ROZSUDEK TRIBUNÁLU (šestého senátu)
17. září 2015(*)
„Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky Společenství COMPETITION – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“
Ve věci T‑550/14,
Volkswagen AG, se sídlem ve Wolfsburgu (Německo), zastoupená U. Sanderem, advokátem,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému M. Fischerem, jako zmocněncem,
žalovanému,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 15. května 2014 (věc R 2082/2013-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení COMPETITION jako ochranné známky Společenství,
TRIBUNÁL (šestý senát),
ve složení S. Frimodt Nielsen, předseda, F. Dehousse a A. M. Collins (zpravodaj), soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 23. července 2014,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 7. října 2014,
s ohledem na to, že účastníci řízení ve lhůtě jednoho měsíce od doručení oznámení o ukončení písemné části řízení nepředložili žádost o nařízení jednání, a poté, co za těchto okolností na základě zprávy soudce zpravodaje a na základě článku 135a jednacího řádu Tribunálu rozhodl, že žalobu projedná bez ústní části řízení,
vydává tento
Rozsudek
Skutkový základ sporu
1 Dne 11. dubna 2013 podala žalobkyně, společnost Volkswagen AG, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení COMPETITION.
3 Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, náležejí do tříd 12, 28, 35 a 37 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 12: „Pozemní motorová vozidla a jejich součástky; motory a hnací systémy pro pozemní vozidla, pohony pro pozemní vozidla a jejich součástky; spřahadla pro pozemní vozidla; rámy pro pozemní vozidla; podvozky pro automobily; karosérie pro vozidla; pneumatiky, duše pneumatik, pneumatiky (protismyková zařízení), opravářské nářadí na opravu pneumatik, samolepící záplaty na opravu duší, pneumatiky pro kola vozidel, hřeby do pneumatik, protismykové řetězy, sněhové řetězy, ráfky pro kola vozidel, obruby kol pro automobily, kola vozidel, náboje pro kola vozidel; tlumiče automobilů, pružiny pro vozidla; opěrky hlavy pro sedadla vozidel; sedadla vozidel; zpětná zrcátka; instalace zabezpečovacích poplašných zařízení pro vozidla, zabezpečovací zařízení proti zcizení vozidel; zapalovače cigaret do automobilů; vozidla, motorová vozidla a jejich součástky; autobusy; nákladní vozidla; přívěsné obytné vozy; přívěsy a polopřívěsy za vozidla, tažná zařízení pro přívěsná vozidla; traktory; motocykly; mopedy; autokary“;
– třída 28: „Zmenšené automobilové modely, modely zmenšených vozidel a vozidla jako hračky; modelové stavebnice [hračky]; vozidla pro děti (obsažená ve třídě 28); koloběžky (vozidla pro děti); hrací karty; plyšová zvířata a jiné plyšové hračky; hrací přístroje, přístroje pro videohry, přenosné hry s LCD displejem“;
– třída 35: „ Služby maloobchodního a velkoobchodního prodeje vozidel, součástek vozidel a automobilového příslušenství; služby maloobchodního a velkoobchodního prodeje pro zásilkový prodej vozidel, součástek vozidel a automobilového příslušenství; služby maloobchodu a velkoobchodu týkající se vozidel, součástek vozidel a automobilového příslušenství na internetu; služby maloobchodního a velkoobchodního prodeje prostřednictvím teleshoppingových vysílání týkající vozidel, součástek vozidel a automobilového příslušenství; sestavování různých vozidel nebo součástek vozidel anebo automobilového příslušenství (s výjimkou dopravy) na účet třetí osoby za účelem usnadnění vizualizace a nákupu tohoto zboží zákazníkem v maloobchodě; zprostředkování kupních a prodejních smluv týkajících se vozidel, součástek vozidel a automobilového příslušenství na účet třetích osob; obchodní řízení a organizační správa automobilového parku na účet třetích osob“;
– třída 37: „Přeměna, oprava, údržbářské služby, demontáž, údržba, péče, čištění a nátěry vozidel, motorů a jejich příslušných součástek, montáž dopravních prostředků, motorů a jejich příslušných součástek na účet třetích osob, asistenční služba v případě poruch vozidel [oprava]; provádění přeměn karosérií, rámů, podvozků a motorů vozidel v souladu se specifikacemi zákazníků (tuning), obsažených ve třídě 37“.
