Věc T‑187/11
Mohamed Trabelsi a další
v.
Rada Evropské unie
„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku – Zmrazení finančních prostředků – Článek 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie – Žaloba na náhradu škody – Článek 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Tribunálu – Nepřípustnost“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 28. května 2013
1. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Návrhová žádání směřující k poskytnutí ochrany některému žalobci a k přiznání práva na odpověď jednomu nebo více žalobcům – Nepřípustnost
(Článek 13 SEU; článek 263 SFEU)
2. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Návrhové žádání znějící na uložení soudního příkazu orgánu – Nepřípustnost
(Článek 263 SFEU)
3. Řízení o předběžných opatřeních – Podmínky přípustnosti – Žaloba – Formální náležitosti – Samostatné podání – Neexistence – Nepřípustnost
(Článek 278 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2 a 3)
4. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Stručný popis žalobních důvodů – Žaloba na náhradu škody údajně způsobené unijním orgánem – Nedostatečné upřesnění jednání vytýkaného tomuto orgánu, povahy škody a příčinné souvislosti – Nepřípustnost
[Článek 340 druhý pododstavec SFEU; statut Soudního dvora, článek 21 a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
5. Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Návrhová žádání namířená proti členskému státu a předložená na základě ustanovení vnitrostátního práva – Nepřípustnost
(Článek 263 SFEU)
6. Evropská unie – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku – Zmrazení finančních prostředků osob podílejících se na zneužívání státních prostředků a fyzických nebo právnických osob nebo subjektů s nimi spojených – Orgán příslušný k podepsání rozhodnutí
(Článek 16 odst. 9 SEU a čl. 18 odst. 3 SEU; jednací řád Rady, čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec; rozhodnutí Rady 2011/79)
7. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální náležitosti – Určení předmětu sporu – Chybné označení použitelného předpisu – Neexistence vlivu – Podmínky
[Statut Soudního dvora, článek 21 a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]
8. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku – Zmrazení finančních prostředků osob podílejících se na zneužívání státních prostředků a fyzických nebo právnických osob nebo subjektů s nimi spojených – Rozhodnutí vydané v souvislostech, které jsou zúčastněné osobě známy a které jí umožňují pochopit dosah vůči ní přijatého opatření – Přípustnost stručného odůvodnění – Meze – Odůvodnění, jež nemůže spočívat v obecné a stereotypní formulaci
(Článek 296 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 41; rozhodnutí Rady 2011/79)
9. Evropská unie – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku – Zmrazení finančních prostředků osob podílejících se na zneužívání státních prostředků a fyzických nebo právnických osob nebo subjektů s nimi spojených – Omezení práva na vlastnictví – Podmínky – Stav, kdy jsou v prováděcím rozhodnutí dodrženy podmínky stanovené základním rozhodnutím – Absence – Porušení práva na vlastnictví
[Článek 21 odst. 2 písm. b) a d) SEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 17 odst. 1 a čl. 52 odst. 1; rozhodnutí Rady 2011/72, články 1 až 3 a 5, a rozhodnutí Rady 2011/79]
10. Soudní řízení – Povinnost soudu respektovat rozsah sporu vymezený účastníky řízení – Povinnost soudu rozhodnout pouze na základě argumentů, kterých se účastníci řízení dovolávají – Neexistence
(Jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 2)
11. Evropská unie – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku – Zmrazení finančních prostředků osob podílejících se na zneužívání státních prostředků a fyzických nebo právnických osob nebo subjektů s nimi spojených – Posuzování legality v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí rozhodnutí
(Článek 263 SFEU; rozhodnutí Rady 2011/72, články 1 až 3 a 5, a rozhodnutí Rady 2011/79)
12. Žaloba na neplatnost – Zrušující rozsudek – Účinky – Omezení Soudním dvorem – Omezující opatření přijatá vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku – Zmrazení finančních prostředků osob podílejících se na zneužívání státních prostředků a fyzických nebo právnických osob nebo subjektů s nimi spojených – Zrušení, které vede ke zrušení nařízení a k odstranění právního základu veškerých omezujících opatření – Vážné a nenapravitelné ohrožení účinnosti jakéhokoli zmrazení majetku, které by Rada mohla v budoucnu uložit osobám, jichž se zrušený akt týká – Zachování účinků zrušeného rozhodnutí do doby, než uplyne lhůta pro podání kasačního opravného prostředku, nebo do dne jeho zamítnutí
(Článek 264 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 60 druhý pododstavec; nařízení Rady č. 101/2011; rozhodnutí Rady 2011/79)
1. Žádné ustanovení Smluv ani žádná zásada nepřiznává Tribunálu pravomoc rozhodnout o návrhu na poskytnutí ochrany některému žalobci nebo na přiznání práva na odpověď jednomu nebo více žalobcům. Za těchto podmínek musí být uvedený návrh odmítnut jako návrh předložený soudu, který je zjevně nepříslušný k jeho projednání.
