Věc T‑236/10

Asociación Española de Banca

v.

Evropská komise

„Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Režim podpor umožňující daňové odpisy finančního goodwillu vzniklého nabytím podílu v zahraničních podnicích – Rozhodnutí, kterým se prohlašuje režim podpor za neslučitelný se společným trhem a kterým se nenařizuje navrácení podpor – Sdružení – Nedostatek osobního dotčení – Nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

1.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně týkají – Rozhodnutí v oblasti státních podpor – Žaloba sdružení pověřeného obranou kolektivních zájmů podniků – Přípustnost – Podmínky – Žaloby podané souběžně členy – Nepřípustnost žaloby sdružení

(Čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

2.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně týkají – Rozhodnutí Komise, jímž je zakázán odvětvový režim podpor – Žaloba podniku, jemuž byla poskytnuta z titulu tohoto režimu individuální podpora, aniž by se na něj vztahovala povinnost navrácení – Nepřípustnost

(Čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

3.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně týkají – Rozhodnutí v oblasti státních podpor – Žaloba sdružení, které se aktivně účastnilo uvedeného řízení, ale nepřekročilo výkon procesních práv přiznaných zúčastněným stranám v čl. 108 odst. 2 SFEU – Nepřípustnost

(Čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

1.      Profesní sdružení pověřené obranou kolektivních zájmů svých členů může podat žalobu na neplatnost proti konečnému rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor v zásadě pouze při splnění dvou předpokladů, a to zaprvé, jestliže podniky, které zastupuje nebo některé z nich, jsou individuálně aktivně legitimovány k podání žaloby, a zadruhé, pokud může uplatnit vlastní zájem, zvláště pak, pokud bylo aktem, jehož zrušení je požadováno, dotčeno jeho postavení vyjednavače. Prvním předpokladem přípustnosti žaloby podané sdružením zastupujícím své členy je skutečnost, že sdružení podáním žaloby nahrazuje jednoho nebo vícero svých členů, které zastupuje, za předpokladu, že sami jeho členové mohli podat přípustnou žalobu.

Procesní výhody žaloby podané sdružením spočívají v možnosti vyhnout se podávání vysokého počtu různých žalob směřujících proti týmž rozhodnutím. Tento první předpoklad přípustnosti žaloby podané sdružením znamená, že sdružení jedná namísto svých členů. Z toho vyplývá, že sdružení jednající jako zástupce svých členů může podat žalobu na neplatnost rozhodnutí, jestliže tito sami žalobu nepodali, přestože tak učinit mohli.

Takové řešení nezbavuje čl. 263 SFEU jeho užitečného účinku a neporušuje ani zásadu právní jistoty ani právo sdružení na obhajobu. Přípustnost žalob sdružení samozřejmě závisí na nevyužití práva podat žalobu jinými subjekty, v tomto případě jejich členy. Takováto situace přesto nemůže být považována za zdroj právní nejistoty, jelikož lze od sdružení pověřeného obhajobou zájmů svých členů legitimně očekávat, že bude obeznámeno s žalobami svých členů a tito naopak s žalobami sdružení. Nepřípustnost žaloby sdružení z důvodu žalob podaných jeho členy navíc neohrožuje užitečný účinek článku 263 SFEU a neporušuje jeho právo na obhajobu, tedy v podstatě jeho právo na účinnou soudní ochranu. Existují dvě možnosti. Buď žalující sdružení podá žalobu, aby hájilo zájmy svých členů, jež jsou aktivně legitimováni k podání žaloby, a za přípustnou bude prohlášena žaloba sdružení nebo jeho člena v závislosti na tom, zda tento podal vlastní žalobu, nebo sdružení podá žalobu za účelem hájení svých vlastních zájmů a tato pak bude moci být prohlášena za přípustnou navzdory skutečnosti, že jeho členové sami podali žaloby, jestliže existence takovéhoto zájmu bude prokázána.

(viz body 19, 23–24, 29)

2.      Žaloba na neplatnost rozhodnutí Komise, jímž je zakázán režim podpor v určitém odvětví, podaná podnikem, nemůže být v zásadě přípustná, jestliže je tímto rozhodnutím podnik dotčen pouze z důvodu své příslušnosti k dotčenému odvětví a svého postavení potenciálního příjemce uvedeného režimu. Takové rozhodnutí je totiž ve vztahu k tomuto podniku obecně závazným opatřením, které se uplatní v objektivně vymezených situacích a které zakládá právní účinky pro určitou kategorii osob vymezených obecně a abstraktně.

Je-li však žalující podnik dotčeným rozhodnutím dotčen nejen jako podnik v dotyčném odvětví, který je potenciálně příjemcem režimu podpor, ale rovněž ve svém postavení skutečného příjemce individuální podpory, která byla v rámci tohoto režimu poskytnuta a jejíž navrácení Komise nařídila, je uvedeným rozhodnutím osobně dotčen a jeho žaloba směřující proti němu je přípustná.

(viz body 33–34)

3.      Pokud jde o přípustnost žaloby na neplatnost podané proti rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor, může být žalobce jistě osobně dotčen z důvodu své aktivní účasti na řízení, které vedlo k přijetí napadeného aktu. Vždy se však jedná o zvláštní situaci, ve které žalobce zaujímá jasně vymezené postavení vyjednavače úzce spjaté se samotným předmětem rozhodnutí, které jej staví do faktické situace, jež ho odlišuje od všech ostatních osob. Konkrétně, úloha sdružení, která nepřesahuje výkon procesních práv přiznaných zúčastněným stranám čl. 108 odst. 2 SFEU nemůže být přirovnána k takové zvláštní situaci.

(viz body 43–44)