4 Průzkumový referent rozhodnutím ze dne 26. srpna 2013 přihlášku k zápisu pro dotčené výrobky a služby zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 a čl. 7 odst. 2 téhož nařízení.
5 Dne 25. října 2013 žalobkyně podala proti rozhodnutí průzkumového referenta odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009 v rozsahu, v němž jím byla přihláška k zápisu pro dotčené výrobky a služby zamítnuta.
6 První odvolací senát OHIM rozhodnutím ze dne 15. května 2014 (dále jen „napadené rozhodnutí“) toto odvolání zamítl z důvodu, že označení COMPETITION postrádá rozlišovací způsobilost pro všechny dotčené výrobky a služby ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Tento odvolací senát měl zejména za to, že toto označení bude vnímáno jako označení určité kategorie výrobků, a sice výrobků, které jsou přizpůsobeny podmínkám závodění, a tedy extrémním podmínkám, jakož i služeb, které vozidla připravují na závody.
Návrhová žádání účastníků řízení
7 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
8 OHIM navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
9 Na podporu žaloby žalobkyně vznáší jediný žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009. Uvádí, že odvolací senát měl dospět k závěru, že označení COMPETITION má dostatečnou rozlišovací způsobilost k tomu, aby sloužilo jako označení obchodního původu dotčených výrobků a služeb.
10 OHIM tuto argumentaci zpochybňuje.
11 Je třeba připomenout, že podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 se do rejstříku nezapíšou zejména ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost.
12 Podle ustálené judikatury jsou ochrannými známkami, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, ochranné známky, o nichž se má za to, že nejsou schopny plnit základní funkci ochranné známky, tedy identifikovat obchodní původ dotčeného výrobku nebo služby tak, aby spotřebitel, který získá výrobek nebo službu označené ochrannou známkou, mohl při dalším nabytí učinit stejnou volbu, pokud byla jeho zkušenost pozitivní, nebo jinou volbu, pokud byla tato zkušenost negativní [rozsudky ze dne 20. května 2009, CFCMCEE v. OHIM (P@YWEB CARD a PAYWEB CARD), T‑405/07 a T‑406/07, Sb. rozh., EU:T:2009:164, bod 33, a ze dne 21. ledna 2011, BSH v. OHIM (executive edition), T‑310/08, EU:T:2011:16, bod 23].
13 Rozlišovací způsobilost označení musí být posuzována jednak vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které je zápis požadován, a jednak vzhledem k jejich vnímání relevantní veřejností (rozsudky ze dne 21. ledna 2010, Audi v. OHIM, C‑398/08 P, Sb. rozh., EU:C:2010:29, bod 34, a ze dne 9. září 2010, OHIM v. Borco-Marken-Import Matthiesen, C‑265/09 P, Sb. rozh., EU:C:2010:508, bod 32).
14 Jedná-li se o ochranné známky tvořené označeními nebo údaji, které jsou rovněž užívány jako reklamní slogany, údaje o jakosti anebo výrazy podněcující ke koupi výrobků nebo služeb, na které se tyto ochranné známky vztahují, není jejich zápis vyloučen z důvodu takového užívání [rozsudky Audi v. OHIM, bod 13 výše, EU:C:2010:29, bod 35, a ze dne 11. prosince 2012, Fomanu v. OHIM (Qualität hat Zukunft), T‑22/12, EU:T:2012:663, bod 15].
15 Co se týče posouzení rozlišovací způsobilosti takových ochranných známek, není namístě na ně uplatňovat striktnější kritéria, než jsou kritéria použitelná na jiná označení (rozsudky Audi v. OHIM, bod 13 výše, EU:C:2010:29, bod 36, a Qualität hat Zukunft, bod 14 výše, EU:T:2012:663, bod 16).
