Věc T‑480/12
The Coca-Cola Company
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Master – Starší obrazové ochranné známky Společenství Coca-Cola a starší národní obrazová ochranná známka C – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 – Podobnost označení – Důkazy týkající se obchodního užívání přihlášené ochranné známky“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 11. prosince 2014
1. Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky, která má dobré jméno – Ochrana starší ochranné známky s dobrým jménem rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné – Podmínky – Spojitost mezi ochrannými známkami – Kritéria pro posouzení
(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 5)
2. Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky, která má dobré jméno – Ochrana starší ochranné známky s dobrým jménem rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné – Podobnost mezi dotčenými ochrannými známkami – Kritéria pro posouzení
(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 5)
3. Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky, která má dobré jméno – Ochrana starší ochranné známky s dobrým jménem rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné – Obrazová ochranná známka Master – Obrazové ochranné známky Coca-Cola a C
(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 5)
4. Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky zapsané pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby – Ochrana starší ochranné známky s dobrým jménem rozšířená na výrobky nebo služby, které nejsou podobné – Podmínky – Neoprávněný prospěch získaný z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky
(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 5)
1. Ze znění čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství vyplývá, že jeho použití podléhá následujícím podmínkám: zaprvé totožnosti nebo podobnosti kolidujících ochranných známek; zadruhé existenci dobrého jména starší ochranné známky uplatňované v námitkách a zatřetí existenci nebezpečí, že užívání přihlašované ochranné známky bez řádného důvodu by neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu. Tyto podmínky jsou kumulativní a neexistence jedné z nich postačuje k tomu, aby se uvedené ustanovení nepoužilo.
Podle ustálené judikatury jsou různé zásahy uvedené v čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009 následkem jistého stupně podobnosti mezi starší ochrannou známkou a ochrannou známkou, jejíž zápis je požadován, kvůli níž si dotčená veřejnost tyto dvě ochranné známky uvede do vzájemné souvislosti, tedy vytvoří si mezi nimi spojitost, i když je nezbytně nezaměňuje. Existence spojitosti mezi ochrannou známkou, jejíž zápis je požadován, a starší ochrannou známkou s dobrým jménem, která musí být posuzována globálně, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu, je tedy základní podmínkou pro použití tohoto ustanovení.
Mezi tyto faktory patří zaprvé stupeň podobnosti mezi kolidujícími označeními, zadruhé povaha výrobků nebo služeb, pro které jsou zapsána kolidující označení, včetně míry blízkosti nebo rozdílnosti těchto výrobků nebo služeb, jakož i dotčené veřejnosti, zatřetí intenzita dobrého jména starší ochranné známky, začtvrté stupeň inherentní rozlišovací způsobilosti nebo rozlišovací způsobilosti získané užíváním starší ochranné známky a zapáté existence nebezpečí záměny u veřejnosti.
(viz body 25–27)
2. Podle judikatury Soudního dvora existence podobnosti mezi starší ochrannou známkou a zpochybněnou ochrannou známkou představuje podmínku pro použití, jež je společná čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství. Tato podmínka podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami předpokládá jak v rámci čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, tak v rámci jeho čl. 8 odst. 5 existenci zejména prvků vzhledové, sluchové či pojmové podobnosti.
Stupeň podobnosti požadovaný v rámci každého z uvedených ustanovení je zajisté odlišný. Zatímco uplatnění ochrany zavedené čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 je podmíněno konstatováním takového stupně podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami, že u dotčené veřejnosti mezi nimi existuje nebezpečí záměny, není existence takového nebezpečí naproti tomu vyžadována pro ochranu přiznanou čl. 8 odst. 5. Zásahy uvedené v tomto odstavci 5 tak mohou být následkem nižšího stupně podobnosti mezi starší a přihlášenou ochrannou známkou, je-li tento stupeň dostatečný k tomu, aby si dotčená veřejnost dané ochranné známky uvedla do vzájemné souvislosti, to znamená, že si vytvořila mezi nimi spojitost.
Ačkoli globální posouzení existence spojitosti mezi starší ochrannou známkou a zpochybněnou ochrannou známkou ve smyslu čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009 předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledňovanými faktory, přičemž nízký stupeň podobnosti mezi ochrannými známkami tak může být vyvážen vysokou rozlišovací způsobilostí starší ochranné známky, nic to nemění na tom, že v případě neexistence jakékoli podobnosti mezi starší ochrannou známkou a zpochybněnou ochrannou známkou proslulost či dobré jméno starší ochranné známky, stejně tak jako totožnost či podobnost dotčených výrobků či služeb, nestačí k tomu, aby byla u dotčené veřejnosti konstatována existence nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami nebo spojitosti mezi nimi. Totožnost nebo podobnost kolidujících ochranných známek je totiž podmínkou nezbytnou pro použití jak čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, tak čl. 8 odst. 5 tohoto nařízení. Tato ustanovení tedy zjevně použít nelze, pokud Tribunál jakoukoli podobnost kolidujících ochranných známek vyloučí. Pouze v případě, kdy kolidující ochranné známky vykazují určitou podobnost, byť nízkou, přísluší uvedenému soudu, aby provedl globální posouzení za účelem určení, zda i přes nízký stupeň podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje z důvodu výskytu takových jiných relevantních faktorů, jako je proslulost či dobré jméno starší ochranné známky, nebezpečí záměny či spojitost mezi těmito ochrannými známkami u dotčené veřejnosti.
