ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu)
15. dubna 2021(*)
„Řízení o předběžné otázce – Zemědělství – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) – Nařízení (ES) č. 1698/2005 – Nařízení (EU) č. 65/2011 – Článek 16 odst. 5 třetí pododstavec – Nařízení (ES) č. 73/2009 – Články 4 a 6 – Nařízení (ES) č. 1122/2009 – Podpora pro rozvoj venkova – Agroenvironmentální platby – Podpora pro zachování biologické rozmanitosti travních porostů – Nedodržení podmínek pro poskytnutí těchto plateb – Předčasné sečení – Snížení a vyloučení uvedených plateb – Závazné normy – Povinné požadavky na hospodaření – Minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu – Závazky nad rámec odpovídajících závazných norem, minimální požadavky a další odpovídající závazné požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy“
Ve věci C‑736/19,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Augstākā tiesa (Senāts) (Nejvyšší soud, Lotyšsko) ze dne 30. září 2019, došlým Soudnímu dvoru dne 7. října 2019, v řízení
ZS „Plaukti“
za přítomnosti:
Lauku atbalsta dienests
SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),
ve složení L. Bay Larsen (zpravodaj), předseda senátu, C. Toader a M. Safjan, soudci,
generální advokátka: J. Kokott,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za lotyšskou vládu původně L. Juškeviča, V. Soņeca a K. Pommere, poté K. Pommere, jako zmocněnkyněmi,
– za Evropskou komisi M. Kaduczakem a A. Saukou, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 16 odst. 5 třetího pododstavce a čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova (Úř. věst. 2011, L 25, s. 8 a tisková oprava Úř. věst. 2011, L 201, s. 20), čl. 39 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2005, L 277, s. 1), jakož i článků 4 a 6 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. 2009, L 30, s. 16).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi ZS „Plaukti“ (dále jen „Plaukti“), zemědělským podnikem usazeným v Lotyšsku, a Lauku atbalsta dienests (úřad pro podporu venkova, Lotyšsko) ve věci odmítnutí posledně uvedeného vyplatit podporu na zachování biologické rozmanitosti travních porostů (dále jen „podpora na zachování biologické rozmanitosti travních porostů“).
Právní rámec
Unijní právo
Nařízení č. 1698/2005
3 Bod 35 odůvodnění nařízení č. 1698/2005 uváděl:
„Agroenvironmentální platby by měly i nadále hrát významnou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje venkovských oblastí a při odezvě na zvyšující se poptávku společnosti po službách v oblasti životního prostředí. Měly by zemědělce a ostatní správce půdy více podporovat v tom, aby sloužili společnosti jako celku tím, že zavedou nebo budou nadále používat metody zemědělské produkce slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí, krajiny a jejích vlastností, přírodních zdrojů, půdy a genetické rozmanitosti. […]“
4 Článek 36 tohoto nařízení je součástí jeho hlavy IV kapitoly I oddílu 2 osy 2, jejíž oddíl je nadepsaný „Zlepšování životního prostředí a krajiny“. Tento článek stanovil:
„Podpora podle tohoto oddílu se vztahuje na:
a) opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy prostřednictvím:
[…]
iv) agroenvironmentálních plateb,
[…]“
5 Článek 39 odst. 1 až 3 uvedeného nařízení stanovil:
„1. Členské státy poskytují podporu podle čl. 36 písm. a) bodu iv) na celém svém území podle svých zvláštních potřeb.
2. Agroenvironmentální platby se poskytují zemědělcům, kteří dobrovolně přijmou agro-environmentální závazky. […]
3. Agroenvironmentální platby se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem stanovených podle článků 4 a 5 a příloh III a IV nařízení [Rady] (ES) č. 1782/2003 [ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst 2005, L 277, s. 1)] a minimálních požadavků, jež se týkají používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších odpovídajících závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy a určených v programu.
Tyto závazky se přijímají zpravidla na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a odůvodněných případech se postupem podle čl. 90 odst. 2 pro určité typy závazků stanoví delší období.“
Nařízení č. 65/2011
6 Článek 6 odst. 2 nařízení č. 65/2011 stanovil:
„Pro účely této hlavy se rozumí:
a) ‚opatřením týkajícím se plochy‘ opatření nebo dílčí opatření, u nichž je podpora založena na velikosti vykázané plochy;
[…]
c) ‚zjištěnou plochou‘ se rozumí plocha pozemků či parcel, na niž je žádána podpora a jež je určena v souladu s článkem 11 a čl. 15 odst. 3, 4 a 5 tohoto nařízení.