16 Soudní dvůr rozhodl, že nelze vyžadovat, aby měl reklamní slogan „fantazijní povahu“, případně „pojmové napětí, jehož následkem by bylo překvapení, a proto by si jej bylo možné zapamatovat“ proto, aby měl takový slogan minimální rozlišovací způsobilost vyžadovanou čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (rozsudky Audi v. OHIM, bod 13 výše, EU:C:2010:29, bod 39, a ze dne 21. října 2004, OHIM v. Erpo Möbelwerk, C‑64/02 P, Sb. rozh., EU:C:2004:645, body 31 a 32).
17 Z toho vyplývá, že je třeba mít za to, že ochranná známka tvořená reklamním sloganem postrádá rozlišovací způsobilost, jestliže ji relevantní veřejnost může vnímat pouze jako prostý reklamní slogan. Naproti tomu je třeba mít za to, že taková ochranná známka má rozlišovací způsobilost, jestliže ji nad rámec reklamní funkce relevantní veřejnost může bez dalšího vnímat jako označení obchodního původu dotčených výrobků a služeb [usnesení ze dne 12. června 2014, Delphi Technologies v. OHIM, C‑448/13 P, EU:C:2014:1746, bod 37; rozsudky Qualität hat Zukunft, bod 14 výše, EU:T:2012:663, bod 22, a ze dne 6. června 2013, Interroll v. OHIM (Inspired by efficiency), T‑126/12, EU:T:2013:303, bod 24].
18 S ohledem na tyto úvahy je třeba přezkoumat, zda – jak tvrdí žalobkyně – odvolací senát porušil čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, když dospěl k závěru, že přihlášená ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost.
19 Pokud jde zaprvé o relevantní veřejnost, odvolací senát měl za to, že výrobky a služby, kterých se týká přihláška označení COMPETITION, jsou určeny nejen specializované veřejnosti účastnící se automobilových závodů, ale rovněž širší veřejnosti, která se zajímá například o vozidla či součástky vozidel na závody. Mělo se za to, že posledně uvedená veřejnost, kterou tvoří průměrný spotřebitel, je běžně informovaná a přiměřeně pozorná a obezřetná. Žalobkyně nezpochybňuje toto posouzení, které mimoto není nesprávné a musí být potvrzeno.
20 Žalobkyně nezpochybňuje ani konstatování odvolacího senátu, že relevantní veřejností je anglicky hovořící veřejnost a francouzsky hovořící veřejnost Evropské unie. Toto konstatování je třeba schválit a podle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009 je nutno absolutní důvod pro zamítnutí zápisu posoudit s ohledem na anglicky a francouzsky hovořící veřejnost. Vzhledem k tomu, že dotčené označení v plném rozsahu tvoří slovo pocházející z anglického jazyka, jej jak anglicky, tak francouzsky hovořící veřejnost snadno pochopí ve smyslu „závod“ [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. července 2011, Cree v. OHIM (TRUEWHITE), T‑208/10, EU:T:2011:340, bod 18 a citovaná judikatura].
21 Pokud jde zadruhé o rozlišovací způsobilost přihlášené ochranné známky, měl odvolací senát za to, že pokud jde vozidla a automobilové součástky obsažené ve třídě 12, relevantní veřejnost rozpozná označení zvláštní kategorie vozidel a s nimi souvisejících součástek, které jsou přizpůsobeny požadavkům závodění. Stejně tak měl odvolací senát za to, že přihlášená ochranná známka bude chápána jako označení toho, že služby obsažené ve třídě 37 připravují vozidla na závody. Dále pokud jde o hračky obsažené ve třídě 28, tato ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost pro hračky, které umožní účastnit se závodů, ani pro výrobky, které „reprodukují“ „závodní výrobky“. Konečně služby obsažené ve třídě 35 mají spojitost s dotčenými výrobky třídy 12, pro něž dotčené označení postrádá rozlišovací způsobilost.
22 V projednávané věci žalobkyně zpochybňuje souvislost, kterou odvolací senát vytvořil mezi pojmem závod a dotčenými výrobky a službami. Podle ní taková spojitost vyžaduje určité výkladové úsilí a je na hraně významu označení. Vzhledem k tomu, že toto označení nemá popisný ani čistě vychvalující obsah, má přiměřenou rozlišovací způsobilost k tomu, aby mohlo sloužit jako ochranná známka Společenství.