Z této judikatury Soudního dvora jasně vyplývá, že existence totožnosti či podobnosti, byť nízké, mezi kolidujícími ochrannými známkami představuje podmínku, které podléhá použití čl. 8 odst. 5 nařízení č. 207/2009, a nikoli pouhý faktor pro posouzení existence spojitosti mezi uvedenými ochrannými známkami ve smyslu tohoto ustanovení. Tento závěr ostatně vyplývá přímo z následujícího výrazu, použitého v uvedeném článku: „pokud je [přihlášená ochranná známka] totožná se starší ochrannou známkou nebo je jí podobná“.
(viz body 31–34)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 64, 65, 70, 74–76)
4. Neoprávněný prospěch získaný z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky je prokázán zejména v případě pokusu o zjevné užívání nebo parazitování na pověsti známé ochranné známky, a že se tedy odkazuje na pojem „nebezpečí parazitování“. Jinak řečeno, jde o nebezpečí, že image ochranné známky s dobrým jménem nebo vlastnosti odrážené touto ochrannou známkou budou přenášeny na výrobky označené přihlašovanou ochrannou známkou, takže jejich uvádění na trh by mohlo být touto asociací se starší ochrannou známkou s dobrým jménem usnadněno.
Nebezpečí parazitování se odlišuje od „nebezpečí rozmělnění“, což je pojem, podle něhož újma způsobená rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky je obvykle prokázána, jestliže by účinkem užívání ochranné známky, jejíž zápis je požadován, bylo to, že by starší ochranná známka již nebyla způsobilá vyvolat bezprostřední asociaci s výrobky, pro které je zapsána a užívána, a dále od „nebezpečí pošpinění“, což je pojem, podle něhož újma způsobená rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky je obvykle prokázána, jestliže výrobky, pro které je zápis přihlašované ochranné známky požadován, jsou vnímány veřejností takovým způsobem, že atraktivita starší ochranné známky je tím snížena.
Podle ustálené judikatury lze závěr o nebezpečí parazitování, stejně jako o nebezpečí rozmělnění či pošpinění stanovit zejména na základě logických dedukcí vyplývajících z analýzy pravděpodobnosti, pokud se neomezují na pouhé domněnky, a zohlednění praxe obvyklé v relevantním obchodním odvětví, jakož i všech ostatních okolností projednávaného případu.
Soudní dvůr konkrétně rozhodl, že při globálním posouzení, které má určit existenci neoprávněného prospěchu z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky, je třeba vzít na zřetel zejména skutečnost, že užití krabiček a flakonů podobných krabičkám a flakonům parfémů, jež jsou napodobovány, má za cíl těžit pro účely reklamy z rozlišovací způsobilosti a dobrého jména ochranných známek, pod nimiž jsou tyto parfémy uváděny na trh. Soudní dvůr rovněž upřesnil, že pokud se třetí osoba pokouší užitím označení podobného ochranné známce s dobrým jménem kráčet ve stopách této ochranné známky s cílem využít její přitažlivosti, jejího dobrého jména a její prestiže, jakož i využívat – bez jakékoli finanční kompenzace a aniž musí vyvíjet v tomto ohledu vlastní úsilí – obchodního úsilí vyvinutého majitelem ochranné známky k vytvoření a pěstování image této ochranné známky, musí být výtěžek tohoto využívání považován za získaný neoprávněně z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména uvedené ochranné známky.
Tato judikatura však relevantní důkazy, které je třeba zohlednit pro účely prokázání nebezpečí parazitování, a sice nebezpečí, že bude neprávem těženo z rozlišovací způsobilosti či dobrého jména starších ochranných známek, nikterak neomezuje pouze na přihlášenou ochrannou známku, ale umožňuje rovněž zohlednění všech důkazů sloužících k provedení uvedené analýzy pravděpodobnosti, pokud jde o úmysly majitele přihlášené ochranné známky, a tím spíše důkazů týkajících se skutečného obchodního užívání přihlášené ochranné známky.
(viz body 82–85, 88)