ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU
(druhý senát)
8. července 2010
Věc F‑67/06
Christophe Lesniak
v.
Evropská komise
„Veřejná služba – Úředníci – Jmenování – Dočasní zaměstnanci jmenovaní úředníky – Žadatelé zapsaní na seznam kandidátů vhodných na přijetí před vstupem nového služebního řádu v platnost – Přechodná pravidla pro zařazení do platové třídy při přijetí – Zařazení do platové třídy podle nových, méně výhodných pravidel – Článek 5 odst. 4 a čl. 12 odst. 3 přílohy XIII služebního řádu“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se Ch. Lesniak domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 1. srpna 2005, kterým byl jmenován administrátorem ve zkušební době, v rozsahu, v němž ho toto rozhodnutí zařazuje do platové třídy A*6 platového stupně 2.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá. Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Zavedení nové struktury služebních postupů nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení o zařazení do platové třídy
(Služební řád, čl. 31 odst. 1; příloha XIII, čl. 5 odst. 2 a 4, čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 1; nařízení Rady č. 723/2004)
2. Úředníci – Přijímání – Jmenování do platové třídy – Zavedení nové struktury služebních postupů nařízením č. 723/2004 – Přechodná ustanovení o zařazení do platové třídy
(Služební řád, příloha XIII, čl. 5 odst. 4; nařízení Rady č. 723/2004)
1. Článek 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu se týká dočasných zaměstnanců zapsaných „na seznam kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“, jakož i dočasných zaměstnanců zapsaných „na seznam úspěšných kandidátů vnitřního výběrového řízení“. Přestože je výběrové řízení „na převedení do kategorie“ svojí povahou rovněž vnitřním výběrovým řízením, je třeba dotčené ustanovení vykládat tak, aby mělo užitečný účinek, a v rámci možností se vyhnout jakémukoliv výkladu, který by vedl k závěru, že je toto ustanovení nadbytečné. Zdá se, že zákonodárce zamýšlel „vnitřním výběrovým řízením“ označit tzv. výběrová řízení na jmenování, která mají při dodržení všech ustanovení služebního řádu, kterými se řídí přístup do evropské veřejné služby, umožnit, aby zaměstnanci, kteří již získali v orgánu určité zkušenosti a kteří prokázali svoji schopnost nastoupit na pracovní místa, která mají být obsazena, byli přijímáni jako úředníci. Tento výklad je podepřen zněním odstavce 2 článku 5 přílohy XIII služebního řádu, které uvádí pouze úředníky zapsané „na seznam kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“, aniž zmiňuje úředníky „zapsané na seznam úspěšných kandidátů vnitřního výběrového řízení“. Taková zmínka by nebyla odůvodněná, jelikož u zaměstnanců, kteří již úředníky jsou, nemůže docházet ke jmenování.
Aby byl čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu použitelný, je třeba, aby se jednalo o převedení z „bývalé kategorie“ do „nové kategorie“ na základě buď výběrového řízení vedoucího k vypracování „seznamu kandidátů vhodných k převedení z jedné kategorie do druhé“ nebo vnitřního výběrového řízení na jmenování, jehož účinkem bylo takové převedení z jedné kategorie do druhé. Zákonodárce se tak v rámci výkonu své široké posuzovací pravomoci v oblasti přechodných ustanovení a zároveň kritérií pro zařazení odchýlil od obecného pravidla pro zařazení nově přijímaných úředníků, uvedeného v čl. 31 odst. 1 služebního řádu, doplněném čl. 12 odst. 3 nebo čl. 13 odst. 1 přílohy XIII uvedeného služebního řádu, pokud jde o úspěšné kandidáty zapsané na seznam vhodných kandidátů před 1. květnem 2006 a přijaté mezi 1. květnem 2004 a 30. dubnem 2006, a po 1. květnu 2006, tím, že pro zaměstnance, kteří byli přijati jako úředníci ve zkušební době, kteří již získali v orgánu zkušenosti a ve výše uvedeném výběrovém řízení prokázali svoji schopnost nastoupit na pracovní místa vyšší kategorie, vyhrazuje možnost zařazení do jiné platové třídy, než která byla uvedena v oznámení o výběrovém řízení.