23 Je třeba uvést, že sporné označení tvoří jediné slovo, které je v angličtině i ve francouzštině běžné, jehož významem je jak „soutěž“, tak „závod“. Žalobkyně v žalobě toto posouzení sdílí.
24 Je třeba dodat, že výraz „competition“ je běžným slovem, které – jak uvádí sama žalobkyně – relevantní spotřebitelé znají „v celé řadě souvislostí“. Tento výraz označuje zřejmým způsobem výrobek či službu, které jsou určeny k závodění, a mají tedy vynikající jakost. Výraz „competition“ má tedy pochvalný charakter reklamní povahy, jehož funkcí je zdůraznit pozitivní vlastnosti výrobků a služeb, pro jejichž prezentaci je tento výraz užíván [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. června 2004, Norma Lebensmittelfilialbetrieb v. OHIM (Mehr für Ihr Geld), T‑281/02, Sb. rozh., EU:T:2004:198, bod 29 a citovaná judikatura]. Relevantní veřejnost tedy uvedený výraz bude bezprostředně vnímat jako vychvalující sdělení reklamního charakteru uvádějící, že dotčené výrobky a služby představují pro spotřebitele výhodu z hlediska jakosti ve srovnání s konkurenčními výrobky a službami [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. července 2003, Best Buy Concepts v. OHIM (BEST BUY), T‑122/01, Recueil, EU:T:2003:183, bod 29].
25 Pokud jde o „pozemní motorová vozidla; vozidla, motorová vozidla; autobusy; nákladní vozidla; přívěsné obytné vozy; traktory; motocykly; mopedy; autokary“, obsažené ve třídě 12, je třeba mít za to, že označení COMPETITION šíří vychvalující sdělení, jehož cílem je zdůraznit takové pozitivní vlastnosti těchto výrobků, jako je vysoká úroveň jejich výkonnosti, jejich robustní povaha, jak je požadováno při závodech, a tedy rovněž skutečnost, že jsou přizpůsobeny extrémním podmínkám užívání. Jak odvolací senát správně uvedl v bodě 11 napadeného rozhodnutí, vozidla určená na závody, například při automobilových soutěžích, jsou rychlejší a solidnější než ostatní vozidla. Přihlášená ochranná známka navíc neobsahuje žádný prvek, který by nad rámec jejího zjevně reklamního významu umožnil relevantní veřejnosti, aby si ji snadno a přímo zapamatovala jakožto ochrannou známku označující podnik, z něhož dotčená vozidla pocházejí.
26 Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, výraz tvořící přihlášenou ochrannou známku není nejednoznačný a nevykazuje žádnou sémantickou hloubku, která by relevantní veřejnosti zabránila ve vytvoření přímé spojitosti s těmito výrobky [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. ledna 2015, Blackrock v. OHIM (INVESTING FOR A NEW WORLD), T‑59/14, EU:T:2015:56, bod 33 a citovaná judikatura]. Žalobkyně neprávem tvrdí, že taková spojitost by mohla být vytvořena pouze v rozsahu, v němž by dotčená vozidla mohla být případně rovněž užívána v rámci závodu. Navíc je irelevantní – jak uvádí žalobkyně – že je výraz „competition“ používán v jiných kontextech, než je automobilové odvětví, jako je soutěžní právo, jelikož rozlišovací způsobilost musí být posuzována vzhledem k výrobkům, pro které je zápis požadován (viz bod 13 výše).
27 Kromě toho je argument žalobkyně, podle něhož výraz „competition“ na rozdíl od takových označení, jako je Turbo, ABS nebo 4x4, nemůže sloužit k přímému popisu pozemního motorového vozidla nebo některé z jeho základních vlastností, irelevantní, jelikož je napadené rozhodnutí založeno na čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, a nikoli na čl. 7 odst. 1 písm. c) téhož nařízení. V tomto kontextu žalobkyně nemůže účelně uplatnit rozsudek ze dne 2. prosince 2008, Ford Motor v. OHIM (FUN) (T‑67/07, Sb. rozh., EU:T:2008:542), jelikož ve věci, ve které byl vydán tento rozsudek, analýza rozlišovací způsobilosti dotčeného označení provedená odvolacím senátem vycházela v plném rozsahu z nesprávné analýzy jeho popisného charakteru ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení (výše uvedený rozsudek FUN, EU:T:2008:542, body 53 a 54).
