STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY
JULIANE KOKOTT
ze dne 12. května 2022(1)
Věc C‑278/21
AquaPri A/S
proti
Miljø- og Fødevareklagenævnet
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Odvolací soud pro východní oblast, Dánsko)]
„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Směrnice 92/43/EHS – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Zvláštní oblasti ochrany – Dodatečné posouzení důsledků pro tyto lokality z hlediska cílů jejich ochrany – Předběžné posouzení nezbytnosti posouzení – Vypouštění dusičnanů ze stávající rybí farmy – Zohlednění vodohospodářského plánu a programu Natura 2000 pro dotčenou oblast“
I. Úvod
1. Článek 6 odst. 3 směrnice o stanovištích(2) vyžaduje předběžné posouzení důsledků plánů a projektů, které by mohly mít významný vliv na chráněné lokality. Je však takové posouzení nutné i v případě, že vnitrostátní právo pro další provoz již povoleného zařízení vyžaduje nové povolení a původní povolení bylo vydáno, aniž by byla povinnost posouzení dodržena? To je ústřední otázka této žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.
2. Je-li takové posouzení nezbytné, předkládající soud se mimoto dotazuje, jaký význam přitom má vodohospodářský plán a program Natura 2000 pro dotčenou chráněnou lokalitu.
II. Právní rámec
A. Unijní právo
1. Směrnice o stanovištích
3. Povolování plánů a projektů, které by mohly mít významný vliv na lokalitu chráněnou podle směrnice o stanovištích nebo směrnice o ochraně ptáků(3), je v čl. 6 odst. 2 a odst. 3 směrnice o stanovištích upraveno takto:
„(2) Členské státy přijmou vhodná opatření, aby v oblastech zvláštní ochrany vyloučily poškozování přírodních stanovišť a stanovišť druhů, [jakož i] vyrušování druhů, pro něž jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné ve vztahu k cílům této směrnice.
(3) Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti.“
2. Směrnice EIA
4. Článek 1 odst. 2 písm. a) směrnice EIA(4) definuje pojem záměr [projekt] takto:
„– provádění stavebních prací nebo výstavba jiných zařízení nebo děl,
– jiné zásahy do přírodního prostředí a krajiny včetně těch, které se týkají těžby nerostných surovin“.
B. Dánské právo
5. Ustanovení § 33 Miljøbeskyttelseslov (zákon o ochraně životního prostředí) stanoví, že některé provozy nebo zařízení podléhají povolení. Podle žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se to týká zejména rybích farem. Stávající rybí farmy, která nebyly dosud povoleny podle tohoto ustanovení, musely podle žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podat na základě přechodného ustanovení(5) příslušnou žádost o povolení do 15. března 2014.
6. Ustanovení § 6 odst. 1 a 2 vyhlášky o stanovištích(6) provádějí čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích:
„§ 6. Před vydáním rozhodnutí podle § 7 je třeba posoudit, zda projekt může mít samostatně nebo v kombinaci s jinými plány a projekty významný vliv na lokalitu Natura 2000. Povinnosti posouzení podléhají projekty, které přímo nesouvisejí se správou lokality Natura 2000 nebo pro ni nejsou nezbytné.
Odst. 2 Pokud má správní orgán za to, že by projekt mohl mít významný vliv na lokalitu Natura 2000, bude provedeno podrobné posouzení důsledků projektu na lokalitu Natura 2000, přičemž bude přihlédnuto k cíli ochrany dané lokality. Pokud z posouzení důsledků vyplyne, že by projekt nepříznivě ovlivnil mezinárodní oblast ochrany přírody, nelze ve vztahu k žádosti udělit žádné povolení, výjimku nebo schválení.“
7. Ustanovení § 7 odst. 7 bodu 6 vyhlášky o stanovištích zejména stanoví, že se na povolení podle § 33 zákona o ochraně životního prostředí vztahují ustanovení § 6 odst. 1 a 2.
„Odst. 7 Ustanovení § 6 se vztahují na níže uvedené případy podle zákona o ochraně životního prostředí
1) až 5)...
6) povolování provozů atd. podle § 33 odst. 1, § 38 a § 39 zákona o ochraně životního prostředí.“
8. Pro lokalitu Natura 2000 č. 173, která se nachází nejblíže rybí farmě v Onsevigu, ze státního programu Natura 2000 na období 2016 až 2021 vyplývá, že se tento plán zaměřuje na opatření týkající se určité oblasti a nezahrnuje požadavky týkající se kvality vody, což je zajištěno vodohospodářským plánováním, a nestanoví žádný zvláštní požadavek na snižování ukládání dusíku, které se rovněž řídí odlišnými právními předpisy.
9. Ve vodohospodářském plánu pro povodí Sjælland (Zéland, Dánsko) na období 2015-2021, který byl vydán po předchozím posouzení důsledků podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích a který se mimo jiné vztahuje na mořské lokality Natura 2000 č. 173, 170 a 162, se s odvoláním na politickou dohodu ze dne 22. listopadu 2015, takzvaný zemědělsko-potravinářský balíček, uvádí, že se počítá s 43 tunami emisí dusíku, aby bylo zajištěno, že stávající rybí farmy, na něž se plány hospodaření vztahují, budou moci v plném rozsahu využít svá současná povolení na vypouštění emisí.