(viz body 50, 51, 54 a 55)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 6. března 1997, de Kerros a Kohn-Bergé v. Komise, T‑40/96 a T‑55/96, Recueil FP, s. I‑A‑47 a II‑135, body 45 a 46; 12. listopadu 1998, Carrasco Benítez v. Komise, T‑294/97, Recueil FP, s. I‑A‑601 a II‑1819, bod 51
2. Při neexistenci konkrétní zmínky v tomto smyslu není žádný důvod se domnívat, že by zákonodárce hodlal rozšířit uplatnění režimu čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu na úspěšné kandidáty otevřeného výběrového řízení, které je určeno kandidátům nepracujícím v orgánech Unie, jakož i úředníkům a zaměstnancům, kterým může být rovněž povoleno, aby se účastnili takového výběrového řízení. Kromě toho široký výklad čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu směřující k zahrnutí rovněž úspěšných kandidátů otevřeného výběrového řízení není nutný ani z důvodu, aby bylo zajištěno rovné zacházení s dočasnými zaměstnanci, kteří jsou úspěšnými kandidáty otevřeného nebo vnitřního výběrového řízení. Je totiž nutno konstatovat, že dočasní zaměstnanci, kteří jsou úspěšnými kandidáty výběrového řízení organizovaného za účelem obsazení pracovních míst kategorie, do které již náležejí, nejsou ve stejné situaci jako úspěšní kandidáti výběrového řízení, jehož cílem nebo účinkem je umožnit převedení do vyšší kategorie, a tedy podstatný posun v jejich služebním postupu. Výsledkem okolnosti, že zákonodárce tím, že přijal čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu, dbal na to, aby tito dočasní zaměstnanci mohli být výjimečně jmenováni jako úředníci ve zkušební době do platové třídy, kterou měli v bývalé kategorii, není svévolné nebo zjevně nevhodné odlišování s ohledem na cíl sledovaný zákonodárcem, od dočasných zaměstnanců přijímaných jako úředníci na základě otevřeného výběrového řízení do kategorie, do které náleželi.
Široký výklad čl. 5 odst. 4 přílohy XIII služebního řádu by navíc mohl narušit rovné zacházení s úspěšnými kandidáty téhož výběrového řízení, kteří se podle judikatury nacházejí ve srovnatelné faktické a právní situaci a musí se jim při neexistenci objektivních důvodů odůvodňujících jejich diferenciaci dostávat stejného zacházení, zejména v oblasti zařazení. Rozdílné zacházení v závislosti na tom, zda k přijetí došlo před nebo po vstupu reformy služebního řádu v platnost, však může být objektivně odůvodněno nutností zachovat možnost zákonodárce Unie provést v jakémkoliv okamžiku změny pravidel služebního řádu, o nichž má za to, že jsou v souladu se služebním zájmem, i když se tato ustanovení jeví být pro úředníky méně příznivá než ta předcházející.
(viz body 59 až 61)
Odkazy:
Soudní dvůr: 5. prosince 1974, Van Belle v. Rada, 176/73, Recueil, s. 1361, bod 8; 22. prosince 2008, Centeno Mediavilla a další v. Komise, C‑443/07 P, Sb. rozh. s. I‑10945, bod 79
Soud prvního stupně: 9. července 1997, Monaco v. Parlament, T‑92/96, Recueil FP, s. I‑A‑195 a II‑573, bod 55; 16. března 2004, Afari v. ECB, T‑11/03, Recueil FP, s. I‑A‑65 a II‑267, bod 65; 11. července 2007, Centeno Mediavilla a další v. Komise, T‑58/05, Sb. rozh. s. II‑2523, bod 86