupni řízení.

Shrnutí

1.      Úředníci – Právní povaha vztahu existujícího mezi uchazečem a orgánem organizujícím otevřené výběrové řízení

(Služební řád, příloha III)

2.      Unijní právo – Výklad – Zásady – Autonomní výklad – Meze – Výklad čl. 5, odst. 3 písm. a) bod ii) služebního řádu

[Služební řád, čl. 5 odst. 3 písm. a) bod ii)]

3.      Unijní právo – Výklad – Vícejazyčné texty – Jednotný výklad – Zohlednění různých jazykových znění

1.      Otevřená výběrová řízení mající za cíl přijímání unijních úředníků jsou orgány organizována s cílem zajistit fungování unijní veřejné služby. Organizování těchto výběrových řízení je upraveno ustanoveními služebního řádu, zejména jeho přílohou III. V důsledku toho se na právní vztahy, které vzniknou mezi uchazeči – účastníky otevřeného výběrového řízení a orgánem, který toto řízení organizuje, vztahuje veřejné právo a podléhají obecným pravidlům správního práva.

(viz bod 36)

Odkazy:

Tribunál ze dne 29. ledna 1998, Affatato v. Komise, T‑157/96, Recueil FP, s. I‑A‑41 a II‑97, bod 19

2.      Znění ustanovení unijního práva, které neobsahuje žádný výslovný odkaz na právo členských států za účelem určení jeho smyslu a působnosti, musí být obvykle vykládáno autonomně, přičemž se musí přihlédnout ke kontextu ustanovení a cíli sledovanému dotčenou právní úpravou. Pouze v případě, že unijní soud nemůže najít v unijním právu nebo v obecných zásadách unijního práva skutečnosti, které mu umožní upřesnit obsah a působnost tohoto ustanovení na základě autonomního výkladu, může i bez existence výslovného odkazu odkázat pro účely aplikace unijního práva na právo členských států.

V rámci použití čl. odst. 3 písm. a) bodu ii) služebního řádu, který stanoví, že jedním z minimálních požadavků na vzdělání pro jmenování úředníkem na pracovní místo ve funkční skupině AST je „diplom umožňující přístup k postsekundárnímu vzdělávání“, se však Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když uvedené ustanovení vyložil autonomně a jednotně tak, že německý diplom „Realschulabschluss“ neumožňuje přístup k úrovni vzdělání, které v Německu odpovídá „postsekundäre Bildung“ ve výše uvedeném smyslu, neboť uvedený článek obsahuje hledisko, a to úroveň vzdělání, ke které musí požadovaný diplom nebo titul poskytovat přístup, což umožňuje specifikovat jeho obsah a působnost. Toto srovnávací hledisko je zásadní pro zajištění dodržení zásady rovného zacházení mezi osobami, které se účastní výběrového řízení s cílem případného jmenování úředníkem na pracovní místo ve funkční skupině AST.

(viz body 41 a 43)

Odkazy:

Tribunál ze dne 18. prosince 1992, Díaz García v. Parlament, T‑43/90, Recueil, s. II‑2619, bod 36 a citovaná judikatura; Tribunál ze dne 18. prosince 1992, Khouri v. Komise, T‑85/91, Recueil, s. II‑2637, bod 32 a citovaná judikatura

3.      Nezbytnost jednotného použití, a tím i jednotného výkladu unijních právních předpisů vylučuje, aby byl text posuzován osamoceně v jednom ze svých znění, ale vyžaduje, aby byl vykládán v závislosti jak na skutečné vůli jeho autora, tak na cíli, který je jím sledován, zejména s ohledem na znění ve všech unijních jazycích.

(viz bod 42)

Odkazy:

Soudní dvůr ze dne 12. listopadu 1969, Stauder, 29/69, Recueil, s. 419, bod 3; Soudní dvůr ze dne 17. července 1997, Ferriere Nord v. Komise, C‑219/95 P, Recueil, s. I‑4411, bod 15

Tribunál ze dne 29. září 1999, Neumann a Neumann-Schölles v. Komise, T‑68/97, Recueil FP, s. I‑A‑193 a II‑1005, bod 79