III. Skutkový stav a žádost o rozhodnutí o předběžné otázce
10. V dánských vodách je provozováno celkem 19 rybích farem, z nichž některé se nacházejí uvnitř některé lokality sítě Natura 2000 nebo v její blízkosti. V současné době probíhají právní spory, které se týkají sedmi těchto zařízení. Tyto farmy provozují především chov pstruha duhového. Rybí farmy vypouštějí mj. dusík a fosfor, což by mohlo mít nepříznivý vliv na lokality sítě Natura 2000, které se nacházejí v jejich blízkosti.
11. Jedním ze zařízení, které je předmětem těchto sporů, je rybí farma v Onsevigu. Je ve vlastnictví společnosti AquaPri A/S, která je v projednávané věci zastoupena Dansk Akvakultur, profesním sdružením pro odvětví chovu ryb v Dánsku. Nachází se ve vodách Smålandu, přibližně 1,7 km severně od lokality č. 173 sítě Natura 2000, přibližně 10,5 km jižně od lokality č. 170 sítě Natura 2000 a přibližně 12,4 km jižně od lokality č. 162 sítě Natura 2000. Základem pro vyhlášení nejbližší lokality sítě Natura 2000, lokality č. 173, jsou přírodní stanoviště písčiny (1110), písčitá mělčina (1140), zátoka (1160), skalnaté břehy (1170) a prioritní přírodní stanoviště laguna (1150). Základem pro vyhlášení jednotlivých chráněných ptačích oblastí (č. 82, 83, 85 a 86) v téže oblasti je velký počet hnízdících nebo odpočívajících ptáků.
12. Dne 15. února 1999 udělil místně příslušný orgán ochrany životního prostředí, Storstrøms Amt (okres Storstrøm), povolení k přestěhování rybí farmy na její současné působiště.
13. Dne 27. října 2006 udělil okres Storstrøm této rybí farmě revidované povolení, které jí umožňovalo zvýšit vypouštění dusíku o 0,87 tuny, z množství 15,6 tuny na 16,47 tuny, a používat a vypouštět měď a tři druhy antibiotik. Okres Storstrøm provedl ověření nutnosti provést EIA (posouzení vlivů na životní prostředí), a na tomto základě dospěl k závěru, že zvýšené vypouštění dusíku nemá významný environmentální vliv na blízkou lokalitu č. 173 sítě Natura 2000, a daný projekt tudíž nevyžaduje EIA. Okres Storstrøm se přitom nezabýval pravidly upravujícími mezinárodní oblasti ochrany přírody.
14. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání k tehdejšímu odvolacímu senátu, a sice Naturklagenævn (odvolací senát pro ochranu přírody), s poukazem na vliv na lokalitu sítě Natura 2000. Odvolací senát pro ochranu přírody potvrdil rozhodnutí okresu Storstrøm. Dospěl k závěru, že vady, kterými rozhodnutí (o ověření nutnosti provést EIA) trpí, nejsou natolik významné, aby mohly vést k neplatnosti tohoto rozhodnutí.
15. Podle rozhodnutí okresu Storstrøm ze dne 27. října 2006, které bylo tímto potvrzeno, měla být nejpozději dne 15. března 2014 podána u orgánu dohledu žádost o povolení v oblasti ochrany životního prostředí.
16. Společnost AquaPri proto požádala o povolení v oblasti ochrany životního prostředí pro rybí farmu v Onsevigu, které ústřední orgán ochrany životního prostředí Miljøstyrelse (Agentura pro ochranu životního prostředí) vydal dne 16. prosince 2014. Jak vyplývá z technického posouzení vlivů na životní prostředí obsaženého v rozhodnutí, orgán ochrany životního prostředí měl za to, že není pravděpodobné, že by rybí farma měla, buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, významný vliv na lokalitu č. 173 sítě Natura 2000. Při formulaci tohoto rozhodnutí odkázala Agentura pro ochranu životního prostředí mimo jiné na povolení vydané okresem Storstrøm dne 27. října 2006 a na skutečnost, že následně nebyly předloženy žádné informace, které by prokazovaly, že daná rybí farma má v rámci lokality sítě Natura 2000 nějaký vliv.
17. Proti povolení v oblasti ochrany životního prostředí ze dne 16. prosince 2014 podala organizace na ochranu přírody odvolání k Miljø- og Fødevareklagenævn (odvolací senát pro životní prostředí a potraviny, Dánsko), který ho rozhodnutím ze dne 13. března 2018 zrušil. Odvolací senát ve svém rozhodnutí vyjádřil názor, že povolení v oblasti ochrany životního prostředí pro rybí farmu v Onsevigu, jímž se schvaluje její další provoz, aniž by byl předtím posouzen dopad celkové činnosti na dané stanoviště, podléhá takovému posouzení. Odůvodnil to tím, že dosud nebyl posouzen dopad celkové činnosti všech rybích farem působících v dané oblasti na dané stanoviště podle dánských předpisů, které provádějí čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích. Zátěž živinami, jejímž původcem je tato rybí farma, v kombinaci s jinými plány a projekty, může mít významný vliv na lokality č. 173, 170 a 162 sítě Natura 2000, a tudíž nelze a priori vyloučit riziko poškození stanovišť, na jejichž základě byla daná lokalita vyhlášena.