[…]“
7 Článek 16 tohoto nařízení, nadepsaný „Snížení a vyloučení ve vztahu k velikosti plochy“, v odstavci 2, odst. 3 prvním a druhém pododstavci a v odst. 5 prvním, druhém a třetím pododstavci stanovil:
„2. Pro účely tohoto článku se plochy vykázané příjemcem, na které dostává stejnou míru podpory v rámci určitého opatření týkajícího se plochy, považují za jednu skupinu plodin. […]
3. Pokud je zjištěná plocha s určitou skupinou plodin větší než plocha vykázaná v žádosti o platbu, použije se pro výpočet podpory vykázaná plocha.
Pokud plocha vykázaná v žádosti o platbu překročí plochu zjištěnou pro danou skupinu plodin, vypočítá se podpora na základě plochy zjištěné pro tuto skupinu plodin. […]
[…]
5. V případě uvedeném v odst. 3 druhém pododstavci se podpora vypočte na základě zjištěné plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, pokud tento rozdíl přesahuje buď 3 %, nebo dva hektary, ale nepřevyšuje 20 % zjištěné plochy.
Pokud je rozdíl větší než 20 % zjištěné plochy, neposkytne se pro dotyčnou skupinu plodin žádná podpora.
Pokud rozdíl přesahuje 50 %, je příjemce rovněž vyloučen z poskytování podpory do výše, která odpovídá rozdílu mezi plochou vykázanou v žádosti o platbu a zjištěnou plochou.“
8 Článek 18 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení stanovil:
„1. Požadovaná podpora se sníží či zamítne, pokud nejsou splněny následující povinnosti a kritéria:
a) v případě opatření uvedených v čl. 36 písm. a) bodech iv) a v) a v písm. b) bodě v) nařízení [č. 1698/2005] odpovídající závazné normy a minimální požadavky pro používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, jiné příslušné povinné požadavky uvedené v čl. 39 odst. 3, čl. 40 odst. 2 a čl. 47 odst. 1 nařízení [č. 1698/2005], dále pak závazky, jež jdou nad rámec uvedených norem a požadavků […]“.
9 Článek 22 téhož nařízení stanovil:
„Pokud se použije vícero snížení, pak se použijí v následujícím pořadí:
– nejprve podle čl. 16 odst. 5 a 6 a čl. 17 odst. 4 a 5 tohoto nařízení;
– poté podle článku 18 tohoto nařízení;
[…]“
Nařízení č. 73/2009
10 Článek 4 odst. 1 nařízení č. 73/2009 stanovil:
„Zemědělec, který dostává přímé platby, splňuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II, jakož i požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 6.
Povinnosti uvedené v prvním pododstavci se použijí, pouze pokud se týkají zemědělské činnosti zemědělce nebo zemědělské plochy zemědělského podniku.“
11 Článek 6 odst. 1 tohoto nařízení stanovil:
„Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Členské státy nesmí stanovit minimální požadavky, které nejsou uvedeny v tomto rámci.“
12 Přílohy II a III uvedeného nařízení upřesňovaly předepsané požadavky týkající se hospodaření, jakož i dobrého zemědělského a environmentálního stavu, o nichž hovoří články 5 a 6 téhož nařízení.
Nařízení (ES) č. 1122/2009
13 Článek 71 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. 2009, L 316, s. 65), stanovil:
„Aniž je dotčen článek 77, pokud ke zjištěnému porušení došlo z nedbalosti zemědělce, použije [provede] se snížení. Toto snížení zpravidla činí 3 % celkové částky podle čl. 70 odst. 8.
Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části zprávy o kontrole v souladu s čl. 54 odst. 1 písm. c) rozhodnout buď o snížení tohoto procentního podílu na 1 %, nebo o jeho zvýšení na 5 % celkové částky anebo, v případech uvedených v čl. 54 odst. 1 písm. c) druhém pododstavci, žádné snížení vůbec neuložit.“
Lotyšské právo
Vyhláška č. 295
14 Ministru kabineta Noteikumi Nr. 295 par valsts un Eiropas Savienības lauku attīstības atbalsta piešķiršanu, administrēšanu un uzraudzību vides un lauku ainavas uzlabošanai (vyhláška Rady ministrů č. 295 o poskytování, řízení a kontrole státních podpor a podpor z prostředků Evropské unie na rozvoj zemědělství, určených ke zlepšení zemědělské a přírodní krajiny) ze dne 23. března 2010 (Latvijas Vēstnesis, 2010, č. 50), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „vyhláška č. 295“), které bylo v platnosti do 28. března 2015, v článku 1 stanovila:
„Tato vyhláška stanoví pravidla poskytování, správy a kontroly státních podpor a podpor Evropské unie pro rozvoj venkova, zejména na podporu opatření ke zlepšení životního prostředí a přirozeného prostředí, která jsou uplatňována v souladu s nařízením č. 1698/2005.“
15 Článek 38 vyhlášky č. 295 stanovil:
„Žadatel může obdržet podporu na zemědělské plochy určené pro jednu ze způsobilých plodin uvedených na seznamu v příloze 2 této vyhlášky, které jsou definovány jako travní porosty vysoké přírodní hodnoty, pokud splní následující podmínky:
[…]
38.3 travní porosty vysoké přírodní hodnoty jsou každoročně využívány pro pastvu a jsou sečeny a je zachováván určitý počet kusů hospodářských zvířat, přičemž tento počet představuje po přepočtu na jednotky hovězího dobytka hustotu od 0,4 do 0,9 jednotky na hektar, nebo jsou tyto travní porosty v období od 1. srpna do 15. září minimálně jednou sečeny. Posečené traviny se z pole sklidí a odvezou, nebo se zmulčují.“
16 Bod 3 oddílu 4.3 (Zachování biologické rozmanitosti travních porostů) přílohy 9 této vyhlášky stanovil:
„Pokud žadatel o podporu plochu vykázanou v žádosti nepokosil v období od 1. srpna do 15. září, není mu po prvním porušení vyplacena částka podpory na tuto plochu za běžný rok. V případě opakovaného porušení jsou všechny závazky zrušeny a žadatel o podporu vrátí úřadu pro podporu venkova celkovou částku podpor obdržených na dotčenou plochu do daného okamžiku.“
Vyhláška č. 139
17 Ministru kabineta Noteikumi Nr. 139 Kārtība, kādā tiek piešķirts valsts un Eiropas Savienības atbalsts lauksaimniecībai tiešā atbalsta shēmu ietvaros (vyhláška Rady ministrů č. 139, kterou se upravují postupy poskytování státní podpory a podpory Evropské unie pro zemědělství v rámci režimů přímé podpory) ze dne 12. března 2013 (Latvijas Vēstnesis, 2013, č. 65), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „vyhláška č. 139), v článku 1 stanovila:
„Tato vyhláška stanoví podmínky poskytování státní podpory a podpory Evropské unie na rozvoj zemědělství v rámci systému přímé podpory v souladu s nařízením č. 73/2009.“
18 Článek 18 vyhlášky č. 139 stanovil:
„Pokud zemědělec žádá pro určitou plochu současně vyplacení podpory uvedené v bodu 2.1 této vyhlášky (jednotná platba na plochu) a vyplacení podpory v rámci opatření ‚Agroenvironmentální platby‘ v souladu s právními předpisy v oblasti poskytování, správy a kontroly státních podpor a podpor Evropské unie na rozvoj venkova a zlepšení životního prostředí a přirozeného prostředí:
[…]
18.2 aniž jsou dotčeny podmínky uvedené v bodě 15.4 této vyhlášky, pokud zemědělec žádá o podporu v rámci dílčího opatření ‚Zachování biologické rozmanitosti travních porostů‘ nebo dílčího opatření ‚Zavádění ochranných pásem‘:
18.2.1 minimálně jednou ročně musí být trvalé louky a stálé pastviny, jakož i orná půda posečeny a posečené traviny musí být sklizeny nebo zmulčovány (v období od 1. srpna do 15. září běžného roku), nebo musí být tyto louky a pastviny využívány k pastvě nebo musí být posečeny.“
19 Článek 19 této vyhlášky stanovil:
„Pokud zemědělec nedodrží některý z požadavků týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, uvedených v článcích 15 a 18 této vyhlášky, sníží se částka podpory uvedené v článku 2 této vyhlášky (s výjimkou bodu 2.6 tohoto článku) v souladu s články 70 až 72 nařízení č. 1122/2009.“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
20 Dne 13. května 2014 podal Plaukti u úřadu pro podporu venkova pro rok 2014 žádost o jednotnou platbu na plochu, jakož i žádost o agroenvironmentální platbu v rámci podpory na zachování biologické rozmanitosti travních porostů týkající se dvou polí s celkovou rozlohou 18,26 hektaru.
