Věc T-276/04
Compagnie maritime belge SA
v.
Komise Evropských společenství
„Hospodářská soutěž – Zneužití společného dominantního postavení – Námořní liniová konference – Rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta na základě dřívějšího rozhodnutí částečně zrušeného Soudním dvorem – Nařízení (EHS) č. 2988/74 – Přiměřená lhůta – Právo na obhajobu – Právní jistota – Překážka věci rozsouzené“
Shrnutí rozsudku
1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise – Rozhodnutí, kterým se konstatují protiprávní jednání a kterým se ukládá pokuta – Částečné zrušení týkající se uložení pokuty
(Článek 229 ES; nařízení Rady č. 17, č. 2988/74 a č. 4056/86, čl. 11 odst. 2, čl. 19 odst. 2 a 21)
2. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Promlčení v záležitostech stíhání – Přerušení – Dosah
?Nařízení Rady č. 17 a č. 2988/74, čl. 2 odst. 1 písm. d) a 2?
3. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Promlčení v oblasti pokut – Výlučné použití nařízení č. 2988/74
(Nařízení Rady č. 2988/74, čl. 2 odst. 1 a 3)
4. Hospodářská soutěž – Pokuty – Posouzení v závislosti na individuálním jednání podniku
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2)
5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria vymezená v pokynech přijatých Komisí – Použitelnost na porušení pravidel hospodářské soutěže v oblasti námořní dopravy
(Smlouva o ESUO, čl. 65 odst. 5; nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a č. 4056/86, čl. 19 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)
6. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Přitěžující a polehčující okolnosti
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, body 2 a 3)
7. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Nutnost zohlednit obraty dotčených podniků – Neexistence
(Nařízení Rady č. 4056/86)
1. Pokud v případě existence rozhodnutí Komise, které konstatuje porušení pravidel hospodářské soutěže a ukládá pokutu, soud Společenství z důvodu procesní vady částečně zrušil uvedené rozhodnutí ve vztahu k uložené pokutě, přičemž zamítl žalobní důvody týkající se zjištění protiprávního jednání, může Komise právem přijmout nové rozhodnutí týkající se jednak uložení nové pokuty na základě nezrušených částí prvního rozhodnutí, a jednak napravit formální nedostatky potvrzené soudem. Toto nové rozhodnutí se analyzuje výlučně jako rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta, a nikoliv jako rozhodnutí, kterým se konstatuje protiprávní jednání, a musí být tedy pod hrozbou protiprávnosti přijato v souladu s pravidly o promlčení stanovenými v nařízení č. 2988/74 o promlčení v záležitostech stíhání a výkonu práva v oblasti dopravy a hospodářské soutěže. V tomto ohledu, pokud jde konkrétněji o protiprávní jednání spáchané v oblasti námořní dopravy, ani nařízení č. 4056/86, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům [81 ES] a [82 ES] v námořní dopravě, ani nařízení č. 17 výslovně nevyloučila přijetí dvou formálně oddělených odlišných aktů na dvou odlišných právních základech, tedy aktu, kterým se konstatuje protiprávní jednání (v případě nařízení č. 4056/86 na základě jeho čl. 11 odst. 1), a aktu, kterým se ukládá pokuta (na základě čl. 19 odst. 2 téhož nařízení).
Po vyčerpání dostupných opravných prostředků proti takovému soudnímu rozhodnutí nebo po uplynutí lhůt stanovených pro uvedené prostředky nabývají nezrušené části prvního rozhodnutí Komise právní moci, jsou tedy s konečnou platností součástí právního řádu Společenství a mají veškeré právní účinky. Z toho plyne, že v rámci žaloby na neplatnost nového rozhodnutí Komise nemůže sankcionovaný podnik znovu zpochybňovat věcnou správnost zjištění protiprávního jednání, neboť to bylo s konečnou platností konstatováno Komisí v prvním rozhodnutí. Ze stejných důvodů se již daný podnik nemůže úspěšně dovolávat ani údajného porušení jeho práv obhajoby ve správním řízení předcházejícím přijetí prvního rozhodnutí, ani nedostatku odůvodnění vycházejícího ze skutečnosti, že nové rozhodnutí ukládající pokutu pouze a jednoduše odkázalo na nezrušené části prvního rozhodnutí konstatujícího protiprávní jednání. Krom toho Soud při výkonu své pravomoci přezkumu v plné jurisdikci podle článku 21 nařízení č. 4056/86 ve smyslu článku 229 ES může platně odkázat na nezrušené části rozhodnutí za účelem posouzení výše uložené pokuty.