18. Žalobu společnosti AquaPri proti tomuto rozhodnutí ze dne 13. března 2018 nyní projednává Østre Landsret (Odvolací soud pro východní oblast, Dánsko). Uvedený soud předkládá Soudnímu dvoru níže uvedené otázky:
1) Musí být čl. 6 odst. 3 [první věta] směrnice o stanovištích vykládán v tom smyslu, že se použije na takovou situaci, jako je situace v projednávané věci, kdy je žádáno o povolení pokračovat v provozování stávající rybí farmy, přičemž nedochází ke změně v činnosti této rybí farmy a vypouštění dusíku a jiných živin v porovnání s činností a vypouštěním povolenými v roce 2006, avšak nebylo provedeno posouzení celkové činnosti a kumulativních účinků všech rybích farem v dané oblasti v souvislosti s předchozím povolením této rybí farmy, neboť příslušné orgány posuzovaly pouze celkové dodatečné vypouštění dusíku atd. z dotčené rybí farmy?
2) Je pro odpověď na otázku v bodě 1 relevantní, že národní plán pro oblasti povodí pro období let 2015–2021 zohledňuje přítomnost rybích farem v dané oblasti, když tento plán provádí výhradu určitého množství dusíku s cílem zajistit, aby stávající rybí farmy v dané oblasti mohly využít svých současných povolení k vypouštění a aby skutečné vypouštění z rybích farem nepřekračovalo stanovené limity?
3) Musí-li být v takové situaci, jako je situace v projednávané věci, provedeno posouzení podle čl. 6 odst. 3 [první věty] směrnice o stanovištích, je příslušný orgán povinen v souvislosti s tímto posouzením zohledňovat limity pro vypouštění dusíku vyhrazené v plánu pro oblasti povodí pro období let 2015–2021 a jakékoli další relevantní informace a posouzení, které by mohly z tohoto plánu pro oblasti povodí nebo z plánu sítě Natura 2000 pro danou oblast vyplynout?
19. Společnost AquaPri A/S, Miljø- og Fødevareklagenævn (odvolací senát pro životní prostředí a potraviny) a Evropská komise se k věci vyjádřily písemně i na ústním jednání konaném dne 24. března 2022.
IV. Posouzení
20. Ústředním bodem projednávané věci je otázka, nakolik se má v souvislosti s povolením dalšího nezměněného provozu zařízení použít ustanovení čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích týkající se posuzování důsledků (viz níže bod A). Je-li třeba uvedené ustanovení použít, předkládající soud se mimoto dotazuje, jaký význam přitom má vodohospodářský plán a program Natura 2000 pro dotčenou chráněnou lokalitu. Předkládající soud se zaprvé dotazuje na to, jaký význam mají ustanovení vodohospodářského plánu týkající se vypouštění dusíku pro předběžné posouzení nezbytnosti posouzení důsledků (viz níže bod B), a zadruhé na to, jaký význam mají oba dokumenty pro vlastní posouzení důsledků (viz níže bod C).
A. Otázka 1 – Posouzení důsledků v případě nového povolení projektu
21. První otázka má objasnit, zda čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích v případě nového povolení projektu vyžaduje posouzení jeho důsledků pro dotčenou lokalitu z hlediska cílů její ochrany, pokud se sice dopady projektu nezměnily, tyto dopady však nebyly v souvislosti s předchozím povolením komplexně posouzeny a nebyly zohledněny ani kumulativní dopady s jinými plány a projekty.
22. Tato otázka se konkrétně týká rybí farmy provozované v moři poblíž dánského ostrova Småland, které bylo v roce 2006 uděleno povolení ke zvýšenému vypouštění dusíku, aniž by byly zohledněny již dříve povolené emise dusíku vypouštěné rybí farmou nebo depozice dusíku z jiných zdrojů. Zúčastněné strany se shodují na tom, že toto posouzení v roce 2006 neodpovídalo požadavkům čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, neboť podle uvedeného ustanovení je třeba zohlednit kumulativní dopady příslušného projektu. Zákonnost pravomocného rozhodnutí z roku 2006 však není předmětem tohoto řízení.
23. V rámci odpovědi na první otázku nejprve objasním, že čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích nezakládá povinnost provést (nové) posouzení důsledků, pokud předchozí povolení nesplňovalo požadavky stanovené v tomto ustanovení (druhá část první otázky, viz níže bod 1). Poté však dovodím, že nové povolení projektu stanovené ve vnitrostátním právu vyžaduje také nové posouzení důsledků (první část první otázky, viz níže bod 2).
