Žaloba podaná dne 5. ledna 2007 - Belgie v. Komise

(Věc T-5/07)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Belgické království (zástupci: L. Van den Broeck, zmocněnec, J.-P. Buyle a C. Steyaert, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

prohlásit žalobu za přípustnou;

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 18. října 2006 v rozsahu, v němž má za to, že "dřívější pohledávky ESF", které Belgické království dobrovolně, ale se zachováním veškerých výhrad, zaplatilo dne 21. prosince 2004, nejsou promlčeny;

v důsledku toho rozhodnout, že tyto pohledávky byly promlčeny podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 2988/95/ES a uložit Evropské Komisi, aby Belgickému království vrátila částku 631 177,60 eur, zvýšenou o úroky z prodlení ode dne 21. prosince 2004, vypočítané ze základního kurzu ECB zvýšeného o tři a půl bodu;

podpůrně, zrušit rozhodnutí Komise ze dne 18. října 2006 v rozsahu, v němž má za to, že nezaplacení sporných dřívějších dluhů ESF vedlo ke vzniku úroku, a v důsledku toho uložit Evropské Komisi, aby žalobci vrátila úroky, které zaplatil ze sporných pohledávek, což je částka 377 724,99 eur, zvýšená o úroky z prodlení ode dne 21. prosince 2004, vypočítané ze základního kurzu ECB zvýšeného o tři a půl bodu;

dále podpůrně, zrušit rozhodnutí Komise ze dne 18. října 2006 v rozsahu, v němž se týká sazby požadovaných úroků. Dále rozhodnout, že tato sazba se měnila v závislosti na úrokové sazbě použité ECB na její hlavní repo operace, jak byla zveřejněna v Úředním věstníku, a uložit v důsledku toho Komisi, aby žalobci vrátila rozdíl nadměrných úroků zaplacených žalobcem ze sporných pohledávek, zvýšený o úroky z prodlení ode dne 21. prosince 2004, vypočítané ze základního kurzu ECB zvýšeného o tři a půl bodu;

v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávanou žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Komise obsaženého v dopise ze dne 18. října 2006, kterým odmítá vrátit žalobci částku jím zaplacenou z důvodu dřívějších pohledávek Evropského sociálního fondu, přičemž vrácení této částky žalobce požaduje z důvodu promlčení těchto pohledávek a podpůrně z důvodu neexistence právního základu ohledně možnosti požadovat úroky.

V průběhu období od roku 1987 až do roku 1992 Komise žádala žalobce, prostřednictvím rozhodnutí přijatých na základě nařízení č. 2950/83/EHS¹ a rozhodnutí 83/673/EHS², o vrácení částek poskytnutých ve formě podpor různým belgickým útvarům (investorům), které jimi nebyly použity. Žalobce zaslal oznámení o dluhu vydané Komisí dotyčným investorům. Někteří z nich přímo vrátili částku Komisi, zatímco jiní z nich přistoupili k výměně dopisů s Komisí ohledně legitimity žádostí o vrácení částek. Z iniciativy Komise byla zahájena v roce 2002 nová jednání. V roce 2004 přistoupila Komise k započtení částek dlužených z důvodu dotčených dřívějších pohledávek ESF (oznámení o dluhu vydané mezi 15. lednem 1987 a 31. prosincem 1991), zvýšených o úroky z prodlení ode dne vydání oznámení o dluhu, s pohledávkami žalobce vůči Komisi v rámci správy fondů ESF. Tato započtení, jakož i úroky použité Komisí, byly zpochybněny žalobcem z důvodu promlčení dluhu, jakož i neexistence právního základu pro použití úroků z prodlení. Nicméně, aby zabránilo případnému běhu úroků, Belgické království přistoupilo k zaplacení částky představující zbytek částek dlužených na základě pohledávek ESF, které nebyly započteny. Zároveň upřesnilo, že se nevzdává argumentů uvedených v jeho dopisech a že si vyhrazuje právo domáhat se vrácení těchto částek na základě opodstatněnosti svých argumentů. Komise odpověděla dopisem ze dne 19. ledna 2005, ve kterém se vyjádřila k námitkám žalobce. Tento dopis byl předmětem žaloby na neplatnost, kterou Belgické království podalo k Soudu prvního stupně. Usnesením ze dne 2. května 2006 Soud zamítl žalobu jako nepřípustnou z důvodu, že dotčený dopis není akt, který by bylo možné napadnout ve smyslu článku 230 ES³.

Dne 29. června 2006 zaslal žalobce Komisi nový dopis, ve kterém jí žádal o vrácení částky představující zbytek částek dlužených na základě nezapočtených pohledávek ESF, kterou zaplatilo, aby zabránilo případnému běhu úroků, a to na základě argumentů uvedených dříve ohledně promlčení pohledávky, jakož i argumentů týkajících se neexistence právního základu ohledně možnosti požadovat úroky. Dopisem ze dne 18. října 2006 Komise odmítla přistoupit k požadovanému vrácení částky. Jedná se o akt napadnutý v rámci této žaloby.

Na podporu svých návrhových žádání žalobce tvrdí, že jediná evropská právní úprava, která se obecně zabývá navrácením částek nepoužitých v souladu s příslušnými evropskými ustanoveními Komisí, je nařízení č. 2988/95/ES⁴. Podle žalobce článek 3 tohoto nařízení, který stanoví promlčecí dobu pro zahájení stíhání, musí být použit na projednávaný případ. Rovněž uplatňuje, že pokud by Soud měl mít za to, že vůči Komisi není možné namítat promlčecí lhůty stanovené v článku 3 nařízení č. 2988/95/ES, je namístě se odvolat na čl. 2 odst. 4 téhož nařízení a použít belgické právo upravující dobu promlčení týkající se "osobních" žalob.

Na podporu návrhových žádání uplatněných podpůrně ohledně nepřesnosti právního základu, o který se Komise opřela, když požadovala od žalobce úroky z prodlení, Belgické království uplatňuje, že Komise se dopustila pochybení tím, že použila čl. 86 odst. 2 písm. b) nařízení č. 2342/2002/ES o stanovení prováděcích pravidel k finančnímu nařízení⁵. Žalobce tvrdí, že existuje zvláštní právní úprava, která se odchyluje od tohoto nařízení a že podle této zvláštní právní úpravy se Komise mohla opírat pouze o právní úpravu ohledně fungování ESF, na základě které vznikly pohledávky, jejichž zaplacení Komise požadovala, pro určení případných úroků k zaplacení. V tomto ohledu žalobce uplatňuje, že Komise mohla požadovat úroky pouze v rozsahu, v němž byly stanoveny, což se podle něj v rozhodné době nestalo.

Dále podpůrně žalobce tvrdí, že v rozporu s tím, co rozhodla Komise, byla úroková sazba proměnlivá. V důsledku toho požaduje, aby bylo Komisi uloženo nahradit mu rozdíl úroků, které nadbytečně zaplatil ze sporných pohledávek.

____________

¹ - Nařízení Rady (EHS) č. 2950/83 ze dne 17. října 1983, kterým se provádí rozhodnutí č. 83/516/EHS o úkolech Evropského sociálního fondu, Úř. věst. L 289, s. 1

² - Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 1983 o správě Evropského sociálního fondu (ESF), Úř. věst. L 377, s. 1

³ - Usnesení Soudu ze dne 2. května 2006, Belgické království v. Komise (T-134/05, dosud nezveřejněno ve Sbírce rozhodnutí)

⁴ - Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, Úř. věst. L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340

⁵ - Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, Úř. věst. L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 145