Žaloba podaná dne 27. července 2009 - Mugraby v. Rada a Komise

(Věc T-292/09)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Muhamad Mugraby (zástupci: J. Regouw a L. Spigt, advokáti)

Žalované: Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

určit, že Komise byla nečinná v reakci

i) na návrh žalobce, aby Komise předložila Radě doporučení týkající se pozastavení pomoci Společenství pro Libanon, jak je stanoveno v článku 28 nařízení (ES) č. 1638/2006, jelikož taková opatření jsou uvedeným nařízením jak vyžadována, tak umožněna;

ii) na návrh žalobce, aby Komise, jakožto agentura přímo zodpovědná za provádění různých programů pomoci Unie pro Libanon, pozastavila provádění těchto programů do doby, než bude vyřešeno pokračující porušování základních práv ze strany Libanonu, konkrétně základních práv žalobce;

určit, že Rada, ve své funkci jakožto součást Rady přidružení EU-Libanon, byla nečinná v reakci na návrh žalobce, aby vyzvala Komisi k předložení doporučení, aby Rada přijala zvláštní a účinná opatření týkající se pomoci Unie pro Libanon podle Dohody o přidružení mezi Libanonem a Společenstvím za účelem splnění závazků, které pro strany vyplývají z Dohody;

určit, že Společenství, Komisi, v její funkci jakožto ochránci Smluv a jakožto agentuře přímo zodpovědné za provádění různých programů pomoci Unie pro Libanon, a Radě, v její funkci jakožto součásti Rady přidružení EU-Libanon, vznikla mimosmluvní odpovědnost za újmu způsobenou žalobci v důsledku skutečnosti, že od prosince roku 2002 konsistentně účinně nevyužívaly prostředky a nástroje, které měly k dispozici, za účelem účinného prosazení doložky o lidských právech obsažené v Dohodě o přidružení;

uložit Komisi, aby v rámci částečné nepeněžité náhrady navrhla Radě pozastavení Dohody o přidružení mezi EU a Libanonem do doby, než bude vyřešeno nesplnění povinnosti ze strany Libanonu, která pro něj vyplývá z článku 2 Dohody o přidružení, ve vztahu k žalobci;

uložit Komisi, aby omezila provádění probíhajících programů pomoci (které jsou prováděny Komisí nebo na ně Komise dohlíží) na programy, které se zaměřují konkrétně na podporu základních práv a které nejsou finanční pomocí Libanonským orgánům, do té doby, než bude vyřešeno nesplnění povinnosti ze strany Libanonu, která pro něj vyplývá z článku 2 Dohody o přidružení, ve vztahu k žalobci;

uložit Radě, aby vyzvala Komisi k předložení doporučení zmíněného v bodě 4 výše a aby za tímto účelem jednala prostřednictvím orgánů podle Dohody o přidružení;

uložit žalovaným, aby žalobkyni nahradily hmotnou a nehmotnou újmu, která jí byla způsobena, ve výši určené v souladu se zásadou ex aequo et bono, avšak nikoli nižší než 5 000 000 eur, a uložit jim náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, dr. Muhamed Mugraby, libanonský právník a aktivista v oblasti lidských práv, tvrdí, že byl obětí perzekuce, obtěžování a že mu byla odepřena spravedlnost ze strany libanonských orgánů z důvodu jeho práce v oblasti obrany lidských práv. Údajně mu bylo odepřeno právo provozovat právní praxi a byla mu odepřena řada základních práv, jako je právo na soukromé vlastnictví, právo na spravedlivý proces a právo na účinnou soudní ochranu.

Žalobce tvrdí, že by Komise měla na základě článku 2 Dohody o přidružení mezi EU a Libanonem¹ postupovat s řádnou péčí, aby zabránila tomu, aby Libanon způsobil škodu jednotlivcům, jako je žalobce, ukládáním omezujících opatření vůči libanonským orgánům, jako je pozastavení provádění Dohody o přidružení. Žalobce totiž tvrdí, že výhody přiznané Libanonu podle Dohody o přidružení závisí na dodržení závazku ochrany základních lidských práv a že v případě neustálých porušování lidských práv slouží článek 2 Dohody k tomu, aby mohlo Společenství přijmout omezující opatření vůči Libanonu přiměřená závažnosti daného protiprávního jednání. Žalobce však uvádí, že Společenství dosud nevyvinulo žádný účinný tlak na libanonské orgány, aby přijaly své závazky v oblasti ochrany lidských práv.

Žalobce tvrdí, že formálně vyzval žalované, aby jednaly, dne 29. dubna 2009, zatímco žalované jeho návrh zamítly dopisy ze dne 26. května 2009 a 29. května 2009. Žalobce se opírá o doložku o lidských právech obsaženou v článku 2 Dohody o přidružení, aby prokázal protiprávní povahu skutečnosti, že Komise i Rada konsistentně opomínají účinně prosazovat doložku o lidských právech vůči Libanonu.

Navíc žalobce uvádí, že žalované porušily obecné zásady práva Společenství, včetně povinnosti podporovat ochranu základních práv Společenství, které směřují k ochraně práv jednotlivce. Žalobce tvrdí, že existuje přímá příčinná souvislost mezi porušením závazků žalovanými a újmou, kterou utrpěl, a že má tedy nárok na náhradu škody. Podle žalobce by se libanonské orgány velmi pravděpodobně zdržely dalšího protiprávního obtěžování žalobce, kdyby čelily alternativě spočívající ve ztrátě přístupu k pomoci Společenství. Proto žalobce tvrdí, že škoda, která mu byla způsobena, ve výši odpovídající ztrátě jeho příjmů, by pravděpodobně nenastala v tomtéž rozsahu, kdyby žalované jednaly včas a vhodným způsobem.

____________

¹ - Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé (Úř. věst. 2002, L 262, s. 2; Zvl. vyd. 11/43, s. 56).