21 Po částečné kontrole na místě provedené úřadem pro podporu venkova dne 31. července 2014 tento úřad konstatoval, že dotyčná pole byla posečena před 1. srpnem 2014 v rozporu s podmínkami pro poskytnutí podpory na zachování biologické rozmanitosti travních porostů.
22 Z toho důvodu úřad pro podporu venkova rozhodnutím ze dne 27. června 2015 odmítl poskytnout Plaukti tuto podporu, pokud jde o předmětných 18,26 hektaru, pro celý rok 2014. Tento úřad vyloučil Plaukti z nároku na uvedenou podporu ve výši 2 245,98 eura a nařídil, aby tato částka byla započtena na jakoukoli platbu, kterou Plaukti obdrží v následujících třech kalendářních letech. Kromě toho bylo provedeno snížení téže podpory o 1 % z důvodu porušení dobrého zemědělského a environmentálního stavu.
23 Plaukti napadl toto rozhodnutí u administratīvā rajona tiesa (okresní správní soud, Lotyšsko) a poté u Administratīvā apgabaltiesa (krajský správní soud, Lotyšsko).
24 Poté, co byla zamítnuta jeho žaloba i odvolání, podal Plaukti kasační opravný prostředek k Augstākā tiesa (Senāts) (Nejvyšší soud, Lotyšsko).
25 Předkládající soud má vzhledem k tomu, že je nesporné, že dotyčná pole byla posečena před 1. srpnem, za to, že je třeba v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení č. 65/2011 použít vnitrostátní ustanovení, podle kterého se pro běžný rok nevyplatí žádná podpora na zachování biologické rozmanitosti travních porostů pro příslušné plochy.
26 Tento soud si však klade otázku ohledně přiměřenosti ostatních sankcí uložených úřadem pro podporu venkova, zejména zaprvé vyloučení žalobce v původním řízení z nároku na podporu na zachování biologické rozmanitosti travních porostů ve výši částky odpovídající rozdílu mezi plochou vykázanou v žádosti o platbu a zjištěnou plochou, tedy povinnosti náhrady za tři kalendářní roky v souladu s čl. 16 odst. 5 třetím pododstavcem nařízení č. 65/2011, a jednak snížení všech plateb podpory vyplácených žalobci v souladu s čl. 71 odst. 1 nařízení č. 1122/2009 o 1 % z důvodu nedodržení požadavků na dobrý zemědělský a environmentální stav, pokud nebyla zjištěna žádná změna skupiny plodin. Uvedený soud se zamýšlí konkrétně nad otázkou, zda se použije čl. 16 odst. 5 třetí pododstavec nařízení č. 65/2011, pokud v projednávané věci nebyla, i když Plaukti nesplnil podmínky poskytnutí podpory na zachování biologické rozmanitosti travních porostů, zjištěna žádná změna skupiny plodin.
27 Stejně tak si předkládající soud klade otázku, zda v případě, kdy je zjištěno, že plocha skupiny plodin vykázaná v žádosti o platbu neodpovídá zjištěné ploše, a sice obdělávané ploše zjištěné při provedené kontrole na místě, je třeba současně uplatnit sankci stanovenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) nařízení č. 65/2011 a sankci stanovenou v čl. 16 odst. 5 třetím pododstavci tohoto nařízení. Tento soud má v tomto ohledu za to, že uložení obou sankcí za jediné porušení může být v rozporu se zásadou proporcionality.
28 Tento soud má také pochybnosti týkající se otázky, zda je požadavek, uvedený v bodě 18.2.1 vyhlášky č. 139, v souladu s požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav, stanovenými v ustanoveních článků 4 a 6 nařízení č. 73/2009, a požadavky týkajícími se agro-environmentálních závazků, stanovenými v čl. 39 odst. 3 nařízení č. 1698/2005.
29 Za těchto podmínek se Augstākā tiesa (Senāts) (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Použije se čl. 16 odst. 5 třetí pododstavec nařízení [č. 65/2011], pokud žalobce nesplnil požadavky týkající se sečení plochy, pro kterou byla podána žádost o podporu na zachování biologické rozmanitosti travních porostů (požadavek jdoucí nad rámec závazných norem stanovených v čl. 39 odst. 3 nařízení č. 1698/2005), aniž byla zjištěna změna skupiny plodin?
2) Lze za jediné porušení uložit zároveň sankci stanovenou v čl. 16 odst. 5 třetím pododstavci nařízení č. 65/2011 a sankci stanovenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení?
