Věc C-174/08

NCC Construction Danmark A/S

v.

Skatteministeriet

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret)

„Šestá směrnice o DPH – Článek 19 odst. 2 – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Osoba povinná k dani pouze ve vztahu k určité části jí vykonávaných činností – Zboží a služby použité zároveň pro zdanitelné činnosti i činnosti osvobozené od daně – Výpočet odpočtu v poměrné výši – Pojem ‚příležitostné operace s nemovitostmi‘ – Dodání sobě samému – Zásada daňové neutrality“

Shrnutí rozsudku

1.        Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Odpočet daně zaplacené na vstupu – Zboží a služby použité zároveň pro plnění, jež zakládají i nezakládají nárok na odpočet

(Směrnice Rady 77/388, čl. 19 odst. 2)

2.        Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Odpočet daně zaplacené na vstupu

(Směrnice Rady 77/388)

1.        Článek 19 odst. 2 šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu musí být vykládán v tom smyslu, že v případě stavebního podniku nelze jím prováděný prodej budov postavených na vlastní účet považovat za „příležitostnou operaci s nemovitostmi“ ve smyslu tohoto ustanovení vzhledem k tomu, že tato činnost je přímým, soustavným a nutným rozšířením jeho zdanitelné činnosti. Za těchto podmínek není namístě konkrétně posuzovat, do jaké míry tato prodejní činnost, uvažována samostatně, zahrnuje použití zboží a služeb podléhajících dani z přidané hodnoty.

(viz body 34–35, výrok 1)

2.        Zásada daňové neutrality nebrání tomu, aby stavební podnik, jenž odvádí daň z přidané hodnoty ze stavebních plnění, která uskutečňuje na vlastní účet (dodání sobě samému), nemohl uplatnit plný odpočet daně z přidané hodnoty odpovídající režijním nákladům vynaloženým na uskutečnění těchto plnění z důvodu, že obrat odpovídající prodeji takto provedených staveb je osvobozen od daně z přidané hodnoty.

Uvedenou zásadou daňové neutrality totiž zákonodárce Společenství sice vyjádřil v oblasti daně z přidané hodnoty obecnou zásadu rovného zacházení, avšak zatímco posledně uvedená zásada má, obdobně jako ostatní obecné zásady práva Společenství, sílu ústavní normy, zásada daňové neutrality vyžaduje legislativní úpravu, která může být přijata pouze aktem sekundárního práva Společenství. Zásada daňové neutrality v důsledku toho může být v takovém legislativním aktu předmětem upřesnění vyplývajících z použití čl. 19 odst. 1 ve spojení s čl. 28 odst. 3 písm. b) šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, jakož i bodem 16 přílohy F této směrnice, na jejichž základě osoba povinná k dani, která vykonává zároveň činnosti zdanitelné a činnosti spočívající v prodeji nemovitostí, které jsou od daně osvobozené, nemůže uplatnit plný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty ze svých režijních nákladů.

Mimoto se nelze užitečně dovolávat zásady daňové neutrality za účelem vyloučení použití ustanovení šesté směrnice provedených vnitrostátní právní úpravou, vzhledem k tomu, že vnitrostátní zákonodárce, který bral na obecnou zásadu rovného zacházení náležitý ohled, měl prostřednictvím zpochybňovaných ustanovení provádějících šestou směrnici v úmyslu stavebním podnikům, které vykonávají vedle své stavební činnosti osvobozenou činnost spočívající v prodeji nemovitostí, upravit stejné postavení, jako mají developerské společnosti, které s ohledem na skutečnost, že posledně jmenovaná činnost je od daně osvobozená, nemohou uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty za plnění související s výstavbou, která jsou jim poskytnuta ze strany třetích podniků, jejichž služby využívají, a to za účelem zabránění narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(viz body 41–43, 46–47, výrok 2)