1. Důsledky chyb při povolování projektu v minulosti
24. Podle čl. 6 odst. 3 věty první směrnice o stanovištích podléhají plány nebo projekty, které budou mít pravděpodobně významný vliv na lokalitu, která je zvláštní oblastí ochrany ve smyslu uvedené směrnice, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány a projekty, (odpovídajícímu)(7) posouzení jejich důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany.
25. Skutečnost, že se projekt nenachází v dotčených lokalitách sítě Natura 2000, nýbrž mimo ně, přitom nijak nevylučuje možnost, že se uplatní požadavky uvedené v čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích(8).
26. Toto posouzení slouží jako přípravný krok k povolení projektu. Podle čl. 6 odst. 3 věty druhé směrnice o stanovištích totiž příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt s přihlédnutím k výsledkům uvedeného posouzení důsledků pro lokalitu a s výhradou čl. 6 odst. 4 schválí teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality.
27. Článek 6 odst. 3 směrnice o stanovištích tedy stanoví postup posouzení, který má pomocí předchozího posouzení zajistit, aby plány nebo projekty, které by mohly mít významný vliv na příslušnou lokalitu, byly povoleny pouze v případě, že nebudou mít nepříznivý účinek na její celistvost(9).
28. Článek 6 odst. 3 směrnice o stanovištích však nevyžaduje, aby byl projekt, který byl již pravomocně povolen, takto posouzen znovu, pokud bylo původní posouzení stiženo vadami(10). Pokračování v určité činnosti beze změny tedy zpravidla nevyžaduje nové posouzení(11).
29. To však neznamená, že lze takové vady a případné nepříznivé vlivy na chráněné oblasti akceptovat. Bude-li totiž později zjištěno, že by již povolený projekt mohl mít nepříznivý účinek na celistvost chráněné oblasti, protože vede k jejímu poškození nebo značnému narušení, zákaz poškozování podle čl. 6 odst. 2 směrnice o stanovištích umožňuje splnit její hlavní cíl, a sice zachování a ochranu kvality životního prostředí, včetně ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ve smyslu prvního bodu odůvodnění uvedené směrnice(12). Určitá činnost je v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice o stanovištích pouze tehdy, je-li zaručeno, že nezpůsobí žádné vyrušování, jež může významným způsobem negativně ovlivnit cíle zmíněné směrnice, zejména její cíle ochrany. Porušení uvedeného ustanovení může nastat již v případě, že je pravděpodobné nebo hrozí, že určitá činnost chráněnou lokalitu značně naruší(13).
30. Společnost AquaPri proto správně zdůrazňuje, že povinnost přezkoumat její povolení nelze dovodit přímo z čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, nýbrž z čl. 6 odst. 2 směrnice. V závislosti na tom, jak vnitrostátní právo zajišťuje uplatňování tohoto ustanovení, by ve vztahu k zachování platnosti dříve uděleného povolení mohla hrát určitou roli právní jistota a legitimní očekávání, a to zejména v souvislosti s výjimkou stanovenou v čl. 6 odst. 4(14). Na těchto aspektech by se proto mohly zakládat i nároky na náhradu škody, které společnost AquaPri očekává v případě nového posouzení důsledků.
31. Předmětné rozhodnutí odvolacího senátu se však nezaměřuje na použití čl. 6 odst. 2 směrnice o stanovištích, nýbrž na čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice. Nezbývá tedy než konstatovat, že toto ustanovení nevyžaduje nové posouzení důsledků v případě, že dopady určité činnosti nebyly v souvislosti předchozím pravomocným povolením komplexně posouzeny a jestliže nebyly zohledněny ani kumulativní dopady s jinými plány a projekty.
2. Nové povolení podle dánského práva
32. Vyplývá z toho však také, že čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích v případě nového povolení takového projektu požadovaného podle vnitrostátního právo nevyžaduje posouzení jeho důsledků pro příslušnou lokalitu z hlediska cílů její ochrany, pokud se dopady projektu nemění? To je předmětem první části první otázky.
33. Jak již bylo vysvětleno výše, v případě pokračování v dané činnosti beze změny nevyžaduje čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích nové posouzení důsledků, a tedy ani nové povolení pro tuto činnost.
34. Pokud však členský stát ve svém vlastním právu stanoví povinnost opatřit si nové povolení, může toto povolení představovat schválení tohoto projektu příslušnými vnitrostátními orgány ve smyslu čl. 6 odst. 3 věty druhé směrnice o stanovištích. Tyto orgány mohou toto schválení udělit teprve poté, co se s přihlédnutím k výsledkům posouzení důsledků ujistí, že projekt nebude mít nepříznivý účinek na celistvost dané lokality.
a) Povolení projektu?
35. Schválení ve smyslu čl. 6 odst. 3 věty druhé směrnice o stanovištích však vyžaduje, aby se takové schválení vztahovalo k určitému projektu.