28 I když žalobkyně připouští, že výraz „competition“ může předat specifický údaj ve vztahu k vozidlům, uvádí, že jej relevantní veřejnost nebude vnímat „pouze“ jako informaci o druhu výrobků nebo služeb a jejich původu. Tvrdí, že informativní obsah přihlášené ochranné známky s ohledem na dotčené výrobky tak jasný a zřejmý není, takže by tato ochranná známka nicméně mohla pro relevantní veřejnost sloužit jako označení původu. Je nutno konstatovat, že se žalobkyni nepodařilo prokázat existenci imaginativního, překvapujícího či neočekávaného prvku, který by mohl přihlášené ochranné známce u relevantní veřejnosti propůjčit rozlišovací způsobilost, která by mohla zpochybnit závěr uvedený v bodě 25 výše.
29 Pokud jde o součástky vozidel a díly, z nichž se vozidla skládají, obsažené ve třídě 12, a sice „součástky [pozemních motorových vozidel]; motory a hnací systémy pro pozemní vozidla, pohony pro pozemní vozidla a jejich součástky; spřahadla pro pozemní vozidla; rámy pro pozemní vozidla; podvozky pro automobily; karosérie pro vozidla; pneumatiky, duše pneumatik, pneumatiky (protismyková zařízení), opravářské nářadí na opravu pneumatik, samolepící záplaty na opravu duší, pneumatiky pro kola vozidel, hřeby do pneumatik, protismykové řetězy, sněhové řetězy, ráfky pro kola vozidel, obruby kol pro automobily, kola vozidel, náboje pro kola vozidel; tlumiče automobilů, pružiny pro vozidla; opěrky hlavy pro sedadla vozidel; sedadla vozidel; zpětná zrcátka; instalace zabezpečovacích poplašných zařízení pro vozidla, zabezpečovací zařízení proti zcizení vozidel; zapalovače cigaret do automobilů; součástky [pro vozidla, motorová vozidla]; přívěsy a polopřívěsy za vozidla, tažná zařízení pro přívěsná vozidla“, je třeba konstatovat, že jak bylo správně uvedeno v bodě 17 napadeného rozhodnutí, označení COMPETITION šíří obecné reklamní sdělení v rozsahu, v němž uvádí, že dotčené výrobky mohou být používány za podmínek závodů nebo při závodech, a že mají tedy lepší jakost nebo robustnější povahu než běžné výrobky. Například v oblasti automobilového sportu byly vyvinuty pneumatiky k dosažení co možná nejlepších časů v kvalifikačních kolech [v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 13. prosince 2011, Goodyear Dunlop Tyres UK v. OHIM – Sportfive (QUALIFIER), T‑424/09, EU:T:2011:735, bod 44]. Dané označení tedy v kontextu dotčených výrobků představuje prosté vychvalující označení.
30 V tomto ohledu je třeba uvést, že se obvykle relevantní spotřebitelé zamýšlejí nad otázkou, zda je tento druh výrobků technicky kompatibilní s jejich vozidly [v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 23. dubna 2013, Apollo Tyres v. OHIM – Endurance Technologies (ENDURACE), T‑109/11, EU:T:2013:211, bod 54]. Mezi dotčenými výrobky a vozidly obsaženými ve třídě 12, pro něž označení COMPETITION postrádá rozlišovací způsobilost, tedy existuje jasná a přímá spojitost, takže toto označení ve vztahu k nim rovněž postrádá rozlišovací způsobilost.
31 Pokud jde o služby obsažené ve třídě 37 (viz bod 3 výše), měl odvolací senát za to, že přihlášená ochranná známka uvádí pouze to, že tyto služby připravují vozidla na závody, a že tedy ve vztahu k nim postrádá rozlišovací způsobilost. Žalobkyně toto konstatování zpochybňuje, když tvrdí, že výraz „competition“ nemá s uvedenými službami žádnou logickou spojitost a že výklad odvolacího senátu jde nad rámec mezí sémantického obsahu této ochranné známky. Podle ní v kontextu služeb obsažených ve třídě 37 přihlášená ochranná známka relevantní veřejnosti automobilové závody a rallye nepřipomíná „automaticky“ a tato veřejnost nevychází ze zásady, že například výměnou pneumatik připravuje své vozidlo na takový závod.