3) Nebrání články 4 a 6 [nařízení č. 73/2009] ve spojení s čl. 39 odst. 3 [nařízení č. 1698/2005] vnitrostátní právní úpravě, podle níž jeden a týž požadavek může představovat současně minimální požadavek (normu) a požadavek jdoucí nad rámec odpovídajících minimálních požadavků (podmínku vyplacení agroenvironmentální podpory)?“
K předběžným otázkám
K první otázce
30 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 16 odst. 5 třetí pododstavec nařízení č. 65/2011 musí být vykládán v tom smyslu, že se použije v případě, kdy žadatel o podporu nedodržel agro-environmentální závazky týkající se požadavků na sečení, aniž byla zjištěna jakákoliv změna předmětné skupiny plodin.
31 V tomto ohledu je třeba uvést, že v souladu s čl. 36 písm. a) bodem iv) nařízení č. 1698/2005 se podpora stanovená v jeho hlavě IV kapitole I oddílu 2 ose 2, nadepsané „Zlepšování životního prostředí a krajiny“, vztahuje na opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy prostřednictvím „agroenvironmentálních plateb“.
32 Vedle toho z čl. 39 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení vyplývá, že členské státy poskytují podporu podle čl. 36 písm. a) bodu iv) na celém svém území podle svých zvláštních potřeb. Agroenvironmentální platby se poskytují zemědělcům, kteří dobrovolně přijmou agro-environmentální závazky.
33 Článek 18 odst. 1 písm. a) nařízení č. 65/2011 stanoví, že požadovaná podpora se sníží nebo zamítne, pokud zejména v případě opatření uvedených v čl. 36 písm. a) bodu iv) nařízení č. 1698/2005 nejsou splněny povinnosti a kritéria, jako jsou odpovídající závazné normy, další příslušné závazné požadavky uvedené v čl. 39 odst. 3 tohoto nařízení a závazky, které jdou nad rámec těchto norem a požadavků.
34 Z toho vyplývá, že nedodržení závazků přijatých ve prospěch agroenvironmentálního režimu vede ke snížení nebo zamítnutí agroenvironmentálních plateb.
35 Naproti tomu článek 16 nařízení č. 65/2011 se týká snížení a vyloučení ve vztahu k velikosti zemědělské plochy. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení se plochy vykázané příjemcem, na které dostává stejnou míru podpory v rámci určitého opatření týkajícího se plochy, považují za jednu skupinu plodin. Podle čl. 16 odst. 3 druhého pododstavce uvedeného nařízení platí, že pokud plocha vykázaná v žádosti o platbu překročí plochu zjištěnou pro danou skupinu plodin, vypočítá se podpora na základě plochy zjištěné pro tuto skupinu plodin. Podle čl. 16 odst. 5 třetího pododstavce téhož nařízení platí, že pokud rozdíl mezi plochou vykázanou v žádosti o platbu a plochou zjištěnou při provedené kontrole na místě přesahuje 50 %, je příjemce rovněž vyloučen z poskytování podpory do výše, která odpovídá tomuto rozdílu.
36 V projednávaném případě z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že z důvodu předčasného sečení nebylo dodrženo jedno z kritérií pro poskytnutí podpory na zachování biologické rozmanitosti travních porostů. Úřad pro podporu venkova měl tedy za to, že podmínky pro poskytnutí této podpory nebyly dodrženy ve vztahu k celé vykázané ploše a že je třeba dospět k závěru, že rozdíl mezi plochou vykázanou v žádosti o platbu a plochou zjištěnou při kontrole na místě byl 100 %. Tento úřad měl tedy za to, že vykázaná plocha přesahuje zjištěnou plochu o 100 %, což podle uvedeného úřadu odůvodňovalo vyloučení Plaukti z poskytování dotyčné podpory.
37 Jak přitom uvádí předkládající soud, jediným porušením konstatovaným úřadem pro podporu venkova za referenční období je předčasné sečení, aniž byla konstatována jakákoliv změna skupiny plodin. Za těchto okolností je třeba mít za to, že skutečnost, že Plaukti pokosil dotyčnou plochu před datem stanoveným k tomuto účelu, ještě neznamená, že vykázaná skupina plodin byla změněna způsobem odůvodňujícím vyloučení dotyčné osoby z poskytování podpory na základě čl. 16 odst. 5 třetího pododstavce nařízení č. 65/2011.
38 Tento výklad čl. 16 odst. 5 třetího pododstavce nařízení č. 65/2011 je v souladu s cílem agroenvironmentálních plateb, které by měly, jak vyplývá z bodu 35 odůvodnění nařízení č. 1698/2005, i nadále hrát významnou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje venkovských oblastí a při odezvě na zvyšující se poptávku společnosti po službách v oblasti životního prostředí.