36. Směrnice o stanovištích sice neobsahuje definici pojmu „projekt“, Soudní dvůr však zpočátku dovodil, že pojem „záměr“ [„projekt“] ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice EIA je rozhodný pro vymezení stejného pojmu ve smyslu směrnice o stanovištích(15). Podle uvedeného ustanovení je za záměr [projekt] třeba považovat provádění stavebních prací nebo výstavbu jiných zařízení nebo děl a jiné zásahy do přírodního prostředí a krajiny včetně těch, které se týkají těžby nerostných surovin.
37. Jelikož má být rybí farma nadále provozována beze změn, není předmětem povolení výstavba zařízení. Nelze však vyloučit, že již samotnou další depozici dusíku v chráněných lokalitách v budoucnu v souvislosti s dalším nezměněným provozem rybí farmy je třeba považovat za jiný zásah do přírodního prostředí ve smyslu definice záměru podle směrnice EIA(16).
38. I kdyby však budoucí další depozice dusíku nebyla považována za zásah podle směrnice EIA, nevylučuje to možnost, že se jedná o projekt ve smyslu směrnice o stanovištích, neboť pojem „záměr“ podle směrnice EIA je užší než pojem „projekt“ podle směrnice o stanovištích(17). Pro uplatňování směrnice o stanovištích je důležité především to, zda by daná činnost mohla mít na chráněnou lokalitu významný vliv(18).
39. To nelze předem vyloučit u činností, které vedou k další depozici dusíku v chráněných stanovištích(19), a na této úvaze bylo ostatně patrně založeno i předmětné rozhodnutí odvolacího senátu.
40. Společnost AquaPri se však odvolává na rozsudek ve věci Stadt Papenburg, podle něhož lze určité činnosti, pokud je lze zejména s ohledem na jejich opakující se charakter, jejich povahu nebo podmínky jejich provádění považovat za jedinou činnost, považovat za jeden a tentýž projekt ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, který nepodléhá novému posouzení podle tohoto ustanovení(20). Citovaná judikatura se týká opakujících se činností, které byly v souladu s vnitrostátním právem jednorázově povoleny do budoucna. V rozsudku ve věci Stadt Papenburg se jednalo o povolení k pravidelnému bagrování řeky, aby jí mohly plout lodi s určitým ponorem(21).
41. Jak uvádí i Komise a odvolací senát pro životní prostředí a potraviny, o tento případ se nejedná, neboť povolením ze dne 27. října 2006 nebyl schválen další provoz rybí farmy na neomezenou dobu. Naopak v něm bylo již upozorněno na nutnost opatřit si nové povolení.
b) Význam povolení podle § 33 zákona o ochraně životního prostředí
42. Zodpovězení první části první otázky tedy závisí na tom, zda lze požadavek uvedený v rozhodnutí ze dne 27. října 2006, a sice nejpozději dne 15. března 2014 požádat orgán dohledu o vydání povolení pro činnost poškozující životní prostředí podle § 33 zákona o ochraně životního prostředí, považovat za nové schválení ve smyslu čl. 6 odst. 3 věty druhé směrnice o stanovištích. Takovéto nové schválení projektu by vyžadovalo posouzení jeho důsledků(22).
43. V tomto ohledu je třeba nejprve objasnit, že podle žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nepředstavoval tento požadavek podmínku uloženou povolovacím orgánem, ale pouze upozornění na povinnost vyplývající přímo z dánských předpisů(23).
44. Obsah těchto dánských předpisů mohou závazně posoudit pouze vnitrostátní soudy, neboť se jedná o otázku vnitrostátního práva. Soudní dvůr však může předkládajícímu soudu poskytnout vodítko ohledně otázky, čím se musí vyznačovat požadavek opatřit si nové povolení, aby bylo možné použít čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích.
45. Je-li požadované povolení pouhou formalitou, jak tvrdí společnost AquaPri, pak se nejedná o schválení ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích. To by bylo možné dovozovat například v případě, že by povolení muselo být uděleno povinně na základě stávajících povolení z let 1999 a 2006.
46. Pokud se však novým povolením stanoveným ve vnitrostátním právu skutečně rozhoduje o pokračování dané činnosti, představuje nové povolení schválení ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, které vyžaduje posouzení důsledků. V takovém případě se totiž novým povolením rozhoduje o tom, zda bude dopad činnosti na danou lokalitu trvat i nadále, nebo bude ukončen.
47. V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce sice není uvedeno, jakou funkci má povolení, které je třeba si opatřit podle § 33 zákona o ochraně životního prostředí, podle odvolacího výboru pro životní prostředí a potraviny však toto povolení vyžaduje komplexní posouzení podmínek pro vydání povolení. Jedná se tedy patrně o povolení ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice EIA, které musí být vydáno na základě úplného zohlednění dopadů daného záměru na životní prostředí(24) ,,pokud záměr takové posouzení vlivů na životní prostředí vyžaduje. Toto posouzení prima facie zahrnuje zejména dánské předpisy provádějící čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích(25).