32 Takové argumenty nemohou být přesvědčivé s ohledem na význam výrazu „competition“ a na způsob, jakým jej relevantní veřejnost pochopí. Všechny tyto služby mají totiž výslovně spojitost se spornými výrobky obsaženými ve třídě 12, pro něž byl stanoven nedostatek rozlišovací způsobilosti daného označení. Tribunál již měl příležitost konstatovat, že služby spočívající v opravách, údržbě a prohlídkách vozidel obsažené ve třídě 37 lze považovat za vedlejší či doplňkové ve vztahu k vozidlům obsaženým ve třídě 12, jelikož jsou často poskytovány stejnými podniky, jako jsou podniky, které motorová vozidla prodávají [rozsudek ze dne 26. ledna 2006, Volkswagen v. OHIM – Nacional Motor (Variant), T‑317/03, EU:T:2006:27, bod 44]. Relevantní veřejnost tak toto označení ve vztahu ke službám obsaženým ve třídě 37, jako je zejména údržba vozidel, motorů a odpovídajících součástek, bude vnímat jako vychvalující označení v rozsahu, v němž tyto služby slouží k tomu, aby vozidla učinila konkurenceschopnými či výkonnějšími. Smysl výrazu „competition“, který žalobkyně nezpochybňuje (viz bod 23 výše), vyplývá bezprostředně a zjevně z jeho znění a nevyžaduje žádné výkladové úsilí ze strany relevantní veřejnosti.
33 Pokud jde o služby velkoobchodního a maloobchodního prodeje obsažené ve třídě 35 (viz bod 3 výše), měl odvolací senát v bodě 22 napadeného rozhodnutí za to, že mají výslovně spojitost s dotčenými výrobky obsaženými ve třídě 12, pro něž označení COMPETITION postrádá rozlišovací způsobilost. Žalobkyně toto posouzení zpochybňuje, když uvádí, že jelikož odvolací senát nesprávně posoudil rozlišovací způsobilost ve vztahu k výrobkům obsaženým ve třídě 12, je posouzení týkající se uvedených služeb rovněž nesprávné. Je třeba uvést, že žalobkyně nezpochybňuje spojitost, kterou odvolací senát vytvořil mezi výrobky obsaženými ve třídě 12 a službami obsaženými ve třídě 35, včetně „sestavování různých vozidel nebo součástek vozidel anebo automobilového příslušenství (s výjimkou dopravy) na účet třetí osoby za účelem usnadnění vizualizace a nákupu tohoto zboží zákazníkem v maloobchodě; zprostředkování kupních a prodejních smluv týkajících se vozidel, součástek vozidel a automobilového příslušenství na účet třetích osob; obchodní řízení a organizační správa automobilového parku na účet třetích osob“ obsažných v posledně uvedené třídě. Vzhledem k tomu, že Tribunál konstatoval, že přihlášená ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost pro všechny tyto výrobky, je třeba mít za to, že pro relevantní veřejnost, která bude konfrontována se zjevným významem označení v okamžiku rozhodnutí o nákupu těchto výrobků, bude výraz rovněž postrádat rozlišovací způsobilost, pokud jde o činnost prodeje uvedených výrobků, ať už v rámci maloobchodního či velkoobchodního prodeje či prodeje prostřednictvím internetu.
34 Pokud jde o výrobky obsažené ve třídě 28 (viz bod 3 výše), odvolací senát odlišil hračky, které umožňují účastnit se závodů, jako jsou karetní hry a videohry, od ostatních výrobků, které „reprodukují“ „závodní výrobky“. Odvolací senát měl za to, že přihlášená ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost pro žádný z těchto výrobků. Žalobkyně neuvádí žádný argument, který by umožnil zpochybnit tento závěr v rozsahu, v němž se týká první kategorie výrobků.