39 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první položenou otázku odpovědět tak, že čl. 16 odst. 5 třetí pododstavec nařízení č. 65/2011 musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije v případě, kdy žadatel o podporu nedodržel agro-environmentální závazky týkající se podmínek sečení, aniž byla zjištěna jakákoliv změna dotyčné skupiny plodin.
K druhé otázce
40 Vzhledem k odpovědi podané na první otázku není třeba odpovídat na druhou položenou otázku.
K třetí otázce
41 Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda články 4 a 6 nařízení č. 73/2009 ve spojení s čl. 39 odst. 3 nařízení č. 1698/2005 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které jeden a týž požadavek může představovat jak jeden z minimálních požadavků týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, tak požadavek jdoucí nad rámec těchto minimálních požadavků, a sice podmínku poskytnutí agroenvironmentálních plateb.
42 Nejprve je třeba připomenout, že podle článku 4 nařízení č. 73/2009 musí zemědělci, kteří dostávají přímé platby, splňovat určité povinné požadavky na hospodaření, jakož i požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 6 tohoto nařízení.
43 Posledně uvedený článek ukládá členským státům povinnost dbát na to, aby veškerá zemědělská půda byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. V tomto ohledu musí členské státy stanovit minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu na základě rámce stanoveného v příloze III uvedeného nařízení a nemohou stanovit minimální požadavky, které nejsou v tomto rámci stanoveny.
44 Podle čl. 39 odst. 3 nařízení č. 1698/2005 se agroenvironmentální platby vztahují pouze na závazky, které jdou nad rámec závazných norem stanovených podle článků 4 a 5 a příloh III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, převzatých do článků 4 a 6 a příloh II a III nařízení č. 73/2009. Cílem čl. 39 odst. 3 nařízení č. 1698/2005 je tedy zajistit, aby dotyčné platby byly poskytovány pouze pro činnosti a postupy, které odpovídají cílům ochrany životního prostředí vyšším, než jsou závazné normy, jako jsou minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu.
45 Dále je třeba připomenout, že jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, bod 38.3 vyhlášky č. 295 provádí zejména požadavky týkající se agroenvironmentálních plateb. Tento bod zejména stanoví, že žadatel může získat podporu pro travní porosty vysoké přírodní hodnoty, pokud byly tyto travní porosty posečeny minimálně jednou v období od 1. srpna do 15. září.
46 Podle informací poskytnutých předkládajícím soudem představují pravidla sečení stanovená v lotyšském právu jak minimální požadavky, tak požadavky jdoucí nad rámec minimálních požadavků podle článků 4 a 6 nařízení č. 73/2009.
47 Zaprvé agro-evironmentální závazky přijaté podle článku 39 nařízení č. 1698/2005 musí jít nad rámec minimálních požadavků týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu popsaných v článcích 4 a 6 nařízení č. 73/2009. Zadruhé, jak bylo připomenuto v bodě 43 tohoto rozsudku, členské státy nemohou stanovit minimální požadavky, které nejsou stanoveny v příloze III posledně uvedeného nařízení.
48 Pro účely posouzení dodržení minimálních požadavků týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu vyplývajících z článků 4 a 6 nařízení č. 73/2009 je třeba se tedy ujistit, že tyto požadavky byly platně stanoveny na základě rámce stanoveného v příloze III tohoto nařízení. Je-li tomu tak, může nedodržení takového požadavku vést ke snížení podle čl. 71 odst. 1 nařízení č. 1122/2009.
49 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na třetí položenou otázku odpovědět tak, že články 4 a 6 nařízení č. 73/2009 ve spojení s čl. 39 odst. 3 nařízení č. 1698/2005 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které jeden a týž požadavek může představovat jak jeden z minimálních požadavků týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, tak požadavek, který jde nad rámec těchto minimálních požadavků, a sice podmínku pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb.
K nákladům řízení
50 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:
1) Článek 16 odst. 5 třetí pododstavec nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije v případě, kdy žadatel o podporu nedodržel agrenvironmentální závazky týkající se podmínek sečení, aniž byla zjištěna změna předmětné skupiny plodin.
2) Články 4 a 6 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, ve spojení s čl. 39 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které jeden a týž požadavek může představovat jak jeden z minimálních požadavků týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, tak požadavek, který jde nad rámec těchto minimálních požadavků, a sice podmínku pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb.
Podpisy.