48. Povolení podle § 33 zákona o ochraně životního prostředí je tedy třeba patrně považovat za schválení ve smyslu čl. 6 odst. 3 věty druhé směrnice o stanovištích, a vyžaduje tudíž rovněž posouzení důsledků podle čl. 6 odst. 3 věty první.
c) Právní jistota a ochrana legitimního očekávání
49. S výše uvedenými úvahami není v rozporu ani zásada právní jistoty ani zásada ochrany legitimního očekávání. Pokud totiž vnitrostátní právo pro další provoz zařízení vyžaduje nové povolení, nemůže se držitel stávajícího povolení spoléhat na to, že toto nové povolení beze změny převezme obsah stávajícího povolení.
50. Členský stát tudíž může vyloučit legitimní očekávání ohledně trvání povolení tím, že již v okamžiku vydání prvního povolení výslovně stanoví, že bude později přezkoumáno, jak se podle všeho stalo v projednávané věci.
51. Dále je třeba poznamenat, že při použití takové úpravy by nároky na náhradu škody držitele přezkoumávaného povolení, které společnost AquaPri v případě uplatnění čl. 6 odst. 2 směrnice o stanovištích předpokládá, nemohly být v každém případě založeny na právní jistotě a ochraně legitimního očekávání.
d) Odpověď na první část první otázky
52. Na první část první otázky je tedy třeba odpovědět tak, že nové povolení pro pokračování v určité činnosti beze změny stanovené ve vnitrostátním právu je třeba považovat za schválení ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, které vyžaduje posouzení důsledků, pokud je tímto povolením fakticky rozhodováno o pokračování v této činnosti.
B. Otázka 2 – Vodohospodářský plán na období 2015-2021 v rámci předběžného posouzení
53. Cílem druhé otázky je objasnit, jaký význam mají požadavky stanovené v dánském vodohospodářském plánu na období 2015-2021 ohledně přípustných emisí dusíku vypouštěných rybími farmami pro předběžné posouzení otázky, zda je třeba provést úplné posouzení důsledků podle čl. 6 odst. 3 věty první směrnice o stanovištích.
54. Pro účely odpovědi na tuto otázku budu předpokládat, že podle dánského práva může být tento plán relevantní pro zákonnost předmětného rozhodnutí v původním řízení, i když byl patrně vydán až po udělení nového povolení pro rybí farmu v roce 2014.
55. Na základě tohoto předpokladu nejprve vysvětlím, podle jakých kritérií je třeba provést uvedené předběžné posouzení, a poté se budu zabývat tím, jaký význam má v této souvislosti povolení z roku 2006 a vodohospodářský plán na období 2015-2021.
1. Nezbytnost posouzení důsledků
56. Podle čl. 6 odst. 3 věty první směrnice o stanovištích podléhá odpovídajícímu posouzení důsledků pro lokalitu, která je zvláštní oblastí ochrany ve smyslu uvedené směrnice, z hlediska cílů její ochrany jakýkoli plán nebo projekt, který by mohl mít významný vliv na tuto lokalitu, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty.
57. Povinnost provést posouzení tedy vzniká, pokud je pravděpodobné nebo hrozí, že plán nebo projekt bude mít na danou lokalitu významný vliv(26). S přihlédnutím zejména k zásadě obezřetnosti, jež je jedním ze základů politiky vysoké úrovně ochrany prováděné Unií v oblasti životního prostředí v souladu s čl. 191 odst. 2 SFEU a v jejímž světle má být směrnice o stanovištích vykládána, takové nebezpečí existuje, pokud není možno na základě objektivních skutečností vyloučit, že zmíněný plán nebo projekt bude mít na lokalitu významný vliv(27). Posouzení zmíněného nebezpečí musí být provedeno zejména ve světle zvláštních vlastností a podmínek životního prostředí lokality dotčené takovým plánem nebo projektem(28).
58. Pokud po tomto předběžném posouzení přetrvávají pochybnosti ohledně neexistence významného vlivu, musí být následně provedeno úplné posouzení důsledků podle čl. 6 odst. 3 věty první směrnice o stanovištích(29).
2. Povolení z roku 2006
59. Použití tohoto kritéria ilustrují vady předběžného posouzení provedeného v souvislosti s povolením z roku 2006.
60. Toto předběžné posouzení rybí farmy, která je nadále provozována beze změny, by mohlo v zásadě představovat objektivní okolnost, která vylučuje nepříznivý vliv(30). Závěrem tohoto předběžného posouzení totiž bylo, že rybí farma nemá na chráněné lokality významný vliv.
61. Takové použití dřívějšího posouzení je sice účelné, vyžaduje však, aby v rámci tohoto posouzení byla již komplexně a správně vyhodnocena hlediska podstatná v okamžiku vydání pozdějšího rozhodnutí. Pokud se však v okamžiku vydání pozdějšího povolení prokáže, že toto dřívější posouzení mělo nedostatky, pak toto posouzení nemůže vyloučit, že příslušný plán nebo projekt bude mít na dotčenou lokalitu významný vliv.