35 Pokud jde o druhou kategorii výrobků, žalobkyně se spokojuje především s tím, že uvádí, že vzhledem k tomu, že odvolací senát nesprávně posoudil rozlišovací způsobilost ve vztahu k výrobkům obsaženým ve třídě 12, je posouzení týkající se těchto výrobků rovněž nesprávné. Je třeba uvést, že žalobkyně nezpochybňuje spojitost, kterou odvolací senát vytvořil mezi oběma třídami výrobků. Vzhledem k tomu, že Tribunál konstatoval, že sporné označení nemá rozlišovací způsobilost pro všechny výrobky obsažené ve třídě 12, argument žalobkyně nelze přijmout pro výrobky obsažené ve třídě 28. V každém případě je nutno konstatovat, že přihlášená ochranná známka šíří reklamní sdělení obdobné pro všechny výrobky obsažené ve třídě 28 (viz bod 25 výše), takže nebude vnímána jako označení jejich obchodního původu.
36 Z předcházejícího vyplývá, že přihlášená ochranná známka neumožní relevantní veřejnosti identifikovat původ dotčených výrobků a služeb ani je odlišit od výrobků a služeb jiných podniků, a že tudíž nemá rozlišovací způsobilost. Toto označení v důsledku toho neumožní relevantní veřejnosti identifikovat původ uvedených výrobků a služeb. Za těchto podmínek žalobkyně nemůže oprávněně uplatňovat porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
37 Tento závěr není zpochybněn ostatními argumenty žalobkyně.
38 Zaprvé žalobkyně tvrdí, že v automobilovém odvětví je relevantní veřejnost zvyklá na ochranné známky a na odvozené ochranné známky, které mají ve větším či menším rozsahu reklamní charakter. Podle žalobkyně tak spotřebitel bude označení COMPETITION bez problémů vnímat jako označení původu pro všechny dotčené výrobky a služby, a tedy jako označení s rozlišovací způsobilostí.
39 Je nutno konstatovat, že tomuto argumentu přímo odporuje argument uvedený v bodě 16 žaloby, na základě něhož žalobkyně uvádí, že výraz „competition“ nemá žádný vychvalující charakter. Navíc je třeba poznamenat, že žalobkyně nekritizuje význam přihlášené ochranné známky, který zohlednil odvolací senát, ani závěry odvolacího senátu, pokud jde o totožnost a úroveň pozornosti relevantní veřejnosti. Je třeba uvést, jak vyplývá z předcházejících úvah, že označení COMPETITION, byť jako reklamní výraz, není dostatečně originální či pregnantní, aby mu relevantní veřejnost musela věnovat minimální úsilí výkladu, přemýšlení či analýzy, a tato veřejnost si jej bez dalšího spojí s dotčenými výrobky a službami. Sdělení, které je šířeno pro tuto veřejnost, vzhledem k významu označení uvedenému v bodě 23 výše, je totiž reklamní povahy. Jeho funkcí je zdůraznit pozitivní vlastnosti nabízených výrobků a služeb jakožto výrobků a služeb, které jsou přizpůsobeny podmínkám závodů. Kromě toho je třeba poznamenat, že jelikož relevantní veřejnost věnuje malou pozornost označení, které jí neposkytuje údaj o původu či účelu těch výrobků či služeb, které chce koupit, ale poskytuje jí spíše informaci výlučně reklamní a abstraktní, nebude se zabývat vyhledáváním případných různých funkcí dotčeného výrazu, ani jeho zapamatováním jakožto ochranné známky (viz rozsudek Qualität hat Zukunft, bod 14 výše, EU:T:2012:663, bod 30 a citovaná judikatura). Argumenty žalobkyně týkající se jiných ochranných známek z téhož odvětví činnosti je tedy třeba odmítnout.
40 Stejně je tomu v případě tvrzení žalobkyně, podle něhož odvolací senát v podstatě s úplnou jistotou nevyloučil, že relevantní veřejnost může přihlášenou ochrannou známku vnímat jako ochrannou známku mající požadovanou rozlišovací způsobilost. Je nutno konstatovat, že přihlášené ochranné známce nelze přiznat žádnou rozlišovací způsobilost, takže odvolací senát nepoužil kritérium stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 příliš striktně, když odvolání, které u něj bylo podáno, zamítl.