(viz body 36-38)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 40, 41)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 43, 45)
4. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 46-48)
5. Před právem vytvořeným Smlouvou o EU a Smlouvou o FEU, tedy právem plynoucím z autonomního pramenu práva, nemohou mít vzhledem k jeho povaze přednost vnitrostátní právní předpisy jakéhokoli charakteru, pokud nemá být zpochybněn právní základ samotné Unie. Na podporu žaloby na neplatnost unijního aktu se proto nelze užitečně dovolávat vnitrostátního ustanovení.
(viz body 50, 61)
6. Z článku 16 odst. 9 SEU, čl. 18 odst. 3 SEU a čl. 2 odst. 5 druhého pododstavce jednacího řádu Rady vyplývá, že orgánem příslušným k podpisování aktů přijatých složením Rady pověřeným zahraničními věcmi je v zásadě vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Tento vysoký představitel však může být v případě potřeby nahrazen členem uvedeného složení zastupujícím členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady, aniž musí prokázat udělení podpisového práva.
(viz body 57, 58)
7. Chybné označení použitelného předpisu nemůže způsobovat nepřípustnost předloženého žalobního důvodu, pokud z žaloby dostatečně jasně vyplývá předmět a stručný popis tohoto žalobního důvodu. Z toho vyplývá, že žalobce rovněž není povinen výslovně uvést konkrétní právní pravidlo, z něhož jeho žalobní důvod vychází, za podmínky, že jeho argumentace je dostatečně jasná na to, aby odpůrce a unijní soud mohli toto pravidlo bez obtíží určit.
(viz bod 63)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 66-72)
9. Článek 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie zaručuje právo na vlastnictví. Toto právo však není absolutní výsadou. Z článku 52 odst. 1 uvedené listiny vyplývá, že k tomu, aby bylo omezení výkonu práva na vlastnictví v souladu s unijním právem, musí každopádně splňovat tři podmínky. Zaprvé musí být omezení stanoveno zákonem, a dotčené opatření tedy musí mít právní základ. Zadruhé musí omezení sledovat cíl obecného zájmu, který Unie uznává. Zatřetí nesmí být omezení nepřiměřené. V souvislosti s touto třetí podmínkou platí, že omezení musí být nezbytné a přiměřené sledovanému cíli a že dále nesmí být ohrožena podstata dotčeného práva nebo svobody.
Rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů vzhledem k situaci v Tunisku a v němž je uplatněno jiné kritérium, než které je stanoveno rozhodnutím tvořícím jeho právní základ, porušuje první z uvedených podmínek. Tak je tomu tehdy, je-li žalobce na základě takového rozhodnutí zařazen mezi osoby, na které se vztahuje zmrazení majetku, z důvodu, že je soudně vyšetřován v souvislosti s transakcemi praní špinavých peněz, ačkoli základní rozhodnutí ukládá zmrazení majetku drženého osobami odpovědnými za zneužití státních prostředků, neboť zaprvé není prokázáno, že podle trestního práva dotyčného státu pojem „zneužití státních prostředků“ zahrnuje „praní špinavých peněz“, a zadruhé definice „praní špinavých peněz“, jež vyplývá z čl. 1 odst. 2 směrnice 2005/60 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, nezahrnuje jen jednání, které umožňuje zakrýt protiprávní původ majetku pocházejícího ze zneužití státních prostředků. Takové prováděcí rozhodnutí nemůže být považováno za stanovené zákonem ve smyslu čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie.
(viz body 75, 78-81, 91, 93-96)
10. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 82)
11. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 115)
12. Rozsudky Tribunálu zrušující rozhodnutí přijaté unijním orgánem nebo institucí mají v zásadě okamžitý účinek v tom smyslu, že zrušený akt je se zpětným účinkem vyřazen z právního řádu a považován za akt, který nikdy neexistoval. To nic nemění na tom, že na základě čl. 264 druhého pododstavce SFEU může Tribunál rozhodnout o dočasném zachování účinků zrušeného rozhodnutí.
Analogicky podle ustanovení čl. 60 druhého pododstavce statutu Soudního dvora, který se týká případu zrušených nařízení, je třeba zachovat účinky napadeného rozhodnutí do doby, než uplyne lhůta pro podání kasačního opravného prostředku, nebo do dne jeho zamítnutí, neboť kdyby rozsudek Tribunálu okamžitě nabyl účinnosti, bylo by nařízení týkající se omezujících opatření, jimiž se zmrazují finanční prostředky žalobce, zbaveno právního základu a podle článku 266 SFEU by byla Rada povinna jej zrušit v rozsahu, v němž se týká žalobce. Žalobce by tak mohl převést veškerý majetek nebo jeho část mimo Evropskou unii, takže by mohla být vážně a nenapravitelně ohrožena účinnost jakéhokoliv zmrazení majetku, které by mu Rada mohla v budoucnu uložit, ačkoli nelze vyloučit, že by z jiných důvodů než těch, které jsou uvedeny v rozhodnutí, bylo odůvodněné zařadit uvedenou osobu na seznam, který je přílohou tohoto rozhodnutí.
(viz body 118, 121-123)