62. První otázka uvedená v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vychází v projednávané věci z předpokladu, že dřívější předběžné posouzení v roce 2006 nezahrnovalo všechny činnosti a kumulativní dopad všech rybích farem v dané oblasti, jelikož příslušné orgány posuzovaly pouze dodatečně požadované emise dusíku atd. vypouštěné příslušnou rybí farmou. Podle čl. 6 odst. 3 věty první směrnice o stanovištích však záleží na tom, zda by projekt mohl mít významný vliv na chráněnou lokalitu v kombinaci s jinými plány a projekty. Proto měl být zohledněn kumulativní dopad všech zdrojů dusíku zatěžujících dotčené chráněné lokality.
63. V rámci nového povolení by navíc musely být zohledněny i zdroje dusíku, které mezitím přibyly.
64. Předběžné posouzení z roku 2006 je tedy neúplné a na jeho základě nelze vyloučit, že předmětná rybí farma spolu s ostatními zdroji pro depozici dusíku bude mít na dotčené lokality významný vliv.
3. Vodohospodářský plán na období 2015-2021
65. I vodohospodářský plán na období 2015-2021 může fakticky představovat objektivní okolnost, s ohledem na niž není třeba provádět zvláštní posouzení důsledků, pokud jde o dopady, na něž se tento plán vztahuje.
66. Soudní dvůr totiž právě v souvislosti s ukládáním dusíku z jednotlivých zdrojů uznal, že celkové posouzení důsledků provedené ex ante umožňuje zkoumat možné kumulativní účinky v dotčených lokalitách(31). Vnitrostátní soudy však musí podrobně a důkladně přezkoumat vědeckou spolehlivost odpovídajícího posouzení ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, které je součástí programového přístupu, a jednotlivé způsoby provádění tohoto přístupu(32).
67. I takovéto celkové posouzení důsledků musí totiž vyloučit možnost, že dopady příslušných záměrů, na něž se toto posouzení vztahuje, budou mít na danou lokalitu významný vliv, aby bylo možné upustit od individuálního posouzení těchto záměrů podle čl. 6 odst. 3 věty první směrnice o stanovištích(33).
68. Dokument, který stejně jako vodohospodářský plán na období 2015-2021 stanoví přípustné emise dusíku vypouštěné rybími farmami, proto musí z vědeckého hlediska zaručit, že ukládání dusíku v chráněných lokalitách v důsledku těchto emisí spolu s ukládáním dusíku ze všech ostatních zdrojů nedosáhne úrovně, která by narušila cíle ochrany těchto lokalit.
69. Nestačí přitom vzít v úvahu podobné zdroje, v projednávané věci například jiné rybí farmy. Ve skutečnosti je třeba vzít v úvahu znečištění každé jednotlivé chráněné lokality všemi zdroji dusíku, například tedy i zemědělstvím, odpadními vodami a dopravou(34). Poškození stanovišť dusíkem je totiž vlastní skutečnost, že závisí na celkovém znečištění(35).
70. Soudní dvůr navíc rozhodl, že při stanovení přípustných emisí dusíku nelze ještě zohlednit účinky budoucích opatření ke snížení ukládání dusíku v chráněných lokalitách(36).
71. Podle žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce byl vodohospodářský plán na období 2015-2021 vydán na základě posouzení důsledků podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích. To sice svědčí o tom, že splňuje uvedené požadavky, předkládající soud by však musel ještě přezkoumat, zda toto posouzení skutečně vylučuje možnost, že chráněné lokality budou nepříznivě ovlivněny přípustnými emisemi dusíku.
72. Pochybnosti kromě toho vzbuzuje skutečnost, že množství přípustných emisí dusíku má být založeno na politickém kompromisu a bylo stanoveno s cílem umožnit další provoz stávajících rybích farem(37). To vyvolává dojem, že toto množství nebylo stanoveno s cílem zamezit na vědeckém základě významnému ovlivnění chráněných lokalit.
73. Posouzení vědecké spolehlivosti vodohospodářského plánu na období 2015-2021 však v konečném důsledku přísluší vnitrostátním soudům.
74. V závislosti na výsledku tohoto posouzení může vodohospodářský plán na období 2015-2021 vyloučit jakoukoli pochybnost o tom, že emise dusíku uvolňované předmětným zařízením mohou mít významný vliv na chráněné lokality. Pak by přinejmenším ohledně těchto emisí nebylo třeba provádět posouzení podle čl. 6 odst. 3 věty první směrnice o stanovištích.
75. Pokud vodohospodářský plán na období 2015-2021 není schopen tyto pochybnosti odstranit, např. kvůli nedostatkům vědeckého základu, pak nelze upustit od individuálního posouzení záměrů, na něž se uvedený plán vztahuje, podle čl. 6 odst. 3 věty první směrnice o stanovištích.
76. Na druhou otázku je tedy třeba odpovědět v tom smyslu, že stanovení rozsahu přípustných dopadů určitých činností na životní prostředí ve vodohospodářském plánu může být relevantní pro předběžné posouzení nezbytnosti posouzení důsledků těchto činností podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, pokud toto stanovení vyloučí jakoukoli pochybnost o tom, že dopady příslušných činností, na něž se tento plán vztahuje, budou mít na dotčenou lokalitu významný vliv.