41 Zadruhé, pokud jde o argument, jímž žalobkyně v podstatě tvrdí, že odvolací senát měl mít s ohledem na vlastní praxi v oblasti zápisů za to, že přihlášená ochranná známka má rozlišovací způsobilost, je třeba připomenout, že OHIM je povinen vykonávat své pravomoci v souladu s takovými obecnými zásadami unijního práva, jako jsou zásada rovného zacházení a zásada řádné správy (rozsudek ze dne 10. března 2011, Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM, C‑51/10 P, Sb. rozh., EU:C:2011:139, bod 73).
42 S ohledem na tyto dvě posledně uvedené zásady musí OHIM v rámci průzkumu přihlášky ochranné známky Společenství zohlednit již přijatá rozhodnutí ve věci podobných přihlášek a se zvláštní pozorností se zabývat otázkou, zda je třeba rozhodnout v tomtéž smyslu či nikoli (rozsudek Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM, bod 41 výše, EU:C:2011:139, bod 74).
43 Dodržování zásad rovného zacházení a řádné správy však musí být v souladu s dodržováním legality (rozsudek Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM, bod 41 výše, EU:C:2011:139, bod 75).
44 Z toho důvodu osoba, která žádá o zápis označení jako ochranné známky, nemůže ve svůj prospěch uplatňovat případnou protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby, aby dosáhla totožného rozhodnutí (rozsudek Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM, bod 41 výše, EU:C:2011:139, bod 76).
45 Ostatně z důvodů právní jistoty a právě řádné správy musí být průzkum každé přihlášky k zápisu striktní a úplný, aby se předešlo tomu, že ochranné známky budou zapsány neoprávněně. Takový průzkum musí být proveden v každém konkrétním případě. Zápis označení jako ochranné známky totiž závisí na specifických kritériích použitelných v rámci skutkových okolností projednávaného případu, sloužících k ověření, zda dotčené označení nespadá pod některý důvod pro zamítnutí (rozsudek Agencja Wydawnicza Technopol v. OHIM, bod 41 výše, EU:C:2011:139, bod 77).
46 V projednávané věci se ukázalo, že na rozdíl od případů, o něž se mohlo jednat, pokud jde o některé starší přihlášky označení, této přihlášce k zápisu brání jeden z důvodů pro zamítnutí uvedený v čl. 7 odst. 1 nařízení č. 207/2009.
47 Za těchto podmínek s ohledem na to, že přihlášená ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost, žalobkyně nemůže účelně uplatňovat starší rozhodnutí OHIM, jak odvolací senát správně konstatoval v bodě 24 napadeného rozhodnutí.
48 Zatřetí není namístě přezkoumávat argument, podle něhož v podstatě přihlášená ochranná známka není popisná a jejímu zápisu nebrání žádný požadavek disponibility. Vzhledem k tomu, že odvolací senát nezaložil napadené rozhodnutí na absolutním důvodu pro zamítnutí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 a že se žalobkyně domáhá pouze zrušení tohoto rozhodnutí, není použití čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 předmětem projednávaného sporu ve smyslu článku 65 tohoto nařízení, a tedy ani přezkumu legality, který je unijní soud povinen v projednávané věci provést (v tomto smyslu viz rozsudek P@YWEB CARD a PAYWEB CARD, bod 12 výše, EU:T:2009:164, bod 93 a citovaná judikatura).
49 V každém případě je podle ustálené judikatury použití jednoho z absolutních důvodů pro zamítnutí dostačující pro to, aby sporné označení nemohlo být zapsáno jako ochranná známka Společenství [viz rozsudek ze dne 16. března 2006, Telefon & Buch v. OHIM – Herold Business Data (WEISSE SEITEN), T‑322/03, Sb. rozh., EU:T:2006:87, bod 110 a citovaná judikatura].
50 S přihlédnutím ke všemu výše uvedenému musí být žaloba v plném rozsahu zamítnuta.
K nákladům řízení
51 Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (šestý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Společnosti Volkswagen AG se ukládá náhrada nákladů řízení.
Frimodt Nielsen | Dehousse | Collins |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 17. září 2015.
Podpisy.