Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Sąd Najwyższy (Polsko) dne 31. července 2023 – S. sp. z o.o. v. V. sp. z o.o.
(Věc C-486/23, S.)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soud
Sąd Najwyższy
Účastnice původního řízení
Navrhovatelka: S. sp. z o.o.
Odpůrkyně: V. sp. z o.o.
Předběžné otázky
Je třeba čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU vykládat ve světle výkladu Soudního dvora v rozsudku ve věci C-487/19 v tom smyslu, že pověření soudce Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) dočasným rozhodováním v jiném kolegiu Nejvyššího soudu bez jeho souhlasu porušuje zásadu neodvolatelnosti a nezávislosti soudců jako v případě přeřazení soudce obecného soudu z jednoho oddělení téhož soudu do druhého, jestliže:
- soudce bude pověřen rozhodováním ve věcech, jejichž předmět se neshoduje s věcnou působností kolegia, do něhož byl soudce Nejvyššího soudu zařazen;
- rozhodnutí o takovém pověření nemá soudce možnost napadnout u soudu za podmínek uvedených v bodě 118 rozsudku ve věci C-487/19;
- rozhodnutí prvního předsedy Nejvyššího soudu (Pierwszy Prezes Sądu Najwyższego) o pověření rozhodováním v jiném kolegiu a rozhodnutí předsedy civilního kolegia Nejvyššího soudu (Prezes kierujący pracą Izby Cywilnej Sądu Najwyższego) o přidělení konkrétních věcí byla vydána osobami jmenovanými do funkce soudce Nejvyššího soudu za totožných okolností jako ve věci C-487/19, přičemž ve světle dosavadní judikatury jsou soudní řízení s účastí takových osob neplatná, neboť porušují právo stran na spravedlivý proces podle článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;
- pověření soudce rozhodováním bez jeho souhlasu na dobu určitou v jiném kolegiu Nejvyššího soudu, než je to, v němž působí, při současném zachování povinnosti rozhodovat v domovském kolegiu, nemá oporu ve vnitrostátním právu;
- pověření soudce rozhodováním bez jeho souhlasu na dobu určitou v jiném kolegiu Nejvyššího soudu, než je to, v němž působí, porušuje čl. 6 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby1 ?
Bez ohledu na odpověď na první otázku, je třeba čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU vykládat v tom smyslu, že soudem „zřízeným zákonem“ není soud ve složení, jež je výsledkem vydání rozhodnutí prvního předsedy Nejvyššího soudu o pověření soudce rozhodováním v jiném kolegiu a rozhodnutí předsedy civilního kolegia Nejvyššího soudu o přidělení konkrétních věcí, a to osobami jmenovanými do funkce soudce Nejvyššího soudu za totožných okolností jako ve věci C-487/19, jestliže podle dosavadní judikatury jsou soudní řízení s účastí takových osob neplatná, neboť porušují právo stran na spravedlivý proces podle článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod?
Jestliže je odpověď na první otázku kladná nebo Soudní dvůr odpoví na druhou otázku tak, že takto ustavený soud není soudem „zřízeným zákonem“, je třeba čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU a zásadu svrchovanosti unijního práva vykládat v tom smyslu, že soudci přidělení ke kolegiu soudu ustavenému tak, jak je popsáno v prvních dvou otázkách, mohou odmítnout činit úkony v jim přidělené věci, včetně rozhodování, jestliže mají za to, že rozhodnutí o pověření rozhodováním v jiném kolegiu Nejvyššího soudu a o přidělení konkrétních věcí jsou nicotná, či mají vydat rozhodnutí s tím, že ponechají na stranách, zda rozhodnutí napadnou z důvodu porušení práva stran na řízení před soudem splňujícím požadavky plynoucí z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU a článku 47 Listiny základních práv?
____________
1 Úř. věst 2003, L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381.