C. Otázka 3 – Vodohospodářský plán na období 2015-2021 a program Natura 2000 v rámci posouzení důsledků
77. Třetí otázka se týká zohlednění vodohospodářského plánu na období 2015-2021 a programu Natura 2000 pro dotčenou chráněnou lokalitu při posouzení důsledků, které bude třeba provést, pokud se v rámci předběžného posouzení nepodaří vyloučit veškerou pochybnost o tom, že chráněné lokality budou významně ovlivněny.
78. Takovéto posouzení důsledků musí obsahovat úplná, přesná a konečná zjištění a závěry, na jejichž základě by byla odstraněna jakákoli důvodná vědecká pochybnost o účincích záměru, který by mohl nepříznivě ovlivnit danou chráněnou lokalitu(38).
79. Pokud by vodohospodářský plán na období 2015-2021 taková zjištění a závěry obsahoval, nebylo by podle úvah vztahujících se k druhé otázce s největší pravděpodobností třeba posouzení důsledků provádět – alespoň pokud jde o možná nepříznivá ovlivnění v důsledku ukládání dusíku.
80. Pokud by naopak posouzení důsledků prováděno bylo, protože vodohospodářský plán na období 2015-2021 nedokáže odstranit veškeré pochybnosti ohledně ukládání dusíku, bylo by rovněž při jeho zohlednění v rámci posouzení důsledků třeba postupovat opatrně.
81. Pokud jsou emise dusíku z jiných zdrojů uvedené v plánu stanoveny spolehlivě, pak by mohly být použity alespoň ke stanovení dopadů posuzované rybí farmy v kombinaci s jinými plány a projekty.
82. To, že tyto kumulativní dopady nebudou mít nepříznivý účinek na celistvost dané lokality, lze však z plánu vyvodit pouze v případě, že obsahuje úplná, přesná a konečná zjištění a závěry, na jejichž základě by byla odstraněna jakákoli důvodná vědecká pochybnost o nepříznivých účincích emisí dusíku na chráněné lokality.
83. To je myslitelné pouze tehdy, pokud pochybnosti, které přetrvaly i pro provedení předběžného posouzení a které odůvodňují nezbytnost provedení úplného posouzení důsledků, nelze přinejmenším s ohledem na toto úplné posouzení považovat za důvodné vědecké pochybnosti.
84. Program Natura 2000 pro danou chráněnou lokalitu nemá navíc žádný význam z hlediska posouzení jejího nepříznivého ovlivnění v důsledku ukládání dusíku. V tomto programu je totiž výslovně stanoveno, že nezahrnuje požadavky na opatření týkající se kvality vody, což je zajištěno vodohospodářským plánováním a nestanoví žádný zvláštní požadavek na snižování ukládání dusíku, které se rovněž řídí odlišnými právními předpisy.
85. Na třetí otázku je tedy třeba odpovědět tak, že dokumenty, jako je vodohospodářský plán na období 2015-2021 a program Natura 2000 pro danou chráněnou lokalitu, jsou relevantní pro posouzení důsledků plánů nebo projektů na chráněné lokality podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích, pokud obsahují přesná a konečná zjištění a závěry, na jejichž základě by byla odstraněna jakákoli důvodná vědecká pochybnost o účincích záměru, který by mohl nepříznivě ovlivnit danou chráněnou lokalitu.
V. Závěry
86. Navrhuji tedy, aby Soudní dvůr na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce odpověděl takto:
„1) Článek 6 odst. 3 směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin nevyžaduje nové posouzení důsledků, pokud dopady určité činnosti nebyly v souvislosti s předchozím pravomocným povolením komplexně posouzeny a nebyly zohledněny ani kumulativní dopady s jinými plány a projekty.
Nové povolení pro pokračování v určité činnosti beze změny stanovené ve vnitrostátním právu je však třeba považovat za schválení vztahující se k této činnosti ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43, které vyžaduje posouzení důsledků, pokud je tímto povolením fakticky rozhodováno o pokračování v této činnosti.
2) Stanovení rozsahu přípustných dopadů určitých činností na životní prostředí ve vodohospodářském plánu může být relevantní pro předběžné posouzení nezbytnosti posouzení důsledků těchto činností podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43, pokud toto stanovení vyloučí jakoukoli pochybnost o tom, že dopady příslušných činností, na něž se tento plán vztahuje, budou mít na dotčenou lokalitu významný vliv.
3) Dokumenty, jako je vodohospodářský plán na období 2015-2021 a program Natura 2000 pro danou chráněnou lokalitu, jsou relevantní pro posouzení důsledků plánů nebo projektů na chráněné lokality podle čl. 6 odst. 3 směrnice 92/43, pokud obsahují přesná a konečná zjištění a závěry, na jejichž základě by byla odstraněna jakákoli důvodná vědecká pochybnost o účincích záměru, který by mohl nepříznivě ovlivnit danou chráněnou lokalitu.“