(viz body 22–23, 55, 57, 60, 62–63, 76, 83, 110)
2. Přerušení promlčení totiž v souladu se zněním čl. 2 odst. 2 nařízení č. 2988/74 o promlčení v záležitostech stíhání a výkonu práva v oblasti dopravy a hospodářské soutěže platí pro všechny podniky, které se na daném protiprávním jednání podílely. V důsledku toho podnik, který je členem námořní liniové konference, nemůže namítat přerušení, ve vztahu k sobě, promlčecí lhůty týkající se protiprávního jednání, jehož se účastnil spolu s dalšími členy konference, pouze z důvodu, že není adresátem oznámení námitek určeného námořní liniové konferenci.
(viz body 30–31)
3. Nařízení č. 2988/74 o promlčení v záležitostech stíhání a výkonu práva v oblasti dopravy a hospodářské soutěže zavedlo ucelenou podrobnou právní úpravu lhůt, ve kterých byla Komise oprávněna, aniž by porušila základní požadavek právní jistoty, uložit pokuty podnikům, proti kterým se vedlo řízení podle pravidel hospodářské soutěže Společenství. V případě existence této právní úpravy musí být jakákoli úvaha spojená s povinností Komise vykonávat svou pravomoc ukládat pokuty v přiměřené lhůtě odmítnuta.
Tento závěr nemůže být zpochybněn uplatněním údajného porušení právní jistoty nebo práv obhajoby. Jednak totiž nařízení č. 2988/74 výslovně ve svém druhém bodě odůvodnění zohledňuje nutnost zajistit právní jistotu, konkrétně zavedením zásady promlčení. A jednak, jestliže nedošlo k promlčení stanovenému v uvedeném nařízení, nemá žádný podnik nebo sdružení podniků, proti kterým je vedeno šetření v oblasti politiky hospodářské soutěže podle nařízení č. 17 jistotu, pokud jde o výsledek tohoto řízení a případné uložení sankcí nebo pokut. Prodloužení doby trvání této nejistoty je tak vlastní řízením podle nařízení č. 17 a není samo o sobě porušením práva na obhajobu.
(viz body 41, 43)
4. Jestliže podnik svým chováním porušil článek 82 ES, nemůže se vyhnout sankci z důvodu, že ostatním hospodářským subjektům nebyla uložena pokuta, pokud situace posledně uvedených není předmětem řízení před soudem Společenství
(viz bod 94)
5. Pokyny o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO jsou rovněž obdobně použitelné na protiprávní jednání porušující pravidla v oblasti námořní dopravy, která byla konstatována a za která byla uložena sankce podle nařízení č. 4056/86, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům [81 ES] a [82 ES] v námořní dopravě.
(viz bod 109)
6. Komise nemůže být obecně povinna uplatnit pokračování protiprávního jednání jako přitěžující okolnost ani považovat ukončení protiprávního jednání za polehčující okolnost. Uplatnění snížení by totiž vedlo k dvojímu zohlednění délky trvání protiprávního jednání při výpočtu pokut. V důsledku toho Komise nikterak nemusí v rámci své posuzovací pravomoci přiznat snížení pokuty za ukončení zjevného protiprávního jednání, ať k tomuto ukončení došlo před, nebo po jejích zákrocích.
(viz bod 120)
7. Při určení výše pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže v oblasti námořní dopravy Komise není povinna provést výpočet podle obratu dotčených podniků.
V tomto ohledu je nerelevantní dovolávat se dřívější rozhodovací praxe Komise, protože jednak tato praxe sama o sobě nevytváří právní rámec pro pokuty v oblasti hospodářské soutěže, neboť ten je vymezen pouze v nařízení č. 4056/86, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům [81 ES] a [82 ES] v námořní dopravě, a jednak má Komise široký posuzovací prostor pro stanovení výše pokut za účelem směrování chování podniků ve smyslu dodržování pravidel hospodářské soutěže.
(viz body 131–133)